O tom, kdy bude čerpat zaměstnanec dovolenou, rozhoduje zaměstnavatel. Existují však dvě výjimky, kdy toto právo přísluší samotnému zaměstnanci. celý článek »
Autor: Richard W. Fetterpošli emailemvytiskni článek17.5.2012
Jednou ze základních povinností dočasně práce neschopného pojištěnce (pacienta) je dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, ten zahrnuje i povinnost dodržovat rozsah a dobu povolených (ošetřujícím lékařem stanovených) vycházek, samozřejmě za předpokladu, že pojištěnec vůbec nějaké vycházky povoleny má… Až do 1. 1. 2012 podrobnější úprava stanovení těchto vycházek scházela, teprve od tohoto data jsou taková pravidla součástí zákona o nemocenském pojištění. [1]
celý článek »
Autor: Adolf Maulwurfpošli emailemvytiskni článek11.5.2012
„U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je možné konat práci za pomoci rodinných příslušníků uvedených v dohodě.“ Zní to lákavě, že? Ale není to pravda. Před takovou informací je třeba varovat a odmítnout ji stejně jako to, že „zaměstnavatel odpovídá pomáhajícímu členovi rodiny za škodu, která mu při této činnosti případně vznikne“. celý článek »
Autor: Richard W. Fetterpošli emailemvytiskni článek10.5.2012
Nejvyšší soud České republiky vydal (vynesl) i v uplynulém r. 2011 celou řadu zajímavých a pro personální praxi přínosných rozhodnutí ve věcech pracovně-právních. Bez nároku na úplnost přehledu – autor neřešil otázku, co uvést, nýbrž naopak v zájmu přístupnosti příspěvku a přiměřeného rozsahu článku, co neuvést - následuje výběr judikátů, který pochopitelně vychází z jeho subjektivního přístupu k materii. celý článek »
Autor: Richard W. Fetterpošli emailemvytiskni článek7.5.2012
Hlavním cílem novely zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti provedené zákonem č. 1/2012 Sb. s účinností od 5. ledna 2012 je především zabránit zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Úkolem novely je tak (mimo jiné) dostát povinnosti stanovené členským zemím ve směrnici ES 2009/52/ES, o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, která měla být transponována do jejich právních řádů do 20. července 2011. Novela zákona o zaměstnanosti ovšem neupravuje jen nové povinnosti v souvislosti s výkonem nelegální práce cizinci ze třetích zemí, ale dopadá rovněž na výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah, tzv. švarcsystém.
celý článek »
Autor: JUDr. Anna Bartůňková, JUDr. Pavel Holec ( HOLEC, ZUSKA & Partneři )pošli emailemvytiskni článek4.5.2012
Od 1. ledna 2012 byl rozšířen okruh výpovědních důvodů, pro které může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem. Přibyl jeden zcela nový výpovědní důvod (v novém ust. § 52 písm. h) zákoníku práce), [1] který může zaměstnavatel uplatnit, poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost stanovenou v (rovněž zbrusu novém) ust. § 301a zákoníku práce, přičemž jinou povinností dle tohoto ustanovení se rozumí povinnost v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2011 [2] do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. [3]
celý článek »
Autor: Adolf Maulwurf pošli emailemvytiskni článek4.5.2012
Donedávna, do 31. 12. 2011, zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce nemocenského, a ani důchodového, pojištění za žádných okolností účastni nebyli. [1] Ke změně došlo s účinností od 1. 1. 2012 na základě zákona č. 365/2011 Sb. [2]
celý článek »
Autor: Richard W. Fetterpošli emailemvytiskni článek3.5.2012
Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovnímu úrazu), odpovídá za škodu tím vzniklou zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru nebo činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Pracovním úrazem však není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
celý článek »
Autor: Richard W. Fetterpošli emailemvytiskni článek30.4.2012
Jedním z důvodů pro rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele je nadbytečnost zaměstnance ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce.[1] Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu (např. svého zřizovatele) o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
celý článek »
Autor: Richard W. Fetterpošli emailemvytiskni článek26.4.2012
Dne 1. 4. 2012 nabyl účinnosti nový zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který upravuje mimo jiné pracovnělékařské služby (dříve závodní preventivní péče) a posuzování zdravotní způsobilosti osob ucházejících se o zaměstnání. Prováděcí právní předpis, který by stanovil postupy při zajišťování lékařských prohlídek, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti včetně rozsahu odborných vyšetření, zatím schválen nebyl.
celý článek »
Autor: Anna Bartůňková, Pavel Holec ( HOLEC, ZUSKA & Partneři )pošli emailemvytiskni článek24.4.2012
Je-li zaměstnanec odvolán z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo se takové funkce vzdá, pak jeho pracovní poměr nekončí; [1] zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce; odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny.
celý článek »
Autor: Richard W. Fetterpošli emailemvytiskni článek23.4.2012
Dopisem ze dne 5. 5. 2008 žalovaný zaměstnavatel (Statutární město Ostrava se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě a Přívoze) sdělil žalobkyni, že jí ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce dává výpověď z pracovního poměru. Zároveň ji stejným dopisem pro porušení uvedených povinností odvolal se souhlasem tajemníka Magistrátu města Ostravy z funkce tajemníka Úřadu městského obvodu Nová Ves. Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že odvolání z funkce a výpověď z pracovního poměru jsou neplatné, neboť žádné pracovní povinnosti neporušila.
celý článek »
Autor: Adolf Maulwurfpošli emailemvytiskni článek20.4.2012
Zákoník práce [1] již nezná a neobsahuje povinnost zaměstnavatele, který chce dát resp. dal svému zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, nabídnout mu jinou vhodnou práci či mu účinně pomáhat při získání nového vhodného zaměstnání u jiného zaměstnavatele nebo mu je zajistit v rozsahu, v jakém ji upravoval předchozí – zrušený zákoník práce. [2] Nicméně, je-li zaměstnanec odvolán z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo se takové funkce vzdá, [3] pak jeho pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je ve smyslu ust. § 73a odst. 2 věty první zákoníku práce povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci.
celý článek »
Autor: Richard W. Fetterpošli emailemvytiskni článek19.4.2012
Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele [1] má zaměstnanec v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od Úřadu práce ČR resp. jeho organizačních částí.
celý článek »
Autor: Richard W. Fetterpošli emailemvytiskni článek16.4.2012
Zákoník práce[1] v § 58 odst. 1 stanoví, že zaměstnavatel může pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvláště hrubým způsobem pracovní poměr zaměstnance okamžitě zrušit pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu okamžitého zrušení dozvěděl, ale nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvodu vznikl. Tato právní úprava platila obdobně i v předchozím zákoníku práce[2], takže lze využívat i judikaturu z předchozích dob[3].
celý článek »
Autor: Mgr. Veronika Odrobinová ( Schönherr )pošli emailemvytiskni článek13.4.2012
Nejvyšší soud ČR vydal dne 27. března 2012 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4586/2010, v němž vyslovil názor, že za diskriminační nelze označit jednání, kdy zaměstnavatel pozve uchazeče o zaměstnání k osobnímu pohovoru elektronickou formou v nestandardně krátkém čase před termínem osobního pohovoru, pokud nebylo cílem tohoto jednání znevýhodnit některého uchazeče o zaměstnání a motivem nebyl žádný diskriminační důvod.
celý článek »
Autor: Mgr. David Borovec ( Randl Partners )pošli emailemvytiskni článek12.4.2012
Je běžnou praxí, že obchodní společnosti využívají živnostníků jako svých obchodních zástupců. Je možné, aby činnost živnostníků jako obchodních zástupců byla v rozporu se zákazem tzv. švarcsystému od platnosti novely zákoníku práce?
celý článek »
Autor: Mgr. Jan Mandát pošli emailemvytiskni článek12.4.2012
Novela zákoníku práce – zákon č. 365/2011 Sb. - přinesla s účinností od 1. 1. 2012 významné změny ohledně limitů pro sjednávání pracovního poměru na dobu určitou a jeho prodlužování nebo opakovaného sjednávání, tzv. řetězení. Zákoník práce nově v ust. § 39 odst. 2 uvádí, že „Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.“
celý článek »
Autor: Adolf Maulwurfpošli emailemvytiskni článek6.4.2012
I. část tohoto článku jsme věnovali rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.12.2011[1], kterým byl nastaven významný aplikační limit práva zaměstnance na okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy v případech, kdy je nevyplacená mzda (či její část) mezi účastníky pracovního vztahu sporná. Nejvyšší soud ČR nenechal na sebe dlouho čekat a svým rozsudkem ze dne 10.1.2012[2] zaměstnance dále omezil, resp. upřesnil, za jakých podmínek může zaměstnanec okamžitě rozvázat pracovní poměr pro nevyplacení mzdy (platu) či náhrady mzdy (náhrady platu) či jejich části (dále jen „mzda“)[3] v případech, kdy k nevyplacení mzdy či její části došlo z důvodu chyby či jiné zřejmé nesprávnosti na straně zaměstnavatele.
celý článek »
Autor: Mgr. Jana Šetřilová ( Glatzová & Co. )pošli emailemvytiskni článek5.4.2012
Smrtí zaměstnance pochopitelně zaniká samotný pracovně-právní vztah.[1] Peněžitá práva zaměstnavatele vůči zaměstnanci (zaměstnavatelovy peněžité pohledávky za zaměstnancem) podle ust. § 328 odst. 2 zákoníku práce smrtí zaměstnance zanikají s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobené úmyslně.
celý článek »
Autor: Richard W. Fetterpošli emailemvytiskni článek5.4.2012
články