epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    28. 1. 2016
    ID: 100306upozornění pro uživatele

    Kde je hranice přípustnosti srovnávací reklamy?

    S neustále se rozšiřující nabídkou zboží a služeb se zvyšuje také konkurenční prostředí mezi jednotlivými obchodníky. Ti jsou tak nuceni hledat stále efektivnější způsob, jak svůj produkt co nejlépe představit potenciálnímu zákazníkovi. Jednou z cest k zajištění maximálního odbytu, je ukázat co nejširšímu okruhu potenciálních zákazníků, že vlastní zboží či služba je kvalitnější, levnější, prostě celkově lepší než to od konkurence. Čím dál častěji je tak možné se setkat s tzv. srovnávací reklamou, která může být za určitých okolností přípustná, ale také se jí obchodník může dopouštět nekalé soutěže a vystavovat se potenciální sankci. K představě, kde je hranice přípustnosti srovnávací reklamy, by měl přispět i tento článek.

     
    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.
     
     
    Srovnávací reklama je v českém právním řádu upravena ust. § 2980 zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), kde je uvedeno, že „srovnávací reklama přímo nebo nepřímo označuje jiného soutěžitele nebo jeho zboží či službu“. Toto vymezení vychází (i když jej přímo nekopíruje) ze znění evropské směrnice o klamavé a srovnávací reklamě[1], podle které je srovnávací reklamou „každá reklama, která výslovně nebo nepřímo označuje soutěžitele nebo zboží či služby nabízené soutěžitelem“. O srovnávací reklamu ve smyslu § 2980 se tedy jedná tehdy, pokud reklama alespoň implicitně pracuje se srovnáním. Toto srovnání nemusí mít formu přímé komparace s konkurencí, ale může být dáno i konkurenčním kontextem nabídky s produkty jiného soutěžitele, tj. pouhou souběžnou prezentací vlastních a cizích výkonů, zboží či služeb.

    Ne vždy však bylo srovnání v reklamě právně zakotveno, např. ani obchodní zákoník 513/1991 Sb. (dále jen „obch. zák.“) původně neobsahoval konkrétní ustanovení, která by přímo mířila na reklamu označovanou jako srovnávací. Srovnání v reklamě bylo nicméně soudy posuzováno jako nedovolené a subsumováno pod ustanovení upravující zlehčování, klamavou reklamu, příp. parazitní soutěžní postup v rozporu s dobrými mravy soutěže. V tomto duchu se neslo např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp.zn. R 3 Cmo 516/95, kde soud konstatuje, že „není v souladu s dobrými mravy soutěže, aby soutěžitel srovnával ve své nabídce vlastní podmínky poskytnutí služby či vlastnosti svého výrobku s podmínkami, které nabízí další konkrétní soutěžitel, resp. s vlastnostmi výrobku konkurenta, ke zdůraznění výhodnosti své nabídky.“ Dalším rozhodnutím je opět rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp. zn. R 3 Cmo 820/95, který uvádí, že „nic nebrání soutěžiteli, aby ve své reklamě představil svůj produkt v co nejlepším světle, bude však porušení dobrých mravů soutěže využít k tomu srovnání s produktem konkrétního konkurujícího subjektu,…“[2] Součástí českého práva se ustanovení o srovnávací reklamě stalo až v roce 2001 v souvislosti s tzv. harmonizační novelou obch. zák.[3] Řešení obsažené v obch. zák. pak bylo po několika novelizacích převzato do obč. zák.

    Úprava srovnávací reklamy je v porovnání s ostatními skutkovými podstatami nekalé soutěže specifická, neboť není vymezena negativně, tedy konkretizací obecně formulovaného zákazu nekalé soutěže, ale naopak je stanoveno, za jakých podmínek je srovnávací reklama přípustná. Bude tudíž existovat srovnávací reklama povolená, vyhovující podmínkám § 2980 odst. 2, i nepovolená přesahující limity stanovené tímto ustanovením nebo kolidující s generální klauzulí nekalé soutěže dle § 2976 obč. zák.[4]

    S ohledem na znění § 2980 odst. 2 obč. zák. je možné obecně konstatovat, že srovnávací reklama je přípustná, pokud není klamavá, srovnává-li zboží a službu určené ke stejnému účelu, stejného označení původu nebo jsou-li srovnávány objektivně relevantní vlastnosti zboží nebo služeb včetně ceny. Dále srovnávací reklama nesmí zlehčovat postavení, činnost či výsledky jiného soutěžitele a nemůže být jejím prostřednictvím nabízeno zboží nebo služba napodobující či reprodukující zboží nebo služby označované ochrannou známkou soutěžitele, popř. jeho názvem.

    Srovnávací reklamu je třeba odlišit od zlehčování ve smyslu § 2984 obč. zák. nebo parazitování na pověsti ve smyslu § 2982 obč. zák., kdy v těchto případech také může ze strany soutěžitele docházet k určitému hodnocení nabídky jiného soutěžitele, kritiky jeho zboží či služeb, popř. zneužití jeho pověsti, avšak soutěžitel neprezentuje vlastní zboží jako alternativu ke zboží konkurenčnímu a zákazník ji v tomto smyslu ani neposuzuje.

    Naopak za srovnávací reklamu je nutné považovat i takové reklamy, které výslovně neodkazují na jiného soutěžitele, nicméně z okolností a sdělení reklamy zákazník dokáže odkaz na konkurenčního soutěžitele rozpoznat a být tak reklamním sdělením ovlivněn. Pro ilustraci může sloužit příklad z nedávné praxe, kdy výrobce automobilů Hyundai ve své reklamě odkazoval na „souseda z Mladé Boleslavi“. V kontextu trhu s osobními automobily lze takové označení jen těžko považovat za náhodné, necílené.

    Podstatným faktorem k posouzení přípustnosti srovnávací reklamy může být také čas. Pokud reklama jednoho soutěžitele bezprostředně navazuje na reklamní kampaň jiného soutěžitele a v reklamě je nedovoleným způsobem reagováno na některý z typických prvků konkurenční reklamy, bude možné i takovou reklamu považovat za nepřípustnou.

    K posouzení jednotlivých znaků přípustnosti srovnávací reklamy, tak jak jsou vymezeny v § 2980 odst. 2 obč. zák., je nutné interpretovat několik zde uvedených podstatných pojmů. Zejména se jedná o pojem „vlastnost“ zboží nebo služeb. Jak vyplývá z citovaného ustanovení, dovoleno je pouze objektivní srovnání jedné nebo více podstatných, důležitých, ověřitelných a příznačných vlastností zboží nebo služeb včetně ceny. Těmito vlastnostmi se rozumí vše, co může být pro zákazníka rozhodující při jeho rozhodování, zda zboží koupí nebo zda si službu objedná. Může se tak jednat nejen o tradiční atributy, které zákazník poměřuje jako výrobní materiál, výdrž, údržba, ale také vedlejší atributy jako původ, způsob výroby a její ohleduplnost k životnímu prostředí, podmínky pro dodání zboží, jeho reklamaci atd. Podmínkou ve všech případech srovnání však je, aby se jednalo o vlastnosti podstatné, důležité, ověřitelné a příznačné. Tato podmínka je pochopitelně velmi proměnná, neboť nelze paušálně stanovit, které z vlastností zboží či služeb jsou zrovna v tom daném případě hodny srovnání.

    Požadavek objektivnosti srovnání je logický, neboť na základě subjektivního hodnocení zboží či služby není možné vyvozovat závěr, zda se jedná o komparaci stejné produkce soutěžitelů. Zatímco tedy tvrzení, že výrobek jednoho soutěžitele je levnější než stejný výrobek jiného soutěžitele, lze poměrně snadno ověřit, pak tvrzení, že výrobek jednoho je hezčí nebo chutnější než výrobek druhého, je subjektivním hodnocením a je velmi složité jej ověřit či prokázat.

    Další podmínka vyžadovaná od každé srovnávací reklamy se vztahuje k ochraně zboží s označením původu. Stanoví, že zboží požívající tuto ochranu lze srovnávat pouze se zbožím s identickým označením. Tento předpoklad bývá někdy označován jako „šampaňská klauzule“. Některé členské státy odmítly tuto klauzuli transponovat do svých právních řádů, když zdůvodnili, že ochrana označení původu zboží je zajištěna dostatečně nařízením EU č. 2081/92[5]. Český zákonodárce však převzal znění směrnice v plném rozsahu.

    Soutěžitel, popř. jiná osoba, která se domnívá, že její právo bylo ohroženo nebo porušeno nepřípustnou srovnávací reklamou, může se v souladu s ust. § 2988 obč. zák. po rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Vedle toho je oprávněna požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.

     
    Mgr. Václav Kučera

    Mgr. Václav Kučera



    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.

    Trojanova 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.:    +420 224 918 490
    Fax:    +420 224 920 468
    e-mail:    ak@iustitia.cz


    --------------------------------------------
    [1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (konsolidované znění).
    [2] Macek, J.: Rozhodnutí ve věcech obchodního jména a nekalé soutěže, 1. vydání, Praha, C-H-Beck, 2000, str. 89-98.
    [3] Harmonizační novelou byly do obchodního zákoníku transponovány požadavky tehdejší směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o klamavé a srovnávací reklamě (tato směrnice byla v souvislosti se srovnávací reklamou novelizována směrnicí 97/55/ES).
    [4] Ust. § 2976 odst. 1 obč. zák. uvádí, že nekalé soutěže se dopustí ten, kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.
    [5] Nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Václav Kučera ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář )
    28. 1. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.