epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 7. 2015
    ID: 98509

    Měsíčník Rekodifikace & praxe: Slib odškodnění

    eFocus

    Dle § 2890 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), který právní úpravu institutu uvozuje, se slibem odškodnění slibující zavazuje nahradit příjemci slibu škodu, vznikne-li mu z jeho určitého jednání, o něž ho slibující požádá a k němuž není příjemce slibu povinen.

    Autor: Mgr. Michal Večeřa, advokát a insolvenční správce v Brně

    Slib odškodnění lze vnímat dvojím způsobem. Jednak jako celý závazkový vztah, jednak jako pouze tu jeho část, v níž se slibující zavazuje nahradit příjemci slibu škodu, která by mu případně vznikla z jednání, o něž ho slibující žádá, čili onu „nabídku“ (můžeme se setkat i s pojmem „indemnizační prohlášení“), jejíž akceptací je teprve vznik závazku dovršen.

    Ačkoli by název tohoto institutu mohl svádět k jinému závěru, nejedná se o jednostranné právní jednání slibujícího, ale o synallagmatický závazkový vztah vznikající mezi slibujícím a příjemcem tohoto slibu (přitom se ale nejedná o smlouvu mezi těmito subjekty, viz § 1724 odst. 2 obč. zák. a důvodová zpráva k němu). Samotný slib představuje pouze určitou nabídku (ofertu), která, má-li vyvolat příslušné účinky – zavázat slibujícího, musí být příjemci slibu doručena (jak ostatně výslovně stanoví samotný § 2891 odst. 1 obč. zák.). Ke vzniku synallagmatického závazku mezi slibujícím a příjemcem slibu dochází až akceptací této nabídky (slibu) jeho příjemcem. Tato akceptace může být buď výslovná, nebo konkludentní, což má značný vliv na obsah závazkového vztahu.

    Smyslem slibu odškodnění je přenesení případného rizika z jednání, které slibující vyžaduje na příjemci slibu, ze slibujícího na příjemce slibu. Jako typické příklady využití tohoto institutu se uvádějí čtyři následující okruhy případů:

    a) slib odškodnění při ztrátě cenného papíru (slibující slibuje příjemci slibu, že uhradí škodu, která by mu mohla vzniknout v případě, že by místo ztraceného cenného papíru vystavil cenný papír nový a v budoucnu by vůči němu uplatnil práva z onoho ztraceného – nalezeného cenného papíru původního);
    b) slib odškodnění v souvislosti s právními vadami zboží (slibující slibuje příjemci slibu, že uhradí škodu, která by mu mohla vzniknout tím, že by na základě jeho žádosti např. prodával zboží, o němž by třetí osoba tvrdila, že jeho prodej porušuje její práva, typicky práva duševního vlastnictví);
    c) slib odškodnění jako speciální případ bankovní záruky – tzv. indemnita (jako příklad můžeme použít např. slib odškodnění vystavený Českou národní bankou Československé obchodní bance, a. s. v souvislosti se smlouvou o prodeji podniku – INVESTIČNÍ A POŠTOVNÍ BANKA, a. s.);
    d) slib odškodnění činěný v souvislosti s výkonem funkce v korporacích (např. ve vztahu k členům dozorčí rady).

    Slib odškodnění však nepochybně můžeme nalézt i v celé řadě naprosto odlišných situací.

    Autor upozorňuje, že povinnost slibujícího nahradit příjemci slibu škodu, která mu vznikla v souvislosti s jednáním, o něž byl slibujícím požádán, není odpovědností za škodu – z deliktu. V této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2004, sp. zn. 32 Odo 805/2002, ve kterém judikoval, že slib odškodnění představuje zvláštní případ tzv. mimoodpovědnostní náhrady škody, u kterého se nezkoumá protiprávnost, zavinění nebo existence jakýchkoli liberačních důvodů.

    Porovnáme-li stávající úpravu slibu odškodnění v občanském zákoníku s jeho předchozí právní úpravou obsaženou v obchodním zákoníku, lze mezi oběma právními úpravami jistou změnu nalézt. Zatímco obchodní zákoník výslovně stanovil, že slib odškodnění je potřeba učinit písemně, úprava v občanském zákoníku takové ustanovení neobsahuje.

    Vedle formy právního jednání, kterým může učinit slib slibující, však má zásadní význam rovněž otázka, jakou formou může tuto ofertu přijmout její příjemce. Tyto způsoby jsou dva – výslovně, nebo konkludentně. I podle předchozí právní úpravy přitom platilo, že na rozdíl od indemnizačního prohlášení nemusela mít jeho akceptace písemnou formu (ostatně v opačném případě by ji těžko bylo možné přijmout konkludentně…).

    Učiněním slibu, resp. okamžikem jeho doručení osobě, které je určen – příjemci slibu, se stává slibující zavázaným z tohoto svého prohlášení. Obsahem tohoto závazku je povinnost slibujícího nahradit příjemci slibu škodu (ale též náklady, jde-li o náklady, které jsou pro požadované jednání nutné a účelné). Závazek ze slibu oddlužení má však rovněž svou druhou stranu, tzn., že se neomezuje pouze na popsanou povinnost slibujícího, ale zahrnuje v sobě též povinnost příjemce slibu požadované jednání provést. Aby však došlo ke vzniku této povinnosti na straně příjemce slibu, je potřeba, aby se z pouhého „adresáta“ slibu stal jeho „příjemce“, tedy aby tento slib přijal.

    Přijetí slibu má podobu výslovného prohlášení příjemce slibu, že požadované jednání uskuteční. Od tohoto okamžiku je příjemce slibu zavázán požadované jednání uskutečnit a splnění této povinnosti na něm může slibující vymáhat (což slib odškodnění odlišuje např. od darovací smlouvy). Může se ale stát, že příjemce slibu na základě požadavku slibujícího jedná, aniž by ovšem slib přijal výslovně, tedy jej přijal pouze konkludentně. S ohledem na uvedené není sice v takovém případě slibující oprávněn domáhat se na příjemci uskutečnění požadovaného jednání, nicméně i v takovém případě je povinností příjemce si počínat tak, aby při realizaci požadovaného jednání byla případná škoda vzniklá z jeho jednání co možná nejmenší, a to proto, že i v případě této konkludentní akceptace slibu vzniká slibujícímu povinnost tuto škodu (a náklady) příjemci nahradit.

    Dále se autor zabývá otázkou samotného jednání, které může slibující na příjemci slibu požadovat. V prvé řadě platí, že ačkoli hovoříme o jednání, povinnost příjemce slibu může spočívat též v nekonání, ať už by šlo o zdržení se nějakého jednání, případně strpění jednání někoho jiného. Další znak tohoto jednání vyplývá přímo z § 2890 obč. zák., který říká, že jednání, které se na příjemci slibu vyžaduje, musí být jednáním, k němuž není příjemce slibu povinen, jedno či ze zákona, rozhodnutí orgánu či smlouvy. V teorii nepanuje jednoznačná shoda na tom, zda požadované jednání musí být nutně jednáním dovoleným. Sporu však není o tom, že na základě slibu odškodnění není možné požadovat na příjemci slibu např. páchání trestné činnosti.

    Autor podotýká, že ačkoli to z textu přímo nevyplývá, vztahuje se zřejmě povinnost příjemce slibu provést požadované jednání též na způsob provedení tohoto jednání. Pouze není-li mezi stranami způsob provedení ujednán, bude na příjemci slibu, aby postupoval s odpovídající profesionalitou a zejména měl na paměti ustanovení ukládající mu učinit včas veškerá opatření, která mají odvrátit případnou škodu nebo ji alespoň minimalizovat.


    ...


    VZOR


    Slib odškodnění
    dle § 2890 a násl. zák. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění


    ČBS a. s.
    IČO 25744621
    se sídlem v Brně, Prokopská 5, PSČ 602 00
    dále též jen „banka“

    a

    Pavel Nový, nar. 8. 7. 1986
    bytem ve Znojmě, Zelenářská 3, PSČ 669 02
    dále též jen „skladovatel“

    Čl. I

    Skladovatel na základě smlouvy o skladování ze dne 15. 4. 2015 převzal od klienta banky, pana Petra Nováka, nar. 25. 6. 1985, trvale bytem v Praze, Spálená 3, PSČ 110 00, vozidlo Ford Focus, SPZ 5A0 8465, VIN WF0EXXGBBECK25517. Jako doklad o uskladnění předmětného vozidla vystavil skladovatel klientovi banky skladištní řad na doručitele.

    Čl. II

    Dle tvrzení klienta banky došlo ke ztrátě skladištního listu dle předchozího článku. Banka tímto žádá skladovatele o vystavení nového skladištního listu pro svého klienta s tím, že slibuje nahradit skladovateli veškeré náklady spojené s vystavením nového skladištního listu, jakož i veškerou škodu, která by mu mohla v důsledku vystavení nového skladištního listu vzniknout.

    Čl. III

    Skladovatel slib banky dle předchozího článku přijímá a zavazuje se vystavit jejímu klientovi nový skladištní list do 15. 5. 2015.

     V Brně dne .................       Ve Znojmě dne ....................
         
     ..........................................     ..........................................    
     ČBS a. s.     Pavel Nový

                        
    Slib odškodnění
    Mgr. Michal Večeřa
    Rekodifikace & praxe č. 6, str. 26
    nakladatelství Wolters Kluwer

    Časopis Rekodifikace & praxe můžete objednat >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Wolters Kluwer
    24. 7. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Recenze publikace: Chalupa, R. Zákon směnečný a šekový – komentář směnečné části. Zákon o mezinárodním právu soukromém – komentář směnečné části. Praha: Leges, 2021, 646 s.
    • Recenzia
    • Budoucnost je v technologiích i udržitelnosti
    • Anotační recenze: Vyvlastnění a vyvlastňovací řízení
    • Věznice jsou přeplněné a věznění příliš drahé. Knihou Tresty budoucnosti chce INFO.CZ otevřít diskuzi o změnách
    • Recenze na knihu: Zdeňková, V., Seidlová, M., Čornejová, H.,Peterová H.: Jak správně vytvářet a využívat FKSP: Jak postupovat při poskytování příspěvku na stravování.
    • Recenze na knihu: Zuzana Strnadová: Co by měl vědět příjemce dotace. 1.vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2019, ISBN: 978-80-247-3076-9
    • Ondřej Chmela: Zrušení poplatku za podnět k ÚOHS lze považovat za správné
    • Anotační recenze: Koudelka, Z., Průcha, P., Zwyrtek Hamplová, J.: Zákon o obcích (obecní zřízení) – Komentář. Praha: Leges, 2019, 480s
    • Pražské finále osmého ročníku konferencí Soukromé právo
    • Recenze: Jakub Tomšej a kolektiv – Zaměstnávání cizinců v České republice

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Profesor Petr Hajn, legenda obchodního práva, byl uveden do Právnické síně slávy
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.