epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 1. 2016
    ID: 100174upozornění pro uživatele

    Možnosti obhajoby ve využití zásady in dubio pro reo v řízení proti uprchlému

    Zásada „in dubio pro reo“ je jednou ze stěžejních zásad českého, resp. evropsko-kontinentálního trestního procesu. Jejím obsahem je pravidlo, že je vždy nutno v případě pochybností o zjištěném skutkovém stavu přiklonit se ke skutkové verzi pro obviněného příznivější. Tato se uplatní pouze u otázek skutkových, u otázek právních platí, že soud zná právo.[1] Uvedená zásada je integrální součástí širšího principu presumpce neviny jako jednoho ze základních postulátů trestního procesu zakotveného nejen v trestních předpisech v § 2 odst. 2 TrŘ, ale také v rovině ústavní v čl. 40 odst. 2 Listiny a panevropské čl. 6 odst. 2 Úmluvy.

     
    Mgr. Adam Kopecký, LL.M., advokát 
     
    Presumpce neviny ve své podstatě znamená, že na obviněného je třeba vždy nahlížet jako na nevinného, dokud není jeho vina vyslovena pravomocným rozhodnutím nezávislého a nestranného soudu. Základní tezí pak je, že vina obviněného musí být naprosto nepochybně prokázána v rámci spravedlivého a zákonného trestního řízení soudem, jako jediným orgánem rozhodující o vině a trestu (čl. 40 odst. 1 Listiny).

    Taková vina obviněného může být vyslovena pouze na základě správně zjištěného skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Skutkový stav pak zjišťují orgány činné v trestním řízení v souladu se zásadou materiální pravdy.[2] Materiální pravdou, resp. zjištěním skutkového stavu v její rovině, rozumíme snahu o pokud možno obsahově pravdivé zjištění skutkového stavu, který je orgán činný v trestním řízení schopen subjektivně zjistit.[3]

    Zásada presumpce neviny je tedy pevně spjata se zásadou materiální pravdy, kdy vzájemně napomáhají svému uplatnění. Vyjadřuje v sobě povinnost orgánů činných v trestním řízení prokázat úplně a nepochybně vinu obviněného. Ty jsou tak povinny odstranit všechny důvodné pochybnosti o vině obviněného, kdy jen tehdy pak lze vynést odsuzující rozsudek. Jinak řečeno, není-li vina obviněného plně prokázána, musí být vynesen rozsudek zprošťující. V tomto smyslu platí pravidlo, že nedokázaná vina má tentýž význam jako dokázaná nevina.[4]

    Je to tedy stát, konkr. obžaloba, kdo nese důkazní břemeno při dokazování o vině obviněného. Obviněný není zásadně povinen dokazovat žádnou skutečnost, tedy ani svědčící v jeho prospěch nebo neprospěch. Jen ze skutečnosti, že obžalovaný nějakou okolnost nepopřel, nelze dovozovat, že tato okolnost odpovídá skutečnosti. Ani z toho, že obžalovaný ke svému tvrzení nenabídl důkazy, nelze činit závěr, že tvrzení je nepravdivé a že pravdou je jeho opak. Obviněný tak zásadně není povinen dokazovat svoji nevinu.[5]

    Z výše uvedeného lze uzavřít, že platí logická rovnice, že obviněnému lze dokázat vinu pouze za splnění předpokladu řádně zjištěného skutkového stavu věci v souladu se zásadou materiální pravdy, kdy tento skutkový stav je zjištěn relevantními a řádně v řízení pořízenými a provedenými důkazy. Tedy jinak řečeno, pro odsouzení je nutno procesně relevantním způsobem prokázat skutkovou verzi obžaloby, a to způsobilými důkazy.

    Zároveň jsou orgány činné v trestním řízení, a zejména soud, povinny, pokud se přikloní k verzi obžaloby, řádně vysvětlit, jak se vypořádaly s argumenty obhajoby a proč neuvěřily skutkové verzi obviněného, resp. jakým způsobem tuto verzi vyvrátily (§ 125 odst. 1 TrŘ).

    A zde se vracíme opět k výše zmíněné zásadě in dubio pro reo, která se uplatní za situace, kdy není důkazním řízením dosaženo praktické jistoty o existenci relevantních skutkových okolností. Pokud jsou tedy přítomny důvodné pochybnosti ve vztahu k zjišťované skutkové verzi, kdy se nelze přiklonit ke skutkové verzi obžaloby, a to ani provedením dalšího možného dokazování, je nutno rozhodnout vždy ve prospěch obviněného. Jednoduše řečeno, při stejném výsledku dokazování se nelze přiklonit k pro obviněného skutkové verzi nepříznivé.[6]

    Pro obhajobu zajímavá situace může nastat v řízení vedeném v režimu uprchlého obviněného. Řízení proti uprchlému je jedním ze zvláštních způsobů řízení upravený v hlavě dvacáté TrŘ, a lze ho konat proti tomu, kdo se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině nebo tím, že se skrývá (§ 302 a násl. TrŘ). Zvláštností tohoto řízení je skutečnost, že obviněný musí v jeho rámci mít vždy obhájce a tento obhájce má stejná práva jako obviněný (§ 304 TrŘ). Díky tomu, že má obhájce stejná práva jako obviněný, se obhájci otevírá daleko více možností pro jeho postup ve prospěch obviněného. Obhájce tak mimo práv, které mu automaticky přiznává TrŘ, konkr. § 41 TrŘ, získává i práva standardně náležející pouze obviněnému (§ 33 TrŘ).

    Obhájce je tak v řízení proti uprchlému oprávněn vyjadřovat se ke všem skutečnostem, které jsou obviněnému kladeny za vinu a k důkazům o nich, může uvádět okolnosti a důkazy sloužící obhajobě, činit návrhy, podávat žádosti a opravné prostředky. Kromě jiného je pak také oprávněn uvádět skutečnosti ohledně skutkového stavu věci, uvádět okolnosti, které obvinění zeslabují nebo vyvracejí, a nabídnout o nich důkazy (srov. § 92 odst. 2 TrŘ).

    A právě díky těmto oprávněním se obhajobě otevírají další možnosti k uplatnění zásady in dubio pro reo v trestním řízení. Obhajoba je oprávněna tvrdit skutečnosti ohledně skutkového stavu, které vinu obviněného vyvrací nebo zmírňují, a obžaloba je pak povinna se s těmito skutečnostmi vypořádat a dokázat jejich případnou neexistenci, resp. dokázat skutkovou verzi svědčící o vině obviněného.

    Pro ilustraci lze uvést konkrétní případ: Obviněný stíhaný jako uprchlý je obviněn z trestného činu zanedbání povinné výživy dle § 196 odst. 1 TrZ, kterého se měl dopustit svým jednáním spočívajícím v neplnění zákonné vyživovací povinnosti, jejíž výše a způsob mu byl stanoven soudem. Na první pohled banální případ, přesto se obhájci otevírají daleké možnosti způsobu obhajoby.

    Obecně je pro trestnost určitého skutku třeba, aby takový skutek, tedy jednání určité osoby, naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty toho kterého trestného činu včetně protiprávnosti a zavinění. U trestného činu zanedbání povinné výživy je třeba k naplnění jeho trestnosti i kladné zjištění, že povinnému k jeho úhradě nebránila v jeho platbě překážka objektivní povahy. Takovou překážkou může být např. hospitalizace v nemocničním zařízení, vis maior, válečný konflikt apod.

    Pokud tedy taková překážka objektivní povahy znemožňující řádné hrazení výživného na straně povinného existuje, nelze hovořit o spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy, neboť absentuje subjektivní stránka v podobě zavinění, protože povinný (obviněný) hradit dané výživné objektivně nemůže.[7]

    Obhajoba v rámci daného řízení proti takovému obviněnému může tvrdit, že na straně obviněného mohou existovat takové překážky objektivní povahy, které mu řádné hrazení výživného znemožňovaly.

    Jedná se pak o tvrzení ohledně skutkového stavu věci (existence překážek), se kterými jsou orgány činné v trestním řízení povinny se vypořádat. Pro pozitivní vyslovení viny je pak dle názoru autora s ohledem na výklad zásad uvedený výše nutné, aby bylo zjištěno, že takové objektivní překážky neexistují. To je zvláště obtížné za situace, kdy je obviněný stíhán jako uprchlý a o jeho pobytu a poměrech není ničeho známo. Nicméně orgány činné v trestním řízení jsou i přesto povinny dokázat vinu obviněného a prokázat naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu obviněným, neboť obviněný není povinen dokazovat svoji nevinu, ani není povinen nabízet důkazy svědčící pro jeho skutkovou verzi (jak bylo uvedeno výše).

    Pokud tedy orgány činné v trestním řízení nejsou schopny prokázat neexistenci překážek objektivní povahy, je nutno rozhodnout v duchu výše uvedené zásady in dubio pro reo ve prospěch obviněného a předpokládat jejich existenci. V takovém případě pak nelze bez dalšího uznat takového obviněného vinným daným trestným činem.

    Jako určité řešení dané situace se autorovi jeví přerušení trestního řízení, neboť pro nepřítomnost obviněného nelze danou věc náležitě objasnit. Konkr. tedy objasnit skutečnost, zdali existují na straně obviněného překážky objektivní povahy či nikoliv. Až poté, co bude uprchlý obviněný nalezen, lze tuto skutkovou otázku náležitě objasnit.

    Nutno zdůraznit, že předestřený názor i dané řešení jsou pouze názorem autora, který je jako praktikující advokát a obhájce použil v rámci obhajoby v trestním řízení. Nicméně daná problematika by si jistě zasloužila širší diskuzi a případná reakce z řad odborné veřejnosti by byla jistě vítaná.


    Mgr. Adam Kopecký, LL.M.,
    advokát


    Mgr. Adam Kopecký, LL.M., advokát

    Palác Chicago
    Národní 58/32
    110 00 Praha 1 – Nové Město

    Tel.:    +420 736 65 65 00
    e-mail:    kopecky@ak-kopecky.cz

    ----------------------------------------
    [1] Dle zásady iura novit curia, tedy že soud zná právo. Ví, kterými pravidly se má při svém rozhodování řídit.
    [2] Ke způsobu zjišťování skutkového stavu s ohledem na zásadu materiální pravdy např. Pipek, J.: Nad paragrafem 2 odstavec 5, věta první, trestního řádu, Právní rozhledy 8/1999, Praha, 1999, s. 41
    [3] Zatímco formální pravdou se rozumí pravda, která je za pravdu prohlášena podle příslušných procesních předpisů, tedy to, co je formálně za pravdu uznáno. Zásada formální pravdy se typicky uplatňuje v rámci civilního sporného řízení.
    [4] srov. Fenyk, J., Císařová, D., Gřivna, T. a kol. Trestní právo procesní. 6. vydání. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2015, s. 107
    [5] Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 25
    [6] Srov. bohatou konstantní judikaturu vysokých soudů ČR, např. rozhodnutí Ústavního soudu vydaná v řízeních pod sp. zn. II. US 1975/08, II.ÚS 658/14, IV.ÚS 787/13, IV. ÚS 36/98, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. 11 To 27/90
    [7] I u nejnižšího stupně zavinění v podobě nevědomé nedbalosti je vyžadováno, aby pachatel měl a mohl vědět, že svým jednáním může způsobit ohrožení nebo porušení trestním zákonem chráněných zájmů. V případě, že jedna z daných složek absentuje (měl nebo mohl), nelze hovořit ani o nedbalostním zavinění.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Adam Kopecký, LL.M.
    26. 1. 2016
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva
    • Ústavní meze pro využití institutu prohlášení viny
    • Trestní řízení se vede pro skutek, nikoli pro popis skutku
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 13.05.2025Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 13.05.2025Due Dilligence – jak nechybovat při prodeji firmy (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Make Důvodová zpráva great again
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
    • 10 otázek pro ... Martina Wintera
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Americká celní politika Donalda Trumpa a možné dopady na českou ekonomiku
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo

    Soudní rozhodnutí

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Kontradiktornost řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.

    Vyšetřování

    Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.