2. 11. 2017
ID: 106599

Proč nezkrátit pracovní dobu z 8 a půl hodiny na 8 hodin?

Zdroj: shutterstock.com

V čase kdyby budete číst tento fejeton, bude již po sněmovních volbách. Já jej píši ještě těsně před nimi.

V aktuálních politických programech postrádám nějaké silnější téma pro nás spodních deset milionů.  In media res: S jedním do diskuze již chvátám.

Co takhle se kreativně zamyslet nad tím jak pomoci zaměstnancům? Zvyšování platů ve veřejném sektoru, to slibuje skoro každý. Není snad strany či hnutí, které by v programu měly – snížíme platy lékařům, policistům, úředníkům či dokonce učitelům. Mnohé strany by rády slíbily navýšení mezd i lidem v privátním sektoru, nicméně těm se opakovaně slibuje snížení daní, popř. při propracovanějším volebním programu i snížení zákonných pojistných.

Nicméně já bych měl námět, který by ulevil všem zaměstnancům – zkrácení pracovní doby z dnešních de facto osm a půl hodiny na osm hodin, čehož by se dosáhnulo tak, že povinná přestávka na oběd (třicet minut) by se legálně započítávala do salda pracovní doby.

Samozřejmě pokud by nějaký pomalejší zaměstnanec, zmíněnou 30-ti minutovou pauzu přetáhnul, tak už by si ji musel nadpracovat, stejně jako je tomu nyní. Takže liché by byli stesky – pracovník bude dvě hodiny na obědě a neudělá v zaměstnání nic a ještě ho budeme  muset platit.

Malá odbočka – stěžoval si nedávno kamarád  Robert: u drtivé většiny zaměstnavatelů monitorujících (většinou elektronicky) docházku platí, že pokud jste na obědě více než třicet minut, tak si to musíte tzv. naddělat, nicméně když přijdete třeba o pět či deset minut z oběda dříve, tak Vám zaměstnavatel těch o pět či deset minut nepromine, ale docházkový systém Vám strhne zmíněných 30 minut. Což je v zásadě nespravedlivé.

Stejně tak pokud zaměstnanec je natolik zabrán do práce, že mu nezbude čas na oběd, tak mu docházkový systém stejně strhne 30 minut stejně jako by na obědě byl.

Nicméně zpátky k mému návrhu. Jak to vlastně legálně provést?

Dnešní zákoník práce stanoví - délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně.

První možnost by byla snížit týdenní rozsah na 37 a půl hodiny a „obědové přestávky“ nadále nezapočítávat do odpracované doby a druhá možnost ponechat nynějších 40 hodin týdně, ale i čas na oběd pěkně započítávat.

Politici neustále tvrdí, jak nám ekonomika pěkně šlape, proč tedy nepomoci i zaměstnancům – levicovým slovníkem: lidem práce?

Myslím, že citované zkrácení základní pracovní doby by lidé přivítali více než nějaké půl procento snížení daní. Nota bene čas jsou peníze i pro zaměstnance-voliče, no ne ?

Na první povrchnější pohled má návrh slabinu, že nijak neoslovuje  početnou volební skupinu důchodců pardon seniorů. Nicméně při hlubším zamyšlení zde velké pozitivum je – zaměstnanci by pak měli více času na své rodiče či prarodiče „lebedících  si“  v  (tu více, tu méně) zaslouženém starobním důchodě.

Končím ve zdvořilé nadsázce: Velice se divím, že výše popsané zkrácení  žádná ze stran neprosazuje. A spíše řeší všelijaké pseudo-problémy a la burky na koupališti, dotování festivalů pobaltské lesbické poezie  či dříve např. zda Peroutka napsal či nenapsal nějaký článek.

Práce sice šlechtí – ale všeho s mírou!

I osm hodin denně, plus cesta do práce a z práce, je celkem hodně, nemyslíte, vážení politici a milé političky? 

 JUDr. Petr Kolman, Ph.D.

JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
právník a  VŠ pedagog , člen RK ÚOHS
 

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz