epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    20. 7. 2018
    ID: 107899upozornění pro uživatele

    Je nutné ve společnosti s ručením omezeným ke změně společenské smlouvy při hlasování per rollam dodržet formu notářského zápisu?

    Tato právní otázka je předmětem veřejné diskuse posledních několika let a nutno uvést, že ačkoli právní věda již došla k jejímu řešení, soudní praxe se s ní, jakož i interpretačními úskalími s touto otázkou spojenými, dodnes zcela nevypořádala.

     
    ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.  
     
    V rámci diskuse a řešení výše nastíněné otázky byl mj. Vrchním soudem v Praze přijat závěr, že nikoli, tj., že ke změně společenské smlouvy ve společnosti s ručením omezeným při hlasování per rollam [specifický druh rozhodování valné hromady ve smyslu ustanovení § 175 zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“ či „
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    zákon o obchodních korporacích“), tzv. oběžníkem] dodržet formu notářského zápisu
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    není třeba.

    Jak se totiž podává z dikce ustanovení § 175 odst. 3 ZOK, vyžaduje-li zákon o obchodních korporacích, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, postačí při hlasování per rollam, je-li podpis na vyjádření hlasujícího úředně ověřen.

    Interpretační obtíže v posuzovaném případě vyplývají ze skutečnosti, že společenská smlouva společnosti s ručením omezeným má formu upravenou kogentním ustanovením § 8 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, jež pro ni obligatorně vyžaduje veřejnou listinu, tj. dle § 776 ZOK notářský zápis.

    Z ustanovení § 564 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „občanský zákoník“) se pak podává, že ke změně v obsahu právního jednání, předepisuje-li pro něj zákon určitou formu, je nezbytná forma stejná anebo přísnější.

    Otázkou tedy zůstává, které z výše uvedených zákonných pravidel upřednostnit, když tato v nastíněné situaci vzájemně kolidují.

    Závěr, že ke změně společenské smlouvy hlasováním per rollam není třeba dodržet formu notářského zápisu přijal nejprve Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí z 20. října 2014, sp. zn. 7 Cmo 171/2014 a rozhodnutí z 3. března 2015, sp. zn. 7 Cmo 455/2014.

    Senát Vrchního soudu v Praze v čele v s JUDr. Josefem Holejšovským takto dovodil, že pro rozhodování per rollam dle § 175–177 ZOK postačuje písemná forma s úředně ověřenými podpisy, což údajně vyplývá z výslovného znění ustanovení § 175 odst. 3 ZOK, jak je toto citováno výše. Dle právního názoru Vrchního soudu v Praze se zde jedná o ustanovení speciální k § 172 ZOK, podle nějž „rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle § 171 odst. 1 ZOK a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinou“.

    Proti tomuto závěru se však postavil mj. P. Čech, který ve svém příspěvku[1] poukázal na skutečnost, že při řešení naznačené kolize nelze pominout závazky České republiky plynoucí z unijního práva, konkrétně závazky plynoucí ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, kterážto směrnice klade na členské státy článkem 11 požadavek, aby ve státech, kde není právními předpisy nařízena předběžná správní či soudní kontrola při zakládání společnosti, byl akt, kterým se společnost zakládá, a stanovy, jakož i jejich změny, úředně ověřeny.

    V intencích uvedené směrnice to znamená, že o každé společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným včetně její změny musí být pořízen notářský zápis.

    Vzhledem k tomuto P. Čech v posuzovaném případě doporučuje přiklonit se na stranu speciality kogentního ustanovení § 8 odst. 1 zákona o obchodních korporacích ve spojení s § 564 občanského zákoníku s tím, že výše uvedené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze pokládá za nesprávné s odůvodněním, že právo členských států je třeba vykládat eurokonformě.

    Tentýž názor zprvu[2] zastával i P. Šuk, jenž však svůj názor následně částečně, jak je uvedeno níže, poopravil.

    Dle P. Šuka výklad, podle něhož je ustanovení § 175 odst. 3 ZOK zvláštní úpravou k § 172 ZOK, v důsledku čehož není nutné, aby usnesení valné hromady vypočtená v § 172 ZOK, jsou-li přijímána mimo zasedání valné hromady, tedy per rollam – byla osvědčena notářským zápisem, odporuje předpokladu racionálního zákonodárce a principu bezrozpornosti právního řádu.

    Tento názor P. Šuk odůvodňuje v komentáři k ustanovení § 175 ZOK následovně: „Proč by zákonodárce pro určitá usnesení valné hromady vyžadoval osvědčení notářským zápisem, když by současně říkal, že pouze „vhodně“ zvoleným způsobem rozhodování valné hromady („mimo zasedání“ místo „na zasedání“) je možné se tomuto požadavku vyhnout?“[3].

    K tomuto P. Šuk spolu s autory komentáře následně vzápětí dodává, že zároveň však nelze přehlížet skutečnost, že zákonodárce uvedený rozpor v právním řádu založil vědomě při změně původního návrhu zákona v průběhu jeho projednávání v Poslanecké sněmovně, přičemž zcela jednoznačné znění ustanovení § 175 odst. 3 ZOK nepochybně vyvolalo legitimní očekávání společníků i společností, a sice že k přijetí „kvalifikovaných“ rozhodnutí per rollam, jež musí být jinak osvědčena formou notářského zápisu, postačí legalizace podpisů společníků na vyjádřeních, tj. odevzdaných hlasech. Autoři komentáře pak v této souvislosti kladou zcela legitimní otázku: Lze nyní výkladem, který bude respektovat jak princip racionálního zákonodárce, tak i povinnost loajality plynoucí z primárního unijního práva (a z ní se podávající prioritu eurokonformního výkladu), popřít úmysl zákonodárce a zasáhnout do legitimních očekávání adresátů právních norem?

    V této věci zastáváme názor (a zde jsme zcela zajedno s autory citovaného komentáře), že za situace, kdy dochází ke střetu výše popsaných principů, je třeba upřednostnit výklad, který vyznívá ve prospěch ochrany legitimního očekávání společníků a společností, jakkoli takový výklad (a rozhodnutí zákonodárce) zakládá vnitřní rozpor v právním řádu a odporuje rovněž i právu unijnímu.

    Vzhledem k tomu, že tento neutěšený stav lze napravit pouze změnou zákona – nikoli jeho výkladem – probíhá v současné době příprava novely zákona o obchodních korporacích (Ministerstvo spravedlnosti rozeslalo do zkráceného připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon o obchodních korporacích a některé další zákony), přičemž navrhovanou změnou se uvádí úprava hlasování per rollam ve společnosti s ručením omezeným do souladu s evropským právem (se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností) a dále se navrhuje zakotvit nový druh notářského zápisu, který ověří rozhodnutí orgánu právnické osoby mimo zasedání orgánu (srov. § 80a a násl. notářského řádu).

    Navrhovaná změna by tak měla odstraňovat popsaný vnitřní rozpor v právním řádu a uvést stávající úpravu do souladu s evropským právem a zároveň by neměla být pro společnosti nákladná.

    Jakkoli lze mít za to, že s ohledem na výše citovaná rozhodnutí Vrchního soudu v Praze soudní praxe při změně společenské smlouvy ve společnosti s ručením omezeným (má-li společnost dva a více společníků) při hlasování per rollam netrvá na dodržení formy notářského zápisu, což podporuje rovněž výše nastíněný názor právní vědy, nelze v této souvislosti hovořit o příliš vysokém stupni právní jistoty a s ohledem na tuto skutečnost našim klientům uvedený postup nedoporučujeme.

    Jednoznačný závěr, na kterém se shodne jak teorie, tak praxe zcela bez jakýchkoli pochyb, lze však učinit v otázce, zda jediný společník, který přijme rozhodnutí v působnosti valné hromady (mnohdy ve snaze vyhnout se požadavku na formu notářského zápisu) – „per rollam“, může takovým rozhodnutím úspěšně změnit společenskou smlouvu. Odpověď zní: nikoli. Rozhodování per rollam je totiž rozhodování valné hromady jakožto kolektivního orgánu mimo její zasedání (jednání). Jelikož jediný společník není valnou hromadou (pouze vykonává její působnost), nedopadá na něj úprava způsobu přijímání rozhodnutí valnou hromadou a nemůže tudíž ani rozhodnout „mimo své zasedání“.[4] Shodný právní názor vyjádřil rovněž Vrchní soud v Praze ve svém usnesení ze dne 8. 1. 2018, sp. zn. 14 Cmo 111/2017, v němž poznamenává, že ustanovení o rozhodování mimo valnou hromadu (rozhodování per rollam) dle úpravy uvedené v § 175 a násl. ZOK se neuplatní u jednočlenných kapitálových společností, neboť ta tento kolektivní nejvyšší orgán nevytváří, ale dle § 12 odst. 1 ZOK působnost valné hromady vykonává její jediný společník. Tomuto společníkovi je tak svěřena jen působnost valné hromady, avšak již na něj není přenesen způsob jejího rozhodování.


    Mgr. Matyáš Moska

    ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

    V Jámě 699/1
    110 00 Praha 1

    Tel.: + 420 605 006 807
    e-mail: moska@arws.cz

    ______________________
    [1] Čech, P.  in: Právní rádce: Mýty a pověry ve výkladu a aplikaci nového civilního práva: Dnešní klid před zítřejší bouří [online]. 2015 [cit. 2018-04-05]. K dispozici >>> zde.
    [2] ČECH, Petr a Petr ŠUK. Právo obchodních společností: v praxi a pro praxi (nejen soudní). Vydání I. Praha: Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2016, s. 302 a 303. ISBN 978-80-7273-177-0.
    [3] ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. § 175 [Rozhodování mimo valnou hromadu]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 376. ISBN 978-80-7400-540-4.
    [4] ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. § 175 [Rozhodování mimo valnou hromadu]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 376. ISBN 978-80-7400-540-4.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Matyáš Moska (ARROWS)
    20. 7. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.