epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    25. 7. 2018
    ID: 107930upozornění pro uživatele

    Elektronické peníze versus Kryptoměna

    Hlavním cílem tohoto článku bude analyzovat zásadní rozdíly mezi elektronickými penězi a kryptoměnou, jakožto typem digitální měny. Společným znakem obou těchto institutů je „virtuální prostor“ v rámci něhož se odehrávají veškeré finanční operace, což dělá tyto věci v dnešní době daleko zajímavější např. oproti klasickému hotovostnímu platebnímu styku, který je dle mého názoru na ústupu.

     
    ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.  
     
    1. Elektronické peníze jako podklad kryptoměny

    Elektronické peníze fungují na základě různých internetových platebních systémů, mezi ty nejznámější lze zařadit např. Ecash, Cybercash, Milicent a Mondex. Elektronické peníze lze označit za digitální ekvivalent klasické hotovosti, kterou uplatňujeme v hotovostním platebním styku. Smyslem a účelem elektronických peněz nebylo nahradit funkci samotné hotovosti, tak jak ji známe ve formě skutečných peněz, ale cílem byla spíše snaha o náhradu skutečných peněz při úhradě zcela nepatrných finančních transakcí, tzv. mikroplateb, a to z toho důvodu, že při těchto transakcích jsou daleko nižší náklady na jejich realizaci oproti nákladům, které vznikají při transakci skutečných peněz. Vzhledem k tomuto se staly elektronické peníze přímým konkurentem nejpoužívanějšího platebního nástroje, a to platebních karet.

    Elektronické peníze lze členit podle různých kritérií. Z praktického pohledu je můžeme rozdělit podle jejich povahy na „Token – Based“ nebo „Balance - Based“. Kdy Token – Based lze označit za digitální kopii skutečných mincí a Balance – Based vyjadřují podobu kladného nebo záporného zůstatku na elektronickém účtu. Dále můžeme elektronické peníze rozdělovat dle jejich povahy na bankovní a nebankovní, a to čistě z toho pohledu, zda jsou emitovány bankou, jakožto právnickou osobou, která disponuje bankovní licencí udělenou Českou národní bankou při splněných zákonem stanovených podmínek, a to v souladu s ustanovení § 4 a násl. zákon 21/1992 Sb., zákon o bankách, ve znění pozdějších předpisů a také podle ustanovení § 9 a násl. zákon 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů či nikoliv.

    Co se týče právní úpravy elektronických peněz, tak zvláštním právním předpisem, který upravuje poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz je zákon 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, který do českého právního řádu delegoval i spoustu směrnic či nařízení Evropské unie. Mezi ty nejznámější a nejdůležitější patří Směrnici 2009/110/ES ze dne 16. 9. 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. 9. 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství.

    Zákon o platebním styku upravuje nejen veřejnoprávní podmínky pro poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz, ale i soukromoprávní vztahy vznikající mezi poskytovateli a uživateli těchto platebních služeb. Vzhledem k různým subjektům, které se v této oblasti vyskytují, dochází k uplatňování i jiných s tímto souvisejících právních předpisů z oblasti soukromého práva, jako je např. zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů a zákon 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, apod.

    Co se týče samotného pojmu elektronických peněz, tak jejich zákonnou definici nalezneme v ustanovení § 4 zákon 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, že elektronické peníze jsou peněžní hodnotou, která 

    • představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,
    • je uchovávaná elektronicky,
    • je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a
    • je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.
    Nicméně platí, že elektronickými penězi není peněžní hodnota, která nemůže být použita k provedení jiné platební transakce než platební transakce uvedené v zákoně o platebním styku.

    Elektronické peníze lze obecně označit za rizikovější platební nástroj oproti běžnému hotovostnímu platebnímu styku, a to z toho důvodu, že jsou mnohdy emitovány nebankovním subjektem a tudíž nepodléhají dohledu centrální banky. Mezi ty konkrétní nevýhody lze označit např. platbu předem tzn., že aniž bychom měli „nabitou“ elektronickou peněženku, tak neprovedeme žádnou platbu, dále se jedná o peněžní prostředky, které nejsou nikterak pojištěny, bavíme-li se o těch, kterými disponují nebankovní subjekty a v neposlední řádě je důležité zmínit, že elektronické peníze nejsou úročeny.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    2. Krypto“měna“

    Institut kryptoměny je jedním z typů digitální měny, tzn., že se jedná o měnu, která je vytvořena a uložena v elektronické podobě, a proto se také o kryptoměnách hovoří, jako o elektronických penězích. Kryptoměna funguje na základě kryptografie v rámci níž, dochází k řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů, peer-to-peer sítě a decentralizace. Aktuálně je stále nejznámějším a doposud nejrozšířenějším zástupcem bitcoin, který ovšem v poslední době zaznamenal velké propady a už teď víme, že se vedle něj rozvíjejí další poměrně známé kryptoměny, jako jsou např. Ethereum a EOS, které jsou dle mého názoru nástupcem právě zmíněného bitcoinu.

    Právní úprava v oblasti digitální měny, respektive kryptoměny není doposud nikde legálně zakotvena. Pojem digitální měna byl vymezen v roce 2012 Evropskou centrální bankou. Dle jejího stanoviska se jedná o neregulovaný typ digitálních peněz, které jsou ve většině případů vydávány a kontrolovány svými vydavateli, které používají a přijímají členové konkrétní virtuální komunity. O rok později byly digitální peníze vymezeny americkou Státní pokladnou, která je označila za prostředek směny, který se v daném místě a čase chová jako měna, a to i přesto, že nemá všechny základní znaky a požadavky, které měna vyžaduje.

    To co platí obecně pro digitální měny, platí stejně tak pro bitcoin, proto jej můžeme označit za digitální nebo virtuální měnu, která nemá žádnou ústřední autoritu. Bitcoin byl vytvořen v roce 2009 v Japonsku autorem, jehož přesná totožnost není známa. Tato virtuální měna byla „vytvořena“ v omezeném počtu 20.999.999,9769 s tím, že v roce 2140 dojde k vytěžení posledního bitcoinu. Značná část veřejnosti, ať už laické či odborné zastává názor, že bitcoin je měna, a to primárně z pohledu svého účelu. O tom se ovšem v současné době vedou diskuze.

    Mezi základní znaky, podle kterých můžeme identifikovat obecně digitální měny, patří jejich absolutní decentralizace tzn., že zde není žádná soustředěná státní moc, která by tuto oblast jakkoliv kontrolovala např. prostřednictvím centrální banky, dále zde nefiguruje žádný prostředník tzn., že peníze se zasílají ihned bez jakýchkoliv prostředníků v podobě bank, družstevních záložen atp., což ušetří nemalé náklady, čas a také je tímto způsobem zajištěna daleko větší anonymita celé finanční transakce, silné šifrování, které je ve své podstatě neprolomitelné. Mezi další znaky patří celosvětová působnost, neexistence transakčních poplatků popř. pouze symbolické poplatky, přímá komunikace mezi uživateli, otevřené zdrojové kódy.

    V teoretické rovině lze říci, že digitální či virtuální měny můžeme považovat za jakýsi zvláštní typ elektronických peněz, a to z toho důvodu, že se v mnoha svých základních znacích shodují, nicméně stejně tak zde najdeme významné rozdíly. U elektronických peněz je totiž zásadní jeden fakt, a to, že je zde zachováno spojení s klasickou formou peněz v rámci hotovostního platebního styku, kde jsou vyjádřeny ve stejných jednotkách oproti virtuálním měnám, kde se naopak mění zúčtovací jednotka na virtuální. Dalším zásadním rozdílem je subjekt emitenta, kdy elektronické peníze jsou vydávány institucí, která splnila zákonem stanovené povinnosti, kdežto u bitcoinů platí absolutní decentralizace. 

    Na závěr bych dodal to nejdůležitější, elektronické peníze oproti digitálním či virtuálním měnám mají svoji právní úpravu. Na základě výše uvedeného si dovolím tedy tvrdit, že na bitcoiny nelze dle platných právních předpisů nahlížet, jako na elektronické peníze.

    Dále více k dispozici >>> zde.


    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Mgr. Lukáš Pospíšil

    ARROWS advokátní kancelář, s.r.o. 

    V Jámě 699/1 
    110 00 Praha 1

    Tel.:    + 420 770 115 012
    e-mail: pospisil@arws.cz

    ________________________
    [1]SMEJKAL, Ladislav. Elektronické peníze [online]. Ikaros, 2001, [cit. 2014-02-02]. K dispozici >>> zde.  
    [2] K dispozici >>> zde. 
    [3]Kancelář finančního arbitra: Rozhodování sporů v oblasti poskytování platebních služeb a vydávání a zpětné výměny elektronických peněz [online]. [cit. 2015-09-02]. K dispozici >>> zde. 
    [4]Zákon 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů
    [5]Zákon 21/1992 Sb., zákon o bankách, ve znění pozdějších předpisů
    [6]TOGOTO. Bitcoiny: právní nálada u nás i ve světě. Zákonyvkapse.cz [online]. 2013 [cit. 2015-12-30]. K dispozici >>> zde.
    [7]Bitcoin je první decentralizovaná open-source elektronická měna, která změní svět: Co je Bitcoin a jak funguje?[online]. [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://bitcoinman.cz/
    [8]ČINKOVÁ, Martina. Bitcoiny: právní nálada u nás i ve světě. Zákonyvkapse.cz [online]. 2013 [cit. 2015-12-30]. K dispozici >>> zde. 
    [9]MARTINÁK, T. a kol. Bezhotovostní peníze versus elektronické peníze. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, o. p. s., 2015. 188 s. ISBN 978-8087382-74-5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, kapitola 3: Elektronické peníze, JUDr. Zdenka Papoušková, Ph.D., s. 45. ISBN 978-80-7400-491-9.
    [10]PAPOUŠKOVÁ, Z. Vybrané právní aspekty virtuální měny Bitcoin. In Daně a finance č. 3/2017, Praha: Comenius print. 2017. ISSN 1801 – 6006, s. 18 – 25
    [11]PAPOUŠKOVÁ, Z. Zdaňovat příjmy z Bitcoinů – ano či ne? In Acta Iuridica Carolinae č. 1/2018. Vydavatelství UK v Praze. 2018. s. 111 – 118 


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Lukáš Pospíšil
    25. 7. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Dobrá víra třetích osob
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.