epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    12. 11. 2015
    ID: 99582upozornění pro uživatele

    K otázce určitosti dohody o narovnání

    V případě sporných nebo pochybných práv a povinností panujících mezi jednotlivými stranami existuje možnost upravit tato práva a povinnosti například pomocí institutu narovnání. Strany mezi sebou tedy de facto uzavřou dohodu, která spornost nebo pochybnost práv a povinností mezi nimi odstraní. Dosavadní sporný nebo pochybný právní poměr zanikne a naopak důsledkem uzavřené dohody o narovnání vznikne závazek nový. Jak ovšem uzavřít dohodu o narovnání tak, aby byla dostatečně určitá?

     
     TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.
     
    Podstata a účel dohody o narovnání

    Na rozdíl od předchozí právní úpravy zakotvené v zákoně č.40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), v němž bylo narovnání řazeno mezi důvody zániku závazku, je právní úprava současného narovnání obsažena v oddíle o změnách v obsahu závazků, konkrétně v § 1903 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), a to ačkoliv důsledkem uzavřené dohody o narovnání není změna v obsahu závazku, ale vznik závazku nového.[1] Jedná se tak o zpětné navázání na právní úpravu obsaženou v Obecném zákoníku občanském z roku 1811.[2] Právní úprava si jako taková obsahově odpovídá. Za zmínku snad stojí jen, že výčet práv, na která nelze dohodu o narovnání vztahovat, je proveden obecněji.[3] 

    Narovnání (latinsky transactio) představuje dohodu účastníků závazkového právního vztahu, jejímž účelem je odstranění spornosti či pochybnosti ve vzájemných právech a povinnostech. Tato práva a povinnosti zaniknou a původní závazek je nahrazen závazkem novým. Podmínkou je samozřejmě skutečnost, že účastníci dohody o narovnání mohou s předmětnými právy disponovat.[4] Samotná dohoda o narovnání se poté může týkat jen některých sporných či pochybných práv a povinností mezi účastníky závazkového právního vztahu, nebo celého závazku či všech jejich dosavadních závazků.[5] 

    Účelem tohoto institutu není zjistit, jak je to ve skutečnosti se vzájemnými právy a povinnostmi stran, na čí straně tzv. leží pravda, ale předejít případným sporům tím, že původní závazek zanikne a účastníci se dohodnou na „kompromisu“ právě v podobě obsahu uzavřené dohody o narovnání.[6] 

    Sporná a pochybná práva

    Předpokladem možnosti uzavřít dohodu o narovnání je nejen možnost disponovat s předmětnými právy, ale právě i jejich spornost či pochybnost. Tato subjektivní kategorie je i pojmovým znakem institutu narovnání. Jak judikoval i Nejvyšší soud České republiky: „Spornost nebo pochybnost vzájemných práv je pojmovým znakem narovnání, narovnání směřuje k odstranění této spornosti nebo pochybnosti.“.[7] Dále ke spornosti Nejvyšší soud v totožném rozhodnutí uvedl: „Právo je sporné, pokud je určitá otázka s ním spojená předmětem různých názorů (neshody) účastníků (například každý z účastníků má jiný názor na to, zda určité právo platně vzniklo, účastníci se neshodují v tom, jaká je výše předmětu plnění apod.). O pochybnost se jedná tehdy, je-li určitá otázka spojená s právem pro účastníky nejistá (například účastníci si nejsou jisti, zda právo platně vzniklo či jaká je výše předmětu plnění).“.[8] 

    Na věci nic nemění ani omyl jednoho z účastníků či obou účastníků závazkového právního vztahu o tom, co je mezi nimi sporné nebo pochybné, pokud nejde samozřejmě o omyl, jenž byl vyvolán lstí.[9] Jak uvádí i Nejvyšší soud: „...institut dohody o narovnání přímo předpokládá možnost omylu stran o jejich vzájemných právech a povinnostech…“.[10] Úmyslně vyvolaný omyl by však měl za následek neplatnost právního jednání, tedy uzavřené dohody o narovnání, a to i kdyby se jednalo o omyl týkající se vedlejší okolnosti/vedlejších okolností závazkového právního vztahu.[11] Je pak podstatné zmínit také tu skutečnost, že dle NOZ je pak stanoveno, že vyvolala-li omyl jednající osoby osoba třetí, bude takové jednání platné, pokud jednající osoba na činu třetí osoby neměla podíl a o omylu nevěděla či vědět nemohla.[12]  

    Určitost dohody o narovnání

    Kromě obecných náležitostí požadovaných pro platnost právního úkonu, je nutné, aby obsah dohody o narovnání byl i dostatečně určitý. Musí být primárně zřejmé, jaké sporné či pochybné právo a povinnost je předmětem sporu mezi smluvními stranami. Např. vágní formulace toho, že mezi účastníky vznikly v určitém časovém intervalu nějaká práva a povinnosti, nebude dostačující.[13] Z obsahu dohody o narovnání by mělo vyplývat, o která konkrétní práva a povinnosti se jedná.

    Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi samozřejmě několikrát posuzoval případ, kdy jedna ze stran závazkového právního vztahu namítala, že obsah dohody o narovnání není dostatečně určitý, neboť z obsahu předmětné dohody jasně nevyplývá, co je mezi účastníky dohody sporné nebo pochybné. Nejvyšší soud následně konstatoval, že: „…závěr o neurčitosti právního úkonu předpokládá, že ani jeho výkladem nelze dospět k nepochybnému poznání, co chtěl účastník projevit. Vůle vtělená do smlouvy, je svým projevem určitá a srozumitelná, jestliže je výkladem objektivně pochopitelná, tj. může-li typický účastník tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu adekvátně vnímat… V posuzované věci je dohoda o narovnání dostatečně určitá, neboť je z ní objektivně seznatelná vůle stran dohody.“.[14] 

    Ačkoliv byla předmětná věc posuzována ještě podle staré právní úpravy, je částečně použitelná i na posouzení dohody o narovnání uzavřené dle NOZ. Vždy se bude muset totiž primárně zjišťovat konkrétní vůle účastníků závazkového právního vztahu. Primárním výkladovým kritériem je dle NOZ právě úmysl jednajícího (pokud ten byl druhé straně závazkového právního jednání znám), nikoliv jazykové vyjádření.[15] 

    Za zmínku ovšem stojí, že NOZ na rozdíl od OZ zavádí nicotnost právního jednání, a proto pokud nebude seznatelná vůle jednající osoby (ani výkladem nepůjde zjistit obsah právního jednání, a to např. právě pro jeho neurčitost), nebude již nadále takové jednání neplatné, ale o právní jednání se vůbec nebude jednat.[16] Záchrannou brzdu poté představuje § 553 odst. 2 NOZ, jež nabízí konvalidaci v podobě dodatečného vyjasnění projevu vůle mezi jednotlivými stranami. U dvoustranného právního jednání s nedostatečně určitým obsahem ovšem odborná literatura dodává, že: „Možnost dodatečně sjednat určitý normativní obsah a doplnit jím původní právní jednání vyplývá ze smluvní volnosti účastníků, nejedná se o specifický způsob nápravy nesrozumitelnosti či neurčitosti podle § 553 odst. 2.“.[17] V případě dohody o narovnání tak bude právě stěžejní smluvní autonomie jednotlivých stran.

    Závěrem

    Jak z výše uvedeného vyplývá, pro úspěšné uzavření dohody o narovnání se vyplatí držet uvedených pravidel, která představují zároveň pojmové znaky institutu narovnání. Tato pravidla nám mohou také posloužit jako vodítko pro její bezchybný sepis. Jak tedy postupovat?

    Dohoda o narovnání musí obsahovat vymezení sporných či pochybných práv a povinností mezi účastníky. Není přitom podstatné, jak to se spornými či pochybnými právy a povinnostmi účastníků bylo ve skutečnosti, kdo má „pravdu“. Každá strana si může vymezit sporná či pochybná práva dle své libosti, neboť z tohoto důvodu, důvodu neshody mezi jednotlivými účastníky, jsou práva a povinnosti právě sporná či pochybná. Na věci nic nemění ani případný omyl o těchto právech a povinnostech. Právně relevantní je jen to, že účastníci s těmito právy mohou disponovat. A to ať již osoba fyzická či oprávněný orgán osoby právnické.

    Významná je dále podmínka tato práva a povinnosti dostatečně určitě vymezit. Z vůle stran závazkového právního vztahu musí být zřejmé či dovoditelné, o jaká sporná práva a povinnosti se jednalo. Nebude dostačující formulace spočívající v tom, že mezi účastníky vznikly v určitém časovém intervalu nějaká práva a povinnosti, naopak by mělo být patrné, jaké konkrétní sporné či pochybné závazky by měly být dohodou o narovnání upraveny. Pokud ani výkladem toto nepůjde dodatečně určit, bude právní úkon nově považován za nicotný.

    Po uvedeném vymezení sporných či pochybných práv a povinností každé ze stran, bude následovat část o zániku takto definovaných závazků.  Vše, co účastníci uvedli jako sporné či pochybné, přestane dále existovat.

    Konečně musí v důsledku uzavřené dohody o narovnání vzniknout závazek nový, představující kompromis mezi jednotlivými účastníky. Zde můžeme doporučit opět jen jediné, i tento závazek co nejpřesněji vydefinovat.


    Mgr. Adéla Vojáčková

    Mgr. Adéla Vojáčková,
    advokátní koncipientka

    JUDr. Petr Toman

    JUDr. Petr Toman,
    partner


    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.

    Trojanova 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.: +420 224 918 490
    Fax: +420 224 920 468
    e-mail: ak@iustitia.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Blíže viz DVOŘÁK, B. In HULMÁK, M. a kol. (ed). Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 – 2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 819 a násl.
    [2] Blíže viz tamtéž.
    [3] Blíže viz BĚLOHLÁVEK, A. J. a kol. Nový občanský zákoník. Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012. s. 567.
    [4] § 1903 a násl. NOZ
    [5] Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 33 Cdo 327/2012.
    [6] Blíže viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. dubna 2010, sp. zn. 33 Cdo 4413/2007.
    [7] Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. listopadu 2012, sp. zn. 30 Cdo 21/2011.
    [8] Tamtéž.
    [9] § 1904 NOZ
    [10] Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. března 2015, sp. zn. 28 Cdo 1210/2013.
    [11] § 584 odst. 2 NOZ
    [12] § 585 NOZ
    [13] Blíže viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 33 Cdo 327/2012.
    [14] Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 3521/2012.
    [15] Blíže viz BĚLOHLÁVEK, A. J. a kol. Nový občanský zákoník. Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012. s. 154.
    [16] Blíže viz tamtéž, s. 155.
    [17] Blíže viz HANDLAR, J. In LAVICKÝ, P. a kol. (ed). Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 – 654). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1978 a násl.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Adéla Vojáčková, JUDr. Petr Toman ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI )
    12. 11. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Vybrané aspekty užití znaleckého posudku ve věcech péče soudu o nezletilé
    • Pravidla pro tvorbu daňových opravných položek k pohledávkám u ostatních finančních institucí
    • Řízení před orgány Fotbalové asociace ČR je dle Nejvyššího soudu typem rozhodčího řízení
    • Osoba mediátora-arbitra v rámci Med-Arb
    • Dvojí sazba poplatku za odpady u Ústavního soudu
    • Odškodnění u dopravních nehod s mezinárodním prvkem – u jakého soudu podat žalobu a jak se určí rozhodné právo?
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Sporné navyšování cen energií některých dodavatelů a možnosti obrany
    • Nesouhlas vlastníka pozemní komunikace s připojením sousední nemovitosti nadále již nepředstavuje pro stavebníka neodstranitelnou překážku pro realizaci jeho stavebního záměru

    Související produkty

    Online kurzy

    • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - I. část
    • Aktuální judikatura vysokých soudů k věcným právům
    • Aktuální judikatura vysokých soudů k náhradě škody
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Nabytí vlastnického práva od neoprávněného
    • Psychodiagnostika uchazečů o zaměstnání a právo na ochranu soukromí
    • Velmi vydařená konference Vedení advokátní kanceláře v roce 2023 se uskutečnila v Ostravě!
    • Nařízení EU o trzích s kryptoaktivy (MiCA)
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 8.
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • Stinné stránky investování a na co si dát pozor
    • Směnka – nesměnka: směnka pozměněná (zfalšovaná)
    • Vybrané aspekty užití znaleckého posudku ve věcech péče soudu o nezletilé
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Střídavá péče do každé rodiny?
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu
    • Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?
    • Ústavní soud k úskalím užívání Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví
    • Lze ve smlouvě sjednat předání díla prostřednictvím právní fikce?
    • Důvodná včasná omluva z prvního jednání aneb jak se vyhnout vydání rozsudku pro zmeškání

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nabytí vlastnického práva od neoprávněného

    Účelem a smyslem kogentního ustanovení § 444 obch. zák. (viz § 263 odst. 1 obch. zák.) je docílit stavu, v němž bude předmět koupě v okamžiku, kdy má kupující dle smlouvy nabýt...

    Procesní nástupnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li předmětem sporu právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., je smlouva o postoupení takové pohledávky (uzavřená podle ustanovení § 1879 a...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro vyloučení aplikace ustanovení § 405 odst. 1 obch. zák. je nutné splnit podmínku existence rozhodnutí „ve věci samé“, jež je zároveň exekučním titulem, popřípadě zamítavým...

    Ručení (exkluzivně pro předplatitele)

    Uplatnil-li věřitel nároky vůči dlužníku a ručiteli jednou žalobou, nemůže být procesní postavení dlužníka a ručitele odlišné oproti tomu, kdyby byl žalován každý zvlášť; ze...

    Úrok z prodlení (exkluzivně pro předplatitele)

    Zvláštní úprava § 183k odst. 3 věty druhé obch. zák., jež váže počátek běhu promlčecí doby na právní moc rozhodnutí soudu, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.