Analýza 250 evropských korporací: Přístup českým firem k udržitelnosti se mírně zlepšuje, zaostávají ale v reportování klíčových ESG dat
Vodítko v podobě společných evropských standardů pro reporting o udržitelnosti, které aktuálně projednává Evropská unie, se ukazuje jako nezbytné pro to, aby se českým firmám podařilo urychlit pozitivní změny a překonat současné nedostatky reportingu. Jak vyplývá z výzkumu Frank Bold, české firmy nedostatečně reportují emise skleníkových plynů, nezveřejňují klimatická rizika pro různé časové horizonty, a z velké části se nezabývají ani informacemi o lidských právech a due diligence, které jsou nezbytné pro přístup k zelenému financování. Zlepšení zaznamenali analytici například v reportování vědecky podložených klimatických cílů.
Nová analýza klimatických a lidskoprávních reportů se zaměřila na firmy z rizikových odvětví v dopadech na změnu klimatu jako je energetika, doprava, stavebnictví anebo sektor financí, který je klíčový pro financování transformace ekonomiky. V České republice výzkumníci analyzovali celkem 13 českých společností, jako je Komerční banka, ČEZ, Škoda auto, Česká spořitelna nebo Kofola. Z dalších evropských států analýza zahrnovala Španělsko, Polsko a Německo.
Výsledky podniků z Česka a Polska v naprosté většině kritérií výrazně zaostávají za španělskými a německými firmami. 62 procent českých firem stále vůbec neidentifikuje rizika, která pro jejich podnikání představuje klimatická změna, a dokonce žádná z nich neuvažuje o klimatických rizicích v různých časových horizontech. České společnosti výrazně zaostávají také v reportování emisí skleníkových plynů a v popisu procesu due diligence pro lidská práva. O přímých emisích skleníkových plynů informovaly pouze čtyři firmy, z toho jen dvě reportovaly také nepřímé emise. Proces due diligence a rizika spojená s oblastí lidských práv (například dodavatelských řetězcích) popsala pouze jedna společnost. Oba tyto ukazatele jsou přitom zásadní při posuzování udržitelnosti firem ze strany investorů, bank i dalších aktérů. Pro srovnání, v Německu reportuje emise skleníkových plynů 31 procent firem, ve Španělsku dokonce 57 procent. V obou státech také více než 40 procent společností popisuje proces due diligence.
Západní firmy zařazují udržitelnost do svých celkových strategií
Jak uvádí studie evropského think tanku CEPS pro Evropskou komisi, firmy ve státech střední a východní Evropy obecně vnímají nefinanční reporting spíše jako komunikační cvičení, než jako strategický dokument definující jejich přístup k udržitelnosti.
Velké podniky na západě si už důležitost udržitelnosti v byznysu uvědomují, zařazují ji do do své celkové byznysové strategie a více kalkulují s klimatickými riziky ve finančním plánování. Podle Reuters’ Responsible Business Trends Reports 54 procent korporací považovalo udržitelnost za hnací motor a klíčový zdroj budoucích příjmů už v roce 2017. Výsledky loňské studie auditorské firmy KPMG ukázaly, že 76 procent z 250 největších světových firem[1] zahrnuje data o udržitelnosti do svých výročních zpráv a 56 procent zohledňuje ve finančním reportingu riziko klimatické změny. Vedoucí pozici v této oblasti zaujímají největší evropské podniky, z nichž 60 procent reportuje podle doporučení Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu (TCFD).
Udržitelnost a reportování ESG dat ale není výsadou pouze velkých firem. V západní Evropě začínají udržitelnost do své strategie promítat i menší podniky. Dokládá to například studie German Banking Association, kde 75 procent dotázaných německých SMEs uvedlo, že by uvítalo zahrnutí do působnosti nové směrnice o reportingu o udržitelnosti (CSRD), kterou nyní Evropská komise připravuje.
Mezi benefity, které reporting dat o udržitelnosti přináší, patří podle studie CEPS například lepší přístup ke kapitálu, větší míra schválení ze strany investorů a ratingových agentur nebo zlepšení image. Hodnocení dopadu nové směrnice CSRD navíc ukazuje, že zavedení jednotného rámce pro reporting povede k průměrným úsporám ve výši 24 200- 41 700 EUR na podnik ročně, a to díky zjednodušení a harmonizaci požadavků ze strany bank a investorů. Přínosy zveřejňování ESG dat jsou zároveň umocněné strategií udržitelných financí EU, jejímž cílem je nasměrovat 850 miliard EUR na podporu udržitelných aktivit.
Pro urychlení pozitivních změn je zásadní nová legislativa
Nová data ukazují i částečný pokrok českých firem ve zveřejňování klimatických cílů a také vědecky podložených cílů[2], které si české společnosti vytyčily v souvislosti s klimatickou změnou (například redukce produkovaných emisí). V prvním případě se jedná o nárůst o 28 procent oproti výsledkům z roku 2019, ve druhém o 21 procent. Ovšem ačkoliv se přístup k udržitelnosti pomaluje zlepšuje, tempo změny je stále nedostatečné. Pokrok by měla urychlit připravovaná legislativa EU. Právě nová legislativa je pro firmy podle výzkumu CEPS jedním z nejdůležitějších faktorů při změně podnikových strategií.
Aktuální směrnice o nefinančním reportingu (NFRD) se v České republice vztahuje asi jen na 25 velkých korporací obchodovaných na burze. Těm NFRD od roku 2018 ukládá zveřejňovat relevantní informace ohledně rizik a dopadů v oblasti klimatu, životního prostředí, lidských práv a antikorupčních opatření. Jak ale ukázal letošní výzkum a další analýzy organizace Alliance for Corporate Transparency, tato legislativa neposkytuje firmám jasné vodítko, na které konkrétní ESG informace se mají zaměřit a jak přesně je reportovat. Proto připravuje Evropská unie revizi legislativy v podobě směrnice reportingu dat o udržitelnosti (CSRD), která požadavky zpřesní a zároveň rozšíří působnost na všechny velké firmy a také malé a střední podniky kótované na burze. V České republice tak naroste počet reportujících firem na více než tisíc.
Spolu s CSRD také Evropská komise navrhla vývoj návazných reportovacích standardů, které reporting zjednoduší, odlehčí administrativní zátěž firem a pomohou firmám ušetřit náklady, které by jim jinak exploze poptávky po ESG datech nevyhnutelně způsobila. Veřejná konzultace Evropské komise rovněž ukázala, že zavedení společných standardů podporuje 80 procent firem, které o udržitelnosti reportují. Standardy by měly vejít v platnost roku 2023.
Nedostatečný ESG reporting ohrožuje konkurenceschopnost
Analýza 250 korporací ukázala, že i přes částečný pokrok zůstávají firmy především z Česka a Polska zaměřené na obecné informace a neuvádí specifická a smysluplná data, která čím dál více vyžadují investoři, banky nebo ratingové agentury. Nedostatečný reporting ESG dat ohrožuje budoucí postavení firem na trhu a omezuje jejich schopnost využít bezprecedentních příležitostí, které transformace ekonomiky nabízí. Pomoct má firmám nová směrnice CSRD a návazné reportovací standardy, které navedou firmy na klíčová ESG data.
Podrobné výsledky za Českou republiku:
- Pět firem ze 13 analyzovaných uvádí konkrétní klimatický cíl (např. redukci emisí), z toho 4 firmy mají tento cíl sladěný s cíli Pařížské dohody
- 62 % firem neuvádí rizika, která pro jejich podnikání představuje klimatická změna. Žádná z českých firem nezveřejňuje tato rizika pro různé časové horizonty.
- Reportování uhlíkové stopy: Pouze čtyři firmy poskytují data o emisích skleníkových plynů tzv. scope 1 (přímé emise) a jen dvě firmy o emisích tzv. scope 2 (nepřímé emise z energie) a scope 3 (další nepřímé emise)
- Pouze jedna společnost zveřejňuje rizika spojená s oblastí lidských práv (například dodavatelských řetězcích) a popisuje proces due diligence (aktivity, v jejichž rámci firma identifikuje a řeší možné lidskoprávní problémy).
Výsledky pro Českou republiku naleznete ve vizuálním přehledu ZDE
Celkové výsledky analýzy 250 evropských korporací čtěte v angličtině ZDE
Background:
Výzkumný tým analyzoval výroční zprávy a zprávy o udržitelnosti 13 velkých českých firem: Kofola, ČEZ, ŠKODA AUTO, Komerční banka, AIR BANK, Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Energetický a průmyslový holding, EQUA BANK, J&T FINANCE GROUP SE, Moneta Money Bank, O2 Czech Republic a.s. a ŠKODA TRANSPORTATION a.s. Jde o převážně o společnosti ze sektorů, které jsou kritické v dopadech na změnu klimatu. Banky jsou zastoupené, protože hrají klíčovou roli ve financování obchodních aktivit v kritických odvětvích průmyslu, a kvůli rizikům, kterým čelí v důsledku svých investic do sektorů, které musí prodělat transformaci.
Filip Gregor
e-mail: info@fbadvokati.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
