10 otázek pro … Jana Svobodu
Mgr. Jan Svoboda je právníkem v mezinárodní advokátní kanceláři PricewaterhouseCoopers Legal s.r.o. Zaměřuje se převážně na právo ICT a ochranu dat a informací, včetně osobních údajů. Dále se zaobírá problematikou vendor lock-inu, a to zejména v oblasti veřejných zakázek. Vedle působení v PwC Legal započal v roce 2018 svou akademickou činnost jakožto doktorand na Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
1. Co máte na své práci nejraději?
Baví mě právo samo o sobě - jako disciplína. Svou práci tak mimo jiné beru jako prostředek k tomu se jí věnovat a ideálně se v ní i neustále zlepšovat.
2. Největší pracovní úspěch?
Za úspěch vždy považuji to, když jsem osloven s poptávkou právních služeb v tak úzké oblasti, jakou je problematika vendor lock-inu a jeho řešení. Je to téma, kterému se věnuji už delší dobu. Navíc mě opravdu baví. O to více si cením, když se na mě v této oblasti někdo obrátí na základě osobních doporučení. Určitě mám také radost z praktického komentáře k zákonu o zpracování osobních údajů, který jsme na jaře vydali v rámci PwC Legal.
3. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Hodně lidí mě bezpochyby ovlivnilo už v rámci magisterského studia, a to jak z řad mých kamarádů a spolužáků, tak pochopitelně i vyučujících. Pokud bych měl vybrat jednoho člověka z tohoto období, byl by to doc. Radim Polčák, který je v současné době jedním z prorektorů Masarykovy univerzity a v této rubrice na 10 otázek odpovídal koncem června. Má velkou zásluhu na tom, že jsem se nadchl pro spojení práva a technologií, a následně se stal i mým školitelem při doktorském studiu. V praxi mě pak určitě nějakým způsobem ovlivnil každý z kolegů, se kterými jsem pracoval. Rád bych zmínil dva, kteří na mě mají největší vliv v poslední době. Jsou to moji současní nadřízení, partneři PwC Legal, Radek Buršík a Petr Kincl. Velmi si vážím jejich důvěry, kterou mi v oblasti práva ICT a ochrany osobních údajů dlouhodobě projevují. Zároveň se od nich neustále učím nejen po odborné stránce, ale například i co se týče přístupu ke klientům. Pokud se od práva přesuneme spíše k informační bezpečnosti, vím, že ochotného partnera pro diskuzi vždy najdu v osobě Jána Bači.
4. Je nějaký zákon, který byste nejraději zrušil?
Přiznám se, že mě teď žádný takový nenapadá. Příliš třeba nesdílím pohled na vynětí pořizování podílu v obchodní společnosti zadavatelem z režimu zákona o zadávání veřejných zakázek. Ten jsme mohli zaznamenat v květnovém rozhodnutí Krajského soudu v Brně nebo v připravované novele. Ale i pokud v tomto ohledu názor krajského soudu „posvětí“ Nejvyšší správní soud a související novela (stavějící najisto, že český zákon v tomto ohledu není „přísnější“ než tzv. zadávací směrnice) bude přijata, nebudu volat po jejím zrušení. [Pozn. red.: po tomto rozhovoru, krátce před jeho publikací, Nejvyšší správní soud výše uvedený rozsudek Krajského soudu nakonec po věcném přezkumu zrušil.]
5. Který předmět byl na studiích Vaším nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměl rád vůbec?
Měl jsem rád předměty, ve kterých se řešily trochu abstraktnější problémy. Asi jako jednoho z mála mě tedy opravdu bavily obory jako teorie práva nebo dějiny právního myšlení. Myslím, že je to dobrý základ pro řešení složitějších problémů v praxi. Nejvíce mě ale bezesporu oslovil předmět normativní systémy v kyberprostoru. To, jakou výzvu nové technologie představují pro právo, mi připadalo, a vlastně stále připadá, nesmírně zajímavé. Naopak jsem se příliš nenašel třeba v pozemkovém právu, ale to se třeba ještě změní.
6. Co byste vzkázal mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Aby si ji vybrali, jen pokud věří, že tuto profesi mohou mít upřímně rádi. Myslím, že u některých povolání je jejich kvalitní výkon v situaci, kdy k nim nemáme pozitivní vztah, těžší než u jiných. Právo je toho dle mého názoru typickým příkladem.
7. Proč jste se rozhodl stát právníkem?
Bavila mě čeština a práce s ní. Zároveň jsem si dlouho myslel, že právě obratnost v psaném projevu je nejdůležitější dovedností každého právníka. Teď už vím, že nejdůležitější není ani zdaleka. Rozhodnutí stát se právníkem ale určitě nelituji.
8. Který zákon považujete za nejzdařilejší?
Pravděpodobně budu opakovat řadu ostatních kolegů – Ústavu.
9. Ideální způsob relaxace?
Rád jezdím autem. Užívám si mimo jiné to, že při řízení nemůžu ťukat do notebooku nebo mobilu.
10. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělal?
Pořád právo, jen bych mu věnoval méně času.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
