epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 5. 2020
    ID: 111229upozornění pro uživatele

    Jak prakticky na náhradu škody za mimořádná opatření

    Je všeobecně známo, že česká vláda v březnu přijala v boji proti koronaviru mimořádná opatření dle krizového zákona, které následně po dobu zhruba jednoho měsíce nahradila opatření ministerstva zdravotnictví dle zákona o ochraně veřejného zdraví. Tato opatření však zrušil Městský soud v Praze jako nezákonná, a vláda tak byla nucena vrátit se zpět do režimu krizového zákona. Mnoho toho také již bylo napsáno o úpravě náhrady škody za tato mimořádná opatření, a to ať už v režimu krizového zákona nebo zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem („OdpŠk“).

    Takové diskuse jsou samozřejmě velmi důležité, ale v tomto článku bychom se raději věnovali náhradě škody z více praktického hlediska, respektive pohledem manažera, který nyní stojí před rozhodnutím, zda náhradu škody vymáhat.

    Jaká škoda?

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Při rozhodování, zda nárok uplatnit, je samozřejmě důležité vědět, jaká škoda by vlastně měla být nahrazována. Obecně v souvislosti s náhradou škody za mimořádná opatření můžeme hovořit o dvojím dělení škody. Prvním z těchto dělení škody je dělení na skutečnou škodu a ušlý zisk. Mezi odbornou veřejností není víceméně pochyb, že skutečná škoda se hradí vždy, jak v režimu krizového zákona, tak v režimu OdpŠk. Stejná shoda je také u hrazení ušlého zisku v režimu OdpŠk. Určité pochybnosti má však část odborné veřejnosti o možnosti žádat náhradu ušlého zisku dle krizového zákona. Většina ale – a my tento názor sdílíme – přiznává ušlý zisk také v režimu krizového zákona.

    Další možné dělení, o něco méně diskutované, je dělení na škodu primární a sekundární (přímou a nepřímou). V kontextu mimořádných opatření jde o to, zda škoda vznikla přímo v důsledku přijetí mimořádného opatření či pouze jen jako důsledek účinků opatření na jiné subjekty. Tak například u restaurace, která měla zakázáno otevřít, jistě budeme hovořit o primární škodě. Naopak o sekundární škodě lze například hovořit u provozů, které sice nemusely zavřít, ovšem kvůli mimořádným opatřením (především zákazu vycházení) jim podstatným způsobem klesly tržby. Jsou zde samozřejmě také případy na pomezí obou skupin, například obchody, které měly omezeny povolený počet osob uvnitř.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Jak uplatnit?

    Oba režimy uplatnění mají dvě fáze uplatnění – nejdříve u orgánu moci výkonné, který nárok posoudí a rozhodne, zda náhradu přizná, a posléze u soudu v případě, že náhrada přiznána nebude. Zatímco uplatnění u orgánu moci výkonné je samo o sobě bezplatné (nepodléhá žádnému správnímu poplatku), soudní vymáhání už může být finančně nákladné. V případě režimu náhrady dle krizového zákona se totiž hradí soudní poplatek 5 % z žalované částky, což v případě náhrady ušlého zisku může být výrazná částka. Naopak při vymáhání dle OdpŠk je soudní poplatek za podání žaloby pouhé 2.000 Kč a odvolání je dokonce bezplatné. Přesunutím mimořádných opatření pod zákon o ochraně veřejného zdraví tak po jejich zrušení soudem paradoxně došlo k výraznému usnadnění vymáhání.

    Jak ušetřit?

    V každém případě však může být pro podnikatele uplatnění nároku velmi nákladné, obzvlášť za nastupující krize. Zřejmě nejnákladnější položkou bude prokázání výše ušlého zisku. Ve většině případů bude dříve či později nutné nechat vypracovat znalecký posudek k prokázání výše ušlého zisku. Vzhledem k extrémní složitosti takového posouzení (COVID-19 by měl zřejmě vliv na tržby i bez opatření, nedostatek dat ke srovnání, …) ale lze u větších provozů očekávat částky za vypracování ve stovkách tisíců korun.

    Jedním ze způsobů, jak na tomto výdaji ušetřit, je sdružit se. Pokud se sdruží víc podnikatelů stejného odvětví a zadají společně jeden znalecký posudek, který posoudí, jak se uplatňovala vládní opatření na daný segment trhu a jaký by byl dopad bez nich, tak tito podnikatelé mohou sdílet náklady a zároveň zabezpečí, že argumentace a metodologie výpočtu bude stejná či podobná v každém jednotlivém soudním řízení, a soudy se tak nebudou muset vypořádávat s desítkami různých metod.

    Dalším způsobem, jak ušetřit, je náhradu škody u vlády / ministerstva uplatnit bez znaleckého posudku. Při uplatnění musí být kromě žádosti samotné vládě a ministerstvu poskytnuty také podklady, na základě kterých bude moci o nároku rozhodnout, na druhou stranu z ničeho nevyplývá, že se musí jednat o znalecký posudek. Náhradu škody tak lze uplatnit například pouze s interními propočty a srovnáními. Pokud vláda takové podklady nebude akceptovat, měla by to být ona, kdo řekne, jak by se tedy škoda měla počítat.

    I ve fázi soudního řízení ale lze nalézt způsoby, jak ušetřit. Jednou z možností je jít cestou tzv. referenčního sporu, kdy společnost zažaluje pouze malou část ze svého nároku a až v případě, kdy bude úspěšná, tak dožaluje zbytek. Díky tomu bude hradit menší soudní poplatek a riskuje také menší náhradu nákladů řízení v případě neúspěchu. Na druhou stranu však riskuje, že zbylou část dožalovat nestihne, a ta se promlčí.

    Nejvíce šetřivá cesta je pak uplatnění u vlády či ministerstva, aby nedošlo k prekluzi nároku, a následné vyčkávání s podáním žaloby na to, jak dopadnou obdobné případy. Díky tomu nebudou žádné okamžité náklady na vedení sporu a také se omezí riziko neúspěchu. Znovu je zde však riziko promlčení, navíc tento postup samozřejmě vždy prodlužuje dobu, za jakou k vymožení reálně dojde.

    Péče řádného hospodáře?

    Uplatnění i neuplatnění náhrady škody s sebou nese určitá rizika, která si bude muset každý manažer rozhodující o uplatnění vyhodnotit. Předně je nutné si uvědomit, že takoví manažeři musí postupovat s péčí řádného hospodáře. To však v žádném případě neznamená, že by se měla každá potenciální náhrada škody vymáhat u soudu, i když by byla od začátku zjevně beznadějná. Naopak, v určitých případech může péče řádného hospodáře spočívat v tom, že se manažer rozhodne náhradu škody po státu nevymáhat.

    Při svém uvažování musí především zvážit výši potenciálního nároku – zda byl, alespoň sekundárně, vůbec nařízeními postihnut a jakou škodu taková nařízení způsobila. V návaznosti na to, jak velký takový potenciální nárok je, je třeba zvážit další okolnosti, a to právě již zmíněné náklady na vymáhání (na právní zastoupení a především znalecký posudek), ale také třeba reputační dopad v případě vymáhání či zvýšenou pozornost ze strany státu.

    Není na druhou stranu ale ani možné bez dalšího vymáhání vzdát. Mohlo by se totiž stát, že konkurent ze stejného segmentu trhu, který byl opatřeními zasažen stejně, dříve či později se svým nárokem uspěje a manažer bude muset vysvětlovat, proč on náhradu nevymáhal.

    Jak tedy postupovat?

    Závěrem lze doporučit různé cesty především s ohledem na to, zda se jedná o primární či sekundární škodu a o jak velkou částku se jedná. V případě, že podnikatel spadá do kategorie primární škody a potenciální nárok je velký, pak lze doporučit do vymáhání v každém případě jít a nejspíše si nechat vypracovat znalecký posudek již pro uplatnění u vlády / ministerstva, ideálně ve spolupráci s ostatními hráči na trhu. Naopak u méně jistých a menších nároků spočívá námi doporučovaná cesta v uplatnění nároku u vlády / ministerstva s interními podklady, čímž si společnost zajistí, že její nárok neprekluduje po 6 měsících, a dále vyčkávat, jak dopadnou ostatní spory a případně nárok zažalovat.

    V každém případě je ale nutné vést poctivou dokumentaci a shromažďovat potenciální důkazy, a to i pokud se nyní nad uplatňováním škody neuvažuje, protože jak ukázaly poslední měsíce, situace se může změnit z minuty na minutu.

    Krampera

    Mgr. Jan Krampera,
    Partner

    Mgr. Lukáš Vacek,
    Advokátní koncipient

    Eversheds Sutherland, advokátní kancelář, s.r.o.

    Oasis Florenc
    Pobřežní 394/12
    186 00 Praha 8
     
    Tel.:    +420 255 706 500
    Fax:    +420 255 706 550
    e-mail:    praha@eversheds-sutherland.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Krampera, Mgr. Lukáš Vacek (Eversheds Sutherland)
    29. 5. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.