Je komplikovaný režim práce (rozvržení pracovní doby) rodiče důvodem k nesvěření mu dítěte do výchovy?
Vícesměnný provoz, nikoliv běžný pětidenní pracovní týden, nepravidelná pracovní doba aj. nepochybně ztěžují péči o dítě. Jsou však takové skutečnosti automaticky důvodem pro to, aby soud rodiči s takovým režimem práce nesvěřil dítě do výchovy, např. střídavé?
Otec nebyl spokojen s tím, jak soud upravil styk s jeho nezletilou dcerou (kterou svěřil do péče matky), a to konkrétně ve čtvrtek od 14.00 hodin do 18.00 hodin, každý sudý kalendářní týden v pondělí a ve středu od 14.00 hodin do 18.00 hodin a v době od soboty 14.00 hodin do neděle 18.00 hodin. Proto otec navrhl soudu, aby byla dcera svěřena do střídavé péče obou rodičů.
S návrhem na střídavou péči ovšem otec neuspěl. Otec jako policista (příslušník Policie ČR) má pravidelné rozvržení pracovní doby do směn opakujících se v šestidenním cyklu (2 dny denní směna, 2 dny volno, 2 dny noční směna).
Soud zhodnotil již v předchozím řízení situaci takto: "...požadavek otce na to, aby termíny jeho styku s nezletilou korespondovaly s rozvrhem jeho služeb a pracovního volna, je sice pochopitelný, avšak tomuto nebylo možno vyhovět, neboť v rámci úpravy styku rodiče s dítětem provedené soudním rozhodnutím musí být stanoveny přesné termíny jejich styku tak, aby toto rozhodnutí bylo vykonatelné, čehož nelze dosáhnout tak, že by termíny styku otce s nezletilou byly v daném případě vázány na obecně na dobu, kdy nebude mít v zaměstnání služby."
To vše přesto, že otec soudu předložil m.j. rozpis termínů svých služeb do konce kalendářního roku, v němž se o péči rozhodovalo, v nichž by mohl péči o nezletilou realizovat, a návrh úpravy jeho podílu na výchově nezletilé dcery,[1] ačkoliv není povinností účastníka nesporného řízení formulovat vykonatelný (a okolnostem přiléhavý) výrok soudu.
Komplikovanost rozhodnutí resp. formulace jeho výrokové části nemůže být na překážku péči o dítě
Ústavní soud, na který se otec obrátil s ústavní stížností, zhodnotil ve svém nálezu spis. zn. I. ÚS 847/22, ze dne 9. 8. 2022, že obecný soud nedostál své povinnosti srozumitelně a přesvědčivě odůvodnit své právní závěry o tom, že není v nejlepším zájmu nezletilé být ve střídavé péči obou rodičů, ani proč není možné úpravu styku otce s nezletilou přizpůsobit jeho specifické pracovní vytíženosti. Komplikovanost takové úpravy či vyšší časová náročnost její přípravy jako odůvodnění, proč nelze návrhům stěžovatele vyhovět, v tomto směru nepostačuje a nemůže být na překážku jejich vyhovění.
Při troše invence se však lze nepochybně dobrat kompromisního řešení na středu osy otec - dítě - matka (jak by se ostatně mělo dít automaticky), konstatuje Ústavní soud v nálezu spis. zn. I. ÚS 847/22, ze dne 9. 8. 2022. Přestože je žádoucí, aby oba rodiče usilovali o dosažení kompromisu společnou dohodou, pak, neuzavřou-li ji, je konečnou odpovědností soudu nalézt řešení vyvažující pokud možno rovnocenně práva rodičů, sledující (především) nejlepší zájem nezletilého dítěte, a promítnout jej ve svém rozhodnutí.
Zohlednění specifik zaměstnání rodičů při rozhodování o péči o dítě
Z nálezu Ústavního soudu spis. zn. I. ÚS 847/22, ze dne 9. 8. 2022, který jsme si ve zkratce přiblížili, plyne, že neodporuje-li to (nejlepšímu) zájmu dítěte, nesmějí obecné soudy stavět do kolize právo rodiče na svobodnou volbu (a nerušený výkon) povolání s jeho právem na realizaci rodičovské odpovědnosti a odmítat nalezení kompromisního řešení (zohledňujícího i tatáž práva druhého rodiče) s pouhým odkazem na komplikovanost požadované úpravy, jinak postupují v rozporu s ústavní Listinou základních práv a svobod.
Richard W. Fetter,
právník specializující se na pracovně-právní a související občansko-právní legislativu
[1] "a) bude nastaveno, že otec bude se s dcerou stýkat první 2 dny v šestidenním cyklu, který by počínal prvním dnem celého dne volna v tomto šestidenním cyklu, nebo
b) mohl být nalezen opakující se vzorec či společný průsečík mezi 6 denním cyklem směn otce a sedmidenním kalendářním týdnem, kdy se v tomto případě opakuje stejný vzorec rozpisu směn každých 42 dnů, což je každých 6 kalendářních týdnů, nebo
c) mohlo být nastaveno obecnými pojmy s odkazem na roční rozpis směn, tak jak tomu je běžně např. při formulacích výroků ohledně jarních prázdnin či podzimních prázdnin, jejichž termíny nejsou v době vyhlášení rozsudků známy na několik let dopředu, ale jsou vyhlašovány s několika měsíčním předstihem na následující rok, obdobně mohlo být pracováno i s rozpisem pracovních směn otce, který je také znám na následující rok s několika měsíčním předstihem před jeho začátkem, nebo
d) mohlo být při stanovení styku pracováno i s konkrétními termíny tak, jak je otec konkretizoval ve svém podání (byť prvotně směřující k úpravě střídavé péče) s tím, že v dalších letech se styk posune o příslušný počet dnů v závislosti na tom, zda nadcházející kalendářní rok je či není rokem přestupným, nebo
e) mohlo být postupováno obdobně jako v případě hlavních letních prázdnin, kdy nepečujícímu rodiči je obvykle ve výroku garantován určitý rozsah styku (např. 4 týdny) a nepečujícímu rodiči je uložena povinnost do určitého data dopředu sdělit pečujícímu rodiči konkrétní termíny čerpání."
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
