Může být člen orgánu obchodní korporace zvolen do funkce implicitně (např. schválením smlouvy o výkonu funkce)?
V praxi dochází k případům, kdy by se formalistický výklad korporátního právního jednání příčil skutečné vůli jednajícího. Jedním z takových případů je i ten řešený v níže uvedeném rozsudku, kdy bylo posuzováno, zda může být člen orgánu obchodní korporace zvolen do funkce implicitně – konkrétně schválením smlouvy o výkonu funkce.
Odbornou analýzu a výběr existujících soudních rozhodnutí jako odpověď na tuto otázku z praxe provedli experti na korporátní právo Ivan Chalupa a David Reiterman a odpověď zní: ANO
Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 2020, sp. zn. 27 Cdo 2409/2019, vyplývá, že člen obchodní korporace může být do funkce zvolen implicitně.
V projednávaném případě se jednalo o členku dozorčí rady a.s., které jediný akcionář a.s. po zániku její funkce dne 17. 9. 2017 uplynutím funkčního období dne 27. 9. 2017 schválil smlouvu o výkonu funkce s účinností od 1. 10. 2017, přičemž svou vůli jmenovat členku dozorčí rady do funkce výše uvedeným rozhodnutím potvrdil v následném rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018.
Nejvyšší soud k tomu doslova uvedl: „[5] Odvolací soud vyšel z toho, že:
1) Dne 16. 9. 2014 jediný akcionář navrhovatelky vykonávající působnost valné hromady rozhodl o jmenování J. H. členkou dozorčí rady ke dni 17. 9. 2014.
2) Dne 27. 9. 2017 jediný akcionář navrhovatelky vykonávající působnost valné hromady rozhodl o schválení smlouvy o výkonu funkce mezi navrhovatelkou a členkou dozorčí rady J.H., a to s účinností od 1. 10. 2017.
3) Dne 1. 6. 2018 dozorčí rada navrhovatelky schválila volbu J. H. do funkce předsedkyně dozorčí rady.
4) Dne 25. 7. 2018 jediný akcionář navrhovatelky vykonávající působnost valné hromady rozhodl s účinností ke dni 25. 7. 2018 o odvolání J. H. z funkce členky dozorčí rady a jejím opětovném zvolení do funkce členky dozorčí rady. Zároveň jediný akcionář potvrdil, že rozhodnutím ze dne 27. 9. 2017 byla s účinností od 1. 10. 2017 schválena smlouva o výkonu funkce s členkou dozorčí rady J. H. a že toto rozhodnutí implicitně v sobě zahrnovalo rovněž jmenování J. H. členkou dozorčí rady na další funkční období. …
[19] Promítnuto do poměrů pojednávané věci to znamená, že rejstříkový a odvolací soud se měly zabývat tím, zda lze z listin předložených spolu s návrhem, případně z listin, jež jsou obsahem rejstříkového spisu, včetně návrhu na zahájení řízení, zjistit skutečnou vůli jednající, popř. na základě těchto listin provést výklad na nich zachycených právních jednání postupem podle § 556 odst. 1 věty druhé o. z.
[20] Z těchto listin, zejména z rozhodnutí jediného akcionáře dovolatelky ze dne 27. 9. 2017 o schválení smlouvy o výkonu funkce mezi dovolatelkou a členkou dozorčí rady J. H. ve spojení s dalšími listinami, jež byly spolu s návrhem soudu předloženy, zcela jednoznačně vyplývá (vedle schválení smlouvy o výkonu funkce) skutečná vůle jediného akcionáře dovolatelky, jmenovat J. H. členkou dozorčí rady s účinností od 1. 10. 2017. Tato vůle přitom byla zřejmá i dovolatelce, jakož i J. H.“
Odpovědi na dalších více než 1 200 konkrétních otázek korporátní praxe k více než 400 ustanovením ZOK na základě analýzy soudních rozhodnutí, včetně souvisejících vzorů, checklistů, postupů a systematických provazeb přináší Praktický manuál k ZOK v ASPI.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
