Co říká Finanční správa k dopadu energetické krize na převodní ceny
Finanční správa vydala 20.12.2022 na svých webových stránkách Sdělení k dopadu energetické krize na nastavení metodiky převodních cen.
Jedná se především o situace takzvaných rutinních entit s omezeným funkčním a rizikovým profilem (které používají pro nastavení cen svých výrobků metodu cost plus) a otázku, zda tyto společnosti musí zohledňovat skokově rostoucí náklady na energie (případně i další vstupy) ve svých vnitroskupinových cenách výrobků v celé výši.
Finanční správa odkazuje na její obdobný Pokyn k problematice pandemie Covid-19 s tím, že i v případě energetické krize by se mělo postupovat stejnou optikou.
Finanční správa je toho názoru, že rutinní výrobní společnosti by měly zohledňovat při použití metody cost plus veškeré náklady ve své nákladové základně, ze které je po přidání ziskové přirážky tvořena cena výrobků. Tedy i rostoucí náklady na energie v celé jejich výši. Významně rostoucí úroveň nákladů na energie by pak měla být zohledněna v hodnotě ziskové přirážky, kde se obecně dá očekávat pokles její tržní hodnoty, mimo jiné právě z důvodu energetické krize.
Podle našeho názoru s tímto přístupem lze v obecné rovině souhlasit, ale v praxi bude situace často složitější. Výrobní společnosti se zahraničními vlastníky mají velmi pestrou škálu funkcí a rizik i z hlediska nákupu energií a možnosti ovlivnění její ceny a dalších podmínek transakce. Pokud takováto výrobní společnost samostatně bez vlivu mateřské společnosti rozhoduje o volbě dodavatele energií a o nastavení cenových a dalších podmínek nákupu energií, nemusí být ve všech případech přenášení celé výše vícenákladů na mateřskou společnost správným řešením z pohledu metodiky převodních cen. Výše ceny energií a míra zdražení je totiž faktor, který daná výrobní společnost může alespoň částečně ovlivnit, a proto by měla částečně nést i související rizika (jinými slovy vzniklé vícenáklady).
V určitých případech rutinní výrobní společnosti prodávají v rámci skupiny své výrobky i jiným společnostem než mateřským (nebo než těm, které mají komplexnější rozhodovací pravomoci). Při prodeji výrobků skupinové rutinní distribuční společnosti není určitě na místě přenášet tyto energetické vícenáklady na tyto skupinové odběratele a snižovat tak jejich ziskovost (pokud by tedy nedošlo ke korekci jejich ziskovosti, tzv. TP adjustment, ze strany mateřské společnosti).
Finanční správa ve Sdělení zmiňuje, že energetické vícenáklady v nákladové základně budou „kompenzovány“ nižší ziskovou přirážkou, která na celém trhu (i u nezávislých společností) vlivem energetické krize poklesne. V praxi bude však problematické při obhajobě převodních cen roku 2022 nalézt taková srovnatelná tržní data, která by již reflektovala nižší ziskovost. Dostupná budou ještě po dlouhou dobu data let před energetickou krizí. Tuto situaci lze částečně vyřešit podobně jako za covidové krize makroekonomickou studií poklesu jednotlivých odvětví, ale i přesto by dávalo smysl postupovat individuálně a zkoumat, zda ve vazbě na funkční a rizikový profil společnosti by měla být přenášena skutečně celá hodnota energetických vícenákladů v rámci vnitroskupinových cen výrobků.
Současné Sdělení Finanční správy tak vnímáme jako zdařilý základ, který jistě bude brzy doplněn detailnějším dokumentem popisujícím tyto praktické situace. O případném dalším vývoji Vás budeme informovat.
Pokud se tato problematika týká i Vaší společnosti a v důsledku energetické krize došlo ve Vaší skupině ke změně metodiky převodních cen, rádi s Vámi rozebereme možná rizika a doporučíme argumentaci k obhajobě nastavení cen před správcem daně.
Petr Tomeš,
daňový poradce / Associate Partner
Platnéřská 2
110 00 Praha 1
Tel.: +420 236 163 111
e-mail: petr.tomes@roedl.com
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
