Některé otázky související s trestným činem pytláctví

Jevy jako je pytláctví nejsou v lidské společnosti ničím novým a z dochovaných pramenů víme, že i v minulosti se takovéto jednání postihovalo. Vzhledem k tomu, že začátek devadesátých let minulého století byl poznamenán výrazným nárůstem pytláctví, přistoupil zákonodárce k tomu, že toto jednání prohlásil za trestné. Trestný čin pytláctví se tak ocitnul v trestním zákoně, a to s účinností od 1.1.1994. Od té doby byl jednou podstatně novelizován v roce 1998. V současnosti platné znění trestného činu pytláctví nalezneme v § 178a trestního zákona.

Trestný čin pytláctví poskytuje ochranu právu myslivosti, výkonu rybářského práva a také chrání přírodu, konkrétně zvěř a ryby. Trestného činu pytláctví se dopustí ten, kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby, nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede, nebo přechovává zvěř nebo ryby neoprávněně ulovené. Pachatel trestného činu pytláctví bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že okruh jednání, které zákon prohlašuje za trestné je poměrně široký. Trestné je jednak samotné lovení zvěře nebo ryb. Z formulace je patrné, že není třeba, aby došlo k usmrcení zvěře či ryb. Judikatura uplatňuje názor, že trestná je již činnost směřující k vyhledání a následnému odchytu nebo odstřelu zvěře, přičemž kontakt se zvěří či její ulovení není nutné. Trestné je i ukrývání, převod na sebe či jiného a také přechovávání neoprávněně ulovené zvěře a ryb.

Vzhledem k tomu, jak široce je vymezen okruh jednání, jež jsou trestná, je zarážející, proč zákonodárce neposkytnul prostřednictvím tohoto ustanovení trestněprávní ochranu všem živočichům. Ochrana je totiž poskytována pouze zvěři a rybám a zákon tak zcela neodůvodněně opomíjí jiné vodní živočichy, kam například spadají raci, perlorodky, žáby apod. Je tedy na místě se zamyslet, zda-li by si i tito živočichové nezasloužili trestněprávní ochranu.

Pachatelem trestného činu pytláctví je ten, kdo zasáhne do práva myslivosti či rybářského práva neoprávněně. Jde tedy o takový zásah, ke kterému není daná osoby povolána nebo k němu nemá zvláštní povolení. Pachatelem tohoto trestného činu však může být i osoba oprávněná či povolaná k výkonu práva myslivosti či rybářského práva. Jde zejména o situace, kdy například osoba oprávněná loví v době hájení, a tedy neoprávněně.

Dalším problémem týkajícím se trestného činu pytláctví, který zákonodárce dosud nevyřešil, je jeho poměrně nešťastné zařazení do hlavy třetí, šestého oddílu trestního zákona, jež upravuje jiná rušení činnosti státního orgánu. Zařazení trestného činu pytláctví, který akcentuje především zájem společnosti na ochraně práva myslivosti, rybářského práva a ochranu přírody, do tohoto oddílu, lze hodnotit jako nesystematické. Objevují se návrhy, aby tento trestný čin byl zařazen do hlavy páté trestního zákona, která upravuje trestné činy hrubě narušující občanské soužití.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz