Na návštěvě u Randl Partners: Rozhovor s partnerkou, Natašou Randlovou

Základní informace:

• Kancelář se ve své praxi soustřeďuje především na pracovní právo a obchodní právo. Veškeré služby klientům poskytují právníci v českém a anglickém jazyce, v případě potřeby též v německém jazyce.
• Kancelář  je členem aliance Ius Laboris, která spojuje přední advokátní kanceláře specializující se na pracovní právo. Je také členem American Chamber of Commerce in the Czech Republic.
• V rámci pracovního a obchodního práva poskytuje kancelář veškeré právní služby, včetně souvisejících oblastí jako je zaměstnanost, soutěžní právo, atd. Klientům navíc poskytuje doplňkové služby, jako je pravidelné rozesílání HR News, Business Bulletinu či organizace HR Exchange Meetingů.

Kancelář byla založena v roce 2009. Vy jste v onom roce v rozhovoru pro časopis HR fórum uvedla, že jste s manželem chtěli změnu, posunout se dál. Dalo by se za dva roky zhodnotit, zda byla ta změna pozitivní?
Nataša Randlová: „Já myslím, že ano. Byl to pozitivní krok, že jsme začali dělat to, co jsme dělat chtěli. Že se můžeme více orientovat na klientelu i na věci, které jdou mimo tradiční advokacii – jako legislativní práce, vzdělávání, výuka na fakultě. Není to jen o advokacii a „fakturaci“. A myslím, že to baví i kolegy. Že nesedí jen v kanceláři, ale dělají i tyto aktivity.“

Byl někdo, kdo Vám krok k osamostatnění rozmlouval? Onu cestu specializace na pracovní právo.
Nataša Randlová: „Moje vnitřní já, to určitě. Ta nejistota. Šestnáct let pracujete pro velkou korporaci, budujete ji. A při odchodu se cítíte, jako když děti opouští rodiče. Bylo to hrozně těžké rozhodnutí a přiznám, že ty začátky nebyly jednoduché. Máte pocit, že to nezvládnete, že nemáte tu péči, co máte ve velké kanceláři… že je to krok do neznáma.“
Barbora Suchá: „Přesně tak. Tím, že se nikdo takto specializovaně do pracovního práva zatím v ČR neodvážil, to byl důležitý krok.“
Nataša Randlová: „Báli jsme se i toho, jak nás vezme trh. Zda nás přijme, nebo ne. Jestli je poptávka po  specializované službě… Takže žádná konkrétní osoba mi to nerozmlouvala. Naopak jsme měli velkou podporu od všech, co s námi tuhle kancelář začali budovat.  Bylo to velké riziko. Jsme první takto specializovaná kancelář na pracovní právo v Česku. Nesmíme samozřejmě zapomínat ani na naše obchodní právo, které nás podporuje a tvoříme společně dobrý tým... Většinu marketingu ale směřujeme na právo pracovní.“

Rostete stále?
Nataša Randlová: „Teď jsme se trošku rozšiřovali. Zvětšili jsme kanceláře, najali jsme další právníky. Nyní tedy máme šest právníků na pracovní právo. Ten tým je zdaleka největší v České republice. Některé kanceláře sice tvrdí, že mají deset právníků a více na pracovní právo, ale rozdíl je v tom, že ti naši právníci nic jiného než pracovní právo a personalistiku nedělají. Naše kapacita je pro trh ohromná. Další rozšíření by bylo hezké, ale musíme pozvolna, aby neutrpěla kvalita a hlavně aby každý klient měl dostatek pozornosti, kdy ji potřebuje. Je pro nás důležité, aby klient neviděl partnera nebo seniorního  advokáta jen první den, kdy uzavírá smlouvy, a pak mu byl přidělen koncipient.  Já se snažím, abych věděla o všem, co se děje v mém týmu, většinu věcí stále kontroluji nebo minimálně s kolegy konzultuji. Pravidlo „čtyř očí“ je jednou z našich základních zásad.

Takže nejste zastánkyně „dynamického růstu“ advokátních kanceláří…
Nataša Randlová: „Jeden pracovní právník za rok, to je rozšíření, které jsme schopni pokrýt,  aby to nebylo pro kancelář riskantní.“
Barbora Suchá: „Vycvičit právníka tak, aby komunikoval s klienty na požadované úrovni a vyškolit ho po odborné stránce nějakou dobu trvá. Tím, že máme hodně klientů a řadu dalších aktivit, tak na zaškolování není tolik času.“
Nataša Randlová: „My si také naše budoucí právníky vychováváme. Na praxi je u nás zhruba 6-8 studentů, ty dobré bychom si samozřejmě rádi nechali. Už teď v obou týmech působí kolegové – koncipienti, kteří u nás jako studenti začínali.. Je to vlastní výchova, něco jako vlastní koncipientská školka. Vzít někoho zvenku je pro malou kancelář velmi riskantní.“

Je to tedy „zlatá střední cesta“? Jste známá advokátní kancelář, ale s osobním přístupem…
Nataša Randlová: „To jsme chtěli, a proto jsme i odešli z velké kanceláře. Abychom udrželi rodinný přístup a osobní kontakt. Klient musí mít pocit, že je vaší prioritou. Zároveň jsme mu ale díky dlouholetým zkušenostem s prací ve velké kanceláři schopni poskytnout právní služby stejně vysoké kvality.“

Kancelář jste zakládali v době ekonomické recese a Vy jste prohlásila, že to trhu pracovního práva prospělo. Jak je to dnes?
Nataša Randlová: „Díky legislativě máme stále co dělat. Mění se nám zákoník práce…“
Barbora Suchá: „Každý rok (smích).“
Nataša Randlová: „V září byla Poslaneckou sněmovnou schválena velká novela a s tím souvisí všechny změny dokumentace, přednášky, seznámení klientů s novou úpravou. My máme pravidelný nárůst klientely v průměru o dva měsíčně. Ta práce je v pracovním právu jiná než v například v korporátním. Klienti mají hodně malých, drobných požadavků a přichází k vám velmi často. Vyřídíte šest až sedm klientů denně. Jeden zavolá, druhý chce potvrzení mailem, třetí pracovní smlouvu…je to velmi dynamické. V pracovním právu musíte mít hodně klientů, kteří přináší hodně malé práce. Pak se dostanete tam, kde korporátní tým udělá jednu transakci. Pracovní právo je tedy o něčem jiném než ostatní obory. Nepociťujeme výkyvy trhu. Ani nahoru, ani dolů. Pracovní právo všichni potřebují – na propouštění, na přijímání, benefity, krácení mezd…“

Myslíte si, že tu „jinou cestu“, kterou se Vaše kancelář vydala, ocení lidé, kteří pro Vás pracují?
Nataša Randlová: „To je spíš otázka na kolegyni (smích). Já jsem vždy chtěla, aby se tu lidé cítili dobře. Mně ve velké kanceláři vždy vadilo, že je to anonymní. Znáte maximálně lidi na patře, a to ještě v uvozovkách. Ani neznáte jejich práci. Tým je ohromný a je to už jako továrna. Tady je to jiné. O to je ale obtížnější recruitment. Nemůžete do tohoto malého týmu vzít někoho, kdo by neměl stejný „spirit“, stejnou ideu. Protože buď za chvíli odejde, anebo vám tým rozvrátí. Je potřeba to vzít v úvahu.“

Letos slavíte úspěch i na mezinárodní scéně.
Nataša Randlová: „Měli jsme velkou radost že nás vzala v únoru za výhradního českého člena Ius Laboris, mezinárodní aliance specializující se na pracovní právo. To nás velmi posunulo v zahraniční práci. Byli jsme jednička na českém trhu, ale zahraniční klienti se nás trochu báli. Nějaká malá česká firmička…bude mi stačit, mluví anglicky, mají ten servis? Ale tím, že jsme členy Ius Laboris, dostali jsme punc toho, co mají velké mezinárodní kanceláře. To je pro náš tým důležité.“

Posunuje to právníky dál…
Nataša Randlová: „Získají expertízu v tom, že se zahraniční klient ptá jiným směrem. Je to práce celá v cizím jazyce, velice agresivní na lhůty a na čas. To, že jsme se do Ius Laboris dostali, považuji za náš největší úspěch. Být součástí této mezinárodní aliance je pro nás klíčové.“

Jak je to s takto specializovanými kancelářemi v zahraničí? Inspirujete se někde?
Nataša Randlová: „Určitě, inspirujeme se kancelářemi v alianci. Ty mají třeba sto právníků na pracovní právo a jsou na trhu patnáct let. Jsou daleko před námi a vědí, co klient chce. Musíte dělat spoustu dalších aktivit, nestačí pouze sedět a čekat až klient přijde.. Musíte s ním být neustále v kontaktu. Inspirovali jsme se a zavedli jsme HR Meetingy, HR News, články a přehledy, které se klientům rozesílají. Klient vás tak neztratí z obzoru. Ví, že existujete, chvíli vás nepotřebuje a nic po Vás nechce, ale jakmile ten požadavek vznikne, tak si řekne: Ti o tom psali…O tom byla knížka, kterou mi poslali…Ti to umí.“

Další z úspěchů je Chambers Europe, kde jste se letos ocitli na špici žebříčku.
Nataša Randlová: „My jsme se tam účastnili potřetí. V roce 2009 jsme se neumístili vůbec. Jen zmínili mou osobu, ale kancelář nehodnotili. To pro nás byla rána. V loňském roce nás dali na druhé místo, za PRK Partners. Říkala jsem si, že je to problém a na vrchol se asi nikdy nedostaneme. Ale letos už jsme první, vedle PRK. A to je pro nás velké ocenění…“
Barbora Suchá: „Je to hezká ilustrace toho, jak dlouho v mezinárodním prostředí trvá, než se kancelář dostane do povědomí. Lidé z Chambers to vybírají poctivě…“.

A je to zavazující?
Nataša Randlová: „No, konkurence roste. My nic neměníme, snažíme se zlepšovat, ale jsme na dimenzi toho, co jsme schopni nejlépe udělat. Ano, rozjíždíme nové produkty – děláme pracovně právní poradny, píšeme komentáře české i anglické, publikace pro personalisty. Zavazující to je, ale nyní jsme na hranici toho, co jsme schopni trhu nabídnout.“

Jedete tedy na 200 procent…
Nataša Randlová: „Myslím si, že v tuto chvíli ano.“

Vaše kancelář se angažuje také v „pro bono“ advokacii. Jaký je váš přístup?
Nataša Randlová: „Máme několik aktivit. Pomáháme poradně hluchoněmých, pokud potřebují. Tam zdarma řešíme případy, kdy má hluchoněmý problém. Také jsme na podporu jejich asociace dali z kanceláře dohromady dvě štafety na pražský půlmaratón. Děláme také s novinkami.cz pracovněprávní poradnu. Lidé z ulice se na nás obrací a my jim odpovídáme. Těch otázek, které přijdou, je daleko více, než jsme schopni zodpovědět. Nyní začínáme spolupráci s jednou neziskovou organizací. Bohužel nemáme na pro bono práci stejné kapacity  jako kolegové z velkých kanceláří, tam zatím nejsme, ale snažíme se“.
Barbora Kudrhalt Suchá: „Když se na nás obrátí někdo s žádostí o spolupráci, která je i pro nás zajímavá, nikdy neodmítneme.“

Jak vnímáte to, že mezi studenty práv není pracovní právo tak moc oblíbené?
Nataša Randlová: „No, to jsem i sama vyzkoušela, že není. Učila jsem na fakultě a zjistila jsem, že je těžké tu zálibu ve studentech probudit. Když jsem jim řekla, že seminář je nepovinný, tak jsem první hodinu měla šedesát, a další deset studentů. Zjistila jsem, že pro hodně studentů se pracovní právo rovná sepsání pracovní smlouvy.. Nevidí, jak široký zápřah to je, jak moc můžete využít v tomto oboru cizí jazyky. Pochopila jsem a změnila působiště, takže budu učit na andragogice. To jsou budoucí personalisté, tak doufám, že je pracovní právo bude bavit – když už si ten obor zvolili. Pro kantora je vždy důležité, aby student měl zájem, pak ho práce baví a dokáže se pro studenty rozkrájet.  Jak říkám: Když přednáším pro personalisty, tak mám šedesát hladových očí. Když přednáším pro studenty, tak mám šedesát nakousnutých Apple jablek a šošolek hlav.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz