Bude po současné energetické krizi následovat v České republice rovněž krize dluhová?
V souvislosti s energetickou krizí rostou v Evropské unii rovněž obavy z krize dluhové, protože jsou státy nuceny do energetické krize vkládat značné finanční prostředky. Zejména pro státy s vysokým zadlužením by mohlo další navyšování dluhu znamenat významné ekonomické problémy. Jak si stojí Česká republika a hrozí nám v souvislosti s energetickou krizí další problémy?
Náklady na řešení energetické krize v podobě zastropování cen by mohly v České republice dle odhadů dosáhnout až na úroveň cca 200 mld. Kč. Naopak příjmy z titulu dodatečného zdanění určitých sektorů či např. dividendy ze státních podniků nebo prodeje emisních povolenek tyto náklady s určitostí celé nepokryjí, v souvislosti s těmito výdaji tak dojde k dalšímu navýšení státního dluhu.
Česká republika je na tom v porovnání s ostatními státy Evropské unie v rámci zadlužení relativně dobře. Srovnání výše státního dluhu mezi jednotlivými státy lze provést například pomocí jeho podílu na HDP. Česká republika se v případě velikosti ukazatele podílu státního dluhu na HDP pohybovala v předchozích letech mezi špičkou EU. Před pandemií koronaviru dosahovala hodnota podílu státního dluhu na HDP okolo 30 % a tento podíl vykazoval dokonce klesající tendence. V souvislosti s koronavirovou krizí a následnými výdaji ze státního rozpočtu došlo v České republice k prohloubení státního dluhu na úroveň cca 44 % HDP (údaj k 30. 9. 2022). Z hlediska aktuálního podílu státního dluhu na HDP již Česká republika nepatří mezi premianty v EU, nicméně úroveň státního dluhu na úrovni 44 % HDP by rozhodně neměla představovat žádný významný problém.
Pomoc českým domácnostem a firmám v podobě zastropování cen energií by tedy sama o sobě neměla mít díky aktuálně nízkému zadlužení významný vliv na potenciální vznik dluhové krize v České republice. Lze tedy pochopit a akceptovat, že je pro současnou vládu pomoc českým firmám a domácnostem s cenami energií prioritní, stejně jako pro vlády v ostatních zemích EU.
Pozitivní výhled české ekonomiky sdílí rovněž ratingová agentura Standard & Poor’s, která patří mezi tři nejvýznamnější světové ratingové agentury. Dne 14. října 2022 agentura potvrdila stávající ratingová hodnocení na úrovni AA-, i ratingový výhled České republiky na úrovni „stabilní“. Pozitivně byla hodnocena právě nízká úroveň dluhu, velikost devizových rezerv a rostoucí zásoby zemního plynu, přičemž tyto faktory by mohly pomoci zmírnit rizika související s válkou na Ukrajině a dodávek energií. Česká republika by si tedy měla s energetickou krizí a souvisejícím navýšením rozpočtových schodků poradit. Rovněž agentura Standard & Poor’s předpokládá setrvání státního dluhu okolo úrovně 40 % HDP minimálně do roku 2025 a Česká republika by tak měla nadále vykazovat jedno z nejnižších zadlužení vůči HDP v Evropě.
Mírně negativnější postoj k ratingu České republiky zaujaly ve třetím čtvrtletí roku 2022 agentury Scope Ratings a Moody’s, které sice potvrdily stávající ratingová hodnocení, avšak změnily výhled ze stabilního na negativní. Důvodem je především zvýšené riziko výpadků dodávek plynu z Ruska, což by mohlo vést k recesi s negativními dopady pro hospodářský růst.
I přes současný růst zadlužení a růst nákladů na obsluhu lze tedy shrnout, že v porovnání s ostatními státy Evropy jsme na tom z hlediska úrovně zadlužení dobře a dluhová krize by nám bezprostředně, v souvislosti s krizí energetickou, hrozit neměla, což potvrzují i hlavní ratingové agentury.
Z dlouhodobého hlediska lze však nepříznivě hodnotit aktuální vysokou dynamiku růstu zadlužení, což by mohlo vyvolat negativní reakce finančních trhů. Další otázkou z dlouhodobého hlediska je, jak dlouho bude současná energetická krize trvat a zda bude mít současná či příští vláda odvahu přestat s dotováním cen energií nebo podporu snížit a ukončit zvyšování zadlužení českého státu. Za riziko z hlediska možné dluhové krize lze rovněž z dlouhodobého hlediska považovat strukturu veřejných financí a její dlouhodobé směřování, kdy dochází k navyšování rozdílu mezi příjmy a výdaji a změna k udržitelnosti zůstává v nedohlednu. Za příčinu nerovnováhy veřejných financí lze označit zejména fiskální kroky provedené v posledních dvou letech, jako např. snižování daní během pandemie koronaviru a navazující vysoký strukturální deficit.
Aby dluhová krize nenastala ani v delším horizontu, bude nutné veřejné finance ozdravit a přijmout některá nepopulární rozhodnutí a provést aktivní kroky vedoucí k úpravě příjmové i výdajové strany státního rozpočtu.
Ing. Tomáš Dvořák
Senior Business Valuation Consultant
Equity Solutions Appraisals s.r.o. - znalecká kancelář
Ovocný trh 573/12
110 00 Praha 1
Tel.: +420 222 314 447
e-mail: info@equitysolutions.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
