epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    19. 1. 2018
    ID: 106881upozornění pro uživatele

    Lze licenční smlouvu k autorskému dílu vypovědět bez udání důvodu?

    V praxi bývá v licenčních smlouvách k autorskému dílu velmi často ujednáváno, že licence, tedy oprávnění k užití autorského díla, je poskytována na dobu neurčitou. Oprávnění k užití autorského díla je však tzv. majetkovým autorským právem, přičemž doba trvání majetkových autorských práv k jakémukoli dílu je vždy autorským zákonem časově omezená, tedy netrvá věčně a neurčitě, ať si to smluvní strany jakkoli sjednají. Smluvně ujednaná doba neurčitá tak vždycky jednou nakonec musí skončit, o dobu zcela neurčitou se tak v zásadě jednat nemůže. Je tedy otázka, zda takto zvolená formulace doby neurčité je vůbec možná a správně sjednaná.

     
     Advokátní kancelář Kříž a partneři s.r.o.
     
    Nadto je z hlediska možnosti ukončení smlouvy podstatné, že závazky uzavírané na dobu neurčitou mají navíc zvláštní právní úpravu ohledně možnosti jejich ukončení, neboť mohou být v řadě případů vypovězeny i bez toho, aby si smluvní strany výslovně možnost výpovědi sjednaly (ust. § 1999 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

    Majetková autorská práva totiž zanikají až několik let po smrti autora, je tedy jisté, že jejich konec někdy nastane, ale nelze předem určit kdy tomu tak přesně bude. Majetková autorská práva trvají po celou dobu života autora a dále 70 let po jeho smrti (§ 27 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů). U autorských děl vytvořených společně více spoluautory se počítá doba trvání majetkových autorských práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil (§ 27 odst. 2 autorského zákona). U děl audiovizuálních se počítá doba trvání od smrti poslední ze zákonem určeného výčtu osob, které především audiovizuální dílo tvoří (§ 27 odst. 5 autorského zákona). Zvláštní úpravu doby trvání mají dále například i hudební díla s textem nebo díla anonymní a pseudonymní (§ 27 odst. 3 a 6 autorského zákona). Odlišnou úpravu mají dále práva související s autorským právem, jako například právo výkonného umělce k jeho výkonu, tato práva však v tomto článku ponecháme stranou a výklad ponecháme ve vztahu vyloženě k autorským dílům.

    Již z čistě logického hlediska lze dovodit, že doba vymezená trváním života autora, resp. pak ještě doba plynoucí po jeho smrti, musí být vždy časově určitá, jen nevíme, kdy její konec přesně nastane. Tedy právně lze doplnit, že víme, že konec doby nastane, ale nevíme kdy.

    I z hlediska právního, nauka ve své většině dovozuje[1], že majetková autorská práva vždy trvají určitou dobu, z podstaty tedy není možné jejich udělení na dobu zcela neurčitou. Z hlediska možnosti vypovědět udělenou licenci to znamená, že pokud si účastníci výslovně nesjednají vlastní smluvní možnost výpovědi, pak licenční smlouvu vypovědět nelze. Upřímně řečeno, v tomto se zdá být i právní úprava a její výklad poměrně logická, neboť by asi pro nabyvatele licence nebylo vždy zcela pochopitelné, že v souladu se zákonem by mohl licenci nabýt, a například hned po roce by o ni zase zcela legálně mohl přijít, neboť by mu ji poskytovatel licence mohl bez udání důvodu vypovědět. Taková zákonná úprava by asi nebyla zcela nejvhodnější. V oblasti autorského práva tak zákonnou možnost libovolné výpovědi dle ust. § 1999 občanského zákoníku aplikovat nelze, byť jinak celkově v oblasti duševního vlastnictví tato možnost s určitou úpravou výpovědní doby aplikovatelná být může (§ 2370 o.z.), a strany by si toho měly být vědomy. To se týká například udělení licence k užití ochranné známky. Naopak již ale lze dále i v oblasti autorského práva uvažovat o případné aplikaci možnosti předčasného ukončení závazku poskytnutého na určitou dlouhou dobu, aniž by k tomu byl od počátku vážný důvod (§ 2000 a.z.).

    Zajímavé však v této souvislosti je, že mimo oblast autorského práva je zřejmě poměrně rozsáhle vykládáno, že závazek poskytnutý na dobu života není co do času závazkem určitým, je tedy závazkem neurčitým a může být možné jej na základě obecné právní úpravy vypovědět. Například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2002, sp. zn. 33 Odo 203/2002, vyložil, že „Převzal-li účastník závazek bezplatného a doživotního užívání a bydlení vůči dalšímu účastníku, nebyl tímto závazkem určitě vymezen čas trvání závazku. Je jisté, že určitá událost (smrt člověka) nastane, zánik závazku je tedy vázán na událost, která nastane, ale není jisto, kdy nastane, jedná se tedy o rozvazovací podmínku, nikoli o stanovení času. Má-li být časový úsek omezen, musí být vymezen pevně, a to tak že se předem ví, kdy začíná a končí… Časový úsek trvání závazku vymezený neurčitě (smrtí účastníka) nelze posoudit jako časově omezený“. V konkrétním případě tak soud dovodil, že závazek je poskytnut na dobu neurčitou a lze jej obecně pojmout jako vypověditelný. V konkrétním případě to však možné nebylo, neboť soud dále dovodil aplikaci dodatečného ustanovení, tedy že v případě v zásadě ke zdržení se určité činnosti jako je umožnění užívání nemovitosti, je třeba aplikovat zákaz z možnosti výpovědí dle ust. § 582 odst. 2 dřívější právní úpravy dle z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, což dnes odpovídá zhruba ust. § 1999 odst. 2 o.z.

    Obecně tak zřejmě platí, že vymezení doby závazku po dobu života oprávněného, nemusí představovat závazek na dobu určitou a obecně lze uvažovat o možnosti jeho výpovědi bez udání důvodu dle ust. 1999 odst. 1 o.z. V oblasti autorského práva, tedy konkrétně výslovně u závazků k autorským dílům, však logický i odborný výklad zřejmě většinově dovozuje, že délka trvání majetkového autorského práva je dobou určitou, i když je určena předem neodhadnutelnou délkou života autora. Obecná možnost výpovědi bez udání důvodu tak aplikovatelná není.

    Stávající úprava autorskoprávní licence (§ 2371 a násl. o. z.) samozřejmě nijak nebrání smluvním stranám, aby si v případě potřeby sjednaly možnost libovolné výpovědi, případně aby licenci omezily jen na určitou dobu, nebo různě kombinovaly například udělení na dobu určitou a po jejím uplynutí možnost výpovědi. Vždy však s vědomím, že po uplynutí celkové doby trvání majetkových autorských práv licence vždy zanikne. Dílo se pak stane volné, lze jej tedy užívat i nadále, byť již ne například výlučně. Formulace, že licence se uděluje na dobu neurčitou, se tak obecně nejeví jako vhodná a obsahově přiléhavější je zřejmě například formulace udělení licence na celou dobu trvání majetkových autorských práv.


    JUDr. Martin Valoušek

    JUDr. Martin Valoušek
    ,
    advokát


    Advokátní kancelář Kříž a partneři s.r.o.

    Rybná 9
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 224 819 334
    Fax:    +420 224 819 343
    e-mail:    info@ak-kp.cz

    Právnická firma roku 2017
    ____________________________
    [1] Viz. Macek, J., in Hulmák a kol., Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část, 1. vydání, C.H. Beck 2014, str. 620, a dále Holcová, Křesťanová kom. k § 2370 o.z. ASPI PV594.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Martin Valoušek (Kříž a partneři)
    19. 1. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vnosy do společného jmění manželů a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Právo na přístup ke kamerovým záznamům: střet GDPR, informačního zákona a praxe veřejných institucí
    • Postoupení pohledávky na výživné jako novinka právní úpravy účinné od 1. 1. 2026
    • Jak zahájit provoz mezinárodní letecké linky do České republiky (EU): právní požadavky pro aerolinky ze třetích zemí
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Preventivně-sankční funkce náhrady nemajetkové újmy za porušení osobnostních práv pohledem Ústavního soudu
    • Odštěpný závod zahraniční společnosti optikou NIS2: Jak správně určit velikost podniku?
    • Zápis ochranné známky bez komplikací. Klíčem k úspěchu je kvalitní předběžná rešerše
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR
    • Byznys a paragrafy, díl 31. - létající pořizovatel ve světle nového stavebního zákona
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 28.04.2026Daňové kontroly (online - živé vysílání) - 28.4.2026
    • 29.04.2026Rozvod podle nových pravidel – očekávání a první zkušenosti (online - živé vysílání) - 29.4.2026
    • 30.04.2026Marketing a akvizice klientů s podporou AI (online - živé vysílání) - 30.4.2026
    • 06.05.2026Revoluce či evoluce, aneb co se skutečně mění v oblasti úpravy péče o nezletilé děti (online - živé vysílání) - 6.5.2026
    • 13.05.2026Náklady civilního řízení – se zaměřením na judikaturu Ústavního soudu (online - živé vysílání) - 13.5.2026

    Online kurzy

    • Zavinění, právní omyl a odpovědnost zaměstnance za škodu pohledem Nejvyššího soudu
    • Novinky ze světa AI pro právníky – leden až březen 2026
    • Disciplinární procesy v pracovním právu
    • Pracovní smlouva: co obsahovat musí, může, nesmí
    • Cesta k pracovnímu poměru
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 19.05.2026Rodina v právu a bezpráví: Rodinné právo – trampoty rodičů, dětí, advokátů - 19.5.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Vnosy do společného jmění manželů a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • 10 otázek pro … Pavla Staňka
    • Právo na přístup ke kamerovým záznamům: střet GDPR, informačního zákona a praxe veřejných institucí
    • Započtení
    • Odpovědnost členů statutárního orgánu za nepodání insolvenčního návrhu včas
    • Prekluze důvodu neplatnosti VH
    • Postoupení pohledávky na výživné jako novinka právní úpravy účinné od 1. 1. 2026
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo na přístup ke kamerovým záznamům: střet GDPR, informačního zákona a praxe veřejných institucí
    • TOP 5 judikátů z korporátního práva za rok 2025
    • Odpovědnost členů statutárního orgánu za nepodání insolvenčního návrhu včas
    • Vybrané otázky poskytování zdravotních služeb na dálku
    • Postoupení pohledávky na výživné jako novinka právní úpravy účinné od 1. 1. 2026
    • Preventivně-sankční funkce náhrady nemajetkové újmy za porušení osobnostních práv pohledem Ústavního soudu
    • Vnosy do společného jmění manželů a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Promlčení zápůjčky bez určení splatnosti v judikatuře Nejvyššího soudu
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Nepravomocné povolení stavby a změna územního plánu
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Velké tápání okolo švarcsystému
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu

    Soudní rozhodnutí

    Započtení

    U pohledávek, které mají zaniknout započtením na základě jednostranného právního jednání věřitele aktivní pohledávky (pohledávky užité k započtení) se náležitosti...

    Reorganizace

    Každý schválený reorganizační plán musí splňovat předpoklady uvedené v § 348 odst. 1 písm. a/, b/, d/ a e/ insolvenčního zákona. Zákonnost, poctivost, vyšší uspokojení než v...

    Soudní poplatky (exkluzivně pro předplatitele)

    Jakkoli Nejvyšší soud připustil výjimku z pravidla obsaženého v § 140a odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona v tom směru, že zákaz pokračování v řízení nebrání tomu, aby...

    Spotřebitel (exkluzivně pro předplatitele)

    Veřejnoprávní povaha činnosti nebo veřejně prospěšný účel nehrají zásadní roli při vymezení spotřebitelské smlouvy, respektive práva na ochranu spotřebitele. Platí sice, že...

    Správa společné věci (exkluzivně pro předplatitele)

    Pohledávka spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení, které získala třetí osoba užíváním společné věci, je pohledávkou solidární (§ 1877 a násl. o. z.), kterou může v...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.