Přeplněnost  věznic v ČR zdaleka není pouhým akademickým tématem, ale jde o reálný a závažný problém. Jednou z příčin je např. vysoký počet recidivujících pachatelů, jenž je mimo jiné dán nedostatkem účinných preventivních postupů, které by omezily a snížily rizika opakování trestné činnosti. Této skutečnosti si je ministerstvo spravedlnosti dobře vědomo, a proto se snaží prosadit koncepci, která by vedla ke stabilizaci situace i v dlouhodobém výhledu. Jedním z takových řešení je i zavedení trestu domácího vězení v potenciální kombinaci s elektronickým monitorováním odsouzených, což mimo jiné potvrzují i výsledky aplikační praxe některých zahraničních států, které již trest domácího vězení do svého trestního systému zahrnuly.

„Pro Českou republiku je schválení našeho návrhu dobrou zprávou. Cílem nového trestu domácího vězení je minimalizovat přeplněnost věznic, posílit ochranu společnosti před opakováním trestné činnosti a do budoucna výrazně snížit náklady na trestní politiku v oblasti vězeňství,“ komentuje Daniela Kovářová.

Trest domácího vězení je zakotven v novém trestním zákoníku (účinnost 1. 1. 2010) jako přímá alternativa trestu odnětí svobody. Jde o samostatnou sankci, kterou může uložit pouze soud. Je však nanejvýš důležité, aby byl v praxi trest ukládán jenom těm pachatelům, kteří budou vyhodnoceni jako „vhodní“, tedy pachatelům, u nichž bude trest efektivní. Toto vyhodnocování bude zajišťovat Probační a mediační služba, která sehraje klíčovou roli i v rámci  kontroly a organizace výkonu tohoto trestu. 

„K tomu je třeba zajistit potřebné materiální a personální zázemí Probační a mediační služby, vláda vzala na vědomí i  navýšení počtu pracovníků probační a mediační služby o 90 osob, stejně jako zajištění materiálního zabezpečení Probační a mediační služby,“ dodala Daniela Kovářová.

Realizace trestu domácího vězení

Implementace tohoto institutu byla naplánována zejména s ohledem na současný stav vězeňství a jeho budoucí vývoj, zároveň s ohledem na složitou ekonomickou situaci v ČR.

I. fáze

Namátková kontrola. Tato fáze potrvá od nabytí účinností trestního zákoníku (1.1.2010) až do zavedení elektronického kontrolního systému. Probační a mediační služba bude v tomto období zajisťovat podmínky pro uložení trestu domácího vězení, provádět namátkové kontroly odsouzených osob a realizovat kontinuální re-integrační činnost s odsouzenými. Pokud bude trest ukládán soudy v úzké součinnosti s PMS,  předpokládá se, že by se mohlo podařit zastavit další nárůst odsouzených osob ve výkonu trestu odnětí svobody.

II. fáze

Elektronický monitoring odsouzených. Plánuje se výběrové řízení, ze kterého vzejde externí poskytovatel, který zajistí monitorovací systém (předpoklad je rok 2011). Vzhledem k ekonomické situaci přihlásilo ministerstvo spravedlnosti projekt domácího vězení v rámci programu „Crime Prevention of and fight against Crime“ k Evropské komisi, což by mohlo umožnit získání finančních prostředků ve výši cca  111,15 mil. Kč. Tím by došlo k výrazným úsporám ze státních prostředků. V druhé fázi  bude také plně dokončen celý legislativní systém trestu domácího vězení v souladu s dosavadní osvědčenou praxí v evropských zemích, což ve spojení elektronickým monitorovacím systémem umožní účinné omezování recidivy a postupné snižovaní počtu osob v českých věznicích.

III. fáze

Realizace této fáze je plánována na období 2011 – 2013 a představuje úplné propojení aplikace trestu domácího vězení a elektronického monitorovacího systému s novými legislativními úpravami a komplexní implementaci do praxe české justice.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti