Jaké jsou náležitosti smlouvy o výkonu funkce jednatele stanoví zákon o obchodních korporacích v § 59 a následujících. V důvodové zprávě k zákonu o obchodních korporacích se v této souvislosti uvádí, že „Podmínky vzniku smlouvy o výkonu funkce jsou upraveny pouze v obecné rovině. Tato smlouva však vzniká vždy ex lege jmenováním – vzniká jako smlouva příkazní, ledaže se smluvní strany dohodnou jinak.“ V případě kapitálových společností, mezi které je řazena i společnost s ručením omezeným (srov. § 1 odst. 2 zákona o obchodních korporací), je však situace poněkud složitější. Smlouva o výkonu funkce má předepsánu povinnou písemná formu a je vyžadováno její odsouhlasení, včetně veškerých změn, nejvyšším orgánem společnosti, tj. valnou hromadou[1].

Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky, pokud umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby[2]. Nedodržení písemné formy smlouvy znamená její neplatnost. Nejedná se však o neplatnost absolutní, neboť v souladu s ustanovením § 582 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může být nedodržení předepsané právní formy jednání stranami ještě dodatečně zhojeno.

Další nezbytnou podmínkou platnosti smlouvy o výkonu funkce jednatele je její schválení valnou hromadou. Zákon tímto požadavkem sleduje především ochranu společníků s.r.o., aby se zabránilo excesům na straně jednatelů a ti si nenastavovali své odměny podle libosti a na úkor společnosti. Pokud by si jednatel vyplácel odměnu na základě smlouvy neodsouhlasené valnou hromadou, jednalo by se na jeho straně o bezdůvodné obohacení. Výkon jeho funkce je totiž v souladu s § 59 odst. 3 zákona o obchodních korporacích bezplatný, když odměňování nebylo sjednáno v souladu s tímto zákonem.

Stejným způsobem je v rozporu se zákonem o obchodních korporacích i situace, kdy smlouva o výkonu funkce odměňování jednatele žádným způsobem neupravuje[3]. Zákon o obchodních korporacích totiž ve svém § 60 stanoví, že údaje o odměňování představují nezbytnou náležitost smlouvy o výkonu funkce. Pokud tedy jednatel nechce svou funkci vykonávat bezplatně, musí jeho smlouva dále obsahovat:

• a) vymezení všech složek odměn, které jednateli náleží nebo mohou náležet, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,
• b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
• c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku, pokud mohou být jednateli přiznány, a
• d) údaje o výhodách nebo odměnách jednatele spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí jednatelem a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.

Jak vyplývá z výše uvedeného, zákon o obchodních korporacích chápe pojem odměňování jednatele velice široce. Zahrnuje v podstatě veškerá plnění poskytovaná mu v souvislosti s výkonem funkce, a to nejen plnění peněžitá, ale také plnění věcná (naturální), podíl na zisku či nárok na cenné papíry. Je přitom třeba brát v úvahu, že naturální plnění zahrnují například i poskytnutí bytu, automobilu, mobilního telefonu nebo notebooku. Vzhledem k tomu je třeba dát při úpravě odměňování jednatelů ve smlouvě velký pozor a upravit ho co nejkomplexněji. Zákon o obchodních korporacích ponechává v tomto směru na smluvních stranách, jakým způsobem vymezí jednotlivé složky odměňování, jestli konkrétní pevnou částkou nebo zda stanoví způsob výpočtu odměny. Výše odměny přitom může být navázána i na další skutečnosti jako hospodářský výsledek společnosti nebo splnění určitého cíle. Vždy se však musí jednat o způsob dostatečně jasný a určitý, aby se dala výše odměny stanovit jednoznačně.

Jiná plnění ve prospěch jednatele, než která vyplývají ze smlouvy o výkonu funkce, lze totiž jednateli poskytnout jen výjimečně[4]. Muselo by mu na ně plynout právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu obchodní společnosti schváleného valnou hromadou. Zákon o obchodních korporacích potom sice obsahuje v § 61 odst. 1 ještě i určitou „záchytnou“ klauzuli, dle které může být jednateli poskytnuto i jiné plnění, a to se souhlasem valné hromady a, byla-li zřízena dozorčí rada, pak s jejím vyjádřením. Poskytnutí takového plnění však zcela závisí na rozhodnutí valné hromady a jednatel na něj nemá žádný nárok.

Pokud stávající smlouvy jednatelů společností s ručením omezeným nesplňují výše uvedené požadavky a nepřizpůsobily se tak dle § 777 odst. 3 zákonu o obchodních korporacích, stane se s koncem června 2014 (konec přechodné šestiměsíční lhůty) výkon funkce jednatelů bezplatným. Na to by žádní jednatelé neměli zapomenout a pokud tak dosud neučinili, měli by své smlouvy o výkonu funkce ještě co nejdříve zrevidovat a případné změny nechat schválit valnou hromadou.

Mgr. Jiří Myšák,
advokát

TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.

Trojanova 12
120 00 Praha 2
 
Tel.: +420 224 918 490
Fax: +420 224 920 468
e-mail: ak@iustitia.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Viz § 59 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.
[2] Viz § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
[3] Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, str. 152 a násl.
[4] Viz § 61 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz