pracovní právo - epravo.cz

pracovní právo

Strana:1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ... » »»

Započítávání pohledávek v pracovněprávních vztazích

Právní úprava započítávání pohledávek v pracovněprávních vztazích po nabytí účinnosti zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ke dni 1.1.2007 doznala značné změny od úpravy obsažené v zákonu č. 65/1965, zákoník práce, ve znění účinném do 31.12.2006. Původně nepřípustné započítávání pohledávek pocházejících z pracovněprávních vztahů tak bylo povoleno s odkazem na ustanovení § 580 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, a to i v případě, kdy jedna z pohledávek nepochází z pracovněprávních vztahů. Ne však jakékoli pohledávky jsou způsobilé k započtení a je nutno se řídit např. limitací § 581 občanského zákoníku.

Autor: Mgr. Stanislav Kutnar ( Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři ) | 22.5.2013

Rozdělení kompetencí mezi tajemníkem a radou v pracovněprávních vztazích

Dne 20. 11. 2012 uveřejnil Nejvyšší soud významný rozsudek upravující kompetence jednotlivých statutárních orgánů města.

Autor: Mgr. Iva Sedláčková | 22.5.2013

Tzv. home office v České republice a na Slovensku

„Home Office“ představuje flexibilní formu pracovního poměru, kdy zaměstnanec pracuje po celou pracovní dobu z domova či jiného místa, které si sám zvolí, nebo kombinuje práci z domova s prací v prostorách určených zaměstnavatelem.

Autor: Mgr. Veronika Plešková, LL.M., Mgr. Marianna Čarská, Mgr. Alena Vajsová ( Havel, Holásek & Partners ) | 3.5.2013

Snížení nebo odebrání osobního příplatku

Jednou ze složek platu[1] je osobní příplatek, který může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci, jenž dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo jenž plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci anebo jenž je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy.

Autor: Adolf Maulwurf | 30.4.2013

Vybrané aspekty nového občanského zákoníku (NOZ) a jejich dopad do pracovněprávních vztahů – část I.

Pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon (zákoník práce). Tato základní teze ustanovení § 2401 NOZ má potvrzovat, jak sama důvodová zpráva uvádí, že nový občanský zákoník nemá ambici zasahovat do pracovního práva, a proto ponechává úpravu vzniku, změn a zániku pracovního poměru, jakož i úpravu práv a povinností zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru jako doposud speciální zákonné úpravě. Cílem nového občanského zákoníku je tak především naplnit typický soukromoprávní princip subsidiarity obecného zákona vůči zákonu speciálnímu.

Autor: JUDr. Pavel Holec, JUDr. Anna Bartůňková ( HOLEC, ZUSKA & Partneři advokáti ) | 26.4.2013

Pracovní smlouva v širším smyslu – nový institut pracovního práva?

Nejvyšší soud ČR užil poprvé ve svém rozhodnutí sp.zn. 21 Cdo 3628/2011 ze dne 2. února 2013 pojem „pracovní smlouva v širším slova smyslu“. Ačkoli bylo toto rozhodnutí vydáno ve věci, která spadá do působnosti zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, závěry v něm uvedené lze aplikovat i na současnou právní úpravu. Zda se jedná o průlom v oblasti pracovněprávních vztahů, ukáže spíše čas, je vhodné se však zamyslet nad některými aspekty tohoto zajímavého rozhodnutí.

Autor: Mgr. Veronika Odrobinová, Mgr. Anna Nevečeřalová ( Dvořák Hager & Partners ) | 17.4.2013

Ukončení pracovního poměru dohodou se zpětnou účinností

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2039/2012, ze dne 6. 3. 2013, uzavřel, že zpětné ukončení pracovního poměru – ke dni předcházejícímu dni sjednání dohody – není možné. Je vyloučeno, aby dohodou byl ukončen pracovní poměr s účinností dřívější, než vůbec k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru došlo. Sjednají-li přesto účastníci rozvázání pracovního poměru dnem, který předchází uzavření dohody, nemohou právní účinky takového ujednání zpětně nastat. Pracovní poměr v takovém případě zaniká dnem uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru.

Autor: Adolf Maulwurf | 16.4.2013

Kontrola věcí a prohlídky zaměstnanců prováděné zaměstnavatelem

Otázku provádění kontroly věcí a prohlídek zaměstnanců zaměstnavatelem řeší ustanovení § 248 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, ve kterém se doslova uvádí: „Zaměstnavatel je z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce podle věty první musí být dodržena ochrana osobnosti. Osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného pohlaví.“

Autor: Mgr. Kateřina Kyselková ( Řezníček & Co. ) | 10.4.2013

Aktuální judikatura Nejvyššího soudu k výpovědi pro nadbytečnost

V posledních měsících vydal Nejvyšší soud ČR několik rozhodnutí, ve kterých se vyjádřil k zajímavým aspektům posuzování platnosti výpovědi podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Připomeňme, že podle tohoto ustanovení může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Autor: Mgr. Jindřich Fuka ( Glatzová & Co. ) | 4.4.2013

Loajalita k zaměstnavateli a ochrana veřejného zájmu – nález ÚS

Ústavní soud ČR se zastal dvou zaměstnanců, kteří v roce 2001 informovali úřady o problémech v provozu čističky odpadních vod ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku. Odeslali dopis např. České inspekci životního prostředí, tehdejšímu Okresnímu úřadu Břeclav a Městskému úřadu ve Velkých Pavlovicích. Zaměstnavatel s nimi rozvázal pracovní poměr jeho okamžitým zrušením pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, protože cíleně zveřejnili informace, které jej poškozovaly a navíc podléhaly obchodnímu tajemství. Soud prvního stupně žalobě na neplatnost rozvázání pracovního poměru vyhověl, avšak odvolací soud žalobu zamítl a jeho rozhodnutí potvrdil Nejvyšší soud ČR. Stěžovatelé v ústavní stížnosti poukázali především na to, že odvolací soud ani dovolací soud se nezabývaly tím, jaké skutečnosti je donutily k zaslání předmětného dopisu ze dne 29. 10. 2001.

Autor: Richard W. Fetter | 3.4.2013

Započtení pohledávek v pracovním právu

Jednou z hlavních změn, které s sebou přinesl od 1. 1. 2007 nový zákoník práce, bylo umožnění zániku pracovněprávních pohledávek započtením. Zákonodárce v zákoníku práce neupravil započtení pohledávek výslovně (a nestanovil tedy ani žádná zvláštní omezení), ale vytvořil prostřednictvím delegace ustanovení § 580 a 581 občanského zákoníku prostor pro aplikaci obecné úpravy započtení. Do této konstrukce zasáhl nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2008, Pl. ÚS 83/06, který zrušil princip delegace a zavedl princip subsidiarity občanského zákoníku vůči zákoníku práce. Až do nedávna však nebylo zcela jasné, zda specifická povaha pracovněprávních vztahů (tedy vztahů, v nichž si zaměstnanec závislou prací zajišťuje prostředky zpravidla na svoji obživu) nepovede soudy k zaujetí méně liberálního postoje vůči přípustnosti započtení pracovněprávních pohledávek.

Autor: Mgr. Michal Vrajík ( Dvořák Hager & Partners ) | 28.3.2013

Aktuální úprava povinných lékařských prohlídek

S účinností od 1. dubna loňského roku vstoupila v platnost nová právní úprava týkající se lékařských prohlídek zaměstnanců. Nicméně ještě po dobu jednoho roku po účinnosti nové právní úpravy bylo možné postupovat podle dosavadních právních předpisů upravující poskytování závodní preventivní péče. Toto přechodné období končí 31. března 2013.

Autor: Mgr. Dagmar Junková ( Schaffer & Partner Legal ) | 28.3.2013

Konec povinných vstupních lékařských prohlídek u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dne 1. 4. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který nahradil právní úpravu závodní preventivní péče z roku 1966. Zákon zavedl mimo jiné povinné vstupní lékařské prohlídky všech zaměstnanců. Podle § 59 zákona se totiž osoba ucházející se o zaměstnání, která se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, považuje za zdravotně nezpůsobilou. S takovou osobou nelze uzavřít pracovněprávní vztah. Pod pojem „obdobný vztah“ spadají též dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. vztahy založené dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti. Vstupní lékařské prohlídky jsou tedy od 1. 4. 2012 povinné pro všechny zaměstnance. Povinné prohlídky se tak vztahují i na krátkodobé brigády sjednané třeba jen na několikahodinovou výpomoc. Naproti tomu, dřívější právní úprava vyžadovala lékařskou prohlídku u krátkodobých vztahů mimo hlavní pracovní poměr pouze u rizikových prací a prací v exponovaném pracovním prostředí.

Autor: JUDr. Eva Zrzavecká, JUDr. Jiří Gajdarus ( HÁJEK ZRZAVECKÝ ) | 22.3.2013

Vymezení druhu práce

Druh práce zaměstnance (šíře jeho vymezení) je určen výlučně ujednáním účastníků v pracovní smlouvě a nikoli tím, jakou konkrétní práci v rámci sjednaného druhu práce zaměstnavatel - v závislosti na svých provozních možnostech, které se mohou v čase měnit - přiděluje zaměstnanci po vzniku pracovního poměru. (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 1272/2012, ze dne 18. 12. 2012).

Autor: Richard W. Fetter | 20.3.2013

Započtení v pracovněprávních vztazích

V pracovněprávních vztazích může závazek (dluh) zaměstnance nebo zaměstnavatele zaniknout - na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2006 - rovněž započtením. Započtení je možné, i když jedna ze vzájemných pohledávek nepochází z pracovněprávních vztahů. Uvedené platí i tehdy, představuje-li jedna ze vzájemných pohledávek právo zaměstnance na mzdu, plat nebo odměnu z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody o pracovní činnosti a na další příjmy z pracovněprávního vztahu uvedené v us. § 299 odst. 1 občanského soudního řádu není jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele přípustné v té části, která odpovídá tzv. základní nepostižitelné částce (ust. § 278 občanského soudního řádu) a jedné třetině zbytku čisté mzdy, platu, odměny z dohody o pracovní činnosti nebo příjmů uvedených v ust. § 299 odst. 1 občanského soudního řádu (ust. § 279 odst. 1 občanského soudního řádu).

Autor: Adolf Maulwurf | 12.3.2013

Na tajné frontě mezi zaměstnavateli a zaměstnanci

Poněkud záhadný název článku si samozřejmě zasluhuje vysvětlení, které může pro někoho být i určitým překvapením.

Obecně vzato, vztah zaměstnavatelů a zaměstnanců se málokdy blíží onomu ideálnímu stavu, ve kterém zaměstnanci s radostí spěchají do práce za účelem vytváření hodnot, za které je laskavý zaměstnavatel pravidelně štědře odměňuje. Takový oboustranně vyvážený a harmonický vztah stav patrně neexistoval nikdy a nikde. Tím méně může existovat nyní, kdy počty nezaměstnaných dosahují rekordní výše, takže minimálně k oněm štědrým odměnám odpadá důvod („podívejte se, kolik lidí by Vaši práci rádo dělalo za polovinu …“).

Autor: JUDr. Jan Vidrna ( Dáňa, Pergl & Partneři ) | 12.3.2013

Náhrada mzdy po neplatném rozvázání pracovního poměru

Nejvyšší soud ČR odmítl ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3693/2011, ze dne 20. 12. 2012, názor, že nárok zaměstnance na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru vzniká již za předpokladu, že zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, a že žalobou podle ust. § 72 zákoníku práce napadl platnost rozvázání pracovního poměru.

Autor: Richard W. Fetter | 6.3.2013

Limity povinnosti zaměstnavatele vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti

Nejvyšší soud ČR vydal dne 28. ledna 2013 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 974/2012, ve kterém se vyjádřil k povinnosti zaměstnavatele vytvořit na svůj náklad zástupcům zaměstnanců přiměřené podmínky pro jejich činnost stanovenou v § 277 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“).

Autor: Mgr. Tomáš Neuvirt ( Randl Partners ) | 1.3.2013

Možnosti postihu zaměstnance při nedodržení výpovědní doby

Dle ust. § 51 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Pro výpověď z pracovního poměru je tedy charakteristické, že ukončovaný pracovněprávní vztah nezaniká již okamžikem podání (doručení) výpovědi druhé straně, ale teprve uplynutím určitého času – výpovědní doby. Skončení pracovního poměru spojené s uplynutím výpovědní doby stranám poskytuje časový prostor k tomu, aby své poměry přizpůsobili očekávané změně právní situace, když zaměstnavateli dává prostor k tomu, aby přijal za odcházejícího zaměstnance nového a zaměstnanci k obstarání jiné práce. Nutno dodat, že zaměstnanec má nárok, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců, na pracovní volno v rozsahu dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

Autor: Mgr. Anděla Tichá ( Řezníček & Co. ) | 27.2.2013

Další novela zákoníku práce na obzoru – nyní v oblasti pracovních poměrů na dobu určitou

Jak již bylo v mém předchozím článku ze dne 5. prosince 2012[1] nastíněno, s účinností rozsáhlé novely zákoníku práce, zák. č. 262/2006 Sb., v platném znění, zákonem č. 365/2011 Sb., účinném od 1. ledna 2012, tento stanoví, že „doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát“ s tím, že „za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení.“ Dále tento zákon stanoví, „jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.“

Autor: Dr. Alena Klikar ( Rödl & Partner ) | 25.2.2013

Strana:1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ... » »»

KNIHKUPECTVÍ - zákony, komentáře, učebnice

Články a komentáře

Ochrana nabyvatele nemovitosti v dobré víře dle nového občanského zákoníku

Po dlouhá léta panovalo přesvědčení, že se každý může plně spoléhat na soulad zápisů v katastru nemovitostí se skutečným stavem. Mnozí vlastníci však, bohužel, zažili nemilé...

10 otázek pro… Františka Smejkala

eFocus JUDr. František Smejkal je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po absolvování působil v podnikové sféře a od r. 1990 působil jako komerční právník a po...

Započítávání pohledávek v pracovněprávních vztazích

Právní úprava započítávání pohledávek v pracovněprávních vztazích po nabytí účinnosti zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ke dni 1.1.2007 doznala značné změny od úpravy...

Rozdělení kompetencí mezi tajemníkem a radou v pracovněprávních vztazích

Dne 20. 11. 2012 uveřejnil Nejvyšší soud významný rozsudek upravující kompetence jednotlivých statutárních orgánů města.

Amnestie prezidenta republiky trochu jinak

eFocus Téměř každý článek, glosa nebo pojednání o amnestii prezidenta Václava Klause začíná povzdechnutím, že o amnestii bylo již napsáno vše a pak pokračuje až k závěru, že by...

Může věřitel s úspěchem odporovat dědické dohodě uzavřené jeho dlužníkem?

Dlužníci se velmi často snaží „odklonit“ majetek, který již vlastní nebo který mají teprve nabýt, na třetí osoby, a předejít tak tomu, aby o něj nepřišli v exekuci nařízené...

Soudní rozhodnutí

Soudce a dovolená na zotavenou

Funkci soudce nelze redukovat jen na pracovní vztah. Protože součástí výkonu funkce soudce jsou i další činnosti, lze rozumět "nevykonáváním funkce" soudce ve smyslu ustanovení § 35...

Poučení vydražitele

Protože poučení vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) o. s. ř. lze považovat za poučení o otázce hmotného práva (vydražitel z vlastní vůle přijímá závazek k úhradě...

Námitka promlčení

Lze-li námitku promlčení úspěšně uplatnit jen vůči existujícímu právu na plnění (pohledávce), potom pohledávky, které zanikly splněním před jejím vznesením, nelze zpětně...

Žaloba pro zmatečnost

Pro určení počátku běhu lhůty k podání žaloby pro zmatečnost z důvodu uvedeného v ustanovení § 229 odst.1 písm.h) občanského soudního řádu není významné, kdy ten, kdo podává...

Rozhodčí řízení

Je-li v rozhodčím řízení žalována určitá pohledávka, musí mít žalovaný v rozhodčím řízení právo uplatnit proti této pohledávce veškeré námitky, které mohou mít dopad na...

Hledání v rejstřících

komerční přílohy