epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    22. 10. 2018
    ID: 108267upozornění pro uživatele

    Kdy a za jakých podmínek je možné zpětvzetí práva na uspokojení ze zajištění v insolvenci?

    Postavení zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení je obecně výhodnější, jelikož se jejich pohledávky uspokojují ze zpeněžení zajištění. To v případě nemovitostí začasto bývá jediný hodnotný majetek dlužníka. Za určitých okolností však může být pro zajištěného věřitele výhodnější jeho pohledávku přihlásit jako nezajištěnou.

     
     Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář
     
    Například při oddlužení se zajištění věřitelé uspokojují jen z výtěžku zpeněžení zajištění. Část zajištěné pohledávky, která z výtěžku zpeněžení uspokojena nebyla, se neuspokojuje spolu s ostatními (nezajištěnými) pohledávkami. Pokud tedy lze očekávat, že výtěžek zpeněžení, resp. jeho část připadající některému ze zajištěných věřitelů, bude nižší než podíl, jehož by se tomuto věřiteli dostalo (jako nezajištěnému) z budoucích příjmů dlužníka, je v rámci taktiky vhodnější pohledávku přihlásit jako nezajištěnou, případně právo na uspokojení ze zajištění vzít zpět. Je proto vhodné vyjasnit, do kdy tak může zajištěný věřitel učinit, resp. do kdy tak může učinit a zároveň se stát věřitelem nezajištěným, o což mu samozřejmě jde.

    V souladu s § 184 insolvenčního zákona může věřitel, který podal přihlášku pohledávky nebo na něhož se hledí jako na přihlášeného věřitele, kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vzít přihlášku pohledávky zpět. Insolvenční soud vezme zpětvzetí přihlášky na vědomí rozhodnutím, jehož právní mocí věřitelova účast v řízení končí. Ve vztahu ke zpětvzetí přihlášky ohledně zajištění toto ustanovení nic neříká. Zejména z § 195 insolvenčního zákona vysvětlujícího, že popřením pohledávky co do jejího pořadí se rozumí popření práva na její uspokojení ze zajištění, však vyplývá, že s přihlášeným pořadím pohledávky lze relativně samostatně disponovat.

    Oproti tomu měnit výši přihlášené pohledávky může věřitel podle § 192 odst. 4 insolvenčního zákona jen do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna. S ohledem na skutečnost, že možnost měnit důvod vzniku pohledávky a pořadí byla z § 192 insolvenčního zákona vypuštěna novelou s účinností od 31. března 2011, je zřejmé, že pořadí až do skončení přezkumného jednání měnit nelze. Jde o záměr zákonodárce vycházející z předpokladu, že na rozdíl od změny výše jde o kvalitativní změnu, jejímž výsledkem je jiná pohledávka. Tuto změnu tak lze provést ve lhůtě pro přihlašování pohledávek.

    Podle § 167 odst. 1 insolvenčního zákona se zajištění věřitelé v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zajištění, nedohodnou-li se zajištění věřitelé písemně jinak. 

    Insolvenční zákon již výslovně nestanoví, že část pohledávky zajištěného věřitele, která nebyla uspokojena z výtěžku zpeněžení, se uspokojí stejně jako ostatní nezajištěné pohledávky, jak to dříve výslovně stanovil § 299 odst. 1 insolvenčního zákona. Toto obecné pravidlo však lze dovodit z citovaného textu § 167 odst. 1 insolvenčního zákona, konkrétně slovního spojení „v rozsahu zajištění“, které indikuje, že mimo tento rozsah se zajištění věřitelé neuspokojují ze zpeněžení věci, nýbrž jinak, tedy jako ostatní (nezajištění) věřitelé. Nově je toto pravidlo výslovně upraveno v rámci zpeněžení specifické hypoteční podstaty, konkrétně v § 375 odst. 2 insolvenčního zákona.

    V § 398 insolvenčního zákona jsou upraveny způsoby provedení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře, případně jejich kombinací. Pro jeho provedení plněním splátkového kalendáře podle odstavce 3 platí, že nezajištěným věřitelům dlužník splácí po dobu 5 let část svých příjmů, ze které mohou být v exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění, přičemž se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

    Z těchto ustanovení v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 29 NSCR 34/2016 ze dne 27. března 2018 vyplývá pro otázku položenou v úvodu následující:

    Je pouze na rozhodnutí věřitele zajištěné pohledávky, zda ji přihlásí s právem na uspokojení z tohoto zajištění, či nikoli. Rovněž je pouze na něm, zda v tomto rozsahu svoji přihlášku vezme zpět. Pokud věřitel svoji pohledávku přihlásil do insolvence s právem na uspokojení ze zajištění,
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    může s takto přihlášeným pořadím pohledávky disponovat, a to včetně zpětvzetí práva na toto přednostní uspokojení. Vedle tohoto procesněprávního postupu mu nic nebrání ani v hmotněprávním vzdání se zástavního práva, čímž zanikne i právo na uspokojení ze zajištění. Žádný věřitel není nucen k výkonu práv, která vůči dlužníku získal před zahájením insolvenčního řízení, včetně práva na uspokojení jeho pohledávky ze zajištění.

    Tento postup může být pro věřitele výhodný v případě, kde insolvenční zákon omezuje právo zajištěného věřitele, který je zároveň osobním věřitelem dlužníka, jen na uspokojení jeho pohledávky ze zpeněžení zajištění, jehož očekávaný výtěžek je nižší než částka, které by se věřiteli dostalo jako nezajištěnému. Takovým případem je právě oddlužení, případně může jít též o reorganizaci, kde se míra uspokojení zajištěného věřitele z nezajištěných částí majetkové podstaty bude řídit reorganizačním plánem.

    Vzít přihlášku ve vztahu k právu na uspokojení ze zajištění zpět může věřitel kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení. Tato možnost sama o sobě však pro něj nemá zásadní význam. Věřitel tak totiž (v popsaných případech) učiní, aby se stal nezajištěným věřitelem a jeho nyní již nezajištěná pohledávka se uspokojila z částek určených k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. Zpětvzetí přihlášky ve vztahu k právu na uspokojení ze zajištění, resp. jeho vzetí na vědomí rozhodnutím insolvenčního soudu, mu přitom automaticky toto postavení nezajistí. Stane se tak pouze v případě, že ke zpětvzetí dojde ve lhůtě určené insolvenčním zákonem ke změně pořadí přihlášené pohledávky.

    Touto lhůtou je podle současného znění insolvenčního zákona lhůta pro přihlášení pohledávky. Za předchozího znění § 192 odst. 2 insolvenčního zákona, podle kterého rozhodoval i Nejvyšší soud zmíněným usnesením, šlo o lhůtu do skončení přezkumného jednání, při kterém byla pohledávka přezkoumána a zjištěna. 

    I za současné právní úpravy by se podle mého názoru mohl uplatnit výklad, že nejzazším okamžikem pro zpětvzetí práva na uspokojení pohledávky ze zajištění s účinkem jejího uspokojení jako nezajištěné je skončení přezkumného jednání. Věřitel totiž nemění pořadí tak, že by uplatnil právo na uspokojení pohledávky z jiného zajištění, ale neuplatňuje jej vůbec. Důvod změny § 192 odst. 2 insolvenčního zákona spočívající v ulehčení popírání (pořadí) pohledávky jiným věřitelům (znemožněním jeho změn učiněných i po lhůtě k popření) by nijak dotčen nebyl, jelikož by právo na uspokojení ze zajištění úplně odpadlo. 

    Věřitel nadto bude ke zpětvzetí přistupovat na základě analýzy, jaké uspokojení pohledávky může očekávat při jejím uspokojení v režimu nezajištěných pohledávek, kterou nelze provést bez znalosti ostatních pohledávek a jejich parametrů. Lze-li přitom výši přihlášené pohledávky měnit až do skončení přezkumného jednání, při kterém je zjištěna, je provedení takové analýzy ve lhůtě pro přihlášení pohledávky (a pro zpětvzetí práva na uspokojení ze zajištění s účinky změny režimu uspokojení) prakticky nemožné. Je však na soudech, aby takový výklad případně přijaly.

    Věřitel pochopitelně může vzít právo na uspokojení své pohledávky ze zajištění zpět i po uplynutí této lhůty. Následkem takového zpětvzetí však již není změna způsobu uspokojení pohledávky. Věřitel proto v důsledku tohoto zpětvzetí nemá právo na uspokojení pohledávky jako nezajištěné. Takové zpětvzetí tak pro věřitele již nemá smysl.
    Výjimku samozřejmě představuje případ, kde je pohledávka co do jejího pořadí popřena a v incidenčním sporu je rozhodnutím insolvenčního soudu určeno, že zajištěna není. V tomto případě se zajištěná pohledávka stane pohledávkou nezajištěnou i po uvedené lhůtě. Nestane se tak ovšem v důsledku dispozice s právem na uspokojení ze zajištění ze strany věřitele.

    Mgr. Jan Pořízek
    Mgr. Jan Pořízek,
    advokát

    Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář

    Kováků 554/24
    150 00 Praha 5

    Tel.:     +420 296 368 350
    Fax:     + 420 296 368 351
    e-mail:  jan.porizek@mn-legal.eu


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Jan Pořízek (Mališ Nevrkla Legal)
    22. 10. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • 10 otázek pro ... Martina Bendíka
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Korunové dluhopisy
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.