Články

Kdy a za jakých podmínek je možné zpětvzetí práva na uspokojení ze zajištění v insolvenci?

Postavení zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení je obecně výhodnější, jelikož se jejich pohledávky uspokojují ze zpeněžení zajištění. To v případě nemovitostí začasto bývá jediný hodnotný majetek dlužníka. Za určitých okolností však může být pro zajištěného věřitele výhodnější jeho pohledávku přihlásit jako…

Odpovědné zadávání veřejných zakázek

Proces zadávání veřejných zakázek má svůj rámec nově upravený v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění. Tato nová právní úprava umožňuje hodnotit jednotlivé nabídky nejen z hlediska nabídkové ceny, ale umožňuje zadavateli stanovit i jiná hodnotící kritéria, která zajistí, že nabídka, která bude v zadávacím řízení…

Krátce k problematice vendor lock-in

Minimálně od roku 2017 lze vysledovat větší snahu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jakož i dalších orgánů s dohledovou funkcí, zaměřit se v rámci své činnosti na tzv. vendor lock-in situace, v nichž se zadavatel svým předchozím postupem při zadávání veřejné zakázky v oblasti IT dostal do pozice, kdy se při potřebě změny či…

K výši škody způsobené na vozidle v důsledku dopravní nehody

Dne 31.7.2018 byl zveřejněn rozsudek ze dne 11.10.2017, sp.zn 25 Cdo 2782/2017 Nejvyššího soudu České republiky, v jehož rámci se vyjádřil k rozsahu náhrady škody hrazené poškozenému v souvislosti s dopravní nehodou.

Propadná zástava v novém občanském zákoníku

Občanský zákoník umožňuje věřiteli, jehož pohledávky jsou zajištěny zástavním právem, ponechat si zástavu, jestliže je dlužník v prodlení s úhradou zajištěného dluhu, za stanovených podmínek.

Odpovědnost odpovědného zástupce dle živnostenského zákona vs. odpovědnost statutárního orgánu

Odpovědný zástupce dle zákona č. 455/1991 Sb., zákona o živnostenském podnikání, ve znění změn a doplňků (dále jen „živnostenský zákon“) je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu.

Organizační změna a její největší úskalí

V praxi se lze běžně setkat s tím, že je potřeba rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem pro jeho nadbytečnost, například z důvodu zrušení jeho pracovního místa. V následujícím článku bude pojednáno o tom, zdali má zaměstnavatel zcela volnou ruku při výběru nadbytečného zaměstnance či zda je vázán určitými…

Darovací smlouva v oddlužení a její neplnění

Darovací smlouva (a obdobně též smlouva o důchodu) je populárním nástrojem k navýšení příjmů dlužníků, u kterých srážky z jiných příjmů neumožňují uhradit během trvání oddlužení 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů a splnit tak základní podmínku pro schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužníci a jejich dárci si však často…

DEAL MONITOR

Přinášíme Vám přehled významných mandátů předních advokátních kanceláří.

Akcie s vysílacím právem

Tzv. vysílacím právem se rozumí zvláštní právo akcionáře jmenovat (namísto valné hromady) jednoho nebo více členů představenstva, resp. dozorčí rady, společnosti a takto jmenované členy odvolat. V důvodové zprávě k připravované novele zákona o obchodních korporacích se hovoří o tom, že v reakci na nejednotnost odborné veřejnosti v řešení otázky…

Konec apostil u veřejných listin o osobním stavu aneb soumrak apostilování v EU?

Uznávání veřejných listin vydaných orgány jednoho státu ve státu druhém je dlouhodobý právní problém. Velké množství „papírování“ má za následek jednak průtahy v soudních řízeních, zvýšení finančních nákladů nebo i časové prodlevy spojené s opatřováním si razítek či úředního překladu. Evropská unie se již od roku 2010 intenzivně zabývá…

Smart contracts jako budoucnost závazkového práva aneb pacta sunt servanda v absolutní podobě?

V poslední době se často můžeme setkat, a to zejména v souvislosti s rychle se rozvíjející technologií blockchain, s termínem smart contracts. Obecně jako smart contracts označujeme technologické řešení, které má za cíl samostatně zajistit výkon smluvního závazku prostřednictvím specifického technologického nástroje (zejm.

K dohodě manželů o vyloučení družstevního podílu v bytovém družstvu ze společného jmění manželů v poměrech rekodifikace soukromého práva

Předmětem tohoto krátkého článku je zhodnocení změny právní úpravy družstevního podílu v bytovém družstvu v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a praktický dopad této změny do dohod o změně rozsahu společného jmění manželů, které se týkají nakládání s družstevním podílem v bytovém družstvu.

Nakolik je konkurenční doložka závazná pro zaměstnance?

Nejvyšší soud vynesl poněkud překvapivé, až z pohledu zaměstnavatele zarážející, rozhodnutí, jímž osvobodil zaměstnankyni, která nedodržela dohodu o konkurenční doložce, od placení smluvní pokuty, ačkoliv byla sjednána v přiměřené výši. Předmětné rozhodnutí NS pro praxi v podstatě až neguje smysl a význam konkurenční doložky pro…

Drag-along, tag-along, deadlock – vedlejší dohody společníků v praxi

Ačkoli dohody společníků (či akcionářů) jsou již mnoho let součástí praxe advokátů věnujících se transakcím a korporátnímu právu, nelze říci, že by byly častým předmětem článků v odborných periodikách či na internetu. Zejména advokátům, kteří se transakcím věnují pouze ojediněle, nemusí být význam cizojazyčně nazvaných doložek ve vedlejších…

Nakládání s rodnými čísly v kontextu GDPR

Rodné číslo je beze sporu nutné považovat za specifický osobní údaj. Ačkoliv nepatří mezi zvláštní kategorie osobních údajů[1], jedná se o unikátní identifikátor fyzických osob uvedených v § 16 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, z něhož lze vyčíst jejich pohlaví, datum narození a věk. Právě pro svou jedinečnou povahu vzbuzuje nakládání s…

Nejvyšší soud k nároku na odstupné při skončení pracovního poměru fikcí

Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4578/2017 ze dne 28. 2. 2018 dovodil, že zaměstnanci, který ztratil zdravotní způsobilost k výkonu práce z důvodu pracovního úrazu, onemocnění z povolání či ohrožení touto nemocí, a jehož pracovní poměr skončil fikcí dohody dle ust. § 69 odst. 3 zákoníku práce, vzniká nárok na odstupné ve…

Zástavní právo k nemovité věci: dohoda o braní plodů a užitků

Zástavní právo prošlo po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v určitých oblastech citelnými změnami. V rámci tohoto článku pojednáváme o zákazu braní plodů a užitku nemovité věci před splatností dluhu, který zde v minulosti za účinnosti zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník, nebyl.

Označení původu – zápis „dalšího uživatele“

Autor se v příspěvku věnuje otázce, zda je možné zapsat „dalšího uživatele“ tak, jak byl upraven zák. 159/1973 Sb., o řízení ve věcech označení původu a zeměpisných označení, do zapsaného označení původu či zeměpisného označení i za účinnosti platného zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení (dále jen jako „OOZPO“)…

Úvaha nad otázkou novotvarů v podobě „primárních“ a „sekundárních“ (neboli „přirostlých“) pohledávek v insolvenčním řízení v kontextu nahlížení na závazky při rozhodování soudů před vydáním rozhodnutí o úpadku

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů nerozlišuje mezi závazky dlužníka určitou (na pomyslném žebříčku) tzv. „hodnotovou“ úroveň závazků dlužníka a nabízí se tak otázka samotné existence členění závazků na tzv. „primární“ a tzv. „sekundární“ (neboli přirostlé), to vše při úvaze…