epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 11. 2023
    ID: 117253upozornění pro uživatele

    Daňové due diligence a častí „kostlivci ve skříni“ - Due diligence aneb daňová prověrka

    M&A–s touto zkratkou angloamerických institutů se ve svém profesním životě setkalo nemálo z nás. Co však spojuje nákup nebo prodej společnosti s fúzemi či akvizicemi? Odpovědí je due diligence.

    V českém jazyce se setkáme také s označením prověrka, ať už finanční, právní nebo daňová. Cílem takovéto prověrky je prověření účetních a ekonomických informací o společnosti, která je předmětem investičního rozhodnutí (často označovaná jako „target“). Due diligence obvykle vychází z potřeby kupujícího prověřit potenciální rizika, která s předmětem transakce mohou být spojena a budou mít vliv na stanovení kupní ceny (tzv. vendor’s due diligence). Kupující si tak vytvoří ucelenější přehled o majetku, dluzích, obchodních partnerech a obecně o poměrech nakupované společnosti. Kromě již zmiňované koupě podniku (tzv. share deal) se může jednat i o koupi majetku společnosti, označované jako „asset deal“, případně může být analýza jednou z podmínek bank v pozici věřitelů při financování prostřednictvím úvěrů.

    Při due diligence se setkáváme s dvěma základními pohledy – pohled prodávajícího a pohled kupujícího. Kupující za vynaložené finance očekává adekvátní protihodnotu v podobě dobře fungující společnosti, zatímco prodávající úmyslným či neúmyslným zatajováním informací se snaží utržit co nejvyšší kupní cenu. Protože neexistuje univerzální recept, jak a s jakými zdroji provést prověrku tak, aby splňovala představy všech zainteresovaných stran a její časová náročnost byla akceptovatelná, dochází k chybám, které mohou vést ke špatným investičním rozhodnutím. A právě nejčastějším „kostlivcům ve skříni“ se budeme věnovat v tomto článku.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Výchozím bodem daňové due diligence je podrobné posouzení, zda nakupovaná společnost (dále také jako „target“) představuje riziko nedodržení daňových povinností. V rámci tohoto bodu by mělo dojít ke kontrole relevantních daňových přiznání a nesrovnalostí mezi targetem a příslušnými orgány daňové správy. Do této analýzy spadají nejen daně z příjmů právnických osob, ale také daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, celní poplatky, příp. jiné daně specifické pro různé oblasti podnikání (např. spotřební daň).

    Nabyvatel bude chtít porozumět potenciálním, minulým, současným a budoucím daňovým závazkům targetu, včetně informace o tom, zda jsou zaznamenány v dokumentech, které jsou součástí účetní závěrky. Takovéto porozumění pomáhá nabyvateli při stanovení kupní ceny, přičemž riziko může být ve smlouvě, s dopadem na kupní cenu, ošetřeno pomocí slev, zádržného, či postupné úhrady kupní ceny. V rámci SPA (prodejní a kupní smlouvy) je možné sjednat také záruky a indemnity (příslib odškodnění), pokud by měl výsledek zkoumání negativní dopad na celkovou transakci, avšak ne tak zásadní, aby se stal tzv. deal breakerem, a obchod byl přerušen.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Do daňové prověrky by měla být zahrnuta také historie obchodování (provozní ztráty, daňové odpočty, odpisy a amortizace), a mělo by dojít ke zvážení možnosti využití jakýchkoliv úlev ze strany nabyvatele. V titulu článku zmíněným „kostlivcem“ je zde nedostatečná analýza toho, zda a v jaké výši došlo k podhodnocení výnosů a nadhodnocení nákladů, důsledkem čehož by mohlo dojít ke krácení daně, ať už úmyslnému či nevědomému.

    Článek si neklade za cíl nastínit veškerá daňová a účetní rizika, která se u targetu mohou vyskytnout, ale poukazuje na časté chyby a opomenutí, se kterými jsme se v průběhu naší daňové a účetní praxe setkali.

     1. Majetek – vstupní cena, odpisy, technické zhodnocení

    Obvyklým majetkem targetu v oblasti dlouhodobého hmotného majetku je nemovitá věc, která může být spojena i s neodpisovaným pozemkem. Tento druh majetku může společnost kromě koupě získat také v podobě nepeněžního vkladu. V případě nepeněžního vkladu vycházíme pro účetnictví z ocenění znaleckým posudkem, vstupní cenu u majetku pořízeného koupí je však nutné prokázat. Důkazními prostředky mohou být původní doklady, faktury či kupní smlouva.

    U majetku nabytého vkladem je nutné zajistit, aby byly správně stanoveny daňové odpisy, přičemž se vychází z evidence společnosti, která daný vklad poskytla. Doba odepisování nemovitostí je buď 20, 30 nebo 50 let (nemluvě o provedených technických zhodnoceních, které dobu odpisování ještě prodlužují), důsledkem čehož může být zjištění hodnoty zejména u budov, vzhledem k velké časové prodlevě, náročnou disciplínou.

    K pochybení může docházet také v případě přecenění majetku, kdy je třeba zajistit také prokázání daňové vstupní ceny a zůstatkové ceny, včetně hodnoty historicky uplatněných odpisů. Nutno také podotknout, že daňové odpisy je možné v nepříznivějších letech přerušit, a „pošetřit“ jejich uplatnění do období boomu. Pokud k takovémuto přerušení došlo, je třeba v rámci daňové prověrky tuto skutečnost zohlednit. Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) stanovuje, že dlouhodobý majetek se odepisuje ve výši vstupní ceny, a tato hodnota se, při vkladu majetku do jiných společností, nemění. Nový vlastník tedy pokračuje v odpisech způsobem a v hodnotě, v jaké je převzal od původního majitele. Výjimku pak tvoří technické zhodnocení, které jako jediné může navyšovat vstupní cenu majetku pro odpisy v průběhu jeho životnosti – ale i v tomto případě musíme být schopni prokázat primární doklady prokazující provedení souvisejících prací.

    V posuzování, zda se jedná o technické zhodnocení nebo pouze opravu, která nevstupuje do vstupní ceny majetku, může docházet k mnoha diskrepancím. ZDP v § 33 stanovuje, co se pro účely tohoto zákona vždy považuje za technické zhodnocení – nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80 000 Kč, případně i výše zmíněné výdaje, které nepřekročily hodnotu stanovenou zákonem, pokud je poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP.

    Dalším nešvarem je nerozdělení pořizovací ceny budovy (nakoupené včetně pozemku na němž stojí). Tento postup vede ke špatnému výpočtu daňových odpisů, protože vstupní cenu pozemku není možné daňově odepsat (do daňových nákladů se uplatní až v případě prodeje) na rozdíl od vstupní ceny budovy. Zároveň zjišťujeme i to, jakým způsobem došlo k rozdělení ceny, pokud toto nevychází přímo z kupní ceny dané nemovité věci.

    2. Transfer pricing

    Transfer pricing, transferové ceny, převodní ceny. Všechny tyto výrazy vyjadřují situaci, kdy mezi dvěma a více navzájem propojenými subjekty dochází k obchodování a je třeba určit správnou (tržní) cenu. Ať už se jedná o zásoby nebo služby, subjekty spojené mohou obchodovat v rámci skupiny ze ceny odlišné od běžných tržních cen, a tím dochází k daňovým únikům. Tuto situaci řeší tzv. Arm’s length principal (princip tržního odstupu), který oceňuje tyto transakce, jako by se uskutečnily mezi nezávislými subjekty.

    Co se týče daňové due diligence, rizika převodních cen jsou jednou z oblastní, na kterou by se měl poradce při jejím sestavování zaměřit. Obdobně to v současné době dělá i správce daně v rámci své vyhledávací činnosti. V rámci due diligence však obvykle nemáme k dispozici (prodávajícím není předána) celá dokumentace, ale v lepším případě je k dispozici pouze tzn. local file. Primárně je vhodné prověřit významné transakce mezi spojenými osobami, které mají významný vliv do budoucna – především vstupní cena (hmotného) majetku, případně položky nedokončeného majetku nebo zásob. V případě pořízení dlouhodobého majetku vyšší hodnoty je vhodné vyžádat znalecký posudek stanovující tržní cenu.

    3. Odložená daň

    Odložená daň je prvkem, který české účetní standardy převzaly z mezinárodních standardů pro finanční výkaznictví IFRS. O odložené dani mají povinnost účtovat účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu nebo jsou součástí konsolidačního celku, případně na dobrovolné bázi. Hlavním důvodem pro tento účetní (ne daňový) konstrukt je dodržení akruálního principu v účetnictví, neboť odložená daň vzniká v důsledku přechodného odlišného účetního a daňového pohledu na jednotlivé položky, které výši základu daně ovlivňují.

    Odložená daň se může vyskytnout v podobě odložené daňové pohledávky nebo odloženého daňového závazku. Odložená daňová pohledávka často vzniká v případech, kdy účetní uznání nákladu předchází daňovému uznání. Tato oblast zahrnuje zejména opravné položky.

    Odložený daňový závazek je situace opačná a jelikož se jedná o závazek, tak informace o něm je důležitá pro kupujícího. Může se jednat o situaci, kdy například došlo k účetnímu přecenění majetku (ale daňově se nic neměnilo) a společnost tak do budoucna bude mít vyšší účetní než daňové odpisy.

    4. Ztráty – možnost budoucího využití a lhůta pro kontrolu ze strany správce daně

    Další oblastí, kterou je vhodné při daňové prověrce podrobit zkoumání, je daňová ztráta. ZDP povoluje od základu daně odečíst pravomocně stanovenou daňovou ztrátu, a to buď ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících nebo pěti bezprostředně následujících obdobích. Přestože se jedná o ustanovení, které pomáhá subjektům snížit jejich daňovou povinnost, má to i svá úskalí.

    Dle ustanovení § 38r odst. 2 ZDP se prodlužuje lhůta, po kterou může být daň stanovena a kontrolována ze strany správce daně o počet období, ve kterých lze tuto uplatnit jako odčitatelnou položku. Zmíněné období začíná plynout po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Z toho tedy vyplývá, že lhůta pro stanovení a kontrolu daně ze strany správce daně může činit až 8 let. Toto znamená ve většině případů rozšíření kontrolovaného období, protože při případné kontrole ze strany správce daně je to kupující, který bude muset výši a opodstatněnost daňové ztráty obhájit.

    5. Uplatněné odpočty DPH v určitých případech

    Pro uplatnění nároku na odpočet DPH je nutné splnit několik pravidel stanovených v zákoně 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH):

    1. zdanitelné plnění je použito v rámci ekonomické činnosti – zejména pro účely uskutečňování zdanitelných plnění v tuzemsku, plnění osvobozených s nárokem na odpočet, plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud vy měl v takovémto případě plátce nárok na odpočet daně, kdyby se dodání uskutečnilo v tuzemsku, a některých plnění uvedených v § 54, § 55, §13 a §14 tohoto zákona,
    2. plátce musí mít k dispozici daňový doklad splňující náležitosti a podmínky zákona o DPH, a nárok na odpočet DPH vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat,
    3. odpočet může plátce uplatnit jen ve správné výši, tedy ve výši stanovené dle ZDP, i přesto, že by na dokladu byla uvedena částka DPH vyšší,
    4. nárok na odpočet je stanoven jako poměrný (používá-li poplatní zdanitelné plnění v rámci ekonomické činnosti, ale i pro účely s ní nesouvisející) nebo krácený (použije-li poplatník plnění i na plnění, u kterého nemá plný nárok na odpočet).

    U dlouhodobého majetku může docházet také k úpravě odpočtu daně, jak je uvedeno v § 78 ZDPH a následujících, pokud v některém z následujících po sobě jdoucích kalendářních roků během lhůty pro úpravu odpočtu daně dojde ke změně nároku na odpočet daně následkem změny účelu použití tohoto majetku. Daňový subjekt se může rozhodnout, že dlouhodobý majetek, který původně pořizoval pro účely ekonomické činnosti, bude nově využívat také pro soukromé účely. V tomto případě nastává povinnost uplatnit korekční mechanismus. Lhůta pro úpravu počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byl dlouhodobý majetek pořízen, a s výjimkou staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení a pozemků, u kterých je lhůta stanovena na 10 let, činí tato lhůta 5 let.

    Úpravy odpočtu daně je vhodné prověřovat především u majetku, který je využíván jak pro poskytování osvobozeného nájmu, tak zdanitelného nájmu (multifunkční budovy, kancelářské budovy, ale taktéž například malé skladovací prostory a donedávna i prostory k bydlení), protože dodatečný odvod DPH (plus případné sankce) mohou zcela změnit návratnost dané investice.

    Obecně lze tedy říct, že ať už se jedná o uplatnění nároku na odpočet targetu, nebo opomenutí jeho korekce z důvodu jiného použití, se může jednat o další bod, který ovlivní výslednou kupní cenu, neboť v těchto sporných případech přechází důkazní břemeno na kupujícího, který musí v případě, že ho o to správce daně požádá, jednat, a vyžádané podklady, pokud vůbec existují, doložit.

    6. Zaměstnanci

    Někteří zaměstnavatelé mohou záměrně či neúmyslně klasifikovat své zaměstnance jako samostatné podnikatele. V České republice se tomuto způsobu vyhýbání se daňovým povinnostem vžil název Švarcsystém, a jeho výhodou je zejména to, že zaměstnavatel nemusí za daného „externího zaměstnance“ odvádět zdravotní, sociální a nemocenské pojištění. Kromě dalších možných sankcí v tomto případě také nedošlo k odvodu daně ze závislé činnosti a souvisejícího pojistného. V případě doměření je společnost povinna zaplatit nejen daň a pojistné, ale taktéž související penále a úroky z prodlení.

    Závěr

    Daňové a účetní due diligence je náročná disciplína a u každé společnosti specifická, která však ve službách kupujícího přináší své plody – kupující si je vědom rizik, ta mohou být podchycena ve smlouvě a zároveň se mohou promítnout i do výše kupní ceny. Prodávající obvykle due diligence příliš často neprovádí, o to má však menší prostor na nápravu chyb a opomenutí.

    Zároveň je due diligence proces, kdy je vyžadována spolupráce mezi „právníky“ a „daňaři“, protože mnohé oblasti mají přesah mezi těmito dvěma světy a ve většině případů je třeba zapracovat nálezy (nejen) z daňového a účetního due diligence do smluvní dokumentace například formou ručení.

     

    Ing. Jan Tecl, PhD.,
    daňový poradce a partner


    Ing. Tereza Dubnová,

    asistent daňového poradce



    EKP Advisory, s.r.o.

    Senovážné náměstí 992/8
    110 00  Praha 1

    Tel.:        + 420 273 139 330
    e-mail:   ekp@ekp.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Ing. Jan Tecl, PhD., Ing. Tereza Dubnová (EKP Advisory)
    29. 11. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Blanketní stížnost
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.