epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 4. 2019
    ID: 109087upozornění pro uživatele

    Ještě jednou ke konkurenční doložce v pracovněprávním vztahu a smluvní pokutě za její porušení

    Na stránkách epravo.cz se v poslední době hned dva autoři věnovali rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2018, sp. zn. 21 Cdo 1922/2018, který se týká nároku na smluvní pokutu za porušení konkurenční doložky v pracovněprávním vztahu. Zatímco Jan Peřinka rozhodnutí ve svém příspěvku vítá,[1] Adolf Maulwurf se k němu staví kriticky.[2]Nezakrývám, že je mi bližší posledně uvedený přístup, neboť naše kancelář zastupovala zaměstnavatele v uvedeném sporu, přičemž proti citovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu jsme v zastoupení klienta podali ústavní stížnost, o níž je vedeno u Ústavního soudu řízení pod sp. zn. II.ÚS 3101/18. V toto příspěvku bych ráda navázala na debatu k uvedenému rozhodnutí a obohatila jej o pohled zainteresované strany sporu.

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2018, sp. zn. 21 Cdo 1922/2018, představuje pro všechny zaměstnavatele, kteří ve své praxi sjednávají smluvní pokutu za porušení konkurenční doložky, výstražný signál. Poselství uvedeného rozsudku lze totiž shrnout tak, že i když ze strany zaměstnance dojde k porušení konkurenční doložky, nemusí to nutně znamenat vznik nároku zaměstnavatele na zaplacení smluvní pokuty, resp. může být takový výkon práva na zaplacení smluvní pokuty soudem odepřen jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Za uvedené názorové konstelace tak nelze pro praxi sjednávání smluvních pokut za porušení konkurenčních doložek příliš doporučovat, resp. před nimi zaměstnavatele varovat, neboť zaměstnavatelé nemají po tomto rozhodnutí Nejvyššího soudu žádnou jistotu, že jim bude taková smluvní pokuta v soudním řízení přiznána.

    KGS legal s.r.o., advokátní kancelář

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Skutkový základ věci

    Přibližme na tomto místě alespoň základní obrysy případu řešeného Nejvyšším soudem. Zaměstnankyně pracovala u zaměstnavatele od roku 2010 na pozici obchodního manažera, kdy v roce 2012 došlo k zániku pracovního poměru dohodou. V pracovní smlouvě (resp. jejím dodatku) byla sjednána konkurenční doložka a pro případ nesplnění závazku z ní plynoucí byla sjednána smluvní pokuta ve výši průměrné roční mzdy (při základní měsíční mzdě ve výši 35.000,- Kč tedy celkem 420.000,- Kč).
    Reklama
    Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    13.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    V době trvání závazku z konkurenční doložky zaměstnankyně uzavřela pracovní smlouvu a nastoupila k výkonu práce do společnosti, která je přímým konkurentem zaměstnavatele na relevantním trhu. Uvedený nový pracovní poměr ukončila zaměstnankyně ještě ve zkušební době, resp. po 3 dnech trvání tohoto pracovního poměru. Zaměstnavatel se o porušení závazku z konkurenční doložky dozvěděl a vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty za její porušení. Zaměstnankyně dobrovolně ničeho neuhradila, a tak zaměstnavatel přistoupil k podání žaloby. Po výměně na trase Městský soud v Brně – Krajský soud v Brně (kdy prvý nejdříve žalobu zamítl, po zrušení rozsudku pro vady smluvní pokutu přiznal pouze v moderované výši 35.000,- Kč a ve zbytku žalobu zamítl) bylo nakonec odvolacím soudem rozhodnuto tak, že zaměstnankyně je povinna zaměstnavateli smluvní pokutu zaplatit v celém rozsahu.

    Dovolání a rozhodnutí o něm

    Proti rozsudku Krajského soudu v Brně podala zaměstnankyně dovolání, ve kterém uvedla že pracovní smlouva i smluvní pokuta byly neplatné (smlouva pro domnělou absenci zákonných náležitostí ve smyslu § 34 zákoníku práce, smluvní pokuta pak pro rozpor s dobrými mravy) a dále že odvolací soud měl akceptovat možnost moderace smluvní pokuty v pracovněprávním vztahu. Nejvyšší soud nepřisvědčil ani jedinému argumentu zaměstnankyně, přičemž ohledně výše smluvní pokuty uzavřel, že její výše je přiměřená. K navrhované možnosti moderace smluvní pokuty v pracovněprávních vtazích se poněkud nepochopitelně (a ke škodě věci) nevyjádřil vůbec.

    Nejvyšší soud bez opory v podaném dovolání do dovolacího řízení ovšem vnesl otázku výkonu práva na zaplacení smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy a na této úvaze následně postavil závěry napadeného rozsudku spočívající ve změně dovoláním napadeného rozsudku v neprospěch zaměstnavatele. Nejvyšší soud se tak podle mého názoru dopustil hned dvou procesních pochybení, jednak vnesl do dovolacího řízení otázku výkonu práva v rozporu s dobrými mravy, která obsahem dovolání nebyla, kdy přitom Nejvyšší soud je vázán obsahem podaného dovolání, přičemž při řešení této otázky zcela pominul vlastní restriktivní judikaturu, která v zásadě Nejvyššímu soudu zapovídá právní posouzení toho, zda v řízení jde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy či ne.[3] Za druhé pak uvedené právní hodnocení, které vedlo k překvapivé změně dovoláním napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud neučinil předmětem tzv. kontradiktorní diskuse stran, kterýžto požadavek plyne mj. z nálezu Ústavního soudu ze dne 9.2.2017 sp. zn. IV. ÚS 216/16.

    Důvody rozhodnutí

    Nejvyšší soud v komentovaném rozsudku však především zcela popřel smysl, podstatu, reálnou funkčnost a důvody, pro které je smluvní pokuta za porušení konkurenční doložky v praxi sjednávána.
    K závěru o tom, že nárok na smluvní pokutu za porušení konkurenční doložky je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy totiž v předmětné věci Nejvyšší soud dospěl poukazem na to, že porušení konkurenční doložky trvalo celkem 3 dny. Dle Nejvyšší ho soudu „tato skutečnost znamená, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost (závazek) vyplývající z konkurenční doložky pouze v zanedbatelném rozsahu“.[4] Adolf Maulwurf se zcela správně ve svém příspěvku ptá, co ještě je zanedbatelnou dobou porušování závazku vyplývajícího z konkurenční doložky, aby zaměstnanec nemusel platit smluvní pokutu? Počítá se tato doba v řádu dnů, anebo dokonce týdnů? [5] V kontextu uvedeného tak zůstává otázkou, jaká doba trvání porušování závazku z konkurenční doložky bude pro Nejvyšší soud dostatečná?

    V dalším pak Nejvyšší soud výslovně zmínil, že majetkový postih spočívající ve smluvní pokutě by zaměstnankyni zasáhl o to citelnějším způsobem, že se zaplacením smluvní pokuty již (v době rozhodování Nejvyššího soudu) není spojeno osvobození od závazku z konkurenční doložky. Jinými slovy, pokud zaměstnavatel podá žalobu na zaplacení smluvní pokuty a v mezidobí od podání žaloby do pravomocného skončení věci, skončí doba, na níž byl závazek z konkurenční doložky ujednán, nebude možno smluvní pokutu přiznat, protože jejím zaplacením se zaměstnanec již nezbaví tíže konkurenční doložky a tedy za uvedené plnění neobdrží žádnou protihodnotu. Takový závěr – jako argument pro nepřiznání smluvní pokuty za prokazatelné porušení závazku z konkurenční doložky – je zjevně absurdní.

    A co je ještě více zarážející, Nejvyšší soud poznamenal, že „Pro případ možného zneužití „citlivých“ informací a poznatků, které jsou součástí obchodního tajemství, ve prospěch nového zaměstnavatele [nekalosoutěžního jednání ve smyslu ustanovení § 44 odst. 2 písm. h) zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dále jen „obch. zák.“], pak měla žalobkyně k dispozici jiné způsoby ochrany [např. právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži podle ustanovení § 53 a násl. obch. zák., včetně možnosti uplatnění náhrady škody podle ustanovení § 757 a § 373 obch. zák., anebo v závažném případě možnost postihu podle ustanovení § 248 tr. zákona], než požadovat sankci v podobě smluvní pokuty sjednané v konkurenční doložce.“ Nejvyšší soud tak přímo od uplatnění smluvní pokuty sjednané za porušení závazku z konkurenční doložky odrazuje, činí ji subsidiární a požaduje po zaměstnavateli, aby užil jiných prostředků, jak dosáhnout ochrany svých informací. V této souvislosti se tak nezbývá než ptát, zda má smysl smluvní pokutu za porušení závazku z konkurenční doložky nadále sjednávat, když ji Nejvyšší soud nehodlá akceptovat?

    Závěr

    Nejvyšší soud ve výše uvedeném rozhodnutí zaujal postoj, na jehož základě se zaměstnanci nemusí obávat sankcí za porušení konkurenční doložky, a zaměstnavatelé mohou na ochranu svých práv a zájmů prostřednictvím smluvní pokuty za porušení konkurenční doložky rezignovat, neboť Nejvyšší soud uvedeným rozsudkem nastoupil cestu bezbřehého paternalistického přístupu k ochraně zaměstnance. Domnívám se, že bude pro další praxi v této oblasti pracovněprávních vztahů nezbytné sledovat, jak obstojí komentovaný rozsudek Nejvyššího soudu v ústavněprávním přezkumu.

    JUDr. PhDr. Karolina Spozdilová, Ph. D.
    JUDr. PhDr. Karolina Spozdilová, Ph.D.

    Vít Klimpl
    Mgr. Vít Klimpl,
    advokát

    KGS legal s.r.o., advokátní kancelář

    Národní 416/37
    110 00 Praha 1

    e-mail:  spozdilova@kgslegal.cz

    _________________________________________
    [1] PEŘINKA, Jan. Nejvyšší soud nově ke smluvní pokutě z konkurenční doložky. Epravo.cz [online]. Vyd. 25.10.2018 [cit. 13.11.2018]. K dispozici >>> zde.
    [2] MAULWURF, Adolf. Nakolik je konkurenční doložka závazná pro zaměstnance? Epravo.cz [online]. Vyd. .16.10.2018 [cit. 13.11.2018]. K dispozici >>> zde. 
    [3] srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.3.2001, sp.zn. 26 Cdo 931/2000 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.8.2009, sp.zn. 28 Cdo 75/2009
    [4] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2018, sp. zn. 21 Cdo 1922/2018
    [5] MAULWURF, Adolf. Citováno sub 1


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. PhDr. Karolina Spozdilová, Ph.D., Mgr. Vít Klimpl (KGS legal)
    11. 4. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
    • Americká celní politika Donalda Trumpa a možné dopady na českou ekonomiku
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Claimy ze smluvních podmínek FIDIC
    • Jak budou vypadat cenovky v roce 2025? Nová pravidla pro uvádění měrných cen v kostce
    • Faktoring a jeho vliv na hodnotu společnosti
    • Akviziční smlouva pro nemovitostní investiční fond
    • Zákaz mařičů energie v energetickém právu
    • Zákaz nepřiměřených smluvních ujednání v B2B datových smlouvách dle Aktu o datech

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 13.05.2025Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 13.05.2025Due Dilligence – jak nechybovat při prodeji firmy (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Vyšetřování
    • Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)
    • Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek
    • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • 10 otázek pro ... Martina Wintera
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Začala platit první vlna povinností dle AI Aktu
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru

    Soudní rozhodnutí

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Kontradiktornost řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.

    Vyšetřování

    Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.