epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    28. 8. 2019
    ID: 109842upozornění pro uživatele

    K (ne)přípustnosti dovolání z důvodu procesních vad soudu

    Cílem soudního řízení je či by mělo být co nejrychlejší nalezení spravedlnosti za dodržení stanovených procesních pravidel. To předpokládá na jedné straně co nejefektivnější postup soudu v řízení a na straně druhé účelný systém opravných prostředků, neboť u jedné soudní instance zpravidla věc nekončí. Často přitom nekončí ani u druhé instance, ale posouvá se k Nejvyššímu soudu či Ústavnímu soudu. Nejvyšší soud je vnímám jako sjednotitel rozhodovací praxe obecných soudů, Ústavní soud pak jako garant ústavnosti.

    Ze stávající judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, týkající se výkladu podmínek přípustnosti dovolání podle § 237 občanského soudního řádu (o.s.ř.), nicméně plyne, že Nejvyšší soud se do značné míry zříká role sjednotitele judikatury v oblasti procesního práva a tuto roli přenechává Ústavnímu soudu, který to akceptuje (byť v úžeji vymezeném rámci kontroly ústavnosti). Negativní důsledky z toho plynoucí jsou zřejmé - prodloužení řízení, zvýšení jeho nákladnosti, deziluze účastníků řízení a v řadě případů upření spravedlnosti (v případě účastníků, kteří nechtějí nebo si nemohou dovolit vynaložit další náklady spojené s podáním ústavní stížnosti).

    Ustanovení § 237 o.s.ř., normující podmínky přípustnosti dovolání, bylo do současné podoby upraveno zákonem 404/2012 Sb., jehož důvodová zpráva mimo jiné uvádí, že smyslem novely je „posílení role Nejvyššího soudu jako sjednotitele judikatury“. Výsledný efekt v oblasti procesního práva je však opačný. V souladu s § 237 o.s.ř. je podmínkou dovolání, aby napadené rozhodnutí záviselo na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Nejvyšší soud při výkladu § 237 rozlišuje (a) nesprávné vyřešení otázky procesního práva, na němž záviselo napadené rozhodnutí, které (za splnění ostatních podmínek § 237 o.s.ř.) zakládá přípustnost dovolání a (b) vady v procesním postupu soudu, které přípustnost dovolání nezakládají ani kdyby se jich soud dopustil (viz např.  usnesení Nejvyššího soudu 23 Cdo 3745/2018 z 28. 11. 2018). Tím se Nejvyšší soud vzdává možnosti plnit roli sjednotitele procesní praxe obecných soudů. Ústavní soud přitom tento přístup aproboval ve svém nálezu III.ÚS 3717/16 z 26. 9. 2017, když s odkazem na výslovné znění § 237 o.s.ř. uvedl, že přípustným dovolacím důvodem nejsou vady řízení a dovodil mimo jiné, že: „Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem, jehož úkolem je rovněž sjednocování výkladu tzv. podústavního práva rozhodováním o dovolání, jehož účelem je vyřešení právní otázky hmotného nebo procesního práva. Nelze proto požadovat, aby nerespektoval zákonodárcem vymezený účel dovolání jako mimořádného opravného prostředku (postup praeter legem). Opačný postup by vedl ke zpochybňování povahy dovolání, jak je nyní (od 1. 1. 2013) zakotvena v občanském soudním řádu; ta však spočívá v řešení otázek právní povahy a proto způsobilých k zobecnění, normování a opakované aplikaci. Naopak řešení individualizovaných skutkových otázek je z povahy věci k zobecnění nezpůsobilé a účel dovolání, jak je nyní zakotven, naplnit nemůže.“  V citovaném případě tak Ústavní soud ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání  pro nepřípustnost shledal za zjevně neopodstatněnou, nicméně přesto odmítavé usnesení Nejvyššího soudu zrušil, neboť dovodil protiústavnost (z důvodu procesních vad) ústavní stížností souběžně napadeného rozsudku krajského soudu, v důsledku čehož napadené usnesení Nejvyššího soudu ztratilo svůj právní podklad. Jinými slovy Ústavní soud toleruje, aby Nejvyšší soud neodstranil protiústavní rozhodnutí obecných soudů, které na základě dovolání přezkoumává, a tento postup shledává za ústavní (?!). Na zmíněný nález Ústavního soudu Nejvyšší soud pochopitelně odkazuje ve svých pozdějších usneseních, odmítající dovolání podaná z důvodu (závažných) procesních vad v postupu obecných soudů, aniž by se těmito vadami jakkoli zabýval (viz např. 23 Cdo 1558/2019 z 29. 5. 2019).

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Dovolání přitom náleží mezi prostředky nápravy, které je nutné vyčerpat před podáním ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud potvrdil již ve svém usnesení III. ÚS 772/13 z 28. 3. 2013, „Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona 404/2012 Sb., není ústavní stížnost proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž bylo možné podat dovolání za podmínek podle § 237 občanského soudního řádu, ve znění zákona 404/2012 Sb., přípustná, pokud stěžovatel řádně a účinným způsobem nevyčerpal i tento mimořádný opravný prostředek.“ Ústavní soud přitom v uvedeném rozhodnutí vychází z toho, že (a) „Jakákoliv námitka, jejíž podstatou je tvrzení porušení ústavně zaručených základních práv a svobod rozhodnutím nebo postupem odvolacího soudu v občanském soudním řízení, je totiž uplatnitelná i jako dovolací důvod podle § 241a odst. 1 občanského soudního řádu, ve znění zákona 404/2012 Sb., že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Výjimku představují pouze ty námitky, k jejichž uplatnění zákon stanoví jiný právní prostředek ochrany práva.“ (k tomu též nález Ústavního soudu II. ÚS 1113/16 z 29. 11. 2016), přičemž považuje (b) „i dovolání přípustné podle § 237 občanského soudního řádu, ve znění zákona 404/2012 Sb., za mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.“ Účastníci řízení, jejichž procesní práva byla porušena (byť způsobem zjevně porušujícím jejich ústavně zaručené právo na spravedlivý proces) jsou tak nuceni podávat dovolání, která jsou Nejvyšším soudem odmítána, jen proto, aby si zachovali možnost podat ústavní stížnost, na jejímž základě by Ústavní soud měl dotčené rozhodnutí zrušit.

    Reklama
    Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    16.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Pro přezkum procesního postupu obecných soudů ze strany Nejvyššího soudu by přitom stačilo relativně málo, a sice vykládat § 237 o.s.ř. v tom směru, že přípustnost dovolání zakládají jakékoli procesní vady soudu (které pojmově tkví ve vyřešení otázek procesního práva), na nichž závisí napadené rozhodnutí (a při nichž se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak). Nelze přece pominout, že každé rozhodnutí soudu je výsledkem určitého procesního postupu, závisejícího na vyřešení řady procesních otázek, které by měly být obecnými soudy posuzovány jednotně a v souladu s právem na spravedlivý proces, byť jejich vyřešení nemusí být nutně přímo seznatelné z daného rozhodnutí, ale může se odrážet právě „jen“ ve volbě procesního postupu soudu. Právě na jednotný výklad procesních pravidel by přitom Nejvyšší soud měl dohlížet. V tomto směru nelze přehlédnout, že z výše popsané judikatury Nejvyššího soudu, resp. Ústavního soudu není vůbec jasné, jaké kritérium a proč by mělo být určující pro rozlišování procesních vad v postupu soudu, které nejsou důvodem přípustnosti dovolání, a vad tkvících ve vyřešení otázek procesního práva, které přípustnost dovolání zakládají.

    Praxe Nejvyššího soudu, který dovolání proti rozhodnutím soudů, zjevně vykazujících závažné procesní vady, odmítá s odkazem na znění § 237 o.s.ř. a tyto věci „přesouvá“ na Ústavní soud, nejenže vede ke zbytečnému prodloužení řízení, zatížení dovolatele dalšími náklady a oddálení nalezení spravedlnosti, ale je podle mého názoru i v rozporu se smyslem § 237 o.s.ř. a zákona 404/2012 Sb., jímž nebylo a není omezit přípustnost dovolání v případech závažných procesních vad, porušujících právo účastníka řízení na spravedlivý proces. Nejvyšší soud by neměl rezignovat na roli sjednotitele judikatury v tak závažné oblasti, jako je oblast občanského procesního práva, a neměl by přenášet rozhodnutí v daných věcech na Ústavní soud. Kromě výše uvedených negativních následků to bohužel dále podrývá důvěru veřejnosti ve spravedlnost a efektivitu fungování soudnictví.

    JUDr. Jiří Vlastník, Ph.D,
    advokát

    Vejmelka & Wünsch, s.r.o.

    Italská 27
    120 00 Praha 2

    Tel.:    +420 222 253 050
    e-mail:    prague@vejwun.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Jiří Vlastník (Vejmelka & Wünsch)
    28. 8. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace
    • Rozvod manželství a úprava poměrů nezletilého dítěte pro dobu rozvodu
    • Změna podmínek nabývání českého občanství pro ruské občany v souvislosti s Lex Ukrajina VII
    • Opravdu je nevydání slevové karty v supermarketu nezákonným zásahem správního orgánu?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Jaké změny přinese novela zákona o bankách u vedoucích pracovníků a nový institut donucovací pokuty
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru

    Soudní rozhodnutí

    Odměna advokáta

    Obecné soudy musí šetřit podstatu a smysl základních práv a volit takový výklad zákona, který minimalizuje zásah do stěžovatelova práva na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1...

    Obžalovaný

    Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.

    Náklady řízení

    Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.