epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 1. 2019
    ID: 108715upozornění pro uživatele

    Akcionářská žaloba a povinnost hradit soudní poplatek

    Podle § 371 zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) může kvalifikovaný akcionář[1] uplatňovat vůči členu představenstva nebo dozorčí rady náhradu újmy a podat za společnost tzv. akcionářskou žalobu[2]. Žalobcem je v takovém případě společnost zastoupená právě kvalifikovaným akcionářem.

     
     Glatzová & Co., s.r.o.
     
    V praxi může nastat situace, kdy společnost odmítne zaplatit soudní poplatek spojený s podáním žaloby, a zmaří tak další pokračování v řízení. Cílem tohoto článku je posouzení otázky, zda platná právní úprava nabízí kvalifikovanému akcionáři dostatečné možnosti ochrany v případě, kdy hrozí, že jím podaná akcionářská žaloba nebude projednána z důvodu nečinnosti či odmítavého přístupu společnosti k povinnosti zaplatit soudní poplatek.
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Předpoklady pro podání akcionářské žaloby

    Akcionářská žaloba (též nazývaná jako derivativní žaloba) představuje významný nástroj v rukách minoritního kvalifikovaného akcionáře při ochraně jeho akcionářských práv. Její význam je možno spatřovat především v ochraně proti protiprávnímu chování členů statutárního či dozorčího orgánu společnosti. Už samotná hrozba podání akcionářské žaloby by měla působit preventivně a členy orgánu motivovat k řádnému plnění jejich povinností. V praxi poměrně často nastává situace, kdy majoritní akcionář prosadí do funkce členů představenstva a dozorčí rady své kandidáty, aby hájili jeho zájmy. Institut akcionářské žaloby je pak jedinou možností, jak se může kvalifikovaný akcionář domáhat náhrady újmy, která společnosti vznikla.

    Kvalifikovaný akcionář je před podáním akcionářské žaloby proti členu představenstva povinen písemně informovat o svém záměru dozorčí radu (v případě žaloby proti členu dozorčí rady tato informační povinnost nevzniká). Tento požadavek vychází z podstaty akcionářské žaloby jako práva odvozeného od primárního práva společnosti.[3] Pokud dozorčí rada toto právo na náhradu újmy neuplatní bez zbytečného odkladu po obdržení informace od kvalifikovaného akcionáře, může kvalifikovaný akcionář podat žalobu za společnost sám.

    Aktivní legitimace pro řízení o akcionářské žalobě

    Účastníkem v soudním řízení o akcionářské žalobě je společnost, přičemž minoritní akcionář vystupuje jako její zástupce. Přestane-li být akcionář iniciující soudní řízení akcionářem (potažmo kvalifikovaným akcionářem) společnosti, přebírá zastupování společnosti jeho právní nástupce, byl-li mu původní akcionář znám. Nepřejde-li procesní oprávnění na právního nástupce, může soud společnosti ustanovit procesního opatrovníka.[4]

    Úhrada soudního poplatku a zastavení řízení

    Poplatková povinnost vzniká podáním žaloby. Kvalifikovaný akcionář obvykle podá za společnost žalobu, soud následně společnost jako poplatníka vyzve k zaplacení soudního poplatku. Vzhledem k tomu, že akcionářská žaloba směřuje proti členům orgánu společnosti, lze předpokládat, že členové orgánu společnosti nebudou mít na řízení zájem. V řadě případů tak společnost výzvu k úhradě soudního poplatku ignoruje. Nezaplacení soudního poplatku bude v souladu s § 9 odst. 1 zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „PoplZ“) důvodem pro zastavení soudního řízení.

    Aby nedošlo k zastavení soudního řízení, nabízí se kvalifikovanému akcionáři níže uvedené možnosti:

    První možností akcionáře je zaplacení soudního poplatku namísto společnosti. Soudní praxe již dovodila,[5] že v takovém případě vzniká kvalifikovanému akcionáři právo na vydání bezdůvodného obohacení, neboť akcionář uhrazením poplatku plnil za společnost, aniž k tomu měl právní důvod. Předpokladem takového řešení je, že kvalifikovaný akcionář má k dispozici dostatečné finanční prostředky k úhradě poplatku. Zejména u žalob s vysokou hodnotou předmětu řízení může být toto řešení problematické. Dalším negativem je skutečnost, že kvalifikovaný akcionář musí (nezaplatí-li společnost dobrovolně) svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení následně uplatnit u soudu, což představuje další finanční náklady. Ani poté však nemá jistotu, že se mu podaří uvedený nárok v plné výši vymoci.

    Druhou variantou, která se kvalifikovanému akcionáři nabízí, je podat návrh na osvobození od soudních poplatků dle občanského soudního řádu.[6] Podle mého názoru je pravděpodobnost, že soud kvalifikovanému akcionáři vyhoví, jen velmi malá, zejména s ohledem na skutečnost, že PoplZ minoritnímu akcionáři, který akcionářskou žalobu podává, výslovně osvobození od soudních poplatků nepřiznává.

    Z výše uvedeného je zřejmé, že společnost, resp. členové orgánů společnosti, jsou ve výrazně příznivější pozici než kvalifikovaný akcionář a poměrně jednoduše mohou řízení o akcionářské žalobě sabotovat. Jsem přesvědčena, že projednání akcionářské žaloby nelze podmiňovat uhrazením soudního poplatku ze strany akcionáře, ani jeho prominutím ze strany soudu. V takovém případě by totiž akcionářská žaloba jako jedno z nejzákladnějších, ústavním pořádkem garantovaných práv kvalifikovaných akcionářů postrádala smysl. Zejména pro akcionáře, kteří nejsou movití, by tento institut byl naprosto bezzubý. Lze konstatovat, že takový přístup by představoval porušení čl. 90 Ústavy ČR a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, neboť by tak došlo k zamezení práva na soudní ochranu.

    Návrh řešení

    Nebylo by spravedlivé, pokud by soud řízení o akcionářské žalobě zastavil pouze z důvodu nezaplacení soudního poplatku ze strany společnosti či nutil kvalifikovaného akcionáře jako jejího zástupce k úhradě poplatku. Jak má tedy soud v tomto případě správně postupovat?

    PoplZ neobsahuje žádnou speciální úpravu úhrady soudního poplatku v případě akcionářských žalob. Je tedy nutné vyjít z obecných ustanovení PoplZ a vyložit je ve prospěch práva kvalifikovaného akcionáře na podání akcionářské žaloby. Mám za to, že tímto ustanovením je § 9 odst. 4 PoplZ, který vyjmenovává taxativní okruh případů, kdy soud řízení nezastaví přesto, že soudní poplatek nebyl uhrazen. V tomto případě lze využít situaci popsanou pod písm. c) tohoto odstavce – existence nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku vznikla újma a poplatník v určené lhůtě soudu sdělí okolnosti, které nebezpečí osvědčí a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit. V takovém případě by kvalifikovaný akcionář vyzval společnost k zaplacení poplatku a v případě, že by společnost poplatek neuhradila, informoval by kvalifikovaný akcionář soud o této skutečnosti. Pak by soud měl v řízení pokračovat přesto, že poplatek nebyl zaplacen. Povinnost zaplatit soudní poplatek by soud uložit v souladu s § 9 odst. 6 PoplZ až spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí.

    Stejný názor ostatně vyslovil i Vrchní soud v Praze ve svém usnesení ze dne 17. 12. 2016, č.j. 14 Cmo 258/204-101, když připustil, že v případě akcionářské žaloby směřující proti členům představenstva mohou soudy s ohledem na nedostatek zákonné právní úpravy nalézt řešení v postupu právě podle § 9 odst. 4 PoplZ a povinnost zaplatit soudní poplatek uložit až spolu s rozhodnutím o věci samé. Vrchní soud tak našel cestu, jak akcionáři neodepřít právo podat jménem společnosti žalobu na náhradu škody proti členům představenstva, umožnit projednání akcionářské žaloby a zároveň zamezit vyhnutí se případné povinnosti společnosti soudní poplatek zaplatit.

    Závěrem

    V případě, že společnost odmítá zaplatit soudní poplatek za akcionářskou žalobu by měl soud v řízení pokračovat a uložit povinnost hradit poplatek až v konečném rozhodnutí. Zastavení řízení z důvodu nezaplacení poplatku by porušovalo základní právo kvalifikovaného akcionáře na soudní ochranu. Současný stav zákonné úpravy není z důvodu absence speciální úpravy hrazení soudního poplatku za akcionářskou žalobu uspokojivý. V rámci úvah de lege ferenda lze proto doporučit, aby zákonodárce tento nepříznivý stav odstranil novelou PoplZ.

     
    Mgr. Andrea Vašková

     
    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác 
    Husova 5 
    110 00 Praha 1

    Tel.:      +420 224 401 440 
    Fax:      +420 224 248 701 
    e-mail:  office@glatzova.com

    ____________________
    [1] K pojmu kvalifikovaný akcionář viz §365 zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ve znění pozdějších předpisů
    [2] V případě společnosti s ručením omezeným může každý společník podat tzv. společnickou žalobu.
    [3] J. LASÁK, In: Lasák, J. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017, § 374, systém ASPI
    [4] § 29 odst. 2 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řad, ve znění pozdějších předpisů
    [5] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Odo 871/2002 ze dne 25.3.2003
    [6] § 138 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Andrea Vašková (Glatzová & Co.)
    11. 1. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Fungování Rady pro rozhodování sporů podle Červené knihy FIDIC
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.