epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    9. 6. 2023
    ID: 116538upozornění pro uživatele

    Jak je to tedy s tím prostým elektronickým podpisem?

    O elektronických podpisech ve spojení s dodržením písemné formy jsme toho již určitě četli mnoho. Přestože k tomuto tématu se pojí nezanedbatelný okruh odborné literatury, stále se potýkáme s nejednotnými a nespolehlivými odpověďmi na řadu otázek, se kterými se setkáváme při využití (všech) elektronických podpisů v praxi. Výčet druhů elektronického podpisu nám poskytuje tzv. nařízení eIDAS,[1] které rozlišuje mezi několika druhy elektronických podpisů s ohledem na míru, jakou je garantováno určení autenticity jednajícího. Jedná se o elektronický podpis (čl. 3 odst. 10 nařízení eIDAS; dále označován jako „prostý elektronický podpis“); zaručený elektronický podpis (čl. 3 odst. 11 nařízení eIDAS); a kvalifikovaný elektronický podpis (čl. 3 odst. 12 nařízení eIDAS).

    Tento článek neusiluje o poskytnutí vyčerpávajícího výkladu o všech úrovních elektronického podpisu, naopak se zaměřuje na jeho nejnižší úroveň, tzn. prostý elektronický podpis.[2] Jeho cílem je nastínit východisko pro posouzení, kdy je možné elektronický dokument podepsat prostým elektronickým podpisem, aby byla dodržena zákonná písemná forma právního jednání.

    Obecný požadavek na podpis jednající osoby nalezneme v ustanovení § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "OZ"). Dle tohoto ustanovení se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího, který může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis dále stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tento právní předpis představuje právě nařízení eIDAS a zákony, které jej provádí.[3] Na první pohled by se proto mohlo zdát, že je problém vyřešen, neboť nařízení eIDAS upravuje všechny druhy elektronických podpisů včetně elektronického podpisu prostého. Opak je však pravdou, neboť nařízení eIDAS ve svém článku 25 odst. 1 pouze zaručuje (každému) elektronickému podpisu právní relevanci („elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky“) a důkazní funkci („nesmí být odmítán jako důkaz v soudním nebo správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy“). Následně však v odst. 2 tohoto ustanovení postavuje na roveň vlastnoručního podpisu pouze kvalifikovaný elektronický podpis. Z toho vyplývá, že nařízení eIDAS neupravuje přímo právní účinky všech druhů elektronických podpisů ve všech členských státech Evropské unie. Z toho však nelze dovozovat, že nařízení eIDAS vylučuje možnost, aby si členské státy ve svých národních právních řádech upravily používání jiných druhů elektronických podpisů, tzn. i prostého elektronického podpisu na úrovni vlastnoručního podpisu.

    České platné soukromé právo neobsahuje na obecné úrovni zákonný požadavek na určitý druh elektronického podpisu.[4] V našem právním prostředí se ve vztahu k využití prostého elektronického podpisu setkáváme se dvěma protichůdnými názorovými proudy. Na jedné straně nezpochybňujeme, že digitalizace je nezastavitelný proces a elektronické transakce představují významnou součást mezinárodního obchodního styku, na druhou stranu považujeme za nepřípustné, aby byla zákonná písemná forma právního jednání, z důvodu právní jistoty, naplněna prostým elektronickým podpisem ve všech případech. Tato patová situace nás staví před otázku, kde (popř. u kterých právních jednání) je vlastně možné prostý elektronický podpis (v podobě např. biometrického podpisu, naskenovaného vlastnoručního podpisu, či e-mailu s prostým elektronickým podpisem) připustit a považovat tak náležitosti (obligatorní) písemné formy za splněné.    

    Jsme si vědomi rozdílu mezi kvalifikovaným a prostým elektronickým podpisem i s ohledem na právní jistotu všech dotčených osob a přiznáváme, že připuštění prostého elektronického podpisu paušálně u všech písemných právních jednáních není v našem právním řádě žádoucí. Na zákonné úrovni však nenalezneme žádné rozlišující kritérium, které by nám pomohlo výše položenou otázku zodpovědět. Na tomto místě nám nezbývá nic jiného než se opřít o právní nauku, právní principy a konkrétní funkce písemné formy. Řešení nastíněného problému je nutné hledat ve smyslu a účelu písemné formy u daného konkrétního právního jednání a vždy proto musíme zohlednit všechny okolnosti daného případu.[5]  Tento názor lze v komentářové literatuře označit za většinový. Předložený článek usiluje o rozbor tohoto názoru na konkrétních příkladech právních jednání (viz níže) s ohledem na funkce písemné formy, které mohou být naplněny i prostým elektronickým podpisem.

    Reklama
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    18.10.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Písemná forma právního jednání může plnit několik funkcí (např. důkazní, zajišťovací, varující a kontrolní).[6] V tomto článku budou hrát stěžejní roli dvě z těchto funkcí – funkce varující a funkce zajišťovací. Rozlišování mezi těmito dvěma funkcemi spočívá v otázce, koho má požadavek písemné formy na dané právní jednání chránit. Zatímco varující funkce podněcuje jednající osobu, k tomu, aby si rozmyslela své jednání a zvážila jeho právní následky, a varuje ji před nepromyšleným či unáhleným jednáním, zajišťující funkce naopak chrání třetí osoby a najde své uplatnění v situacích, kde je třeba zabezpečit právní jistotu třetích osob.  Na tomto místě je třeba zdůraznit, že níže uvedené závěry se vztahují pouze na obligatorní písemnou formu. Pokud se požadavek na písemnou formu zakládá na ujednání stran, nic jim v rámci smluvní volnosti nebrání ujednat si využití prostého elektronického podpisu.

    Písemná forma a prostý elektronický podpis

    Nyní se podíváme na konkrétní příklady právních jednání, u kterých zákon vyžaduje písemnou formu a u nichž je třeba rozlišovat funkce této písemné formy. Rozebereme si jakou funkci písemná forma plní s ohledem na přípustnost prostého elektronického podpisu pro uzavření takového právního jednání:

    1. Převod nemovitých věcí

    Písemná forma je v našem právním řádu vyžadována na několika místech nejen v oblasti soukromého práva. Jeden z nejtypičtějších příkladů, kterému se bude tento článek věnovat, představuje ustanovení § 560 OZ, dle kterého písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci. Smysl a účel právní úpravy v tomto případě je primárně varující. Nemovité věci mají zpravidla velkou hodnotu, a proto se zákonodárce rozhodl adresáty právních norem upozornit na význam a dopady dispozice s věcnými právy, která se týkají nemovitých věcí, a chránit je tak před ukvapeností jejich rozhodnutí. Některé dispozice s nemovitými věcmi zakládají dále daňovou povinnost, v takovém případě plní písemná forma i funkci kontrolní.[7]

    Tím ale výčet funkcí písemné formy není vyčerpán, neboť se jedná o ukázkový příklad právního jednání, kde písemná forma plní i zajišťovací funkci. Na práva, která jsou evidována ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí), klademe speciální požadavky týkající se ochrany třetích osob. Zajišťovací funkce písemné formy umožňuje třetím osobám přiřadit jednotlivé nemovité věci a práva k nim jejich vlastníkům, resp. oprávněným z daných práv. Není proto pochyb, že písemná forma právního jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, zajišťuje právní jistotu právního styku.[8] Na jejím dodržení proto musíme trvat a klást na tuto písemnou formu vyšší požadavky (než u jiných právních jednání). Je na místě uzavřít, že použití prostého elektronického podpisu při tomto právním jednání není v našem právním řádě žádoucí a nemůžeme k němu dojít ani výkladem smyslu a účelu písemné formy u daného právního jednání.[9]

     

    1. Pojistná smlouva

    V souladu s ustanovením § 2758 odst. 2 OZ není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu.  Na prvním místě při zkoumání smyslu a účelu písemné formy v tomto ustanovení je písemné formě pojistné smlouvy pro dlouhodobá pojištění nutné přiznat varující funkci. Ta má potencionálního pojistníka varovat před unáhleným a nepromyšleným uzavřením dlouhodobé smlouvy a před vznikem závazku k úhradě vysokého pojistného.[10] Smysl a účel písemné formy u pojistné smlouvy na dobu delší než jeden rok má tedy chránit osobu pojistníka, nikoli třetí osoby. Nic proto nebrání použití prostého elektronického podpisu u pojistných smluv.

    Tento závěr lze systematicky doplnit o větu druhou ustanovení § 2758 odst. 2 OZ, dle které přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Varovná funkce písemné formy zde ztrácí na významu, pokud pojistník včas zaplatil pojistné a přijal tak nabídku pojistitele, tzn. dobrovolně již vydal ze svého majetku finanční prostředky odpovídající (i vyššímu) pojistnému.[11] Toto faktické plnění samo o sobě představuje pro pojistníka dostatečné varování před zasláním většího množství finančních prostředků ze svého bankovního účtu.

    Písemná forma pojistné smlouvy naplňuje také důkazní funkci.  Zákonodárce se zde snažil usnadnit důkazní pozici pojistníka v případě sporu, zda k uzavření pojistné smlouvy vůbec došlo.[12] I zde je třeba uzavřít, že prostý elektronický podpis je schopen naplnit důkazní funkci písemné formy právního jednání. Použijí-li smluvní strany k uzavření pojistné smlouvy prostý elektronický podpis, bude důkazní funkce písemné formy pojistné smlouvy zachována, neboť pojistníkovi bude svědčit důkaz ohledně skutečnosti, že k uzavření pojistné smlouvy došlo. Tento závěr je možné doplnit i o skutečnost, že nedostatek formy pojistné smlouvy může být dodatečně zhojen pomocí faktického plnění. Ani v jednom případě nejde o ochranu veřejného zájmu. Všechny výše zmíněné funkce mají chránit osobu pojistníka (jen on může také uplatnit námitku neplatnosti).[13] Na písemnou formu pojistné smlouvy proto nemůžeme klást stejné požadavky jako na písemnou formu smlouvy, jíž se převádí vlastnické právo k nemovité věci. Nic tak nebrání závěru, že k uzavření pojistné smlouvy na dobu delší jednoho roku (včetně) je možné použít prostý elektronický podpis.

    1. Ručení

    Dle § 2018 odst. 2 OZ vyžaduje ručitelské prohlášení písemnou formu. Smysl a účel písemné formy ručitelského prohlášení spočívá v ochraně ručitele před eventuálními negativními následky poskytnutí ručení.[14] Zákon neukládá potencionálnímu ručiteli povinnost poskytnout ručení, naopak jedná se o jeho právo. I tuto skutečnost je třeba zohlednit při posouzení smyslu a účelu písemné formy a určení požadavků, které na ni chceme klást klademe.  Z podstaty tohoto právního institutu lze vyvodit, že písemná forma ručitelského prohlášení plní také důkazní funkci a usnadňuje věřiteli v případě soudního sporu prokázat existenci zajištění jeho pohledávky. Prostý elektronický podpis je schopen naplnit obě výše zmíněné funkce písemné formy.  

    1. Uznání dluhu

    V případě uznání dluhu se zpravidla jedná o jednostranné právní jednání dlužníka (nic samozřejmě nebrání tomu, aby se věřitel s dlužníkem dohodli prostřednictvím dvoustranného právního jednání), které představuje právo dlužníka nikoliv jeho povinnost.[15] Klíčovou roli zde proto hraje varující funkce písemné formy, která varuje dlužníka před následky uznání dluhu. Stejně jako u ručitelského prohlášení, i zde nalezne své uplatnění důkazní funkce již z podstaty tohoto právního institutu, který utvrzuje a zlepšuje postavení věřitele vůči dlužníkovi. Lze uzavřít, že prostý elektronický podpis je schopen naplnit varující i důkazní funkci písemné formy.

    Závěr

    1. Prostému elektronickému podpisu nelze bez konkrétní zákonné úpravy upírat právní účinky s ohledem na naplnění zákonné písemné formy, tím spíše nelze vyloučit možnost jej v českém právním prostředí využívat. Lze uzavřít, že určení smyslu a účelu písemné formy u konkrétních právních jednání zakládá výchozí kritérium pro odpověď na otázku, kdy je možné v našem právním řádě využít prostý elektronický podpis. Tento výklad podporuje využití elektronických prostředků a zaručuje dostatečnou právní jistotu pro zúčastněné osoby a třetí osoby, jejichž práva a povinnosti jsou dotčeny.
    2. Samozřejmě platí, že by smluvní strany (při dvoustranných a vícestranných právních jednáních) a podepisující osoby (při jednostranných právních jednání) měly zvážit, jaký typ prostého elektronického podpisu použijí. Následky volby např. mezi (i) naťukáním jména a příjmení na klávesnici (a připojení těchto dat na konec emailové zprávy); (ii) naskenovaným vlastnoručním podpisem (a jeho následným vložením do elektronických dokumentů jako podpis) a (iii) biometrickým podpisem se mohou objevit až v budoucnu v případě soudního sporu v rámci procesního dokazování. 
    3. Přesto uzavíráme, že všechny zmíněné typy prostého podpisu jsou (s ohledem na výklad smyslu a účelu písemné formy právního jednání viz výše) schopny naplnit písemnou formu (konkrétního) právního jednání. Vždy však musíme zkoumat smysl a účel písemné formy konkrétního právního jednání. V případech běžného právního styku je možné považovat právní jednání prostřednictvím e-mailu a umístění prostého podpisu na konci e-mailové zprávy za vyhovující a dostačující. Nelze však přehlédnout zdrženlivý a do velké míry konzervativní postoj soudů k tomuto typu prostého elektronického podpisu. Je proto nutné upozornit na praktické dopady hmotněprávní volnosti jednajících osob, která může mít negativní dopady s ohledem na § 565 OZ v rámci procesu dokazování a rozložení důkazního břemene.[16]


    Mgr. Tereza Běhounková

    logo_PRK

    PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář
     
    Jáchymova 2
    110 00 Praha 1
     
    Tel.:    +420 221 430 111
    Fax:    +420 224 235 450
    e-mail:    prague@prkpartners.com                      
     

    [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen jako „nařízení eIDAS“).

    [2] V souladu s čl. 3 odst. 10 nařízení eIDAS se (prostým) elektronickým podpisem rozumí „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání“.

    [3] Nařízení eIDAS je na vnitrostátní úrovni prováděno dvěma zákony a to zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru“) a zákonem č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci (dále jen jako „zákon o elektronické identifikaci“).

    [4] Ustanovení § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pouze stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument v soukromoprávním styku.

    [5] Tuto možnost připouští většinový názor panující v komentářové literatuře např. MELZER, F., TÉGL, P., a kol. Občanský zákoník. Velký komentář. Svazek III. §419-654. 1.st ed., vol. III. Leges, 2014. s. 647.

    [6] Písemná forma bude mít vždy důkazní funkci, proto se této funkci věnuje předložený článek pouze okrajově. Autorka článku zastává názor, že důkazní funkce může být naplněna prostřednictvím prostého elektronického podpisu.

    [7] MELZER, F., TÉGL, P., a kol. Občanský zákoník. Velký komentář. Svazek III. §419-654. 1.st ed., vol. III. Leges, 2014. s. 633.

    [8] Tamtéž.

    [9] Nad to je třeba upozornit, že nedodržení písemné formy v rozporu s § 560 OZ bude stiženo absolutní neplatností.

    [10] ŠIMEK, R. in: MELZER, F., TÉGL, P., a kol. Občanský zákoník § 2716-2893. Velký komentář. 1.st ed. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 223.

    [11] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 27 Cdo 935/2022.

    [12] U krátkodobého pojištění se písemná forma nevyžaduje, s tím, že důkazní funkce je dostatečně zajištěna vystavením pojistky. U pojistných smluv uzavřených na dobu kratší jeden rok na jednu stranu dáváme přednost bezformálnosti právního styku, na druhou stranu však lpíme na ochraně pojistníka v podobě povinnosti vydat mu pojistku v souladu s § 2775 odst. 1 OZ.

    [13] Následkem porušení písemné formy u pojistné smlouvy tak může být pouze relativní neplatnost (nikoli absolutní neplatnost). Z toho dále vyplývá, že zásadně pojistník se může dovolat neplatnosti pojistné smlouvy jako osoba, na jejíž ochranu zákon neplatnost právního jednání stanoví v souladu s § 586 odst. 1 OZ, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 27 Cdo 935/2022.

    [14] POROD, J. in: PETROV, J., VÝTISK, M., BERAN, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. st ed. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2182 - 2184.

    [15]  LASÁK, J. in: HULÁK, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. st ed. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1297 - 1303.

    [16] JANOUŠEK, M. in: LAVICKÝ, P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 2.nd ed. Praha: C. H. Beck, 2022. s. 1799-1804.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Tereza Běhounková (PRK Partners)
    9. 6. 2023
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • (Ne)možnost realizace zadržovacího práva – shrnutí pro praxi s přihlédnutím k novému zákonu o veřejných dražbách
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Dopad Fit for 55 na historické budovy
    • K možnosti zrušení obchodní korporace v důsledku nezaložení účetních záznamů do sbírky listin obchodního rejstříku
    • Od redefinice trestného činu znásilnění k legislativním úpravám
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Smlouva o výstavbě - praktické souvislosti

    Související produkty

    Online kurzy

    • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - I. část
    • Aktuální judikatura vysokých soudů k věcným právům
    • Aktuální judikatura vysokých soudů k náhradě škody
    • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
    • Splnění dluhu, započtení pohledávky a odstoupení od smlouvy
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr.  Milan Hulmák, Ph.D.
    doc. JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Podnájem bytu
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Nájem bytu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Změny definice zadavatele v novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Svěření nezletilého dítěte do péče
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Promlčení pohledávky, jejíž splatnost je závislá na vůli věřitele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Podmínky mimořádného vydržení a výprosa jako možná překážka
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Práce přesčas zahrnutá ve mzdě
    • Případy spoluzavinění při dopravní nehodě
    • Přídatné spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nájem bytu (exkluzivně pro předplatitele)

    Jestliže nájemce bytu (domu) provede úpravu, přestavbu či jinou změnu bytu (domu) bez souhlasu pronajímatele, je pronajímatel oprávněn domáhat se uvedení bytu (domu) do původního stavu...

    Neúčinnost právního jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li to, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku, nižší hodnotu než je výše věřitelovy pohledávky za dlužníkem, zprostí se osoba, která je zatížena povinností podle...

    Ochrana spotřebitele (exkluzivně pro předplatitele)

    Z ustálené rozhodovací praxe SDEU vyplývá, že povinnost vnitrostátních soudů aplikovat tzv. zásadu efektivity je vázána na případy zjevného porušení unijního práva, kdy důvodem...

    Podnájem bytu

    Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a nájemce s ním byl seznámen. O vyúčtování...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě úroku z prodlení okamžik, kdy je věřitel objektivně s to své právo uplatnit před orgány veřejné moci, nemůže předcházet dni, kdy se dlužník dostává do prodlení se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.