Lékařská komora radí pacientům, jak si stěžovat

 

PRAHA Bezmála osm a půl tisíce stížností ze strany pacientů řešila Česká lékařská komora za posledních sedm let. Přesto má vedení ČLK pocit, že si lidé v situaci, kdy se cítí poškozeni, neumějí správně poradit. Na internetu proto vyvěsila návod, jak na to.
"Počet podaných stížností je sice vysoký, ale vzhledem k počtu návštěv pacienta u lékaře za rok je to tak jedna, dvě setiny promile," spočítal prezident ČLK Milan Kubek. Zlomek stěžovatelů podle něj vyvrací obraz o špatných či nevhodně se chovajících lékařích.
Na druhou stranu se ale chce komora zbavit i podezření, že prohřešky svých členů kryje a neřeší. "Vzhledem k povinnému členství v komoře máme disciplinární pravomoc vůči všem aktivním lékařů v Česku," připomněl Kubek.
Komora připomíná, že stěžovat na lékaře si může nejen přímo poškozený, ale třeba i svědek události. "Chtěl bych ale upozornit, že ČLK nemůže řešit věci starší než jeden rok," uvedl Kubek. Roční promlčecí lhůta je dána stavovskými předpisy, podle právníka komory Jana Macha odpovídá lhůtám běžného přestupkového řízení.
Komora proto pacientům radí, aby stížnost na lékaře zaslali ČLK co nejdříve, třeba i před podáním trestního oznámení policii. Pokud případ policisté převezmou, řízení je přerušeno, ale promlčecí lhůta už neplatí.
Přestupkové řízení v ČLK je dvoukomorové, po okresních revizních komisích může případ přezkoumat ještě i centrální komise. A pokud není pacient či lékař s verdiktem spokojen, může se obrátit na soud. "Včasné podání stížnosti je důležité i proto, že komora může postihnout i neetické jednání či takové počínání, které není z hlediska policie trestné," uvedl Kubek. Provinilec může být postižen důtkou, pokutou až 30 000 korun, ale i vyloučením z ČLK, což se v podstatě rovná zákazu činnosti. Za sedm let byli nejpřísnějším způsobem potrestáni tři lékaři.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.