epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 12. 2010
    ID: 68481upozornění pro uživatele

    Evidence pracovní doby

    V rámci naší praxe se na nás často naši klienti obracejí s řadou otázek týkajících se evidence pracovní doby, neboť současná právní úprava je velmi stručná. Vzhledem k nedostatku dosavadní judikatury, která by dala jednoznačný návod jak postupovat, tak není vedení evidence pracovní doby v některých dílčích otázkách zcela jasné. V našem článku bychom rádi na některé otázky nalezli odpověď.

     

    PRK Parners

    V úvodu bychom rádi vyjasnili dva související, nikoliv ale totožné pojmy, a to (i) evidence docházky a (ii) evidence pracovní doby.

    Evidence docházky není ze zákona povinná (resp. není žádným způsobem regulovaná) a není zpravidla totožná s evidencí pracovní doby, protože pouze označuje, jakou dobu se zaměstnanec zdržuje na pracovišti (nikoliv že přímo pracuje). Proto platí, že evidenci docházky si může zaměstnavatel upravit jakýmkoliv způsobem, který vyhovuje jeho potřebám. V praxi není neobvyklé, že evidence docházky slouží jako podklad pro vedení evidence pracovní doby. V takovém případě je nutné zkoumat konkrétní podmínky u zaměstnavatele, zda nemůže docházet ke zkreslení evidence pracovní doby (například z důvodu, že vstupní turniket evidence docházky je příliš vzdálen od pracoviště zaměstnance).

    Naproti tomu vedení evidence pracovní doby je zákonnou povinností každého zaměstnavatele, jejíž nedodržení je možné kvalifikovat jako správní delikt dle zákona o inspekci práce (zákona 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Za tento správní delikt lze uložit zaměstnavateli pokutu teoreticky až do výše 400.000,- Kč.

    Právní úprava evidence pracovní doby je zakotvena v § 96 odst. 1 a 2) zákoníku práce (zákona č. 262/2006, ve znění pozdějších předpisů; dále také jen „ZP“). Zaměstnavateli je tímto ustanovením uložena povinnost evidovat: (i) skutečně odpracovanou dobu, (ii) odpracovanou práci přesčas, (iii) odpracovanou noční práci, (iv) pracovní pohotovost a (v) odpracovanou dobu v pracovní pohotovosti. Pokud zaměstnavatel implementoval konto pracovní doby (což není v praxi časté), musejí evidovat i další údaje (viz § 87 ZP).

    Přestože to z citovaného ustanovení přímo nevyplývá, měla by být práce přesčas evidována odděleně podle toho, zda byla zaměstnanci nařízená nebo s ním dohodnutá – v rámci kalendářního roku lze totiž nařídit maximálně 150 hodin práce přesčas, ostatní pak již musí být se zaměstnancem dohodnuta (viz § 93 odst. 2 a 3 ZP). Obdobně lze doporučit, aby z evidence pracovní doby bylo možné vyčíst, že zaměstnanci byla řádně poskytnuta přestávka v práci na jídlo a oddech (§ 88 ZP), případně i bezpečnostní přestávka (§ 89 ZP), pokud na ni má zaměstnanec právo. To samé platí i pro možnou kontrolu dodržování nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami a odpočinku v týdnu podle § 90, respektive 92 ZP. Je přitom zřejmé, že výše uvedené se týká především provozů s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou nebo pružnou pracovní dobou, kdy zaměstnanci nepracují v pevně daných a neměnných směnách od pondělí do pátku. Zaměstnavatelé dále musejí vedle odpracované doby evidovat i důvody, proč zaměstnanci nepracují, a to s ohledem na skutečnost, že s absencí zaměstnavatele mohou být spojeny rozličné povinnosti a práva obou stran, ať již jde například o povinnost vyplácet v některých případech náhradu mzdy, nebo naopak možnost postihnout neomluvenou absenci výpovědí.

    Pečlivě vedená evidence pracovní doby pak může sloužit jako efektivní potvrzení plnění výše uvedených povinností v případě kontrol prováděných příslušným inspektorátem práce. Pochopitelně lze evidenci pracovní doby použít i pro rozličné interní kontroly či audity. V této souvislosti bychom rádi uvedli, že zejména v případě pevně stanovených směn nevidíme problém, pokud se v evidenci za den, kdy zaměstnanec odpracuje svou směnu přesně dle rozvrhu (včetně příchodu na a odchodu z pracoviště), objeví pouze určitá značka (např. čárka v listinné evidenci), a pouze v případě určité odchylky se přesně uvedou konkrétní údaje o docházce.

    Bližší vymezení, jakým způsobem má být evidence pracovní doby vedena, nicméně zákoník práce neposkytuje. Zaměstnavatel tak může vést evidenci jak v písemné (listinné), tak i elektronické formě, neboť tuto věc ustanovení § 96 ZP vůbec neřeší (jinými slovy, elektronická forma není zakázána). V obou případech platí, že je zájmem zaměstnavatele stanovit, aby ve schválené evidenci pracovní doby nebylo možné dodatečně dělat změny. Nastavení příslušných pravidel znemožňujících manipulace s evidencí může omezit potencionální námitky ze strany zaměstnanců. Současně tím bude splněn požadavek vycházející z judikatury Nejvyššího soudu ČR[1], aby evidence pracovní doby byla průkazná (druhým požadavkem kladeným na evidenci je její přehlednost). Obecně platí, že při elektronické evidenci vždy existuje určité riziko, že dojde k jejímu zneužití, respektive ke zpochybnění, že určitý úkon (např. schválení docházky) provedla skutečně schvalující nadřízená osoba. Nicméně takové riziko (při standardním IT zabezpečení) nepovažujeme za výrazně vyšší než u "papírové" evidence, kde mimo jiné rovněž hrozí zpochybnění např. podpisu schvalující nadřízené osoby.

    Jelikož je vedení evidence pracovní doby povinností zaměstnavatele, nemůže být tato povinnost přenesena na zaměstnance. To ale neznamená, že by od zaměstnance nemohla být požadována určitá součinnost, například právě při zaznamenávání počátku a ukončení výkonu práce nebo při vedení výše zmíněné evidence docházky, která je následně podkladem pro evidenci pracovní doby.

    Pro případ, kdy sám zaměstnanec zadává vstupní data do evidence pracovní doby, zákoník práce nestanoví, zda a jakým způsobem musí být evidence pracovní doby následně schvalována nebo kontrolována zaměstnavatelem. Schválení dat deklarovaných zaměstnancem je ale vhodné zejména z toho důvodu, že teprve tímto úkonem zaměstnavatel de facto splní svou evidenční povinnost (do okamžiku schválení se jedná vlastně pouze o úkon či „návrh“ zaměstnance). Součástí schválení by měla být i kontrola nadřízeným zaměstnancem, který má garantovat, že údaje uvedené zaměstnancem jsou v souladu se skutečností. Schválením evidence přebírá nadřízený zaměstnanec rovněž odpovědnost, že je evidence bezvadná, tedy že odpovídá skutečnosti. To může být důležité například v případě budoucích šetření, kdy dojde ke zjištění nepravdivého údaje v evidenci.

    Ačkoliv se na první pohled může jevit právní úprava evidence pracovní doby jednoduchá, měli by jí zaměstnavatelé věnovat pozornost, aby se vyvarovali zbytečných problémů a případnému postihu ze strany kontrolních úřadů.
     

    Jaroslav Škubal

    JUDr. Jaroslav Škubal,
    advokát, partner

    Mgr. Tomáš Liškutín

    Mgr. Tomáš Liškutín,
    advokátní koncipient


    PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář, člen Ius Laboris

    Jáchymova 2
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 221 430 111
    Fax:    +420 224 235 450
    e-mail: office@prkpartners.com

     

    Nový obrázek

    --------------------------------------------------------------------------------

    [1] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.11.2004, sp. zn. 21 Cdo 1946/2004


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Jaroslav Škubal, Mgr. Tomáš Liškutín ( PRK Partners )
    3. 12. 2010

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Specifika online mediace
    • Odůvodnění soudního rozhodnutí
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky

    Soudní rozhodnutí

    Odůvodnění soudního rozhodnutí

    Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

    Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...

    Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...

    Soudní poplatky (exkluzivně pro předplatitele)

    Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.