Kartel společností nakupujících etylen na pokutách zaplatí přes 260 mil. EUR

Jedná se o méně obvyklý případ kartelové dohody, která byla uzavřena „na druhé straně barikády“, neboť se nejedná o kartel prodejců, nýbrž zákazníků. Je to navíc první horizontální kartel zákazníků v oblasti chemického průmyslu, který byl pokutován podle Guidelines on Fines z roku 2006. Dle evropské komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager evropská pravidla hospodářské soutěže nezakazují jenom ovlivňování prodejních, ale i nákupních cen, aby byla zabezpečena volná hospodářská soutěž.[3] Ačkoliv je to případ méně častý, není ojedinělý. Namátkou můžeme zmínit kartel společností, který usiloval o snížení výkupní ceny autobaterií z rozmezí let 2009-2012[4], který byl pokutován celkovou částkou 68 mil. EUR v roce 2017, a svojí činností poškodil obchodníky se šrotem na stejném území, jako kartel kupců etylenu.[5]

Vyšetřování Evropské komise odhalilo, že mezi prosincem 2011 a květnem 2017 čtyři společnosti – americké Westlake a Celanese, mexická Orbia a švýcarský Clariant – společně upravovaly svoji vyjednávací strategii tak, aby výsledná cena, za kterou nakupovaly etylen, byla co nejnižší. Kupní cena etylenu je ze své podstaty velmi nestálá. Aby se tato nestálost omezila, používá se při jejím výpočtu tzv. Monthly Contract Price (MCP), která je výsledkem negociací mezi kupci a prodejci a určuje cenu výrobku na další měsíc.[6]

Jak bylo již psáno výše, pokuty byly uloženy podle tzv. Guidelines on fines[7] z roku 2006. Vzhledem k tomu, že tento kartel spočíval ve sjednocení cen nákupu, i Komise vycházela při vyčíslení z cen nákupních. Z důvodu, aby na základě tohoto nedošlo k podhodnocení škod, se Komise rozhodla navýšit pokutu pro všechny společnosti o 10%. O stejnou částku nicméně pokutu také redukovala, a to na základě přiznání všech společností k účasti. Krom toho také zohlednila konkrétní míru zapojení u jednotlivých společností do kartelové dohody, jejich velikost a také fakt, že společnost Clariant už byla jednou za podobné protiprávní jednání pokutována.[8]

Nejvyšší pokuta byla udělena právě společnosti Clariant, a to ve výši téměř 156 mil. EUR. Společnost sama se k tomuto vyjádřila tak, že její role v kartelu byla zapříčiněna aktivitou jediného, nyní již propuštěného, zaměstnance.[9] Podobné stanovisko zaujala i druhá nejvýše pokutovaná společnost Celanese, která svoji účast v kartelu a následnou pokutu ve výši 82 mil. EUR přičítá svým dvěma zaměstnancům, kteří překročili své pravomoce a sdíleli citlivé informace.[10] Nejnižší částku bylo uloženo zaplatit společnosti Orbia, které Komise udělila pokutu ve výši 22 mil. EUR. Jak bylo již zmíněno výše, společnosti Westlake byly veškeré pokuty prominuty výměnou za nahlášení kartelové dohody. S ohledem na aktuální koronavirovou pandemii Evropská komise umožnila prodloužení lhůty na zaplacení pokut, a to na šest měsíců od vydání předmětného rozhodnutí.[11]

Reklama

AI pro práci s judikaturou (online - živé vysílání) - 21.1.2026

21.1.2026 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

O rozhodnutí Komise a možnosti žádat náhradu škody informovalo již několik portálů. Komise sama ve svém tiskovém prohlášení zdůrazňuje, že na základě výše zmíněného rozhodnutí má každý jednotlivec možnost se obrátit na kterýkoliv soud ve členských státech a žádat náhradu škody, neboť již bylo bezpečně prokázáno, že se zmiňované společnosti opravdu domlouvaly na nákupních cenách. Ačkoliv byly už společnosti pokutovány, Komise nepředpokládá, že by náhrada škody měla být nutně touto skutečností ovlivněna. Na základě toho je důvodné očekávat, že v nejbližší době poškození výrobci etylenu svých práv využijí a účastníci kartelu tak budou čelit žalobám na náhradu škody.

Kamila Straková,
právní asistent