15. 3. 2001
ID: 2888upozornění pro uživatele

Burzovní dohodce

Burzovní dohodce je zprostředkovatel burzovních obchodů. Na rozdíl od makléře, nepřísluší burzovnímu dohodci uzavírat obchody na burze (kromě vyjímky, viz níže) a jeho činnost je omezena jen na jejich zprostředkování. Funkce burzovního dohodce se vyskytuje u burzy cenných papírů i u komoditní burzy.

Burzovní dohodce je zprostředkovatel burzovních obchodů. Na rozdíl od makléře, nepřísluší burzovnímu dohodci uzavírat obchody na burze (kromě vyjímky, viz níže) a jeho činnost je omezena jen na jejich zprostředkování. Funkce burzovního dohodce se vyskytuje u burzy cenných papírů i u komoditní burzy. Činnost burzovního dohodce spadá do oblasti svobodného povolání, což znamená, že se sice považuje za podnikatele, ale živnostenský zákon jeho činnost nepovažuje za živnost a odkazuje úpravu na zvláštní zákon. Ve starší literatuře bývá burzovní dohodce označován také jako senzál.

Na burze cenných papírů.

Burzovní dohodce zprostředkovává na burze cenných papírů nákup a prodej cenných papírů mezi osobami oprávněnými k nákupu a prodeji cenných papírů. Jeho úkolem je tedy především zprostředkovávat nákup a prodej těch cenných papírů, které mu přidělila burzovní komora. Není však zaměstnancem burzy, ale jen samostatným podnikatelem, který ovšem podléhá zákonu o burze cenných papírů a normám vydaným burzou. Na rozdíl od makléře tedy jen zprostředkovává nákup a prodej cenných papírů a sám není oprávněn burzovní obchody uzavírat. Zákon však připouští vyjímku, kdy dohodce je oprávněn přechodně uzavírat burzovní obchody, a sice vlastním jménem a po dobu nepřesahující tři dny. K takovým obchodům je dohodce oprávněn v případě, že je uzavře ke splnění příkazů svých klientů. Burzovní dohodce je povinen být přítomen na burze cenných papírů po celou úřední dobu a osobně se účastnit obchodu. Jeho další funkce jsou především určování kursů přidělených cenných papírů a vedení deníku jednotlivých burzovních obchodů. Burzovní dohodce nesmí být současně členem dozorčí rady burzy, rozhodcem či zaměstnancem burzovního rozhodčího soudu, prokuristou ani členem statutárního či dozorčího orgánu osoby oprávněné k obchodování na burze. Za zprostředkování mu náleží odměna jakmile dodá závěrkové listy. Dozor nad činností burzovního dohodce vykonává burzovní komisař.

Na komoditní burze.

Zákon o komoditních burzách rozlišuje mezi burzovními a soukromými dohodci. Soukromým dohodcem je osoba, která má právo zprostředkovávat obchody na základě živnostenského oprávnění. Může jím být, na rozdíl od burzovních dohodců, i osoba právnická. Nemusí rovněž splňovat žádné kvalifikační požadavky a záleží na burzovní komoře, zda bude soukromý dohodce na burzu připuštěn. Na rozdíl od soukromého dohodce, není činnost burzovního dohodce považována za živnost a je upravena zvláštním zákonem (o komoditních burzách, o burze cenných papírů). Aby byl burzovní rozhodce jmenován burzovní komorou, musí splňovat zákonem požadované podmínky: musí se jednat o osobu fyzickou s bydlištěm na území ČR, starší 21 let a bezúhonnou, která je způsobilá k právním úkonům a prokáže svou odbornou způsobilost zkouškou. Burzovní dohodce nesmí současně vykonávat podnikatelskou činnost, být v zaměstnaneckém poměru ani být členem statutárních a dozorčích orgánů jiných společností. Funkce burzovních i soukromých dohodců je stejná jako na burze cenných papírů. Jejich úkolem je zprostředkovat burzovní obchod. Nárok na odměnu mu vzniká, jakmile obchod zprostředkoval. Své funkce se může dohodce vzdát. Může být rovněž odvolán burzovní komorou nebo mu může být zakázána činnost rozhodnutím soudu. Dozor nad činností burzovního dohodce vykonává burzovní komora a burzovní komisař.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz