Tímto článkem se pokusím přispět k debatě nad správností doručování rozhodčího nálezu rozhodcem v rozhodčím řízení ad hoc v těch případech, kdy je podle zákona třeba využít datové schránky.
Na konci července 2019 Vláda České republiky obdržela přepracovanou verzi návrhu zákona o hromadných žalobách (dále jen „Zákon“), kterou vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti. První verze se v připomínkovém řízení setkala s notnou dávkou kritiky ze strany mnoha institucí[1], a proto byl původní návrh výrazně přepracován. Je otázkou, zdali se…
Dne 16. července 2019 vstoupila v platnost nová směrnice o restrukturalizaci a insolvenci (dále jen „Směrnice“).[1] Neuběhly ani tři měsíce od okamžiku, kdy nabyla účinnosti rozsáhlá domácí novelizace oddlužení, a je zřejmé, že v příštích dvou letech dojde v této oblasti k dalším změnám.[2] Přitom lze očekávat, že se nebude jednat pouze o…
Ve svém předchozím článku jsem se zabýval nedávným rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu, v němž byl učiněn závěr, že soudní poplatek musí být připsán nejpozději poslední den lhůty k úhradě na účet soudu, resp. že kolky musí být nejpozději poslední den lhůty doručeny soudu. Tedy že nestačí, pokud je poslední den lhůty zadán příkaz k…
26 senát Nejvyššího soudu navázal na 20 senát (srov. usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017) a v usnesení sp. zn. 26 Cdo 1230/2019, ze dne 22. 5. 2019 dospěl rovněž k závěru, že prostý email bez elektronického podpisu nesplňuje požadavek písemného právního jednání. Nehodlám na tomto místě polemizovat, zdali je tento právní úsudek…
Vážení čtenáři,
přinášíme Vám pravidelný přehled událostí ve světě práva za uplynulý týden.
Přeji Vám hezký víkend
Mgr. Miroslav Chochola, LL.M., MBA
EPRAVO.CZ
Z pohledu laické veřejnosti, nejspíš ale i z pohledu veřejnosti odborné se zcela nepozorovaně v trestním řádu ocitlo ustanovení, které významně rozšiřuje to, čemu se obecně říká povinné ukládání dat, jinak též data retention. Stalo se tak novelou trestního řádu, realizovanou zákonem 287/2018 Sb., která nabyla účinnosti…
V nálezu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. I. ÚS 1083/16, kterým zamítl ústavní stížnost města Vsetín, Ústavní soud dovodil velmi důležitý závěr pro oblast práva na informace, a totiž, že povinný subjekt sice podle § 17 zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále „InfZ“) může požadovat úhradu nákladů spojených s poskytnutím…
Potenciální investoři do ČR pocházející mimo EU by měli zpozornět: dne 19. března 2019 bylo přijato Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 („Nařízení“), kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do EU, a česká legislativa, která tento rámec bude konkretizovat, se již připravuje. Co tato změna…
Úpadek zhotovitele je noční můrou každého objednatele. Odhalit špatnou finanční situaci zhotovitele a předem se jako objednatel chránit pro případ, že by se zhotovitel dostal do úpadku, je velmi obtížné. Před uzavřením smlouvy o dílo se můžete utápět v historických účetních výkazech, které při troše štěstí najdete ve sbírce listin, můžete chtít…
Přinášíme další část průběžného přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí – tentokrát Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu - v oboru pracovního práva z letošního roku 2019.
Tento článek má za cíl v krátkosti přiblížit možnost vyvlastnění věcného břemene v případě nutnosti zajištění veřejné komunikační sítě, tedy jednu z možností, kdy může dojít k omezení vlastnického práva ve prospěch veřejného zájmu.
Rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 270/2019, ze dne 2. 4. 2019, odpovídá na otázky spojené s placením nájemného při změně v osobě vlastníka předmětu nájmu, tedy pronajímatele, když v této situaci může dojít ke komplikacím v právních vztazích mezi převodcem předmětu nájmu, jeho nabyvatelem a nájemcem.
Zdrávas vespolek, pacholci, obrátili se členové nově ukutého spolku s názvem SELAVIS, z.s. na Krajský soud v Ostravě (expozitura Olomouc) s návrhem na jeho prvozápis do spolkového rejstříku očekávaje (zřejmě naivně) bez znalosti justičního terénu, že o návrhu bude rozhodnuto tak, jak navrhují (tj. kladně). To se ovšem lidé z Hané šeredně zmýlili…
Nový občanský zákoník je postaven na principu široké smluvní volnosti. Jedním z projevů tohoto principu je institut postoupení smlouvy upravený v ustan. § 1895 an. zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“). Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se nad aplikovatelností postoupení smlouvy při postoupení…
Také v soukromém sektoru se zaměstnavatelé mohou s vedoucím zaměstnancem dohodnout na možnosti jeho odvolání z pracovního místa. Zaměstnavatelé však o této možnosti mnohdy nevědí. Uzavření takovéto dohody přitom může mít zásadní vliv na povinnost k výplatě odstupného vedoucímu zaměstnanci, jemuž je dána výpověď poté, co je z pracovního místa…
Jednou z nejčastějších otázek, se kterou se setkáváme při řešení úpadku korporace, je, jaký bude mít insolvenční řízení vliv na další podnikání zainteresovaných osob, zejména pak jednatelů a jiných statutárů upadnuvších právnických osob. Obvykle následuje dotaz na případnou osobní odpovědnost těchto osob za vzniklé dluhy v rozsahu, v jakém nebudou…
V praxi zcela běžnou záležitostí, která však nahání mnoha zaměstnavatelům husí kůži, je kontrola Státního úřadu inspekce práce realizovaná některou z jeho oblastních poboček. Kontrola jako taková může mít různorodou podobu zaměřenou vždy na dodržování zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZPr") a…
Smrt člověka bývá obvykle smutnou událostí, se kterou je spojen smutek a žal jeho příbuzných. Smrt však znamená také významnou právní skutečnost, která může citelně dopadnout do právní sféry dědiců zemřelého. Ani podnikatelé nejsou nesmrtelní. Smrt podnikatele navíc otevírá spoustu otázek. V tomto článku se zaměřím na smrt osoby samostatně…
V nedávném rozhodnutí[1] se Nejvyšší soud zabýval podmínkami pro zproštění odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách.
Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...
Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...
Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...
Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...
Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...
