epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    7. 10. 2021
    ID: 113644upozornění pro uživatele

    Kdy je výkon práva, který odpovídá zákonu, v rozporu s dobrými mravy?

    I v případě výkonu subjektivního práva v souladu se zákonem lze takový postup shledat rozporným s dobrými mravy, jak opětovně potvrdil Ústavní soud, nejaktuálněji v nálezu ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3542/20.

     

    Dobré mravy dle občanského zákoníku

    Podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. O. z. se nepokouší o žádnou definici dobrých mravů, což lze jen přivítat, neboť definování jejich obsahu by mohlo vést k popření jejich povahy a funkce. Charakteristickým znakem dobrých mravů je totiž jejich pružnost, nejsou neměnnou konstantou - co mohlo být považováno za rozporné s dobrými mravy před sto lety, nemusí s nimi být rozporné, nahlíženo dnešní optikou. Funkcí korektivu dobrých mravů je, společně s dalšími instituty, např. zákazem zjevného zneužití práva či principem poctivosti, zajistit spravedlivost tam, kde nepostačuje interpretace a aplikace litery zákona.[1]

    Zákaz zjevného zneužití práva je výslovně zakotven v ustanovení § 8 o. z. Tento institut slouží k odepření právní ochrany výkonu práva, který je sice souladný se zákonem či smlouvou, avšak takový výkon práva je vzhledem k okolnostem konkrétního případu nepřijatelný. Subjektivní právo osoby sice existuje, ale jeho výkon je nepřípustný, neboť by se jednalo o jeho zneužití. Zneužití práva musí být zjevné, a to především z posouzení individuálních okolností konkrétního případu.[2]

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Dobré mravy dle výkladu Ústavního soudu

    Ústavní soud ustáleně považuje korektiv dobrých mravů za souhrn etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti.[3]

    Ústavní soud již dříve uvedl[4], že úvaha soudu při použití korektivu dobrých mravů musí vycházet z okolností konkrétní věci a musí být podepřena konkrétními zjištěními. Pojem dobré mravy totiž nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou[5], a to praeter legem či dokonce contra legem.[6]

    Úlohou soudů, zvláště posuzují-li spory mající základ v závazkovém právu, je nalézt v konkrétním ekonomicko-právním vztahu jeho těžiště tak, aby byl nalezen nejen optimální užitek pro smluvní strany, ale aby bylo dosaženo jistého rovnovážného stavu, je-li to možné.[7] Jde o hledání tzv. bliss point.[8]

    Obdobně se k zásadě dobrých mravů či ekvity staví část doktríny. Podle ní slouží zásada k nalézání spravedlivého řešení, vede-li formální použití právních norem k neudržitelným výsledkům.[9]

    Nález Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3642/20

    Základ sporu, který dal vzniknout nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3642/20 (dále jen „Nález“), je třeba hledat v roce 2006. Obchodní společnost (dále jen „stěžovatelka“) jako kupující uzavřela dne 31. 5. 2006 s majitelkou bytové jednotky kupní smlouvu, jíž majitelka převedla vlastnické právo k bytu na stěžovatelku. Tou dobou probíhalo exekuční řízení na majetek dotyčné ženy, dokonce již byl vydán exekuční příkaz k prodeji bytu a probíhaly další kroky směřující k jeho prodeji. Stěžovatelka nabídla ženě východisko ze situace, kdy bezprostředně hrozilo, že přijde o „střechu nad hlavou“.

    Stěžovatelka od ženy koupila byt za cenu určenou znaleckým posudkem vyhotoveným pro účely dražby bytu a část kupní ceny uhradila přímo na účet soudního exekutora. Současně dne 15. 6. 2006 uzavřela stěžovatelka se ženou smlouvu o nájmu předmětného bytu na dobu určitou (do 31. 5. 2015) s běžným nájemným, které bylo započteno proti povinnosti stěžovatelky coby pronajímatele zaplatit část kupní ceny za byt.

    V srpnu 2011 se žena (dále jen „žalobkyně“) začala domáhat určení vlastnického práva k bytu s tvrzením, že kupní smlouva je neplatná pro porušení ustanovení exekučního řádu o generálním inhibitoriu, a též že smlouva o nájmu je neplatná pro neurčitost sjednané výše nájemného a plateb spojených s užíváním bytu. V návaznosti na to žalobkyně označila za neplatné i započtení nájemného na úhradu kupní ceny a vyzvala stěžovatelku k uhrazení zbývající části kupní ceny za byt. Žalobkyně dne 15. 6. 2012 (po šesti letech od prodeje a nájmu bytu) odstoupila od kupní smlouvy z důvodu, že se stěžovatelka ocitla v prodlení s úhradou kupní ceny za byt, a to za situace, kdy žalobkyně již převážnou část nájemného spotřebovala.

    Po komplikovaném řízení před obecnými soudy, kdy Nejvyšší soud ČR dvakrát vrátil spor soudu prvního stupně, obecné soudy dospěly k rozhodnutí, že vlastníkem bytu je žalobkyně.

    Následně se stěžovatelka obrátila na Ústavní soud. Ve své ústavní stížnosti zejména namítala, že napadenými rozhodnutími obecných soudů je aprobován stav, kdy stěžovatelka v plném rozsahu vyplatila dluhy žalobkyně, pro které bylo vedeno exekuční řízení, zachovala jí možnost bydlení, a navíc po dvanáct let hradila veškeré náklady spojené s jejím bydlením. Obecné soudy podle stěžovatelky rovněž dostatečně nezohlednily korektiv dobrých mravů a nevzaly v potaz, že žalobkyně zneužila pomoci stěžovatelky ke splacení svých dluhů a následně od kupní smlouvy zcela účelově a v rozporu s dobrými mravy odstoupila. Nadto poté, co žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy, nechovala se jako vlastník bytu, když nehradila platby spojené s vlastnictvím bytu a jeho užíváním, veškeré tyto platby nadále hradila stěžovatelka. Žalobkyně také nikdy neprojevila zájem vrátit stěžovatelce jí uhrazenou kupní cenu či jinak vypořádat nároky stěžovatelky vzniklé v souvislosti s jejím odstoupením od kupní smlouvy.

    Rozhodnutí Ústavního soudu

    Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky a nálezem zrušil rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi byla porušena její práva na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

    Ústavní soud své rozhodnutí odůvodnil následujícím způsobem. Základní práva a svobody působí jako regulativní ideje, na něž obsahově navazují normy podústavního práva a determinují jejich výklad. Zvláště při aplikaci korektivu dobrých mravů a funkčně obdobných ustanovení je třeba toto působení zohledňovat. Základní práva a svobody, tedy i právo na ochranu majetku podle čl. 11 Listiny, působí i v horizontálních vztazích mezi soukromými osobami tak, že prozařují normami podústavního práva. Porušení některé z těchto norem, a to v důsledku svévole, anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, pak zakládá porušení základního práva a svobody.[10]

    „Není vyloučeno, že i výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana, a to zejména tehdy, je-li zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek.“[11]

    V posuzované věci obecné soudy výše uvedené zásady při posuzování jednání žalobkyně nerespektovaly. Nezohlednily zejména skutečnost, že stěžovatelka v plném rozsahu vyplatila žalobkyni exekuci, a tím jí zachovala možnost bydlení, o kterou by v pokračujícím exekučním řízení přišla. Navíc stěžovatelka po dobu dvanácti let hradila veškeré náklady spojené s bydlením žalobkyně. Bez uzavření předmětné kupní smlouvy a na ni navazující nájemní smlouvy, by přitom předmětný byt byl zpeněžen v exekuci již v roce 2006 a žalobkyně by v důsledku svých vlastních dluhů přišla o možnost bydlení.

    Žena tak zneužila pomoci stěžovatelky ke splacení svých dluhů, a následně od kupní smlouvy zcela účelově odstoupila. Za výše popsaných okolností je nutno odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy ze dne 31. 5. 2006 považovat za odporující dobrým mravům. Předmětné odstoupení od smlouvy žalobkyní tak představuje výkon práva, který vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak mezi účastníky, tak v postavení některého z nich navenek a je tedy v rozporu s dobrými mravy.

    Závěr

    Věc se nyní vrací k Okresnímu soudu v Pardubicích. Bude zajímavé sledovat rozhodování obecných soudů za situace, kdy ve věci platnosti kupní smlouvy jsou vázané právním názorem Ústavního soudu formulovaným v Nálezu, avšak o neplatnosti nájemní smlouvy (která nebyla předmětem přezkumu v posuzované ústavní stížnosti) již bylo pravomocně rozhodnuto.[12] Ústavní soud konstatoval svou vázanost tímto pravomocným rozhodnutím Nejvyššího soudu v souladu s ustanovením § 159a odst. 4 zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Námitkami stěžovatelky ohledně platnosti předmětné nájemní smlouvy se proto Ústavní soud již nemohl zabývat.


    Barbora Pacáková

     

    Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář

    Florentinum
    Na Florenci 15
    110 00 Praha 1

    Tel.:       +420 225 385 333
    Fax:       +420 225 385 444
    e-mail:    wl@weinholdlegal.com

     

    [1] LAVICKÝ, P. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014. s. 38.

    [2] Ibid. s. 86.

    [3] srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2001, sp. zn. II. ÚS 544/2000 (N 41/21 SbNU 363) či bod 32. nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. I. ÚS 3391/15 (N 209/87 SbNU 413).

    [4] srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 8. 2001, sp. zn. I. ÚS 528/99 (N 126/23 SbNU 217)

    [5] srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. I. ÚS 643/04 (N 171/38 SbNU 367).

    [6] viz bod 30 nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2019, sp. zn. IV. ÚS 3500/18, nález Ústavního soudu ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 2087/08 (N 90/57 SbNU 179) nebo nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20.

    [7] bod 20 nálezu Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. II. ÚS 2108/14 (N 160/78 SbNU 409).

    [8] k tomu blíže například Reichhardt, Raimund M., von. Gesellschaftliche Bedarfsanalyse: Ansatz zur Ermittlung der Bürger-Präferenzen für öffentliche Güter. Berlin: Duncker und Humblot, 1979, s. 27 a násl.

    [9] srov. HURDÍK, J. a LAVICKÝ, P. Systém zásad soukromého práva. Brno, Masarykova Univerzita, 2010, s. 122.

    [10] srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. I. ÚS 3302/19.

    [11] bod 48 nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3642/20.

    [12] rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 9. 2017, č. j. 26 Cdo 4801/2016-164.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Barbora Pacáková (Weinhold Legal)
    7. 10. 2021
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dvojí kvalita potravin
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Ústavní soud ukončil pochybnosti ohledně ústavnosti úhradové regulace centrových léků
    • Obecný soud ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Prolomení nutnosti souhlasu vlastníka pozemní komunikace se zvláštním užíváním
    • Jak na zápis skutečného majitele – prakticky

    Související produkty

    Online kurzy

    • Framing v online prostředí a právo na sdělování autorských děl veřejnosti
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Nová právní regulace digitálního trhu a služeb
    • Posuzování platnosti autorskoprávních licencí
    • Vybrané aspekty nového zákona o odpadech
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Kurzy lektora
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Micková
    Mgr. Michaela Micková
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Regulační plán, územní plán s prvky regulačního plánu
    • Volba práva
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Z/C/H Legal poprvé ve své historii rozšiřuje počet svých partnerů
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Stanovisko NS k výkladu (výše) nezabavitelné částky v r. 2022 nejen při exekučních srážkách ze mzdy
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dovolená bez souhlasu zaměstnavatele
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 1.
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Whistleblowing, pokus r. 2022 – krok správným směrem, byť stále s významnými přešlapy. Nová vláda, nový rok, nový návrh zákona na ochranu oznamovatelů
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Volba práva

    I abstraktně formulovaná prorogační dohoda může dopadat na spory deliktní povahy, aniž by na ně musela výslovně odkazovat. Právní základ žaloby (resp. zda je žalovaný nárok smluvní...

    Insolvence

    Dojde-li ke změně v osobě věřitele postupem podle ustanovení § 18 insolvenčního zákona [lhostejno, že uplatnitelného (jen) přiměřeně k návrhu osoby k tomu legitimované dle § 183...

    Výpověď z pracovního poměru

    Existuje-li jeden pracovní poměr, v rámci něhož zaměstnanec zastává více pracovních pozic, a tento pracovní poměr je rozvázán jednou výpovědí, musí se pak použitý výpovědní...

    Jednatel (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li v pozvánce na valnou hromadu uvedeno, že na pořadu jednání bude „odvolání jednatele“, aniž je vymezen konkrétní důvod odvolání, a odpovídá-li tomu i návrh usnesení valné...

    Jistota (exkluzivně pro předplatitele)

    K opožděnému složení jistoty na náklady řízení (§ 11 odst. 1 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) se nepřihlíží.

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.