Dlouhodobý investiční produkt – zajištění na stáří na kapitálovém trhu?
Poslanecká sněmovna v současnosti projednává vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a podporou zajištění na stáří.[1] Novela se dotýká například spotřebitelských úvěrů nebo korporátních dluhopisů, věnuje se ale zejména problematice spoření na stáří. Mnohé změny se týkají penzijních fondů – zavádí se alternativní účastnický fond, který zpřístupní investice do rizikovějších, ale potenciálně výnosnějších aktiv, mění se výše státního příspěvku a má se podpořit mobilita mezi transformovanými a účastnickými fondy.
Návrh také rozšiřuje stávající portfolio produktů III. penzijního pilíře o dlouhodobý investiční produkt, jehož smyslem je zajistit daňové výhody pro investory, kteří se na stáří zajišťují investováním na kapitálovém trhu.
Koncept dlouhodobého investičního produktu („DIP“) je znám již z dřívějška – mohli jsme ho zaznamenat pod označením účet dlouhodobých investic nebo investiční penzijní účet. Podstata DIP spočívá v daňovém zvýhodnění již existujících investičních produktů, které nabízí zejména banky, obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti a fondy. Do daňově výhodného režimu bude moci vstoupit (jde o dobrovolný opt-in, který může zpřístupnit tvůrce produktu) majetkový účet, na kterém jsou evidovány investiční nástroje. Ten si lze představit například jako portfolio sestavené obchodníkem s cennými papíry nebo bankou s licencí k poskytování investiční služby obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání,[2] tedy služby tzv. portfolio managementu. Stejně tak může jít například o majetkový účet vedený investiční společností, na kterém eviduje investiční akcie či podílové listy obhospodařovaných či administrovaných fondů. Taktéž může jít o majetkový účet klienta, který si investiční nástroje vybírá sám a nakupuje je skrze svého brokera na základě komisionářské smlouvy. Podobně jako například na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření, i na DIP bude moci přispívat zaměstnavatel investora.
Jelikož je smyslem nového produktu podpořit spoření na období postproduktivního věku, musí investor dodržovat stanovená omezení, aby o daňovou podporu nepřišel. Jedná se zejména o následující:
- Prostředky vedené na DIP (typicky peníze získané za zpeněžení investičních nástrojů) bude možné vybrat až po šedesátém roku věku investora;
- Výběr bude umožněn nejdříve po deseti letech od založení produktu (resp. od vstupu účtu do daňově zvýhodněného režimu); a
- Určuje se okruh investičních nástrojů, do kterých bude možné v rámci DIP investovat. Nedovolují se například investice do derivátů jiných než zajišťovacích. Ve zbytku ale zůstává škála těchto nástrojů pestrá: může se jednat o investiční cenné papíry (tj. zejména akcie, dluhopisy nebo investiční certifikáty), cenné papíry kolektivního investování (podíly v investičních fondech), nástroje peněžního trhu, nebo hotovost (resp. peněžní prostředky vedené na bankovních účtech).
Uvedené podmínky se uplatní kumulativně, tj. i kdyby si daný investor založil produkt po šedesátce, musel by prostředky na účtu držet alespoň deset let. Svým nastavením tak DIP připomíná současné produkty III. penzijního pilíře. V případě, kdy dojde k předčasnému výběru z jiných než „dovolených“ důvodů, jako je smrt nebo invalidita III. stupně, přestane být účet daňově zvýhodněn a veškerou podporu obdrženou až po dobu deseti let nazpět bude třeba navrátit a původně osvobozené příjmy dodanit.
Samotné daňové výhody dle vládního návrhu spočívají v následujícím:
- Výši příspěvků, které si investor vloží na DIP, bude možné odečíst od základu daně. Použije se souhrnný limit 48 tisíc Kč ročně, do kterého se započítávají též příspěvky na ostatní podporované produkty spoření na stáří, tedy na penzijní připojištění, penzijní nebo životní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření.
- Příjmy, které vygeneruje obchodování s investičními nástroji evidovanými na DIP, mají být osvobozeny od daně. Tyto příjmy v podobě rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou nástrojů se automaticky stávají součástí DIP, vztáhnou se na ně proto všechna příslušná omezení (zejména tedy povinná „fixace“ na DIP po určitou dobu). Osvobození se však nedotkne samotných výnosů takových nástrojů, tedy úroků nebo dividend, které budou podléhat dosavadní srážkové dani.
- Jak již bylo zmíněno, zaměstnavatel bude moci svým zaměstnancům na DIP přispívat. Tento jeho příspěvek bude z pohledu zaměstnance-investora představovat osvobozený příjem, a to až do souhrnného limitu 50 tisíc Kč ročně, který se použije souhrnně pro všechny podporované produkty III. pilíře.
Popsanou úpravu zakotví zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu („ZPKT“). Subjekty, které budou chtít svým klientům daňově zvýhodněné investování nabídnout, nebudou muset žádat o rozšíření své licence – plně jim postačí jejich stávající veřejnoprávní oprávnění, na základě kterého dané majetkové účty pro investory vedou a provádí na nich příslušné operace. Samotné poskytování těchto investičních služeb se subsidiárně řídí stávající úpravou (tj. zejména obecnými pravidly ZPKT nebo zákona 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech). Samotná speciální regulace DIP obsažená v ZPKT neobsahuje mnoho odchylek či dodatečných povinností – jedná se však například o informační povinnost vůči klientům ohledně daňových dopadů předčasného výběru. Na specifika DIP bude třeba hledět například i při nabízení služby investičního poradenství nebo při provádění testu vhodnosti a přiměřenosti.
Pro úplnost doplňujeme, že na rozdíl od penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření stát nebude účastníkům na jejich DIP nijak přispívat. Atraktivita spoření na stáří prostřednictvím DIP z pohledu jeho podpory státem spočívá pouze v jeho daňovém zvýhodnění.
Novela přinášející úpravu DIP má dle návrhu nabýt účinnosti již dne 1. ledna 2024. Pouhý den před uzávěrkou tohoto článku proběhlo v Poslanecké sněmovně druhé čtení a bylo podáno několik podstatných pozměňovacích návrhů. Ty zejména ruší osvobození příjmů z obchodování s prostředky na DIP od daně z příjmů. Produkt by tak ztratil zásadní daňovou výhodu. Na tyto příjmy by však bylo možné aplikovat dosavadní standardní hodnotový či časový test. Poslanci rovněž prosazují, aby na DIP bylo možné evidovat pouze relativně konzervativnější nástroje, a to konkrétně nástroje veřejně obchodované, státní dluhopisy, kryté bankovní dluhopisy, cenné papíry kolektivního investování, zajišťovací deriváty a peněžní prostředky. Další pozměňovací návrh pak ukládá České národní bance povinnost vést seznam poskytovatelů DIP. Jak je patrno, tyto návrhy významným způsobem zasahují do vládní koncepce DIP, a bude proto klíčové sledovat další vývoj parlamentní debaty.
Mgr. Vojtěch Láska, LL.M.,
advokát, partner
Mgr. Anna Bezděková,
advokátní koncipientka
e-mail: info@klblegal.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
