10. 12. 2003
ID: 22258upozornění pro uživatele
Nebojme se bát Evropské ústavy II
Přinášíme druhý ze série tří článků na téma euroústavy autora Tomáše Haase, žijícího od roku 1969 střídavě v USA a Kanadě, absolventa University of Toronto v oborech politické vědy a historie. Autor v současné době pracuje jako nezávislý konsultant. Věříme, že „pohled od jinud“ bude pro naše čtenáře zajímavým přínosem k diskuzi o tomto tématu.
Naší tragedií je, že ani ve chvíli, kdy jde o otázky naší budoucnosti, naší státní suverenity, naší budoucí role v evropské ekonomii a evropské politice není naše vláda schopna podrobit tyto otázky široké veřejné diskusi, postupuje podobně jako v referendu o připojení, pokud hledám informace o postoji vlády, o jejích úmyslech o jejích cílech, nenajdu je. Naše vláda je považuje za svůj soukromý majetek, a nejen že necítí potřebu o nich s občany diskutovat, ale necítí ani potřebu je o nich informovat. Je zajímavé se podívat na vládní server www.euroskop.cz. Ani tam se moc nedozvíme, ale najdeme tam alespoň minimální informace o postojích evropských zemí k návrhu Ústavní smlouvy. Všech evropských zemí, kromě té, která tento server pro informaci svých občanů zřídila, České republiky. Místo otázek, které jsem zde vyjmenoval, které jsou důležitými a legitimními otázkami pro tento stát a jeho občany, řeší pro občana euroskop otázku skutečně v tuto chvíli zásadní a aktuální, "Budu moci jezdit po českých silnicích s Trabantem i po našem vstupu do EU?"
Ano na té stránce je i plošně daleko menší odkaz vyzývající nás k zapojení do diskuse o návrhu evropské ústavy. To že se do ní zapojilo do dnešního dne zatím 9 čtenářů euroskopu by mělo vládu trochu vyburcovat, ale zdá se, že je to přesně stav, který jí vyhovuje.
(Abych byl objektivní, musím dodat, že podobně se k otázce staví i euroskeptici. Tam kde vláda řeší otázky našich motoristů po vstupu do Unie, euroskeptici na jejich serveru sice daleko konkrétněji a věcněji, ale stejně aktuálně, podávají čtenářům stovky jistě dobrých důvodů, proč do té Unie nevstupovat. Jakoby jim uniklo, že tam už jsme, a že otázka dne nezní zda do Unie, ano či ne, ale jaká ta Unie bude.)
Český občan, pokud vůbec nějakou informaci o návrhu euroústavy od vlády dostane, dostává informace stejného druhu, jako je ta, kterou dal pan premiér Špidla poslanecké sněmovně parlamentu, a která vlastně shrnuje vše, co je nám vláda ochotna, nebo schopna říci:
"Naše stanoviska jsou jasná a strategie je zřetelná. Je v zájmu České republiky, aby Evropa byla efektivní, je v zájmu České republiky, aby Evropa byla demokratická, je v zájmu České republiky, aby se otevíraly prostory pro další integrace, je v zájmu České republiky, aby se zachovala rovnost mezi jednotlivými státy. Ano, to jsou naše zájmy, to jsou celkové cíle se kterými do debaty vstupujeme."
Taky vám je to už jasné a zřetelné?
Pan ministr zahraničí Cyril Svoboda byl jako vždy daleko konkrétnější. K důležité otázce demokratického deficitu Evropské unie, která byla jedním z problémů, které měl Konvent řešit, a která je v ústavě vyřešena způsobem, který jsem nastínil výše, se pan ministr vyjádřil takto:
"Pokud jde o Evropský parlament, to je v rukou voličů. To rozhodnou voliči, protože budou volby do Evropského parlamentu. To je demokratický proces, který my všichni budeme respektovat a takto bude obsazen Evropský parlament."
Aby to bylo jasné a zřetelné i panu ministrovi, v ústavě navržený proces je stejný, jakým je Evropský parlament volen od roku 1979. Kolegové pana ministra na mezivládní konferenci v Římě budou jistě překvapeni, a možná i trochu zaskočeni jeho tvrdostí, stanoviskem České republiky, a nekompromisním demokratickým postojem vlády a pana ministra. A troufám si předpovědět, že v této věci česká vláda neustoupí, prosadí své stanovisko, Evropský parlament bude i nadále volen stejným způsobem, a prestiž našeho státu v Evropské unii stoupne.
Nijak mě nenaplňuje nadšením ani postup opozice. Ano, pokud si přečtu stenozáznam parlamentní debaty k "Informaci vlády České republiky o jejím postoji k návrhu Ústavy pro Evropu", zejména poslanci Zahradil a Říman hovořili o konkrétních problematických bodech návrhu euroústavy, dokonce o většině z těch, o kterých v tomto článku píši já.
Jenže většina veřejnosti nečte stenozáznamy parlamentu, a tam, kde poslanci a vedení ODS vystupují v mediích a ve veřejných diskusích, se železnou pravidelností nechají vlákat do pasti, a se zápalem diskutují o pseudoproblémech, které jim vláda a media podstrčí. Téměř každá diskuse se hned v začátku stane debatou o tom, jak mají rotovat členové té či oné rady, kolik jich má být, a zda naším hlavním problémem je to, že podle nového způsobu přepočítávání hlas relativní síla v procentech je místo 3.3 procenta jen 2.2 procenta, a zda to oslabí, nebo posílí, jak tvrdí vláda, náš vliv na evropské záležitosti.
V divácích, posluchačích a čtenářích pak vzniká dojem, že potřeba ústavy je daná a nemusí se o ní diskutovat, její podstata je v pořádku, a jediným rozdílem mezi vládou a ODS je několik relativně malých, a ve skutečnosti nepodstatných detailů. ODS vlastně poškozuje naše zájmy, protože před světem nevystupujeme jednotně, a ODS je v podstatě protievropská, a hledá v těchto detailech nějaké opodstatnění svého protievropského postoje.
Přesto doporučuji těm čtenářům, kteří se skutečně zajímají o problematiku evropské ústavy, aby si přečetli vystoupení poslanců Zahradila a Římana, (a pokud možno celou parlamentní debatu) na stenozáznamu Poslanecké sněmovny. Nemusí, a jistě mnozí nebudou, souhlasit se závěry zmíněných politiků, ale alespoň budou vědět o co zde jde, co nám říká vláda, a jaká je stanovisko opozice. Věci, které by se v demokratickém civilizovaném státě, kde existují skuteční novináři, mohli dovědět bez čtení stenozáznamů, našli by je v novinách, a našli by je dokonce interpretovány a okomentovány z různých politických stanovisek, našli by dostatek solidních informací, a informovaných komentářů k tomu, aby si mohli udělat vlastní, solidní a informovaný názor.
Něco takového ovšem nenaleznou v českých novinách, které bohužel místo informovaní veřejnosti o otázkách euroústavy jí informují o tom, co jsem již zmínil, o "protievropském" postoji ODS, a tam kde se objeví náznak skutečné informace, jako v té již zmíněné parlamentní debatě, dokáží zcela ignorovat obsah diskuse, a informují místo toho, se svatouškovskou starostlivostí o osud naší demokracie, o parlamentních hádkách. Tam kde píší či hovoří o otázkách spojených s ústavou, všechna media informují s neuvěřitelnou uniformitou, sborově a téměř stejnými slovy opakují přehled pseudoproblémů předložených vládou, ta již zmíněná procenta, počet komisařů a ještě jednu stěžejní otázku, na které zřejmě závisí osud naší země, otázku, zda se má preambule ústavy zmiňovat o křesťanských kořenech evropské civilizace. Svou objektivitu pak prokazují tím, že v této otázce, se stejnou uniformitou, s panem ministrem nesouhlasí. Z obsahu článků a komentářů v českém tisku vyplývá, že velká většina novinářů a komentátorů neví o co jde, neudělala svůj domácí úkol, opisují jeden od druhého, a celá otázka jim slouží jen k tomu, aby se mohli negativně nebo přezíravě vymezit proti ODS nebo KSČM, dvěma opozičním stranám, které, každá z jiných důvodů, které naši novináři nedokáží pochopit a rozlišit, s navrženou ústavou nesouhlasí.
Ještě nikdy nebylo tak důležité téma, a tak kritické období naší historie, jeho otázky, osobnosti a události, mediálně pokryto tak povrchně, bez pokusu proniknout k meritu věci, s takovou neznalostí, a takovým bulvárním stylem, jako byl náš vstup do Evropské unie, a právě probíhající proces schvalování Ústavy Evropské unie, a pozice a stanoviska naší reprezentace.
Tomáš Haas
thaas@rogers.com
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Ano na té stránce je i plošně daleko menší odkaz vyzývající nás k zapojení do diskuse o návrhu evropské ústavy. To že se do ní zapojilo do dnešního dne zatím 9 čtenářů euroskopu by mělo vládu trochu vyburcovat, ale zdá se, že je to přesně stav, který jí vyhovuje.
(Abych byl objektivní, musím dodat, že podobně se k otázce staví i euroskeptici. Tam kde vláda řeší otázky našich motoristů po vstupu do Unie, euroskeptici na jejich serveru sice daleko konkrétněji a věcněji, ale stejně aktuálně, podávají čtenářům stovky jistě dobrých důvodů, proč do té Unie nevstupovat. Jakoby jim uniklo, že tam už jsme, a že otázka dne nezní zda do Unie, ano či ne, ale jaká ta Unie bude.)
Český občan, pokud vůbec nějakou informaci o návrhu euroústavy od vlády dostane, dostává informace stejného druhu, jako je ta, kterou dal pan premiér Špidla poslanecké sněmovně parlamentu, a která vlastně shrnuje vše, co je nám vláda ochotna, nebo schopna říci:
"Naše stanoviska jsou jasná a strategie je zřetelná. Je v zájmu České republiky, aby Evropa byla efektivní, je v zájmu České republiky, aby Evropa byla demokratická, je v zájmu České republiky, aby se otevíraly prostory pro další integrace, je v zájmu České republiky, aby se zachovala rovnost mezi jednotlivými státy. Ano, to jsou naše zájmy, to jsou celkové cíle se kterými do debaty vstupujeme."
Taky vám je to už jasné a zřetelné?
Pan ministr zahraničí Cyril Svoboda byl jako vždy daleko konkrétnější. K důležité otázce demokratického deficitu Evropské unie, která byla jedním z problémů, které měl Konvent řešit, a která je v ústavě vyřešena způsobem, který jsem nastínil výše, se pan ministr vyjádřil takto:
"Pokud jde o Evropský parlament, to je v rukou voličů. To rozhodnou voliči, protože budou volby do Evropského parlamentu. To je demokratický proces, který my všichni budeme respektovat a takto bude obsazen Evropský parlament."
Aby to bylo jasné a zřetelné i panu ministrovi, v ústavě navržený proces je stejný, jakým je Evropský parlament volen od roku 1979. Kolegové pana ministra na mezivládní konferenci v Římě budou jistě překvapeni, a možná i trochu zaskočeni jeho tvrdostí, stanoviskem České republiky, a nekompromisním demokratickým postojem vlády a pana ministra. A troufám si předpovědět, že v této věci česká vláda neustoupí, prosadí své stanovisko, Evropský parlament bude i nadále volen stejným způsobem, a prestiž našeho státu v Evropské unii stoupne.
Nijak mě nenaplňuje nadšením ani postup opozice. Ano, pokud si přečtu stenozáznam parlamentní debaty k "Informaci vlády České republiky o jejím postoji k návrhu Ústavy pro Evropu", zejména poslanci Zahradil a Říman hovořili o konkrétních problematických bodech návrhu euroústavy, dokonce o většině z těch, o kterých v tomto článku píši já.
Jenže většina veřejnosti nečte stenozáznamy parlamentu, a tam, kde poslanci a vedení ODS vystupují v mediích a ve veřejných diskusích, se železnou pravidelností nechají vlákat do pasti, a se zápalem diskutují o pseudoproblémech, které jim vláda a media podstrčí. Téměř každá diskuse se hned v začátku stane debatou o tom, jak mají rotovat členové té či oné rady, kolik jich má být, a zda naším hlavním problémem je to, že podle nového způsobu přepočítávání hlas relativní síla v procentech je místo 3.3 procenta jen 2.2 procenta, a zda to oslabí, nebo posílí, jak tvrdí vláda, náš vliv na evropské záležitosti.
V divácích, posluchačích a čtenářích pak vzniká dojem, že potřeba ústavy je daná a nemusí se o ní diskutovat, její podstata je v pořádku, a jediným rozdílem mezi vládou a ODS je několik relativně malých, a ve skutečnosti nepodstatných detailů. ODS vlastně poškozuje naše zájmy, protože před světem nevystupujeme jednotně, a ODS je v podstatě protievropská, a hledá v těchto detailech nějaké opodstatnění svého protievropského postoje.
Přesto doporučuji těm čtenářům, kteří se skutečně zajímají o problematiku evropské ústavy, aby si přečetli vystoupení poslanců Zahradila a Římana, (a pokud možno celou parlamentní debatu) na stenozáznamu Poslanecké sněmovny. Nemusí, a jistě mnozí nebudou, souhlasit se závěry zmíněných politiků, ale alespoň budou vědět o co zde jde, co nám říká vláda, a jaká je stanovisko opozice. Věci, které by se v demokratickém civilizovaném státě, kde existují skuteční novináři, mohli dovědět bez čtení stenozáznamů, našli by je v novinách, a našli by je dokonce interpretovány a okomentovány z různých politických stanovisek, našli by dostatek solidních informací, a informovaných komentářů k tomu, aby si mohli udělat vlastní, solidní a informovaný názor.
Něco takového ovšem nenaleznou v českých novinách, které bohužel místo informovaní veřejnosti o otázkách euroústavy jí informují o tom, co jsem již zmínil, o "protievropském" postoji ODS, a tam kde se objeví náznak skutečné informace, jako v té již zmíněné parlamentní debatě, dokáží zcela ignorovat obsah diskuse, a informují místo toho, se svatouškovskou starostlivostí o osud naší demokracie, o parlamentních hádkách. Tam kde píší či hovoří o otázkách spojených s ústavou, všechna media informují s neuvěřitelnou uniformitou, sborově a téměř stejnými slovy opakují přehled pseudoproblémů předložených vládou, ta již zmíněná procenta, počet komisařů a ještě jednu stěžejní otázku, na které zřejmě závisí osud naší země, otázku, zda se má preambule ústavy zmiňovat o křesťanských kořenech evropské civilizace. Svou objektivitu pak prokazují tím, že v této otázce, se stejnou uniformitou, s panem ministrem nesouhlasí. Z obsahu článků a komentářů v českém tisku vyplývá, že velká většina novinářů a komentátorů neví o co jde, neudělala svůj domácí úkol, opisují jeden od druhého, a celá otázka jim slouží jen k tomu, aby se mohli negativně nebo přezíravě vymezit proti ODS nebo KSČM, dvěma opozičním stranám, které, každá z jiných důvodů, které naši novináři nedokáží pochopit a rozlišit, s navrženou ústavou nesouhlasí.
Ještě nikdy nebylo tak důležité téma, a tak kritické období naší historie, jeho otázky, osobnosti a události, mediálně pokryto tak povrchně, bez pokusu proniknout k meritu věci, s takovou neznalostí, a takovým bulvárním stylem, jako byl náš vstup do Evropské unie, a právě probíhající proces schvalování Ústavy Evropské unie, a pozice a stanoviska naší reprezentace.
Tomáš Haas
thaas@rogers.com
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
