epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 8. 2014
    ID: 95020upozornění pro uživatele

    Jednatelé jako kolektivní orgán

    Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“ nebo „zákon o korporacích“), který zcela nově umožňuje, aby jednatelé společnosti s ručením omezeným (dále jen „s.r.o.“) tvořili kolektivní orgán. Vzhledem k tomu, že zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“ nebo „obchodní zákoník“), který byl účinný do 31.12.2013, nic podobného neumožňoval, je cílem tohoto článku stručně shrnout rysy nové právní úpravy jednatelů jako kolektivního orgánu a upozornit na možné problémy při aplikaci nové právní úpravy, zejména co se týče odpovědnosti jednatelů za škodu.

     
     Fiala, Tejkal a partneři
     
    Kolektivní orgán dle nového občanského zákoníku a zákona o korporacích

    Obchodní zákoník problematiku jednatelů s.r.o. jako kolektivních orgánů výslovně nijak neupravoval, jménem společnosti jednal každý jednatel samostatně, pokud společenská smlouva nestanovila jinak. Nutno však upozornit na skutečnost, že v odborné literatuře nebyla úplná shoda, zda více jednatelů znamená skutečně více statutárních orgánů nebo tvoří kolektivní orgán.[1] Rovněž je nutné upozornit, že k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti byl vyžadován dle § 134 ObchZ souhlas většiny jednatelů, pokud společenská smlouva nestanovila jinak.

    Dle ustanovení § 44 odst. 5 ZOK je statutárním orgánem s.r.o. každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. Obdobně pak dle § 194 odst. 2 ZOK tvoří více jednatelů kolektivní orgán, pokud tak stanoví společenská smlouva, když dle ustanovení § 194 odst. 1 ZOK je statutárním orgánem s.r.o. jeden nebo více jednatelů. Ustanovení § 440 a § 444 ZOK upravující rozhodování představenstva, jmenování náhradních členů a volbu náhradníků se pro jednatele tvořící kolektivní orgán v souladu s § 194 odst. 2 ZOK použijí obdobně. Někteří autoři odborné literatury pak mluví o tzv. jednatelstvu.

    Zákon o korporacích tedy umožňuje, pokud tak stanoví společenská smlouva s.r.o., aby měla s.r.o. více jednatelů, kteří však nebudou každý samostatným statutárním orgánem společnosti, ale kteří budou jediným kolektivním orgánem společnosti. Z dikce zákona o korporacích i z logiky věci pak vyplývá, že není možné, aby s.r.o. měla více jednatelů, přičemž někteří by tvořili kolektivní orgán a někteří by byli samostatným statutárním orgánem.

    Rozhodování jednatelů jako kolektivního orgánu a jednání jednatelů za společnost

    Dle § 156 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“), pokud je orgán právnické osoby kolektivní, tak rozhoduje o záležitostech právnické osoby ve sboru, přičemž je schopen usnášet se za přítomnosti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů. Dle § 440 odst. 1 ZOK, v návaznosti na § 194 odst. 2 ZOK, kolektivní statutární orgán složený z jednatelů s.r.o. rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, pokud společenská smlouva neurčí vyšší počet, s tím, že každý jednatel má jeden hlas. Dle § 44 odst. 3 ZOK pak kolektivní orgán zvolí svého předsedu, jehož hlas je rozhodující v případě rovnosti hlasů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Jednatelé jako kolektivní orgán tedy mají dle nové právní úpravy svého předsedu, kterého jednatelé sami zvolí.

    Jednání jednatelů za s.r.o., pokud tvoří kolektivní orgán, je upraveno v § 164 odst. 1 OZ, kde je stanoveno, že pokud zakladatelské právní jednání, tj. společenská smlouva nebo zakladatelská listina v případě s.r.o. (dále jen souhrnně „společenská smlouva“), neurčí, jak členové kolektivního statutárního orgánu právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen orgánu samostatně. Pokud by společenská smlouva vyžadovala, aby všichni jednatelé, kteří tvoří kolektivní statutární orgán s.r.o., jednali společně, pak může jednatel samostatně zastoupit s.r.o. jako zmocněnec pouze v případě, že byl zmocněn k určitému právnímu jednání. V takovém případě tedy není možné udělit jednateli generální plnou moc.

    Občanský zákoník v § 164 odst. 3 rovněž upravuje případ jednání jednatelů (kolektivního orgánu) za společnost vůči zaměstnancům společnosti, když stanoví, že s.r.o. pověří jednoho z jednatelů právním jednáním vůči zaměstnancům. Pokud tak společnost neučiní, vykonává tuto působnost předseda statutárního orgánu.

    Obchodní vedení společnosti

    Dle § 195 odst. 1 ZOK jednateli přísluší obchodní vedení společnosti a pokud má společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak. Pokud jednatelé tvoří kolektivní orgán, užije se v návaznosti na § 194 odst. 2 ZOK ustanovení § 440 ZOK, které stanoví, že představenstvo (tedy jednatelé tvořící kolektivní orgán) rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. Dle obecného ustanovení § 156 odst. 1 OZ je pak kolektivní orgán schopen usnášet se za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů. Při rovnosti hlasů je v souladu s § 44 odst. 3 ZOK rozhodující hlas předsedy kolektivního orgánu.

    Odpovědnost členů kolektivního statutárního orgánu

    Občanský zákoník ani zákon o korporacích nerozlišuje mezi odpovědností členů kolektivního statutárního orgánu a odpovědností samostatných statutárních orgánů.[2] Obecně je odpovědnost členů voleného orgánu upravena v § 159 OZ a podrobněji v § 51 a násl. ZOK.

    Dle § 159 OZ musí člen voleného orgánu vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Je zde dále stanovena vyvratitelná domněnka, že jedná nedbale ten, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ačkoli to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. Takovými důsledky měl zákonodárce nejspíše na mysli zejména odstoupení z funkce.

    Ustanovení § 51 ZOK pak podrobněji stanoví, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace. To však neplatí, pokud takové rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. Ustanovení § 52 odst. 1 ZOK pak stanoví podrobnější pravidla pro posouzení, zda osoba jednala s péčí řádného hospodáře, když stanoví, že se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace. Důkazní břemeno v řízení před soudem o tom, že člen statutárního orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, leží na tomto členovi statutárního orgánu, pokud soud nerozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.

    Na tomto místě je však nutné zmínit, že zákonodárce při stanovení odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací vůči obchodním korporacím nebyl zcela důsledný. Občanský zákoník v § 2894 odst. 2 stanoví, že pokud nebyla povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje tato povinnost škůdce pouze, pokud tak stanoví zvlášť zákon. V § 3 odst. 2 ZOK je stanoveno, že pokud ukládá zákon o korporacích povinnost nahradit újmu, postihuje škůdce i povinnost nahradit nemajetkovou újmu. Zákon o korporacích však neobsahuje výslovné ustanovení, že statutární orgán společnosti, který poruší péči řádného hospodáře, je povinen nahradit obchodní korporaci újmu, která z toho obchodní korporaci vznikne. Z obecného ustanovení § 2910 OZ lze jednoznačně dovodit povinnost nahradit škodu obchodní korporaci způsobenou statutárním orgánem porušením péče řádného hospodáře. Z ustanovení § 3 odst. 2, § 49 odst. 1 a 2 a § 53 odst. 3 ZOK lze vyvodit úmysl zákonodárce, aby statutární orgán obchodní korporace byl odpovědný za újmu, tedy i nemajetkovou újmu, způsobenou porušením péče řádného hospodáře. Zůstává však otázkou, nakolik je splněna podmínka stanovená v § 2894 odst. 2 OZ, že povinnost odčinit nemajetkovou újmu postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. Domníváme se, že na základě výkladového pravidla zakotveného v § 2 odst. 2 OZ lze dospět k závěru, že statutární orgán je odpovědný i za nemajetkovou újmu způsobenou obchodní korporaci porušením péče řádného hospodáře. K definitnímu závěru je však třeba vyčkat na judikaturu, což bude bohužel trvat ještě několik měsíců, možná i let.

    Občanský zákoník stanoví v § 159 odst. 3[3], že člen voleného orgánu ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém nesplnil povinnost nahradit škodu, kterou jí člen voleného orgánu způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, pokud se věřitel nemůže domoci plnění na právnické osobě. Občanský zákoník tedy výslovně zmiňuje škodu, tedy pouze majetkovou újmu. Dle našeho názoru se ručení statutárního orgánu neuplatní v případě, že statutární orgán nenahradí nemajetkovou újmu způsobenou obchodní korporaci porušením péče řádného hospodáře. I v tomto případě je však nutné vyčkat na judikaturu soudů, neboť je možné, že dospějí k opačnému závěru.

    Zákon o obchodních korporacích nestanoví, jak činí § 194 odst. 5 ObchZ v návaznosti na § 135 odst. 2 ObchZ, že ti jednatelé, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu funkce jednatele škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Tento závěr však lze vyvodit z obecného ustanovení § 2915 OZ, kde je stanoveno, že pokud je k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o korporacích speciální úpravu neobsahuje[4], lze dospět k závěru, že skutečnost, zda budou jednatelé kolektivním orgánem či nikoli, nemá na jejich odpovědnost vůči společnosti vliv.

    Zde je vhodné zmínit případ, kdy jednatel, který společně s ostatními jednateli tvoří kolektivní orgán, uzavře za společnost smlouvu, o jejímž uzavření nebylo rozhodnuto v souladu s § 440 odst. 1 ZOK. Je zřejmé, že společnost bude z takového jednání zavázána. Dále máme za to, že jednatel, který takovou smlouvu uzavře, nebude jednat s péčí řádného hospodáře a bude odpovědný společnosti za škodu a případně i nemajetkovou újmu.

    Kooptace a volba náhradníků

    V souladu s § 444 odst. 1 ZOK v návaznosti na § 194 odst. 2 ZOK společenská smlouva může určit, že jednatelé, kteří tvoří kolektivní orgán a jejichž počet neklesl pod polovinu, mohou jmenovat náhradní jednatele do příštího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního jednatele se nezapočítává do doby výkonu funkce jednatele, neurčí-li společenská smlouva jinak.

    Pokud jednatelé tvoří kolektivní orgán, pak společenská smlouva v souladu s § 444 odst. 2 ZOK může určit volbu náhradníků, kteří nastoupí na uvolněné místo jednatele podle stanoveného pořadí. Takový jednatel – náhradník bude zvolen valnou hromadou jako náhradník a jednatelem se nestane zvolením, ale až zanikne funkce jednoho z jednatelů, přičemž náhradníků může být více a budou nastupovat na zaniklé funkce dle svého pořadí. Náhradníkovi pak vzniká funkce jednatele ke dni zániku funkce jednatele, kterého nahrazuje.

    Závěr

    Zákon o korporacích nově výslovně umožňuje, aby jednatelé tvořili kolektivní orgán, pokud tak stanoví společenská smlouva, jinak bude každý jednatel tvořit samostatný statutární orgán. V obou uvedených případech však každý jednatel jedná za společnost samostatně, pochopitelně pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Jediný podstatnější rozdíl mezi jednateli, kteří jsou každý statutárním orgánem a jednateli, kteří tvoří kolektivní orgán, je však v podstatě pouze ve způsobu rozhodování o záležitostech, které dle zákona a společenské smlouvy připadají statutárnímu orgánu a ve způsobu rozhodování o obchodním vedení společnosti, když je u kolektivního orgánu k přijetí rozhodnutí nutná většina přítomných jednatelů, zatímco v případě rozhodnutí o obchodním vedení u jednatelů, kteří jsou každý statutárním orgánem, je nutná většina všech jednatelů. Zda jednatelé tvoří kolektivní orgán, či nikoli, však nemá žádný vliv na jejich odpovědnost za újmu vůči společnosti. Zůstává tedy otázkou, nakolik je institut kolektivního orgánu tvořeného jednateli využitelný pro praxi, resp. zda přináší nějaká významné výhody, zvlášť když mnohé záležitosti svěřuje zákon o korporacích k úpravě společenské smlouvě a i v případě, že jednatelé nebudou tvořit kolektivní orgán, lze ve společenské smlouvě stanovit mnohá omezení či naopak zjednodušení procesu přijímání rozhodnutí.


    JUDr. Petr Fiala

    JUDr. Petr Fiala,
    advokát

    Mgr. Jiří Dostál

    Mgr. Jiří Dostál,
    advokát


    Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

    Helfertova 2040/13
    613 00 Brno

    Tel.: +420 541 211 528
    e-mail: recepce@akfiala.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Srov. např. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 460 a Eliáš, K.: Společnost s ručením omezeným. Praha : Prospektrum, 1997, s. 161 nebo Pelikánová, I.: Komentář k obchodnímu zákoníku. 2. díl. Praha : Linde, 1995, s. 328 a 329.
    [2] Nečinil tak ani obchodní zákoník, viz odkaz v § 135 odst. 2 ObchZ na úpravu odpovědnosti členů představenstva v § 194 odst. 4 až 6 ObchZ.
    [3] Obdobně tak bylo stanoveno v § 194 odst. 6 ObchZ.
    [4] Povinnost nahradit újmu společně a nerozdílně stanoví výslovně zákon o korporacích v § 49, a to společně pro členy kontrolního orgánu a statutárního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Petr Fiala, Mgr. Jiří Dostál ( Fiala, Tejkal a partneři )
    29. 8. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.