epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    7. 4. 2020
    ID: 110888

    Whistleblowing v případových studiích

    Jaký je však současný stav ochrany whistleblowerů?

    Na níže uvedených čtyřech případech (dva z České republiky a dva z ostatních členských států EU) bychom rádi přiblížili aktuální rozhodovací praxi soudů ve věci oznamování protiprávního jednání.

    V jednotlivých právních řádech členských států EU dojde již brzo k národní úpravě whistleblowingu, neboť dne 23. října 2019 byla přijata a podepsána Směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie (dále také jako „směrnice“).  Směrnice byla publikována v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. listopadu 2019[1]. Implementaci směrnice na úrovni jednotlivých členských států EU tak bude potřeba provést nejpozději do roku 2021 (přesné datum se odvíjí od uvedení směrnice v platnost, tedy 20 dnů od vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie – to připadá na 16. prosince 2021).

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Směrnici tvoří sedm kapitol s celkem 29 články a jedné přílohy. Hlavním cílem nové právní úpravy je zajistit účinnější vymáhání práva EU prostřednictvím využití institutu oznamovatelů a za současného vytvoření dostatečných ochranných mechanismů pro takové osoby.

    1. Případ Z České republiky:

    Pan Roman Komeda je jedním z českých whistleblowerů, který se obrátil na organizaci Transparency International s žádostí o pomoc, která mu byla následně poskytnuta ve formě právního zastoupení. Výše zmíněný oznamovatel byl nucen čelit pracovněprávním, ale také trestněprávním následkům svého oznámení. Oznamovatelův zaměstnavatel (Zoologická zahrada v Dvoře Králové) podal na oznamovatele trestní oznámení poté, co soustavně
    a věcně kritizoval manažerské pochybení vedení stejně jako nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky (žádné pochybení se nakonec ale neprokázalo).

    Trestní soud pana Romana Komedu obžaloby zprostil, když uzavřel, že kritika šéfky není pomluva.[2]

    Reklama
    Smlouva o dílo v praxi (online - živé vysílání) - 10.6.2026
    Smlouva o dílo v praxi (online - živé vysílání) - 10.6.2026
    10.6.2026 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Na tomto konkrétním případě je možné ilustrovat problém s dodržením zásady důvodného podezření (rozzuřený slon zabil ošetřovatele, dle pana Komedy to byl důsledek špatného vedení zoologické zahrady, dle soudu nikoliv), která bude vždy vykládána subjektivně (oznamovatel bude mít pocit, že je v právu, dotčená organizace bude tvrdit, že se jedná o pomluvu). Důvodnost oznámení vždy bude muset posoudit nezávislý soud. Odstrašující prostředky následného trestního stíhání byly v tomto případě neúměrné, nicméně máme za to, že by se v budoucnu měla ustálit judikatura vyšších soudů, které v případě skutečně nedůvodných podezření (založených na nepravdivých podkladech – například oznamovatelem prefabrikovaných), přiznají ochranu oznámením dotčených osob.

    1. Případ Z České republiky:

    Mediálně známější je případ českého ekonoma a politika Libora Michálka, který v roce 2010 podal trestní oznámení z důvodu podezření z trestného činu pletichy při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži. Oznámení podal v době, kdy působil na Státním fondu životního prostředí. V průběhu jednání v souvislosti s veřejnými soutěžemi, ze kterých si oznamovatel pořizoval záznamy, byl na Michálka kladem nátlak v podobě hrozby, že pokud nebude postupovat dle pokynů nadřízených, přijde o místo na ministerstvu, jak se také, poté, co podal trestní oznámení, stalo. Trestní oznámení podané Michálkem následně vedlo, k demisi ministra životního prostředí Pavla Drobila a k otřesům ve vládě. Michálek byl v roce 2011 za svůj boj proti korupci oceněn Nadačním fondem proti korupci a dále Cenou Františka Kriegla od Nadace Charty 77.[3] Michálkova kauza je tak jedním z pozitivních případů, jak by v praxi měla fungovat účinná protikorupční aktivita orgánů činných v trestním řízení vyvolaná na základě podaného oznámení, které bylo založeno na důvodném podezření.

    Další kauzy:

    Další kauzu, kterou bychom rádi zmínili, je případ Galway care home (2016) z Velké Británie. Zaměstnankyně pracující pro domov důchodců v Galway oznámila organizaci Hiqa (Health Information and Quality Authority) své obavy ohledně údajně špatného zacházení se seniory. Její zaměstnavatel jí však v důsledku takového oznámení vypověděl pracovní smlouvu. Následná neohlášená inspekce odhalila mnoho porušení předpisů ze strany pečovatelského domu a shledala jej neschopným zajistit odpovídající úroveň péče (dle závěru inspekce se v domě důchodců špatně zacházelo se starými lidmi).

    Paní Anna Monaghan se rozhodla bránit proti takovému rozvázání pracovního poměru
    a soud nakonec ve svém rozhodnutí nařídil vlastníku pečovatelského domu zaplatit paní Monaghan náhradu škody ve výši €17,500. Soud dospěl k názoru, že slečna Monaghan dostala výpověď v důsledku zveřejnění informací týkajících se údajného špatného zacházení se starými lidmi v pečovatelském domě ze strany zaměstnanců.  Oznámení ze strany zaměstnance mělo v konečném důsledku pozitivní vliv na zlepšení kvality péče
    v pečovatelském domě.  Je otázkou, zda náhrada škody ve výši €17,500, kterou slečna Monaghan získala, je dostatečnou náhradou za vytrpěný stres a trauma. Nízké či dokonce žádné odškodné je častým důvodem, proč je v Evropské Unii stále nízký počet whistleblowerů.[4] Směrnice si klade za cíl tento faktor zmínit, když ponechává na uvážení členských států upravit i výši odměny za důvodné oznámení. Takový model již v současnosti funguje například v USA, či ve Slovenské republice.

    Posledním případem je tzv. kauza Lux Leak. V tomto případě bylo vedeno soudní řízení
    se zaměstnancem společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC), Antoinem Deltourem obviněným z úniku tisíce dokumentů týkajících se daňových úlev pro nadnárodní společnosti / offshorových daňových optimalizací pro nadnárodní společnosti, kterým poskytovala služby společnost PwC.[5] Výše zmíněné dokumenty odhalily únik informací ohledně dohod uzavřených mezi Lucemburskem a mezinárodními společnostmi jako je Amazon, Apple, IKEA, FedEx, Heinz, Pepsi apod., které byly důvodem, usazovaní velkého počtu mezinárodních firem v Lucembursku. 

    V první instanci bylo Deltourovi uloženo dvanáct měsíců odnětí svobody a pokuta ve výši €1,000. Následně Luxemburský kasační soud snížil trest odnětí svobody o šest měsíců. Jeho kolega Ralph Halet byl rovněž odsouzen a rozhodnutím soudu mu bylo nařízeno zaplatit pokutu ve výši €1,000. Až nakonec Nejvyšší soud pana Deltoura osvobodil.

    Skandál Luxleaks z roku 2014 podnítil vznik Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro daňová rozhodnutí.[6] Pozdější zveřejnění informací ohledně úniku informací společnosti Panama Papers a Paraduse Papers odhalilo další případy daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem.

    Lze tedy shrnout, že přestože pan Deltour byl osvobozen a jeho oznámení přispělo k celo-unijní debatě ohledně daňových otázek a zvýhodnění, úsilí a přítěží, které musel za své oznámení podstoupit, pokládáme za příliš vysoké. K ochraně budoucích whistleblowerů by měla pomoci právě směrnice, když stanoví mnohé procesní mechanismy na ochranu oznamovatele, který může podat žalobu proti odvetným opatřením (výpověď z práce, trestní stíhání), v takovém případě mu pak v řízení svědčí obrácené důkazní břemeno – uplatní se presumpce existence těchto odvetných opatření a způsobení škody, neprokáže-li žalovaný (organizace dotčená oznámením) opak.

    Z výše uvedených čtyř příkladů lze ilustrovat aktuální stav ochrany whistleblowerů na území EU – zcela jistě existuje celá řada osob, které jsou ochotny nahlásit protikorupční jednání, avšak odrazuje je vysoká cena, kterou za takové oznámení budou muset pravděpodobně zaplatit (od rozvázání pracovního poměru až po trestní stíhání), také odškodnění za takovouto perzekuci není jisté, navíc přichází až v řádu let. Věříme, že se členské státy EU transpozice směrnice zhostí svědomitě a zajistí právě těmto osobám vysoký standart ochrany za současného nastavení vysoké odpovědnosti za jejich případné nepravdivé  oznámení.

    Více k tématu whistlebowing a detailní rozbor směrnice naleznete v našem článku otištěném
    v časopisu Právní rádce 10/2019 pod názvem Pravidla whistleblowingu míří do finále.

    Markéta Deimelová,
    partnerka Taylor Wessing Česká republika a evropský usazený advokát v Rakousku

    Patrik Albrecht,
    koncipient

    TaylorWessing e|n|w|c advokáti v.o.s.
     
    U Prašné brány 1078/1
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:       +420 224 819 216
    e-mail:    prag@taylorwessing.com
     
    PFR 2018
     

    [1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, OJ L 305, 26.11.2019, p. 17–56; K dispozici >>> zde.

    [2] K dispozici >>> zde.

    [3] K dispozici >>> zde a >>> zde.

    [4] K dispozici >>> zde.

    [5] K dispozici >>> zde.

    [6] K dispozici >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Markéta Deimelová, Patrik Albrecht (Taylor Wessing)
    7. 4. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Bezpilotní systémy vlastní konstrukce v kategorii Specific: regulatorní požadavky a praktické aspekty
    • Nefungující rozsah péče o dítě. Cesta přes využití terapie a dalších opatření podle ustanovení § 503 zákona o zvláštních řízeních soudních
    • De iure traktor, de facto nákladní vozidlo, už ne tolik výhodná dualita
    • Digitální důkazy z webu v soudním řízení: jak doložit, co bylo online zveřejněno?
    • Pokuta 32 mil. EUR pro Dacia/Renault – evropské soutěžní úřady tvrdě došlapují na no-poaching. Měla by Vaše společnost být na pozoru?
    • Rozdělení společného jmění manželů v případech výdělečné činnosti pouze jednoho z manželů
    • Oběť znásilnění má nárok na peněžitou satisfakci
    • Digitalizace AML povinností: jak technologie mění plnění povinností pro tisíce povinných osob
    • (Ne)vypořádání předmětu řízení u soudního smíru
    • Nové limity opatrovnického rozhodování v judikatuře ESLP a Ústavního soudu
    • Mimosmluvní odměna při společném zastupování více osob

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 10.06.2026Smlouva o dílo v praxi (online - živé vysílání) - 10.6.2026
    • 10.06.2026Libra v praxi – 49 funkcí AI workspace pro právníky s napojením na ASPI (online - živé vysílání) - 10.6.2026
    • 11.06.2026Praktické aspekty zaměstnávání cizinců v ČR od A do Z (online - živé vysílání) - 11.6.2026
    • 12.06.2026Energetické právo: Komunitní energetika a aktuální legislativní změny v energetice (online – živé vysílání) - 12.6.2026
    • 16.06.2026Náhrada nemajetkové újmy na zdraví, při zásazích do důstojnosti a odpovědnost státu za nezákonný výkon veřejné moci (online - živé vysílání) - 16.6.2026

    Online kurzy

    • Černé stavby
    • Zavinění, právní omyl a odpovědnost zaměstnance za škodu pohledem Nejvyššího soudu
    • Novinky ze světa AI pro právníky – leden až březen 2026
    • Disciplinární procesy v pracovním právu
    • Pracovní smlouva: co obsahovat musí, může, nesmí
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2026Daňové právo 2026 - 2.10.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Přičitatelnost jednání třetích osob dlužníkovi pro účely posouzení neúčinnosti: ano nebo ne?
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • 10 otázek pro … Piotra Adamczyka
    • Dokazování, neúčinnost právního jednání
    • Digitální důkazy z webu v soudním řízení: jak doložit, co bylo online zveřejněno?
    • Nefungující rozsah péče o dítě. Cesta přes využití terapie a dalších opatření podle ustanovení § 503 zákona o zvláštních řízeních soudních
    • LEAGLE.ONE: Advokacie po nástupu AI: Kdo se přizpůsobí, získá náskok. Kdo ne, může zůstat pozadu
    • Rozdělení společného jmění manželů v případech výdělečné činnosti pouze jednoho z manželů
    • Rozdělení společného jmění manželů v případech výdělečné činnosti pouze jednoho z manželů
    • Digitální důkazy z webu v soudním řízení: jak doložit, co bylo online zveřejněno?
    • České zaměstnavatele čeká zkouška férového odměňování
    • Digitalizace AML povinností: jak technologie mění plnění povinností pro tisíce povinných osob
    • Nefungující rozsah péče o dítě. Cesta přes využití terapie a dalších opatření podle ustanovení § 503 zákona o zvláštních řízeních soudních
    • Tři dekády v advokacii a otevřený pohled na to, co profesi i justici nejvíc škodí
    • Právo společníka na informace v s. r. o.: silný nástroj kontroly, ale ne bez hranic
    • Pokuta 32 mil. EUR pro Dacia/Renault – evropské soutěžní úřady tvrdě došlapují na no-poaching. Měla by Vaše společnost být na pozoru?
    • Úročení jistoty (kauce), kterou skládá podnájemce nájemci - II. díl
    • Dvě kiwi denně: EU schválila první zdravotní tvrzení pro čerstvé ovoce
    • Švarcsystém a podnikání v IT – nelegální práce
    • Když obecní pozemky již nemusí být obecní – institut mimořádného vydržení v obecním právu
    • Zaměstnanecké benefity dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů v roce 2026
    • Časté právní mýty o kamerách na pracovišti
    • Kupní smlouva k nemovité věci bez určení kupní ceny: Nejvyšší soud koriguje katastrální praxi
    • „Superdávka“ – proč dochází k posunu nároku a kdy bude vyplacena?

    Soudní rozhodnutí

    Důkazní břemeno

    Důkazní břemeno k tvrzením o vadě obalu zásilky významné pro posouzení odpovědnosti odesílatele za škodu způsobenou osobám, na provozních prostředcích nebo na jiných zásilkách...

    Dokazování, neúčinnost právního jednání

    Fyzická osoba, která v minulosti (v době, kdy se udály okolnosti, o nichž má být vyslýchána) byla statutárním orgánem nebo členem kolektivního statutárního orgánu právnické osoby...

    Katastr nemovitostí

    Rozhodnutí o vypořádání pozůstalosti nebrání tomu, kdo nebyl jeho účastníkem, aby uplatnil své právo k věci vypořádané v pozůstalostním řízení u soudu (§ 189 odst. 2 z. ř....

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Při pravidelném běhu událostí lze předpokládat, že žáka či mladistvého do 18 let věku živí a podporují rodiče či jeho zákonní zástupci a výdělku ke své obživě nedosahuje....

    Ochrana spotřebitele (exkluzivně pro předplatitele)

    Přihlédnout k neplatnosti zneužívajícího ujednání ve spotřebitelské smlouvě dle § 55 odst. 2 obč. zák. je soud povinen i ve sporu o pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.