
Pravidlo vyplývající z ustanovení § 193 odst. 2 obchodního zákoníku dosud rozhodně nestálo v popředí zájmu soudní judikatury ani odborné literatury, přestože pro mnoho obchodních transakcí může mít dalekosáhlé, ne-li fatální důsledky. Podle tohoto ustanovení se vyžaduje souhlas dozorčí rady k uzavření smlouvy, na jejímž základě má společnost nabýt nebo zcizit majetek, přesahuje-li hodnota nabývaného nebo zcizovaného majetku v průběhu jednoho účetního období jednu třetinu vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední řádné či konsolidované účetní závěrky.
Uvedené omezení se nevztahuje na převod majetku v rámci běžného obchodního styku. Jednu z prvních vlaštovek, pokud jde o interpretaci předmětného ustanovení, představuje čerstvé rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2012, spis. zn. 102 VSPH 89/2012. Vrchní soud v něm dospěl ke dvěma významným závěrům: (i) absence souhlasu dozorčí rady dle § 193 odst. 2 obchodního zákoníku způsobuje neplatnost smlouvy a (ii) smlouva o půjčce je převodem majetku, který podléhá režimu § 193 odst. 2 obchodního zákoníku.
Dle Vrchního soudu je třeba důsledky rozporu s § 193 odst. 2 obchodního zákoníku odlišovat od případů předvídaných ustanoveními § 13 odst. 5, § 191 odst. 2 či § 194 odst. 4 obchodního zákoníku, jež zakotvují vnitřní omezení jednatelského oprávnění představenstva bez dopadů na vnější vztahy. Konstrukce ustanovení § 193 odst. 2 obchodního zákoníku nedovoluje představenstvu volně navazovat smluvní vztahy, pokud hodnota předmětu plnění v těchto vztazích přesahuje zákonem stanovenou hranici, a to nezávisle na tom, zda společnost má majetek na základě takové smlouvy nabýt nebo zcizit. Vrchní soud v této souvislosti konstatoval, že účelem komentovaného ustanovení je nepochybně hájit společnost a společníky před nekalým jednáním představenstva, kterýžto účel by bez dopadů nedostatku souhlasu na právní účinky smlouvy rozhodně nebyl naplněn. Vrchní soud neřešil otázku, zda souhlas dozorčí rady musí být nutně udělen před uzavřením smlouvy, nebo zda postačí souhlas následný. V řešeném případě totiž nebylo sporu o tom, že dozorčí rada souhlas k uzavření smlouvy nedala. Znění předmětného ustanovení („k uzavření smlouvy…“) spíše vede k závěru, že souhlas musí být učiněn před uzavřením smlouvy a následný souhlas již nemůže zhojit její neplatnost.
Druhý zásadní závěr Vrchního soudu je ten, že ustanovení § 193 odst. 2 obchodního zákoníku dopadá i na poskytnutí půjčky. Uzavře-li společnost smlouvu o půjčce ve výši přesahující jednu třetinu vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední řádné účetní závěrky, může být ochuzena o významné součásti svého (např. finančního) majetku, což by ji mohlo uvést do platebních potíží nebo ohrozit značnými ztrátami, a proto se k uzavření takové smlouvy o půjčce dle Vrchního soudu vyžaduje souhlas dozorčí rady společnosti. Smlouvou o půjčce podle ustanovení § 657 občanského zákoníku dochází na rozdíl od smlouvy o výpůjčce podle ustanovení § 659 občanského zákoníku či nájemní smlouvy podle ustanovení § 663 téhož zákona k převodu vlastnického práva k předmětu půjčky na dlužníka, který je s ním oprávněn volně nakládat. Patrně stejné závěry by se týkaly i poskytnutí peněžních prostředků podle smlouvy o úvěru. Případná neplatnost těchto smluv z důvodu absence souhlasu dozorčí rady pak může mít závažné důsledky, zejména pokud jde o promlčení nároku na vrácení poskytnutých částek. Tak tomu bylo i v řešeném případě, kdy nárok půjčitele na vrácení poskytnutých peněžních prostředků byl soudem shledán jako promlčený, neboť nebylo možné přihlédnout k době splatnosti sjednané v (neplatné) smlouvě, a promlčecí lhůta proto počala plynout již ode dne poskytnutí peněžních prostředků. Ustanovení § 193 odst. 2 obchodního zákoníku bylo v řešeném případě ovšem paradoxně aplikováno na ochranu společnosti (respektive její majetkové podstaty, neboť společnost byla v době řešení sporu již v konkursu), která půjčku přijala. S ohledem na absenci souhlasu její dozorčí rady se insolvenční správce úspěšně dovolal neplatnosti smlouvy o půjčce a potažmo též promlčení nároku druhé smluvní strany na vrácení půjčky. Přitom společnost jako příjemce půjčky mohla být reálně „ochuzena“ toliko o úroky, které by musela spolu s jistinou vrátit půjčiteli, pokud by smlouva byla platná.
Není vyloučeno, že v předmětné věci bude podáno dovolání. Mohli bychom tak s napětím očekávat, jaké stanovisko zaujme Nejvyšší soud.

JUDr. Daniel Kaplan, LL.M.,
advokát a insolvenční správce

JUDr. Ing. Jan Zrzavecký, Ph.D.,
advokát
HÁJEK ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o.
Revoluční 3
110 00 Praha 1
Tel.: +420 227 629 700
Fax: +420 221 803 384
e-mail: info@hajekzrzavecky.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Autor: JUDr. Daniel Kaplan, LL.M., JUDr. Ing. Jan Zrzavecký, Ph.D.,( HÁJEK ZRZAVECKÝ advokátní kancelář ) | pošli emailem | vytiskni článek | 30.5.2012




Z pohledu ekonomie je půda (pozemek) ekonomicky vzácným, typicky soukromým statkem, který je současně jedním ze základních výrobních faktorů. Velmi významnou vlastností tohoto statku...
eFocus JUDr. Vladimíra Glatzová absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a postgradusální studia práv LLM na University of London - Queen Mary and Westfield College,...
V praxi se správní orgány setkávají s případy, kdy účastníci správního řízení podávají novou žádost ve chvíli, kdy byla jejich předchozí žádost zamítnuta rozhodnutím ve...
Jak je patrné ze statistik Ministerstva spravedlnosti, institut oddlužení zavedený insolvenčním zákonem s účinností od 1. ledna 2008 je nepodnikateli hojně využíván a jeho „obliba“...
Nový občanský zákoník by měl být pokrokovým kodexem, který by odstranil zátěž z let minulých, a to především tu ideologickou. V souvislosti s procesem projednávání a přijímání...
Sněmovna podpořila návrh zákona o státním zastupitelství, který kromě jiného ruší vrchní státní zastupitelství a zřizuje specializovaný protikorupční útvar. Předloha, která...
O naturální restituci musí poškozený požádat škůdce sám a zároveň se tento způsob náhrady škody musí jevit možným a účelným. Dojde-li k újmě na zdraví, vzniká poškozenému...
Ustanovení § 261odst. 6 obch. zák. se vztahuje pouze k pojmenovaným smlouvám, nikoliv ke smlouvám či dohodám, jimiž se např. mění obsah či subjekty závazkového vztahu, tj. upravené...
Uplyne-li od právní moci rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu, jímž úroky, úroky z prodlení nebo jiná opětující se plnění, byly přiznány, doba tří let, promlčí se v tomto...
Žalobce nemůže být zbaven práva domáhat se vylučovací žalobou vyloučení spoluvlastnického podílu k bytové jednotce z konkursní podstaty úpadce jen proto, že jiná osoba, jež není...
Podle § 18 odst. 1 tr. ř. se za místo spáchání trestného činu považuje především místo, kde došlo k jednání pachatele naplňující objektivní stránku trestného činu, ale také...