epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 4. 2019
    ID: 109127upozornění pro uživatele

    Mimořádné vydržení dle §1095 Zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v platném znění

    Platný Občanský zákoník 89/2012 Sb., obsahuje ustanovení o mimořádném vydržení v § 1095. Obecně do našeho právního řádu a zejména nového občanského zákoníku (dále jen NOZ) byly zavedeny nejen instituty, které mají svou historickou tradici v českém právu, ale byly zavedeny také instituty zcela nové, které nebyly obsaženy v Občanském zákoníku 40/1964 Sb. Jedním z nich je institut mimořádného vydržení, který představuje poměrně zásadní změnu koncepce držby vlastnického práva, které vychází jednak z držby věci, ale také z držby práva, a to včetně práva vlastnického. V ustanovení § 989 odst.1NOZ je uvedeno, že vlastnické právo drží ten, kdo se věcí ujal, aby ji měl jako vlastník.

    NOZ se vrátil k principům držby a vydržení, který byly obsaženy v Obecném zákoníku občanském z roku 1811. Jelikož NOZ umožňuje v široké míře nabývání věcí od nevlastníka, posiluje tak i pozici např. vlastníka nemovitosti, zapsané v příslušném  Katastru nemovitostí. Lze předpokládat, že význam institutu vydržení do budoucna trochu poklesne.

    NOZ upravuje řádné vydržení v § 1089 a v § 1095 je upraveno mimořádné vydržení. Dle uvedeného ustanovení je možné vydržet vlastnické právo k nemovitostem nebo movitým věcem pouze na základě jejich dlouhodobého užívání, když základní podmínkou je poctivý úmyslu držitele.  Poctivý úmysl spočívá v tom, že předmětnou movitou věc skutečně užívá, i když nemá k dané věci žádný nabývací titul, kterým by mohl prokázat své vlastnické právo.

    Občanský zákoník platný do 31. 12. 2013 ve svém § 134 upravoval vydržení, když podmínkou   vydržení vlastnického práva movité věci byla potřebná  nepřerušená držba trvající 3 roky a u nemovitostí nepřerušená  doba  trvající 10 let. Do vydržecí doby se započítávala také doba, po kterou v řádné a poctivé držbě měl věc i předchůdce vydržitele.

    NOZ upravuje vydržení podrobněji a vychází se zmíněného § 134 Občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013. Dle této úpravy nestačilo, aby nějakou dobu, např. 10 let někdo užíval nemovitou věc v přesvědčení, že je jeho vlastnictvím, zcela zásadní byla existence právního titulu. K prokázání dobré víry se vycházelo se zápisu do příslušného katastru nemovitostí a v případě zrušeného nebo neplatného titulu bylo velmi těžké prokázat dobrou víru, jako nutnou podmínku pro vydržení.

    Lze konstatovat, že toto změnil právě institut mimořádného vydržení upravený v § 1095 NOZ, který stanoví: “Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak třeba zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.“  [3]

    Úprava mimořádného vydržení má podmínku, že v případě mimořádného vydržení movitých věcí je délka držby 6 let, u nemovitých věcí je zásadní délka 20 let držby a je zcela vynechán požadavek na existenci právního titulu držby.

    Modelová situace nastane, když někdo drží a užívá movitou či nemovitou věc, a nemůže dokázat svůj vlastnický titul proti tomu, kdo jeho vlastnictví popírá. Dalším příkladem je situace kdy byl např. převeden pozemek o chybně stanovené výměře, (větší výměře), než je výměra skutečná nebo pozemek, který je  chybně označený parcelním číslem, takže nabyvatel v dobré víře drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul. Mimořádné vydržení vylučuje případy, kdy ten, kdo popírá vlastnické právo, prokáže osobě, která se mimořádného vydržení dovolává, nepoctivý úmysl. Smyslem navržené úpravy je poskytnout zvýšenou ochranu podezřelým majetkovým stavům vzniklým před účinností NOZ. Ve věci mimořádného vydržení je třeba předpokladu, aby držba byla navenek patrná. Přitom sama skutečnost, že někdo užívá cizí věc, ještě nestačí jako  důkaz držby. Vyžaduje se důkaz, že držitel vykonává právo tak, jako by mu skutečně náleželo. Samotná držba nemusí být řádná. Právě pokud právní důvod není platný a účinný, připadá do úvahy pouze mimořádné vydržení. Důkaz byť i neplatného či neúčinného právního důvodu, však zakládá tomu, kdo se dovolává mimořádného vydržení výhody, uvedené právě v ustanovení §1095 NOZ. Držba také nemusí být poctivá, postačí absence nepoctivého úmyslu. V tomto je důležité ustanovení §1095, ze kterého vyplývá, že u mimořádného vydržení se požadavek poctivé držby nahrazuje požadavkem absence nepoctivého úmyslu. Nepoctivý úmysl musí vždy prokázat ten, kdo mimořádné vydržení popírá.

    Co je tedy mimořádné vydržení? Lze shrnout, že se jedná o způsob nabytí vlastnického práva k věci movité i nemovité osobou, která po zákonem stanovenou dobu věc drží jako věc vlastní tak, jak je uvedeno v §1095 NOZ. Taková osoba po určitou dobu drží určitou věc, užívá ji jako vlastník a má za to, že mu její vlastnické právo náleží. Rozdíl mezi řádným a mimořádným vydržením spočívá zejména v tom, že v případě řádného vydržení je nezbytné, aby držiteli svědčil řádný právní titul, například smlouva a prokázal důvod, že mu předmětná věc náleží. U mimořádného vydržení není nutné prokazovat právní titul držby, ale vydržitel nesmí svým jednáním sledovat nepoctivý úmysl a z toho vyplývá, že držba musí být poctivá. Zásadní rozdíl je ve vydržecí době. V případě mimořádného vydržení se jedná o dobu dvojnásobně dlouhou, tj. u nemovitých věcí 20 let, u věcí movitých 6 let. Samotný nepoctivý úmysl držitele vyplývá z toho, že držitel ví nebo s okolností by vědět měl, že vykonává právo, které mu nenáleží. Obecně poctivý držitel má stejná práva, jako držitel řádný. Poctivý držitel pak může s právem nakládat v rámci zákona obdobně jako s vlastním. [2]

    Důvodová zpráva k §1095 NOZ podává:  „S pomocí mimořádného vydržení lze poskytnout ochranu faktickým stavům, jejíž základ je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu. Jedná se například o situace, kdy někdo drží movitou věc, ale není z toho dokázat svůj vlastnický titul proti tomu, kdo jeho vlastnictví popírá, kdy byl převeden pozemek chybně stanovené větší výměře, než je výměra skutečná nebo pozemek chybně označen parcelním číslem, takže nabyvatel v dobré víře drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul. Je přirozené, že ani institut mimořádného vydržení nemůže dát průchod ochraně zjevné lsti a podvodů; proto se mimořádné vydržení vylučuje v případech, kdy ten kdo je popírá, prokáže osobě, která se mimořádného vydržení dovolává jeho nepoctivý úmysl. Účelem navržené úpravy není poskytnout zvýšenou ochranu podezřelým majetkovým stavům, vzniklých před účinností nového zákoníku, ať již k nim došlo v letech 1948-1989 anebo zejména v 90. letech minulého století“. [1]

    Na shora uvedené navazuje konstrukce zvláštního přechodného ustanovení § 3066 NOZ, které stanoví: „Do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabití účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve, než uplynutím dvou let ode dne nabití účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou a pěti let, jde-li o věc nemovitou“.

    Je tedy zřejmé, že zmíněná vydržecí doba nekončí u věcí movitých dříve, než uplynutím dvou let ode dne nabití účinnosti NOZ, jde-li o věc nemovitou, nemůže držitel nabít vlastnictví mimořádných vydržení dříve, jak po pěti letech. Mimořádné vydržení bude možné uplatnit dle tohoto ustanovení u movitých věcí nejdříve 1. 1. 2016 a u nemovitých věcí od 1. 1. 2019.

    Mgr. Jiří Vágner,
    advokát


    Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o.

    Sokolská třída 60
    120 00  Praha 2

    Tel.:       +420 224 941 946
    Fax:       +420 224 941 940
    e-mail:    advokati@akbsn.eu

    PFR 2018
    ____________________________________
    [1] Aktualizovaná důvodová zpráva prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš a kolektiv – Sagit, a.s. 2012
    [2] Občanský zákoník- komentář Petrov, Výtisk. Beran a kolektiv Nakladatelství  C.H. Beck2017
    [3] Vydržení vlastnického práva dle nového občanského zákoníku- epravo  JUDr. Tereza Jelínková a Mgr. Dana Libochowitzová 1. 7. 2013

     
    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Jiří Vágner (AK Brož & Sokol & Novák)
    5. 4. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • 10 otázek pro ... Martina Bendíka
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Korunové dluhopisy
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.