K povinnosti zveřejnit zprávu zadavatele u zakázky malého rozsahu

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ nebo zákon), ukládá zadavateli povinnost vyhotovit o každé veřejné zakázce písemnou zprávu. Ta, mimo jiné, musí obsahovat takové náležitosti jako identifikaci všech uchazečů a uvedení jejich nabídkových cen, identifikaci vybraného uchazeče, zdůvodnění vyloučení uchazečů atd. Zpráva pak musí být do 15 dnů od skončení zadávacího řízení uveřejněna na profile zadavatele. Zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se dotyčné zakázky týkají.

U veřejných zakázek malého rozsahu platí, že se musí řídit § 6 ZVZ, tedy že při jejich zadávání musí být dodrženy zásady transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Obecně tedy platí, že zadavatel nemá jinou povinnost, než dodržovat zásady výše uvedené. V některých případech pak zákon vymezuje další povinnosti nad rámec § 6. Například povinnost uveřejňování smluv a skutečně uhrazené ceny podle § 147a ZVZ. Zákon zde jasně stanoví, jaké povinnosti se dotýkají zakázek malého rozsahu a jaké nikoliv. A to explicitně. Není tedy možný dvojí výklad toho, zda se některá povinnost zakázek malého rozsahu týká, či nikoliv.

To samé se však nedá říct o ustanovení § 85 ZVZ.  Platí pro zadavatele ust. § 18 odst. 5 ZVZ, že není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu? Nebo platí striktní výklad § 85 ZVZ, že zadavatel vyhotoví o “každé” veřejné zakázce písemnou zprávu?

Existuje tedy sporná situace, kdy zákon poměrně jasně vymezuje jaké povinnosti se týkají VZMR a jaké nikoliv. U zprávy zadavatele to ovšem zřejmé není. Může se zdát, že je to v zásadě jedno, protože jistě nemůže být problém vyhotovit zprávu o jakékoliv zakázce. To sice v zásadě ne, ale veřejnou zakázkou malého rozsahu je jakákoliv zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce do zákonného limitu. Tedy pokud půjdeme ad absurdum, tak když například odbor školství městského úřadu objedná žákům základní školy jako příspěvkové organizace města nové učebnice třeba za deset tisíc korun, jedná se stále o veřejnou zakázku malého rozsahu (v tomto případě na dodávky) a zadavatel by tedy měl při striktně formalistickém výkladu § 85 vyhotovit písemnou zprávu a uveřejnit ji na profilu zadavatele.

Je tedy možné přiklonit se k výkladu, že se povinnost uveřejnit zprávu zadavatele netýká zakázek malého rozsahu, nebo je spíše na místě přiklonit se k formálnímu výkladu zákona? S ohledem na nejasnost celé situace jsem se telefonicky dotázal na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, do jehož gesce náleží dohled na dodržováním zákona v oblasti veřejných zakázek. Nejmenovaným úředníkem mi bylo sděleno, že pokud zákon hovoří o každé zakázce, myslí se tím jisto jistě každá zakázka a že úřad nemá jiný výklad § 85 ZVZ k dispozici.

Takový výklad však z mého pohledu nedává žádný smysl, s ohledem na to, že by fakticky postihoval skoro jakýkoliv výdaj učiněný veřejným zadavatelem, který se například v rámci vnitřního předpisu zadává přímým nákupem bez oslovování vícero potenciálních dodavatelů (a tedy bez provedení jakého méně formální (poptávkového) výběrového řízení).

Jenže neexistuje-li v oficiální rovině odlišný výklad, je možné u zakázek malého rozsahu zbytečně riskovat případnou pokutu do výše až 20.000.000,- Kč za správní delikt spáchaný nesplněním povinnosti uveřejnění (v tomto případě uveřejnění podle § 85) stanovené zákonem?

Je do budoucna otázkou, zda bude na straně zákonodárce vůle tento nedostatek napravit nebo jestli se například objeví nějaké oficiální výkladové stanovisko ze strany ÚOHS. Osobně bych se klonil k variantě, aby byla ze zákona povinnost vyhotovovat a zveřejňovat zprávu zadavatele „u každé“ veřejné zakázky vypuštěna respektive upravena tak, že tato povinnost se (s ohledem na výše uvedenou argumentaci) netýká veřejných zakázek malého rozsahu.

Mgr. Jan Mandát

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz