Due diligence v oblasti lidských práv a životního prostředí je koncept vyvinutý OSN, jehož cílem je pomoct firmám identifikovat a řešit jejich dopady na lidská práva a životní prostředí. Podporují ho lídři v udržitelnosti mezi firmami a investory, reportovací standardy jako jsou GRI, evropské státy i samotná EU - Evropská komise v prvním kvartálu příštího roku představí návrh nové due diligence legislativy. Díky tomu se ESG due diligence velmi rychle stává důležitou součástí proměny podnikání. Pro firmy však může být obtížné pochopit, co přesně mají v rámci due diligence dělat a co reportovat, a to zejména kvůli rozdílným požadavkům investorů a nejasnostem v právních předpisech.

K řešení tohoto problému významně přispěje připravovaná směrnice EU o reportování o udržitelnosti (CSRD) a s ní spojené reportovací standardy. Nová legislativa reaguje na poptávku investorů po informacích o dopadech a plánech firem v klíčových oblastech, jako je klimatická změna a lidská práva. Zároveň připravované standardy pomůžou podnikům identifikovat významné sociální a environmentální problémy a informace, které by měly zveřejňovat, a vyhnout se tak reputačním rizikům.

ESG due diligence umožní investorům i firmám předcházet rizikům

Due diligence popisuje opatření podniknutá k identifikaci a řešení nastalých i možných negativních dopadů na lidská práva a životní prostředí. Netýká se jen rizik vzniklých v důsledku vlastních aktivit firmy, ale také rizik v dodavatelském řetězci a ve službách, které firma využívá. Due diligence řeší rizika, která se mohou týkat všech firem (obtěžování na pracovišti, zneužití produktů a služeb nebo soukromí osobních údajů), ale také závažné sektorové problémy v globálních dodavatelských řetězcích.

Reklama

Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2022

20.5.2022 09:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Čím větší je zapojení firmy do vysoce rizikových obchodních činností, dodavatelských řetězců a čím větší je její vliv, tím podrobnější informace musí firma poskytnout, aby prokázala, že jednala v souladu s due diligence. V případě, že společnost sama přispěje ke vzniku negativního dopadu, musí přijmout rázná opatření k jeho odstranění. Dopady v dodavatelském řetězci jsou však často mimo přímou kontrolu dané firmy. V takové situaci je klíčovým hlediskem to, zda společnost vynaložila dostatečné úsilí k dosažení kladných dopadů na lidská práva a životní prostředí.

Due diligence v oblasti lidských práv nesplňuje velká část firem

Schopnost firem prokázat svým klientům a investorům, že mají spolehlivý systém due diligence, bude zásadní pro jejich růst i udržení obchodních partnerů. Nejnovější výzkum Alliance for Corporate Transparency pod vedením Frank Bold však ukázal, že současné reportování o due diligence je nedostatečné. Pouze jedna společnost ze třinácti velkých českých firem zveřejňuje rizika spojená s oblastí lidských práv a popisuje proces due diligence. Oproti tomu například v Německu nebo ve Španělsku proces due diligence popisuje více jak 40 procent firem.

Evropská unie přitom přijímá komplexní strategii udržitelného financování s cílem mobilizovat více než 1 bilion eur veřejných a soukromých investic na podporu udržitelných aktivit. Pro tento účel bylo přijato Nařízení o Taxonomii udržitelných aktivit, které se pro toto financování kvalifikují. Aby se zabránilo tomu, že firmy pouze odsunou rizika negativních dopadů do dodavatelských řetězců, musí firmy doložit, že pro minimalizaci těchto rizik mají zaveden systém due diligence. Tento princip bude kromě taxonomie EU zohledněný i v tvorbě zelených a sociálních dluhopisů EU. Proto je nutné, aby firmy dokázaly informace o due diligence správně a smysluplně reportovat.

EU standardy pro reporting pomohou firmám i investorům

Doposud však chyběly jasné reportovací standardy, kterými by se firmy mohly řídit. Tato nejasnost přináší riziko greenwashingu a znevýhodňuje firmy, jejichž obchodní modely nejsou spjaty se systémovými problémy v oblasti lidských práv a životního prostředí. Týká se to zejména malých a středních podniků, ale také větších firem, které mají robustní strategii udržitelnosti a provádějí due diligence. Bez jasných standardů je pro investory, banky a pojišťovny obtížné mezi těmito společnostmi a jejich méně odpovědnými konkurenty rozlišovat. V praxi dochází k tomu, že finanční instituce, které se pokouší do svého rozhodování integrovat posouzení due diligence, používají velmi odlišné metodiky a ukazatele, případně jsou závislé na posudcích ratingových agentur a konzultačních společností. 

Aby se odstranila nejasnost a nejednotnost v této oblasti, vyvíjí Evropská komise, resp. pracovní skupina EFRAG, v návaznosti na novou směrnici o reportování o udržitelnosti (CSRD) jednotné reportovací standardy, podobně jak je tomu v oblasti finančního reportingu. Tyto standardy objasní, jaké informace by měly firmy zveřejňovat o due diligence, hlavních negativních dopadech a přijatých opatřeních. Klíčovými prvky budou tyto:

• Jak reportovat o identifikaci a hodnocení dopadů s ohledem na rozdílné možnosti velkých a malých firem
• Co by měla firma uvádět o identifikovaných dopadech
• Kritéria pro reportování o výsledcích opatření přijatých firmou pro minimalizaci těchto dopadů
• Specifikace, co jsou hlavní sektorová témata a související reportovací požadavky  (např. vysoce rizikové komodity v potravinářství, pracovní podmínky v dodavatelském řetězci v oděvnictví nebo soukromí koncových uživatelů v oblasti informačních a komunikačních technologií)

Prohlédněte si integrovaný přehled, jak reportovat podle legislativy EU, s konkrétní sekcí k due diligence pro lidská práva a životní prostředí zde.

Původní článek v nezkrácené verzi v angličtině pod názvem “Sustainability due diligence - what it means for companies and how EU sustainability standards can help” připravil Frank Bold jako součást pravidelného měsíčního seriálu o reportingu udržitelnosti. Více zde.

Filip Gregor

Frank Bold Advokáti, s.r.o.