31. 5. 2002
ID: 17115upozornění pro uživatele
Institut zahlazení odsouzení výrokem soudu jako důvod zániku negativních důsledků trestu
Odsouzení má pro pachatele trestného činu závažné důsledky, které pro něj většinou neskončí odpykáním trestu, ale mohou se projevovat i v jeho následném občanském životě.
Odsouzení má pro pachatele trestného činu závažné důsledky, které pro něj většinou neskončí odpykáním trestu, ale mohou se projevovat i v jeho následném občanském životě. Zákonodárce proto v souladu se zásadou humánnosti zakotvil v trestním zákoně institut, který umožňuje zánik negativních důsledků trestu.
Tímto institutem je zahlazení odsouzení, jehož podstatou je, že se po zahlazení odsouzení hledí na pachatele trestného činu jako kdyby nebyl odsouzen. Pachatel tak již nadále nemusí čelit případným nepříznivým důsledkům, které pro něj dřívější odsouzení přináší. Důležitou věcí totiž je, že po zahlazení odsouzení již není občanovi uložena povinnost uvádět ta odsouzení, která byla zahlazena. Jestliže občan, jehož odsouzení bylo zahlazeno požádá o výpis z Rejstříku trestů, zahlazené odsouzení v něm nebude uvedeno. V této souvislosti je však nutno upozornit, že v opise z Rejstříku trestů odsouzení zaznamenáno zůstává.
Jedním ze způsobů zahlazení odsouzení je zahlazení odsouzení rozhodnutím soudu. Podle ustanovení § 69 trestního zákona zahladí soud odsouzení v případě, že odsouzený po výkonu trestu nebo po prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu, vedl řádný život nepřetržitě po dobu nejméně deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let; po dobu pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok; a po dobu tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok, k trestu propadnutí majetku, k trestu vyhoštění, k trestu zákazu pobytu, nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin.
Pokud jde o odsouzení k trestu ztráty čestných titulů a vyznamenání nebo k ztrátě vojenské hodnosti, řídí se doba výše uvedená podle délky trestů odnětí svobody, vedle něhož byl uvedený trest uložen.
Trestní zákon připouští i možnost, aby odsouzení bylo zahlazeno před uplynutím výše uvedených lhůt. K takové situaci může dojít, pokud odsouzený splní trestním zákonem předpokládané podmínky, a to že prokázal po výkonu trestu nebo prominutí trestu anebo promlčení jeho výkonu svým vzorným chováním a poctivým poměrem k práci, že se napravil.
O zahlazení odsouzení před uplynutím stanovené lhůty žádá soud buď sám odsouzený nebo ten, kdo je oprávněn nabídnout záruku za dovršení nápravy odsouzeného. Pokud bylo pachateli uloženo více trestů vedle sebe, nelze odsouzení zahladit, dokud neuplyne nejdelší ze lhůt, které zákon pro zahlazení uložených trestů stanoví.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Tímto institutem je zahlazení odsouzení, jehož podstatou je, že se po zahlazení odsouzení hledí na pachatele trestného činu jako kdyby nebyl odsouzen. Pachatel tak již nadále nemusí čelit případným nepříznivým důsledkům, které pro něj dřívější odsouzení přináší. Důležitou věcí totiž je, že po zahlazení odsouzení již není občanovi uložena povinnost uvádět ta odsouzení, která byla zahlazena. Jestliže občan, jehož odsouzení bylo zahlazeno požádá o výpis z Rejstříku trestů, zahlazené odsouzení v něm nebude uvedeno. V této souvislosti je však nutno upozornit, že v opise z Rejstříku trestů odsouzení zaznamenáno zůstává.
Jedním ze způsobů zahlazení odsouzení je zahlazení odsouzení rozhodnutím soudu. Podle ustanovení § 69 trestního zákona zahladí soud odsouzení v případě, že odsouzený po výkonu trestu nebo po prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu, vedl řádný život nepřetržitě po dobu nejméně deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let; po dobu pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok; a po dobu tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok, k trestu propadnutí majetku, k trestu vyhoštění, k trestu zákazu pobytu, nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin.
Pokud jde o odsouzení k trestu ztráty čestných titulů a vyznamenání nebo k ztrátě vojenské hodnosti, řídí se doba výše uvedená podle délky trestů odnětí svobody, vedle něhož byl uvedený trest uložen.
Trestní zákon připouští i možnost, aby odsouzení bylo zahlazeno před uplynutím výše uvedených lhůt. K takové situaci může dojít, pokud odsouzený splní trestním zákonem předpokládané podmínky, a to že prokázal po výkonu trestu nebo prominutí trestu anebo promlčení jeho výkonu svým vzorným chováním a poctivým poměrem k práci, že se napravil.
O zahlazení odsouzení před uplynutím stanovené lhůty žádá soud buď sám odsouzený nebo ten, kdo je oprávněn nabídnout záruku za dovršení nápravy odsouzeného. Pokud bylo pachateli uloženo více trestů vedle sebe, nelze odsouzení zahladit, dokud neuplyne nejdelší ze lhůt, které zákon pro zahlazení uložených trestů stanoví.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
