epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    17. 3. 2023
    ID: 116117upozornění pro uživatele

    Možné dopady německého zákona o náležité péči v dodavatelských řetězcích na české obchodní společnosti

    Bez většího zájmu české právnické i podnikatelské veřejnosti nabyl ve Spolkové republice Německo od 1. ledna 2023 účinnosti nový zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích, zkráceně označovaný jako LkSG (Lieferkettensorgfaltspflichtengesetz). Přitom ale platí, že tato nová německá právní úprava může mít i pro české obchodní společnosti z řady důvodů podstatně větší význam a možné dopady, než by se mohlo na první pohled zdát.

    Cíle zákona o náležité péči v dodavatelských řetězcích

    Zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích[1] je přelomový zejména tím, že do značné míry předznamenává blížící se evropskou právní úpravu povinností náležité péče tak, jak je tato obsažena v návrhu směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti.[2] Tato aktuálně projednávaná unijní směrnice, známá spíše pod anglickou zkratkou CSDD (Corporate Sustainability Due Diligence Directive), se totiž po svém schválení stane zřejmě již od 1. ledna 2024 právně závaznou i pro Českou republiku a bude spojena s povinností transpozice požadavků směrnice do vnitrostátního právního řádu.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Druhým, a to aktuálně významnějším aspektem zákona o náležité péči v dodavatelských řetězcích i pro české obchodní společnosti jsou možné přímé i nepřímé dopady v něm stanovených povinností. Cílem nového zákona totiž je ochrana lidských a sociálních práv, jakož i vybraných složek životního prostředí v rámci globálních dodavatelských řetězců, které mají své ústředí, hlavní sídlo anebo hlavní pobočku na území Spolkové republiky Německo a jež naplňují stanovená kritéria celkového počtu zaměstnanců.

    V praxi má přitom tato právní úprava vést k tomu, aby takto definované německé společnosti účinně sledovaly a kontrolovaly v rámci svých globálních řetězců dodržování minimálních sociálních a ekologických standardů, jež vyplývají zejména z příslušných mezinárodních úmluv. Zásadní je v této souvislosti ta skutečnost, že povinnosti náležité péče jsou zákonem nastaveny a upraveny pro dodavatelské řetězce nikoliv jen na základě přímých organizačně řídících vztahů (podniky ve skupině, koncern), ale částečně již i na základě prostého obchodního, resp. dodavatelského vztahu.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Působnost zákona

    Zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích se od 1. ledna 2023 vztahuje na všechny podniky bez ohledu na jejich právní formu, které mají své ústředí, hlavní sídlo nebo hlavní pobočku ve Spolkové republice Německo a zaměstnávají zde nejméně 3 000 zaměstnanců, a to včetně zaměstnanců vyslaných do zahraničí. Takto vymezená osobní působnost zákona se sice v současné době týká „pouze“ zhruba 900 podniků, ale s účinností od 1. ledna 2024 se kritérium minimálního počtu zaměstnanců sníží na 1 000 zaměstnanců, což povede k tomu, že povinnosti náležité péče podle LkSG se rozšíří na nejméně 4 800 podniků.

    Pokud uvážíme, jak úzké je korporátní, obchodní a dodavatelské propojení podnikatelského prostředí v České republice a v Německu, tak je nepochybné, že tím význam a dopady zákona o náležité péči v dodavatelských řetězcích na české obchodní společnosti zásadním způsobem vzroste. A půjde v tomto směru nejen o přímé dopady na dceřiné společnosti, ale i o dopady na jinak „nezávislé“ české společnosti, které jsou do příslušného dodavatelského řetězce zapojeny z titulu svého postavení přímého či nepřímého dodavatele.       

    K tomu je třeba navíc doplnit, že LkSG se vztahuje na všechny, shora uvedená kritéria splňující podniky, a to bez ohledu na sektor nebo obor podnikatelské činnosti, ve které povinné podniky působí, tj. zákon se vztahuje na takto určené výrobní i distribuční podniky, jakož i na poskytovatele služeb ve všech sektorech a oborech podnikání.

    Co jsou dodavatelské řetězce    

    Pro pochopení významu a dopadů nové německé právní úpravy je klíčová legální definice dodavatelského řetězce. Dodavatelský řetězec[3] je přitom v zákoně vymezen jako globální řetězec, který se vztahuje na všechny výrobky (zboží) a služby podniku, a zahrnuje přitom všechny činnosti, postupy a procesy probíhající na území Spolkové republiky Německo a v zahraničí, jež jsou potřebné k výrobě zboží nebo poskytování služeb. Pro upřesnění zákon dokonce tuto definici dále precizuje formulací, že dodavatelský řetězec zahrnuje vše „od těžby surovin až po dodání zboží nebo poskytnutí služby konečnému zákazníkovi“.   

    Z našeho pohledu je podstatná i druhá část legální definice dodavatelského řetězce, a to, že se dodavatelský řetězec týká jak podniku jako takového, tj. v rámci jeho vlastní podnikatelské (obchodní) činnosti, tak i jednání jeho přímých a nepřímých dodavatelů.

    Lidskoprávní a environmentální rizika

    Jak již bylo uvedeno, tak cílem zákona o náležité péči v dodavatelských řetězcích je ochrana lidských práv (včetně sociálních) a vybraných aspektů životního prostředí v rámci dodavatelských řetězců, a to formou řízení a minimalizace lidskoprávních a environmentálních rizik.

    Pokud jde o lidskoprávní rizika, tak z pohledu českého podnikatelského prostředí určitě nejsou problémem rizika spojená s porušováním zákazu dětské a nucené práce anebo různé formy uplatňování dominance, útlaku, vykořisťování nebo ponižování. V katalogu lidskoprávních rizik dle zákona jsou ale zařazena i taková rizika, která se mohou objevit či projevit i ve standardní vyspělé demokratické společnosti, jako jsou například rizika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, diskriminace a odvetných opatření za členství nebo funkci v odborech či jiných forem diskriminace a nerovného zacházení.

    Ve vztahu k v zákoně vymezeným environmentálním rizikům pak ani u nás nelze v pracovním kontextu vyloučit některá specifická rizika, jako ohrožení kvality půdy, znečištění vody nebo ovzduší, škodlivé emise hluku a nadměrná spotřeba vody.

    Povinnosti náležité péče podle LkSG

    Podle LkSG jsou podniky, na které se nový zákon vztahuje, povinny plnit ve svých dodavatelských řetězcích povinnosti náležité péče[4] ve vztahu k lidskoprávním a environmentálním rizikům, a to s cílem těmto rizikům předcházet nebo je minimalizovat, včetně případného ukončení s nimi spojených závazků.

    Na tomto místě je třeba poukázat na skutečnost, že povinnosti náležité péče podle LkSG zahrnují celou řadu dílčích povinností, a to konkrétně povinnost:

    • vytvoření systému rizik (Risikomanagement)
    • stanovení vnitropodnikové příslušnosti a odpovědnosti
    • provádění pravidelných analýz rizik (Risikoanalyse)
    • vydání prohlášení o zásadách (Grundsatzerklärung)
    • zavedení preventivních opatření ve vlastní podnikatelské činnosti a vůči přímým dodavatelům
    • přijímání opatření k nápravě
    • zřízení postupu pro podání stížností (Beschwerdeverfahren)  
    • uplatňování povinností náležité péče ve vztahu k rizikům u nepřímých dodavatelů
    • vedení příslušné dokumentace
    • podávání pravidelné výroční Zprávy o plnění povinností náležité péče (Bericht über die Erfüllung der Sorgfaltspflichten).  

    Platí přitom, že povinnosti náležité péče je třeba nastavit a plnit tak, aby toto vhodným způsobem zohledňovalo druh a předmět podnikání, způsobilost podniku jako přímého původce ovlivňovat lidská práva nebo životní prostředí, konkrétní lidskoprávní a environmentální rizika, předpokládanou četnost a závažnost pracovních úrazů a další relevantní okolnosti.

    Z hlediska uplatňování a vymáhání povinností náležité péče je zásadní, že kontrolu vykonává Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu (Bundesamt für Wirtschaft und Ausführungskontrolle, BAFA), který je oprávněn nejen přezkoumávat výroční Zprávy o plnění povinností neléžité péče, ale i kontrolovat plnění dalších povinností podle zákona. V tomto směru může BAFA ukládat i vysoké pokuty za přestupky spojené s porušením dílčích povinností náležité péče.

    Dopady zákona na české obchodní společnosti

    Zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích může mít na české obchodní společnost dopady v případě, že je dotčená česká společnost zapojena do příslušného dodavatelského řetězce z důvodu, že:

    • je členem nadnárodní skupiny (koncernu), která má ústředí, hlavní sídlo nebo hlavní pobočku ve Spolkové republice Německo a u které je mateřská, resp. řídící společnost povinnou osobou podle LkSG, nebo
    • je ve vztahu k německé povinné osobě přímým dodavatelem výrobků (zboží) anebo služeb, anebo
    • je ve vztahu k německé povinné osobě nepřímým dodavatelem výrobků (zboží) nebo služeb.

    V těchto případech pak lze od implementace požadavků LkSG u německé povinné osoby očekávat i příslušné požadavky na dotčené české obchodní společnosti, které se samozřejmě budou lišit podle toho, zda česká společnost je organizačně a právně členem nadnárodní skupiny (koncernu) anebo je „pouze“ jeho (jinak nezávislým) dodavatelem zboží či služeb.

    Pokud je česká společnost členem nadnárodní skupiny, pak po ní bude napřímo vyžadována součinnost při plnění všech povinností náležité péče, tj. od plnění povinností v oblasti systému řízení rizik a stanovení interní odpovědnosti, přes provádění analýz rizik, nastavení preventivních a nápravných opatření, a to až po zapojení do interního systému pro oznamování, zajišťování průběžné dokumentace plnění povinností a podávání Zpráv o plnění povinností náležité péče. Vedle toho samozřejmě bude po české společnosti v tomto případě vyžadováno i zajištění příslušné komunikace s přímými a nepřímými dodavateli v České republice.

    Jiná situace nastane v případě, že česká obchodní společnost je v postavení přímého dodavatele německé povinné osoby nebo jeho dceřiné společnosti v České republice, ale jinak je nezávislým podnikatelem. Bude přitom vycházeno ze základního požadavku, aby podniky (povinné osoby) přijímaly odpovídající preventivní opatření i vůči přímým dodavatelům. To znamená, že přímí dodavatelé musí být zahrnuti do politiky (zásad) pro plnění povinností dle zákona, činnost přímých dodavatelů musí být zohledněna v analýze rizik a přímí dodavatelé musí být zapojeni do systému pro podávání stížností a reportingového systému. Vedle toho pro přímé dodavatele v rámci dodavatelských řetězců vzniknou i různé formy povinné dokumentace, a to včetně přijetí Kodexu dodavatele. V krajním případě zde zákon počítá i s možností ukončení obchodního vztahu s přímým dodavatelem, pokud by tento odmítal poskytovat potřebnou součinnost a vedlo by to k významným lidskoprávním a environmentálním rizikům.

    Určité povinnosti v rámci dodavatelského řetězce vznikají i v případě nepřímých dodavatelů (subdodavatelů). V tomto směru musí německé povinné společnosti zavést a nastavit systém pro stížnosti tak, aby mohli oznámení o lidskoprávních nebo environmentálních rizicích anebo porušení s nimi spojených povinností oznamovat rovněž osoby, které jsou do systému zapojené z důvodu hospodářské činnosti nepřímého dodavatele. Další povinnosti ve vztahu k řízení rizik by pak mohly vzniknout v souvislosti s tím, že by povinná osoba získala podložené informace o tom, že u jeho nepřímých dodavatelů může docházet k porušování lidskoprávních nebo environmentálních povinností.

    Na tomto základě by pak povinná osoba musela provést v tomto směru analýzu rizik,  zavést vůči takovému nepřímému dodavateli odpovídající preventivní a kontrolní opatření, jakož i vypracovat a implementovat plán pro zabránění, ukončení nebo minimalizaci rizik.

    JUDr. Pavel Koukal   
    advokát / Associate Partner

    Rödl & Partner_logo

    Rödl & Partner

    Platnéřská 2 
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 236 163 111

    E-mail: pavel.koukal@roedl.com


    [1] Úplný název zákona je: Gesetz über die unternehmerischen Sorgfaltspflichten in Lieferketten. Dostupný >>> zde.

    [2] Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937. Dostupné >>> zde.

    [3] Něm. Lieferkette.

    [4] Něm. Sorgfaltspflichten, , angl. due diligence.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Pavel Koukal (Rödl & Partner)
    17. 3. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Fungování Rady pro rozhodování sporů podle Červené knihy FIDIC
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.