12. 11. 2018
ID: 108368
Je "notářským zápisem" podle § 776 odst. 2 ZOK vždy jen notářský zápis sepsaný českým notářem?
V praxi vzniká otázka, zda mohou zahraniční společníci českých obchodních společností podepsat notářský zápis ohledně korporátního rozhodnutí, pro nějž je tato forma vyžadována, před „svým“ zahraničním notářem, resp. zda má takový notářský zápis v České republice stejné právní účinky jako notářský zápis sepsaný českým notářem. Pokud by byl tento postup možný, odpadla by procedura vyhotovení plné moci v zahraničí, její doručení do České republiky a přijetí notářského zápisu v zastoupení zahraničního společníka u českého notáře.
Odbornou analýzu existujících soudních rozhodnutí provedli zkušení odborníci na korporátní právo Mgr. Ivan Chalupa a Mgr. David Reiterman a odpověď na výše uvedenou otázku zní:
Řešení stovek dalších konkrétních otázek korporátní praxe na základě analýzy soudních rozhodnutí, včetně souvisejících vzorů, checklistů a postupů a systematických provazeb přináší Praktický manuál k ZOK v ASPI. Aktuálně zařazeno přes 510 příspěvků, k více než 245 paragrafům ZOK.
ANO
Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. dubna 2017, sp. zn. 7 Cmo 205/2016, vyplývá, že „notářským zápisem“ podle § 776 odst. 2 ZOK je vždy jen notářský zápis sepsaný českým notářem.
Vrchní soud k tomu doslova uvedl:
„Na výše uvedeném pochybení soudu prvního stupně a jeho procesních důsledcích nemění nic ani to, že závěr soudu prvního stupně o tom, že předmětným notářským zápisem ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení se rozumí notářský zápis podle českého práva učiněný notářem České republiky, je správný. Na podporu tohoto závěru odvolací soud dodává, že závěr o tom, že není přípustné vykládat pojem "notářského zápisu" obsažený v zákoně o obchodních korporacích a v zákoně o veřejných rejstřících a v notářském řádu jako určitý obecný termín bez ohledu na to, zda byl vyhotoven českým či cizozemským notářem, vyplývá z níže citovaných zákonných ustanovení. … Z uvedeného proto vyplývá, že i po účinnosti nové civilní legislativy stále platí, že „notářský zápis“, jak o něm hovoří zákon o obchodních korporacích či zákon o veřejných rejstřících, nelze bez dalšího ztotožňovat s veřejnou listinou ve smyslu dvoustranné smlouvy mezi ČSSR a Rakouskem, na níž odkázal odvolatel, rovněž ani veřejnou listinou a notářským zápisem ve smyslu Haagské úmluvy o vyloučení požadavků legalizace cizích veřejných listin z roku 1961. Na danou věc se neaplikuje ani nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Odmítnutí „oběhu“ této formy notářských zápisů vychází z logiky, že jde o výkon pravomoci státu, který byl na notáře pouze v této specifické situaci přenesen a není tedy prostupný napříč celou Evropskou unii či státy stojící mimo Evropskou unii.“
Jasné a srozumitelné odpovědi na otázky jsou věcnou analýzou relevantních soudních rozhodnutí. Pro tyto odpovědi autoři pečlivě vybírají jak novou judikaturu NS a ÚS, tak nižších soudů k ZOK dostupnou exkluzivně v ASPI a relevantní použitelnou judikaturu k obchodnímu zákoníku.
Manuál je průběžně aktualizován - autoři neustále doplňují nová a aktualizující zařazená řešení.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
