15. 8. 2003
ID: 21901upozornění pro uživatele
Absolutní překážka zápisné způsobilosti podle § 2 odst. 1 písm. f) zákona o ochranných známkách
Označení, která jsou schopná zápisu do rejstříku ochranných známek jsou vymezena jednak pozitivně, a to definicí uvedenou v § 1 zákona o ochranných známkách a jednak negativně v podobě absolutních překážek zápisné způsobilosti ve smyslu § 2 výše uvedeného zákona a dále jako relativní překážky zápisné způsobilosti ve smyslu § 3. Jednou z absolutních překážek je i výhrada veřejného pořádku a dobrých mravů podle § 2 odst. 1 písm. f), jíž se na tomto místě budeme zabývat.
Označení, která jsou schopná zápisu do rejstříku ochranných známek jsou vymezena jednak pozitivně, a to definicí uvedenou v § 1 zákona o ochranných známkách a jednak negativně v podobě absolutních překážek zápisné způsobilosti ve smyslu § 2 výše uvedeného zákona a dále jako relativní překážky zápisné způsobilosti ve smyslu § 3. Jednou z absolutních překážek je i výhrada veřejného pořádku a dobrých mravů podle § 2 odst. 1 písm. f), jíž se na tomto místě budeme zabývat.
V případě této překážky zápisné způsobilosti je ze zápisu do rejstříku ochranných známek vyloučeno označení, které odporuje veřejnému pořádku a dobrým mravům. Úřad průmyslového vlastnictví je proto povinen odmítnou registraci takového označení, které je přihlašováno k zápisu do rejstříku ochranných známek a přitom obsahuje prvky, ať už slovní, obrazové, kombinované či prostorové, které odporují veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, a to i přes fakt, že jinak by dané označení splnilo podmínky zápisné způsobilosti. Z interpretace daného ustanovení Úřadem průmyslového vlastnictví a především z jeho rozhodovací praxe pramení, že pod tuto absolutní překážku lze subsumovat poměrně širokou řadu situací.
Za označení, která odporují veřejnému pořádku a dobrým mravům Úřad pokládá například uvádění nemravných obrázků, pohoršlivých a nemravných slovních a kombinovaných označení, symboly propagující drogy atd.
V této souvislosti lze uvést rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví, ve kterém se jednalo o poměrně známé označení, jež se sestává z kosočtverce postaveného na vrchol s ostrým úhlem. Uvnitř kosočtverce je ve směru vertikální úhlopříčky umístěna svislá přímka, kratší než délka strany kosočtverce, jejíž koncové body se nacházejí ve stejných vzdálenostech od obou vrcholů s ostrými úhly. Paprskovitě vně kosočtverce, u každého vrcholu ve směru prodloužení příslušné úhlopříčky a uprostřed každé strany, ve směru v podstatě kolmém na přilehlou stranu, je ve stejném odstupu od kosočtverce uspořádáno osm krátkých přímek.
V této věci bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí této přihlášky ochranné známky s odůvodněním, že přihlášené obrazové označení je vyloučeno ze zápisu do rejstříku ochranných známek, neboť odporuje dobrým mravům, jelikož se jedná o označení, které je všeobecně známé jako označení pohoršlivé a obscénní, jinak řečeno oplzlé, nemravné a nestydaté, přičemž se ve své podstatě jedná o motiv pornografického charakteru a označení jako takové podléhá absolutní výluce ze zápisu do rejstříku ochranných známek. Úřad průmyslového vlastnictví následně vydal rozhodnutí O 156913 ve věci rozkladu proti výše uvedenému rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí o zamítnutí přihlášky obrazové ochranné známky.
Při svém rozhodování se Úřad průmyslového vlastnictví se zabýval otázkou, zda takovéto obrazové označení je absolutně vyloučeno ze zápisu do rejstříku, protože odporuje veřejnému pořádku nebo dobrým mravům a zda je lze považovat za označení pohoršlivé, obscénní či za motiv pornografického charakteru, nebo zda tomu tak není a přihlášené označení vyhovuje podmínkám zápisu do rejstříku ochranných známek.
Při posuzování této otázky Úřad vycházel ze skutečnosti, že přihlášené označení, ačkoliv se jedná o symbol, je v povědomí veřejnosti chápáno jako označení neslušné, nemravné, vulgární a hrubé, tedy odporující mravním normám společnosti, přičemž je v převážné většině používáno jako hanlivé označení. K argumentům uvedeným v rozkladu přihlašovatele, kde se tvrdí, že označení je grafickým symbolem používaným od raného středověku jako tzv. dámský erb a že v předmětné podobě jako grafická zkratka se na našem území objevil až počátkem 20. století, přičemž mimo naše prostředí není v této formě obecně užíván, Úřad uvedl, že ani tyto skutečnosti nemění nic na tom, jak je symbol v současné době chápán a i hodnocen převážnou většinou české společnosti tedy jako označení pohoršlivé a obscénní. Úřad vyslovil souhlas s názorem, že se sice nejedná zásadně o motiv pornografického charakteru, ale uvedl, že nelze přisvědčit k tomu, že se nejedná o označení nemravné či necudné, neboť vždy záleží na tom, jak je symbol na základě zkušeností a stávajícího morálního vědomí chápán veřejností. Označení je proto jako takové absolutně vyloučeno ze zápisu do rejstříku ochranných známek.
Za označení, která jsou v rozporu s veřejným pořádkem, se také považují ta označení, které nějakým způsobem neodpovídají či jsou v rozporu s ústavními či společenskými zásadami, na nichž je Česká republika vystavěna. Půjde například o symboly provokujících násilí a nenávist, rasistické, nacistické a podobné symboly apod.
Další skupinou označení, která mohou být v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy, lze vydělit označení užívající slovní, obrazové, kombinované nebo prostorové znázornění významných osobností, státních a ústavních činitelů, osob, které se zasloužily o stát, církví a církevních osobností či symbolů vysoké náboženské hodnoty. Posledně jmenované jsou ostatně po novele výslovně chráněny podle § 2 odst. 1 písm. i) zákona o ochranných známkách.
Ve vztahu k významným osobnostem se jeví zajímavým rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví O 131254, ve kterém šlo o kombinovanou ochrannou známku ve znění „LADY DIANA“. V této věci byl podán návrh na výmaz této známky, a to z důvodu shody ochranné známky s oslavením Lady Diany, zemřelé princezny z Walesu, bývalé manželky prince Charlese, následníka britského trůnu. Navrhovatel se domáhal výmazu vzhledem ke skutečnosti, že Lady Diana se stala velmi známou a oblíbenou po celém světě, a podle jeho názoru se zneužití jejího jména v ochranné známce ke komerčním účelům příčí obecnému zájmu, a tudíž musí být chápáno jako odporující veřejnému pořádku a dobrým mravům.
Napadená ochranná známka byla tvořena slovním spojením Lady Diana, přičemž jednotlivé slovní prvky byly vyobrazeny pod sebou a vedle slovního prvku Diana byla vyobrazena růže. Úřad vydal rozhodnutí o významu této ochranné známky s odůvodněním, že
napadená ochranná známka byla do rejstříku zapsána v rozporu s ustanovením § 2 odst. 1 písm. f) zákona 137/1995 Sb., neboť její dominantní slovní prvek Lady Diana je shodný s oslovením zemřelé Lady Diany, princezny z Walesu, které přísluší stejná úcta jako nejvyšším ústavním činitelům státu. Slovní spojení “LADY DIANA” v napadené ochranné známce tak představuje označení, jehož užívání na komerční bázi odporuje veřejnému pořádku.
V odvolacím řízení proti výše uvedenému rozhodnutí se odvolací orgán ztotožnil s názorem orgánu prvého stupně a uvedl, že slovní spojení “LADY DIANA” zaujímá v napadené ochranné známce výrazný vizuální podíl, a nemůže být pochyb o jeho dominantním postavení. Dále zjistil, že toto dominantní slovní spojení “LADY DIANA” je shodné s obecným oslovením princezny Diany z Walesu, která byla bezpochyby jednou z nejznámějších žen veřejného života naší současnosti. K její popularitě přispěla nejenom příslušnost ke královské rodině ve Velké Británii, ale zejména její rozsáhlá charitativní činnost po celém světě. Podle odvolacího orgánu je proto nutné vnímat slovní spojení “LADY DIANA” jako označení výhradně patřící jediné ženě, a to princezně Dianě z Walesu. Ve svém rozhodnutí odvolací orgán konstatoval, že princezna Diana byla nepochybně takovou osobností, aby ochranná známka, která jako jediný slovní prvek obsahuje spojení “LADY DIANA” byla vyloučena ze zápisu do rejstříku ochranných známek na základě ustanovení § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/1995 Sb, o ochranných známkách
V této souvislosti ještě Úřad průmyslového vlastnictví ve výše uvedeném rozhodnutí konstatoval, že dlouhodobá rozhodovací praxe Úřadu vychází ze zásady, že do obsahu pojmů “označení příčící se veřejnému pořádku či dobrým mravům” spadají mimo jmen ústavních činitelů i jména osob, které se určitým způsobem zasadily o dění v současném světě a jejich použití v ochranné známce by se příčilo obecnému zájmu resp. zájmu společnosti. Úřad v rámci své diskreční pravomoci konstatoval, že takovou osobností byla právě i princezna Diana z Walesu.
V neposlední řadě je nutné dodat, že označeními, které by se mohly dostat do rozporu s veřejným pořádkem či dobrými mravy, jsou i označení a názvy státních orgánů a jiných institucí, politických stran apod.
Mgr. Gabriela Molnárová
advokátní koncipient AK Zeiner & Zeiner v.o.s.
http://www.zeinerlaw.cz/
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
V případě této překážky zápisné způsobilosti je ze zápisu do rejstříku ochranných známek vyloučeno označení, které odporuje veřejnému pořádku a dobrým mravům. Úřad průmyslového vlastnictví je proto povinen odmítnou registraci takového označení, které je přihlašováno k zápisu do rejstříku ochranných známek a přitom obsahuje prvky, ať už slovní, obrazové, kombinované či prostorové, které odporují veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, a to i přes fakt, že jinak by dané označení splnilo podmínky zápisné způsobilosti. Z interpretace daného ustanovení Úřadem průmyslového vlastnictví a především z jeho rozhodovací praxe pramení, že pod tuto absolutní překážku lze subsumovat poměrně širokou řadu situací.
Za označení, která odporují veřejnému pořádku a dobrým mravům Úřad pokládá například uvádění nemravných obrázků, pohoršlivých a nemravných slovních a kombinovaných označení, symboly propagující drogy atd.
V této souvislosti lze uvést rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví, ve kterém se jednalo o poměrně známé označení, jež se sestává z kosočtverce postaveného na vrchol s ostrým úhlem. Uvnitř kosočtverce je ve směru vertikální úhlopříčky umístěna svislá přímka, kratší než délka strany kosočtverce, jejíž koncové body se nacházejí ve stejných vzdálenostech od obou vrcholů s ostrými úhly. Paprskovitě vně kosočtverce, u každého vrcholu ve směru prodloužení příslušné úhlopříčky a uprostřed každé strany, ve směru v podstatě kolmém na přilehlou stranu, je ve stejném odstupu od kosočtverce uspořádáno osm krátkých přímek.
V této věci bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí této přihlášky ochranné známky s odůvodněním, že přihlášené obrazové označení je vyloučeno ze zápisu do rejstříku ochranných známek, neboť odporuje dobrým mravům, jelikož se jedná o označení, které je všeobecně známé jako označení pohoršlivé a obscénní, jinak řečeno oplzlé, nemravné a nestydaté, přičemž se ve své podstatě jedná o motiv pornografického charakteru a označení jako takové podléhá absolutní výluce ze zápisu do rejstříku ochranných známek. Úřad průmyslového vlastnictví následně vydal rozhodnutí O 156913 ve věci rozkladu proti výše uvedenému rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí o zamítnutí přihlášky obrazové ochranné známky.
Při svém rozhodování se Úřad průmyslového vlastnictví se zabýval otázkou, zda takovéto obrazové označení je absolutně vyloučeno ze zápisu do rejstříku, protože odporuje veřejnému pořádku nebo dobrým mravům a zda je lze považovat za označení pohoršlivé, obscénní či za motiv pornografického charakteru, nebo zda tomu tak není a přihlášené označení vyhovuje podmínkám zápisu do rejstříku ochranných známek.
Při posuzování této otázky Úřad vycházel ze skutečnosti, že přihlášené označení, ačkoliv se jedná o symbol, je v povědomí veřejnosti chápáno jako označení neslušné, nemravné, vulgární a hrubé, tedy odporující mravním normám společnosti, přičemž je v převážné většině používáno jako hanlivé označení. K argumentům uvedeným v rozkladu přihlašovatele, kde se tvrdí, že označení je grafickým symbolem používaným od raného středověku jako tzv. dámský erb a že v předmětné podobě jako grafická zkratka se na našem území objevil až počátkem 20. století, přičemž mimo naše prostředí není v této formě obecně užíván, Úřad uvedl, že ani tyto skutečnosti nemění nic na tom, jak je symbol v současné době chápán a i hodnocen převážnou většinou české společnosti tedy jako označení pohoršlivé a obscénní. Úřad vyslovil souhlas s názorem, že se sice nejedná zásadně o motiv pornografického charakteru, ale uvedl, že nelze přisvědčit k tomu, že se nejedná o označení nemravné či necudné, neboť vždy záleží na tom, jak je symbol na základě zkušeností a stávajícího morálního vědomí chápán veřejností. Označení je proto jako takové absolutně vyloučeno ze zápisu do rejstříku ochranných známek.
Za označení, která jsou v rozporu s veřejným pořádkem, se také považují ta označení, které nějakým způsobem neodpovídají či jsou v rozporu s ústavními či společenskými zásadami, na nichž je Česká republika vystavěna. Půjde například o symboly provokujících násilí a nenávist, rasistické, nacistické a podobné symboly apod.
Další skupinou označení, která mohou být v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy, lze vydělit označení užívající slovní, obrazové, kombinované nebo prostorové znázornění významných osobností, státních a ústavních činitelů, osob, které se zasloužily o stát, církví a církevních osobností či symbolů vysoké náboženské hodnoty. Posledně jmenované jsou ostatně po novele výslovně chráněny podle § 2 odst. 1 písm. i) zákona o ochranných známkách.
Ve vztahu k významným osobnostem se jeví zajímavým rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví O 131254, ve kterém šlo o kombinovanou ochrannou známku ve znění „LADY DIANA“. V této věci byl podán návrh na výmaz této známky, a to z důvodu shody ochranné známky s oslavením Lady Diany, zemřelé princezny z Walesu, bývalé manželky prince Charlese, následníka britského trůnu. Navrhovatel se domáhal výmazu vzhledem ke skutečnosti, že Lady Diana se stala velmi známou a oblíbenou po celém světě, a podle jeho názoru se zneužití jejího jména v ochranné známce ke komerčním účelům příčí obecnému zájmu, a tudíž musí být chápáno jako odporující veřejnému pořádku a dobrým mravům.
Napadená ochranná známka byla tvořena slovním spojením Lady Diana, přičemž jednotlivé slovní prvky byly vyobrazeny pod sebou a vedle slovního prvku Diana byla vyobrazena růže. Úřad vydal rozhodnutí o významu této ochranné známky s odůvodněním, že
napadená ochranná známka byla do rejstříku zapsána v rozporu s ustanovením § 2 odst. 1 písm. f) zákona 137/1995 Sb., neboť její dominantní slovní prvek Lady Diana je shodný s oslovením zemřelé Lady Diany, princezny z Walesu, které přísluší stejná úcta jako nejvyšším ústavním činitelům státu. Slovní spojení “LADY DIANA” v napadené ochranné známce tak představuje označení, jehož užívání na komerční bázi odporuje veřejnému pořádku.
V odvolacím řízení proti výše uvedenému rozhodnutí se odvolací orgán ztotožnil s názorem orgánu prvého stupně a uvedl, že slovní spojení “LADY DIANA” zaujímá v napadené ochranné známce výrazný vizuální podíl, a nemůže být pochyb o jeho dominantním postavení. Dále zjistil, že toto dominantní slovní spojení “LADY DIANA” je shodné s obecným oslovením princezny Diany z Walesu, která byla bezpochyby jednou z nejznámějších žen veřejného života naší současnosti. K její popularitě přispěla nejenom příslušnost ke královské rodině ve Velké Británii, ale zejména její rozsáhlá charitativní činnost po celém světě. Podle odvolacího orgánu je proto nutné vnímat slovní spojení “LADY DIANA” jako označení výhradně patřící jediné ženě, a to princezně Dianě z Walesu. Ve svém rozhodnutí odvolací orgán konstatoval, že princezna Diana byla nepochybně takovou osobností, aby ochranná známka, která jako jediný slovní prvek obsahuje spojení “LADY DIANA” byla vyloučena ze zápisu do rejstříku ochranných známek na základě ustanovení § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/1995 Sb, o ochranných známkách
V této souvislosti ještě Úřad průmyslového vlastnictví ve výše uvedeném rozhodnutí konstatoval, že dlouhodobá rozhodovací praxe Úřadu vychází ze zásady, že do obsahu pojmů “označení příčící se veřejnému pořádku či dobrým mravům” spadají mimo jmen ústavních činitelů i jména osob, které se určitým způsobem zasadily o dění v současném světě a jejich použití v ochranné známce by se příčilo obecnému zájmu resp. zájmu společnosti. Úřad v rámci své diskreční pravomoci konstatoval, že takovou osobností byla právě i princezna Diana z Walesu.
V neposlední řadě je nutné dodat, že označeními, které by se mohly dostat do rozporu s veřejným pořádkem či dobrými mravy, jsou i označení a názvy státních orgánů a jiných institucí, politických stran apod.
Mgr. Gabriela Molnárová
advokátní koncipient AK Zeiner & Zeiner v.o.s.
http://www.zeinerlaw.cz/
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
