epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    4. 12. 2003
    ID: 22257upozornění pro uživatele

    Nebojme se bát Evropské ústavy I.

    Přinášíme první ze série tří článků na téma euroústavy autora Tomáše Haase, žijícího od roku 1969 střídavě v USA a Kanadě, absolventa University of Toronto v oborech politické vědy a historie. Autor v současné době pracuje jako nezávislý konsultant. Věříme, že „pohled od jinud“ bude pro naše čtenáře zajímavým přínosem k diskuzi o tomto tématu.



    Nebojme se strašáka Evropské ústavy, nabádá nás naše vláda a naše media. Dokonce i v TV NOVA, kterou běžný čtenář českého tisku bude asi těžko pokládat za vládní televizi se hned v úvodu Střepin, 12.10.2003, Stanislav Brunclík ptá , "zda se máme bát strašidla zvaného Evropská ústava". Dalším takovým "strašidlem" je tzv. "superstát", o kterém nás rovněž vláda a media ujišťují, že je jen strašákem, že nic takového navržená euroústava nezakládá.

    Návrh Evropské Ústavy zakládá politický a ekonomický útvar, který má presidenta, vládu, legislativu, soudní moc, definované hranice, společný ekonomický prostor, společnou měnu, společnou zahraniční politiku, policii, ozbrojené síly, právní subjektivitu a ústavu. Pokud někdo dokáže lépe vyjmenovat atributy státu, chtěl bych je slyšet. Nemám pochybnosti, že je to stát, otázka je jen jaký stát.

    Má členské státy, které si udržují vlastní subjektivitu, není to tedy jednotný národní stát, není to ale ani federace s centrální vládou, a státními vládami, u které je přesné a jasné rozdělení pravomocí. Zdá se spíše, že se jedná o jakousi konfederaci států, které si udržují vlastní, byť ústavou značně limitovanou suverenitu, s centrálními orgány, jež jsou podivným konglomerátem politicky unikátních institucí.

    Je zde Evropská rada, kterou tvoří předseda Evropské komise a hlavy států, nebo předsedové vlád členských zemí. Nemá žádnou rozhodovací ani normotvornou úlohu a pravomoc, podle ústavy dává Unii podněty nezbytné k jejímu rozvoji a vymezuje její směry a její obecné politické priority. Jediná její přímá ústavní role je volba jejího předsedy, který representuje Unii navenek, a po zasedání Rady dává zprávu Evropskému parlamentu. Jeho funkce je podobná funkci presidentů republik, a skutečně, jeho titul v angličtině, jednom z úředních jazyků Unie, nezní "Chairman", předseda, ale "President of the European Council"

    Druhou evropskou institucí je Rada ministrů. Má dokonce tři role, může vystupovat jako Rada pro všeobecné záležitosti, a v této roli zajišťuje zasedání Evropské rady. Může vystupovat jako Rada pro zahraniční záležitosti, v této roli vypracovává zahraniční politiku Unie a konečně i vystupuje jako Rada ministrů, a v této roli spolu s Parlamentem schvaluje evropské zákony navržené Evropskou komisí.

    Evropský parlament, další z evropských institucí, je orgánem kontroly a konzultace. Je rovněž schvalovacím orgánem pro návrhy evropských zákonů, předložených Komisí. Ani jeho poslanci, ani parlament jako celek nemají pravomoc evropské zákony navrhovat, ústavní role Evropského parlamentu je ještě slabší, než je role senátu v českém ústavním systému.

    Návrh Ústavy pro Evropu vznikl jako závěrečný dokument Konventu, jehož zadáním bylo, podle usnesení Laekenské Deklarace, zjednodušit nepřehledný spletenec smluv, zprůhlednit práci evropských institucí, a jak dokument říká hlavně "přiblížit evropské instituce jejím (evropským) občanům", kteří cítí, že "Unie by se měla věnovat jejich konkrétním problémům, místo intervence do, a kontroly věcí, které svou povahou spíše přísluší členským státům a regionům, a které je lépe ponechat jejich vlastním voleným zástupcům. Hlavně (evropští občané) cítí, že se v Unii až příliš často rozhoduje za jejich zády (out of their sight), a chtějí lepší, účinnější demokratickou kontrolu."

    Konvent svůj mandát naplnil skutečně zajímavým způsobem, výsledkem jeho práce je dokument který má 54253 slov, a jediný jeho článek věnovaný jedinému evropskému orgánu, který je demokraticky volen evropskými občany, má dva odstavce, z nichž druhý popisuje způsob jeho volby, a první, ten hlavní, který definuje jeho ústavní roli a pravomoci, má jen dvě krátké věty:

    Článek I-19: Evropský parlament
    1. Evropský parlament vykonává spolu s Radou normotvornou a rozpočtovou úlohu, úlohu politické kontroly a konzultace podle podmínek stanovených v Ústavě. Volí předsedu Evropské komise.

    To co mělo být návrhem reformy Evropských institucí, návrhem reformy nedemokratických, neprůhledných a byrokratických postupů, jež podle vlastních dokumentů Evropské unie vedly k obavám, že evropští občané se přestávají s Evropskou unií identifikovat, že mezi nimi vzrůstá pocit bezmocnosti nad absencí kontroly rozhodování evropských byrokratů, a neprůhledností rozhodovacích postupů, vyřešil konvent jednoduše.

    Na otázku Laekenské Deklarace, zda by "role Evropského parlamentu neměla být posílena", odpověděl tím, že jí věnoval 24 z 54253 slov návrhu ústavy, a aby snad nevznikly pochybnosti o tom, kde jsou hranice zákonodárné a kontrolní moci evropských občanů, a kam až je dovoleno jedinému jimi volenému orgánu unie zajít, pokud by snad chtěl naplnit svou ústavní roli, tyto hranice evropskému parlamentu v jiném článku návrhu vymezil:

    Článek I-25
    2. Nestanoví-li Ústava jinak, může být normotvorný akt Unie přijat pouze na návrh Komise

    Není to evropský občan, není to jím zvolený evropský parlament, kdo má skutečnou rozhodovací a zákonodárnou moc v nové Evropě. Je to Evropská komise, orgán, jehož předsedu volí Evropský parlament (a tím vykoná jediné rozhodnutí, ke kterému jej ústava zmocňuje), který si sám vybere členy Komise, z kandidátů navržených členskými státy. Evropský komisař není evropskými občany voleným činitelem, je úředníkem vybraným a jmenovaným bez jakékoliv možnosti parlamentní kontroly, parlament nemá právo jmenování komisařů zamítnout. Komise je jediným výkonným orgánem Unie, a Komise je zároveň, až na několik ústavou stanovených výjimek, jediným autorem evropských zákonů, nařízení, směrnic a regulací.

    Může mi být namítnuto, že vlastní orgány Evropské unie jednají jenom v těch oblastech, ve kterých se členské státy vzdaly části své suverenity, a moc Evropské unie, a její Rady lidových komisařů, sahá jen tam, kam jí suverénní členské státy dosáhnout dovolí. Konec konců i zástupci Evropských států si byli vědomi kompetenčních konfliktů a problémů, a jejich příčin, viz opět Laekenská Deklarace:

    "Nakonec je zde otázka jak zajistit, aby předefinování rozdělení kompetencí nevedlo k plíživému rozšíření pravomocí Unie, a jejímu neoprávněnému pronikání do oblastí exkluzivních pravomocí členských zemí."
    "Neměly by (členské státy) dostat záruky, že oblasti jejich vlastních kompetencí nebudou omezovány?"

    Konvent i tuto otázku ve svém návrhu ústavy elegantně vyřešil. Ty oblasti, které nejsou exkluzivními oblastmi působnosti Unie, včlenil do skupiny tzv. sdílených oblastí kompetence, a aby pronikání Unie a její Komise do suverénních pravomocí členských zemí nebylo plíživé a neoprávněné, Unii k němu v návrhu ústavy oprávnil. Ústavní definice sdílení kompetencí totiž znamená, že pokud Unie a její Komise nechce uplatnit vlastní zákon, nařízení, příkaz, nebo regulaci, může tak učinit ten suverénní členský stát. Pokud se ale Komise rozhodne, že jejím zájmům bude lépe vyhovovat její vlastní norma, má taková evropská norma přednost před vlastní legislativou dotyčné země. Pokud ta už má existující legislativu, nebo závazné právní normy, musí je přizpůsobit normě evropské, pokud je nemá, nesmí je vytvořit tam, kde už evropská norma existuje. Celé se to jmenuje "sdílení kompetencí", a není to "newspeak", je to "eurospeak". Jediné oblasti, ve kterých kompetence zůstala v rukou členských států jsou školství a zdravotnictví (oblast veřejného zdraví je ovšem sdílená, a nepochybně si evropští byrokraté v rámci sdílení této působnosti odůvodní, tam kde to budou potřebovat, i zásahy a regulace do zdravotnictví)

    Článek I-11: Druhy působnosti
    2. Svěřuje-li v určité oblasti Ústava Unii působnost sdílenou s členskými státy, Unie a členské státy mají v této oblasti pravomoc přijímat právně závazné akty. Členské státy vykonávají svou působnost v rozsahu, v jakém ji nevykonala Unie nebo se ji rozhodla přestat vykonávat.

    Článek I-36: Prováděcí akty
    1. Členské státy přijmou ve svém vnitrostátním právním řádu všechna opatření nezbytná pro provedení právně závazných aktů Unie.

    Neznám jediný příklad v novodobé historii, s výjimkou fašistických a komunistických diktatur, kdy bylo tolik skutečné a nekontrolované moci koncentrováno v rukou jediného nevoleného jednotlivce nebo orgánu.

    Otázka zda se Česká republika má či nemá stát částí nadnárodního státu je zcela legitimní, a dá se argumentovat pro i proti. Konec konců český stát byl částí různých nadnárodních celků po největší část svých dějin, a nebyla to vždy a jenom negativní experience. Dokonce jedno takové údobí českých dějin, doba panování pozdních Přemyslovců a Lucemburků, zejména Karla IV, byla dobou, kdy se český stát stal jednou z evropských velmocí. Je ale třeba se ptát jaký bude ten nadnárodní celek, definitivně to nebude ten, do kterého jsme loni vstupovali, a otázkou je, zda jej chceme v nabízené formě.

    Domnívám se, že Konvent nesplnil zadání Laekenské Deklarace. Jeho návrh nezakládá skutečnou reformu v žádné oblasti zadání, neruší jedinou z té džungle smluv, kterou měl zpřehlednit, (například všechny podmínky vstupu, které nám vláda vyjednala v připojovací smlouvě zůstávají v platnosti), konzervuje negativní prvky dosavadní evropské zkušenosti, nijak neomezuje, a ve většině oblastí naopak přidává kompetence evropské byrokracii. Nebude schopen evropským občanům dát pocit, že procesy kterými vznikají evropská rozhodnutí, zákony a direktivy jsou více demokratické a transparentní, a že nad nimi má větší kontrolu. Proto se obávám, že problémy, které měl Konvent pomoci vyřešit a odstranit přijetím navržené ústavy naopak porostou, a povedou v budoucnosti k vážným krizím.

    Tomáš Haas
    thaas@rogers.com


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Tomáš Haas
    4. 12. 2003

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Důkladnější přezkum rozhodnutí vydaných Rozhodčím soudem pro Sport
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc červen 2025
    • Digitální marketing: Rozhodnutí belgického soudu ve věci IAB Europe
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.09.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Spolehlivost osoby v civilním letectví
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Matzner: Řešme také jak dál s AML. A vyvarujme se nadměrné zátěži a zbytečné byrokracie
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Jednočinný souběh (exkluzivně pro předplatitele)

    Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...

    Obnova řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...

    Oddlužení (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li být jediným příjmem, z nějž je dlužník za trvání oddlužení schopen splácet pohledávky svých věřitelů, částka, kterou se označený dárce zavázal v darovací smlouvě...

    Prodej jednotky (exkluzivně pro předplatitele)

    Účelem prodeje jednotky podle § 1184 o. z. je primárně ochrana vlastnického práva (a jeho výkonu) ostatních vlastníků jednotek, byť může mít také sankční povahu – postih...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.