epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    6. 4. 2020
    ID: 110948upozornění pro uživatele

    Nová pravidla pro poskytování úschov realitními zprostředkovateli

    Dne 3.3.2020 nabyl účinnosti zákon 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování).

    I když zákon o realitním zprostředkování (dále jen „realitní zákon“) přináší řadu dalších významných novinek do vztahů realitního zprostředkování, v naprosté většině se při jejich shrnutí mezi nejčastěji zmiňovanými objevuje nová úprava podmínek pro poskytování úschov realitními zprostředkovateli.

    Absence zákazu poskytování úschov realitními zprostředkovateli

    Oproti častým podnětům zaznívajících zejména z řad laické veřejnosti nedošlo novou úpravou realitního zákona k úplnému zákazu úschov u realitních zprostředkovatelů. Takový postup se sice na první pohled nabízí a může vyvolávat dojem ideálního řešení, avšak při jeho zasazení do reálného kontextu je zřejmé, že by žádnou podstatnou změnu nemusel přinést a naopak by dokonce mohl vést i k utvrzení současného nevyhovujícího stavu.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Pokud by totiž došlo pouze k zákazu poskytování úschov realitními zprostředkovateli, bude se z logiky takové úpravy vztahovat daný zákaz právě pouze na realitní zprostředkovatele. Jestliže by v takovém případě i nadále hodlal realitní zprostředkovatel poskytnout svým klientům úschovu finančních prostředků v souvislosti s realitní transakcí, postačilo by si zřídit samostatný vedlejší subjekt (tedy např. společnost s ručením omezeným), u něhož by úschovy dále realizoval jako doposud. Takový subjekt by nebyl realitním zprostředkovatelem a nepodléhal by tedy působnosti realitního zákona, přičemž by se tak na něj ani nevztahoval zákaz poskytování úschov určený pro realitní zprostředkovatele.

    Zákazem úschov u realitního zprostředkovatele by tedy pro zájemce nemuselo dojít k žádné skutečné změně a především k jakémukoli významnějšímu zajištění jejich práv. Naopak je zde výrazné riziko, že by uvedený zákaz mohl mít dokonce spíše opačný efekt.

    Reklama
    Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    13.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Uvedeným krokem realitních zprostředkovatelů, kteří by jednoduše prováděli dál úschovy jako nyní, avšak pouze u vedlejšího subjektu, který by nespadal do působnosti realitního zákona, by totiž došlo k přesunu správy svěřených prostředků zájemců zcela mimo tento zákon, což by v žádném případě nemělo být jeho účelem.

    Zákaz nabízení vlastních úschov realitním zprostředkovatelem

    I proto bylo v §4 odst. 1 realitního zákona zvoleno jiné řešení, které zajištění úschov u realitních zprostředkovatelů výslovně nezakazuje, avšak pro jejich poskytnutí stanovuje alespoň základní pravidla a podmínky.

    Úprava realitního zákona tak nově vychází především z toho, že realitní zprostředkovatel není sám oprávněn zájemcům nabízet úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy.

    Již tedy nadále není možné, aby se realitní zprostředkovatel bez dalšího uvedl zájemcům také jako např. schovatel kupní ceny z jejich transakce. Velmi často se totiž stávalo, že bezprostředně po uzavření zprostředkovatelské smlouvy obdrželi zájemci od realitního zprostředkovatele návrhy smluv (tedy např. smluv kupních), v nichž byl tento realitní zprostředkovatel rovnou uveden i jako schovatel kupní ceny. Nejenže takové řešení nevycházelo v naprosté většině z předchozí vůle účastníků, ale především v nich mohlo vzbuzovat nesprávný dojem, že jde o standardní řešení nebo dokonce běžnou náležitost takové smlouvy, a že je zcela obvyklé, aby realitní zprostředkovatel poskytoval i úschovu jejich vzájemného plnění.

    Zde je potřeba připomenout, že poskytování úschov realitními zprostředkovateli nebylo ani dříve zakázáno (a není ani dnes za účinnosti realitního zákona, jak bude uvedeno dále). Existovalo zde však nemalé riziko pro složení finančních prostředků u těchto subjektů, neboť tyto nepodléhaly žádné podstatnější regulaci a kontrole (jako např. v případě úschov u notářů, advokátů či bank) a nakládání se svěřenými prostředky těmito subjekty bylo často spíše otázkou slepé důvěry než právní jistoty.

    Dle §4 odst. 1 písm. a) realitního zákona tedy realitní zprostředkovatel nově není sám oprávněn zájemcům nabízet úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy (i přesto však není vyloučeno, aby takovou úschovu zájemcům poskytnul při splnění zákonem stanovených podmínek – viz dále).

    Zákaz nabízení zprostředkování úschov u jiných než vybraných subjektů

    Nejde však jen o omezení v nabízení vlastních úschov realitního zprostředkovatele.

    Na základě §4 odst. 1 písm. b) realitního zákona není realitní zprostředkovatel též oprávněn nabízet zprostředkování poskytnutí takové úschovy někým jiným než vybranými subjekty, a to bankou, zahraniční bankou vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky, notářem, advokátem nebo v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením soudním exekutorem.

    Tento zákaz však již není vztažen na pouhé „nabízení“ úschov (jak je tomu u zákazu pro nabízení úschov u realitního zprostředkovatele), ale je zakázáno „nabízení zprostředkování“ úschov u jiných než vybraných subjektů. 

    Toto zdánlivě nevýrazné jazykové rozšíření zákazu na „nabízení zprostředkování“ však dopad daného ustanovení přinejmenším značně oslabuje, pokud toto ustanovení přímo nečiní nadbytečným.

    V § 2445 odst. 1 ObčZ je zprostředkování obecně vymezeno jako jednání na základě smlouvy o zprostředkování, kterou se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. V případě zprostředkování jde tedy o vzájemné smluvní ujednání, jehož cílem je závazek obstarat uzavření smlouvy.

    V daném případě tedy ustanovení §4 odst. 1 písm. b) realitního zákona nezakazuje realitnímu zprostředkovateli nabízet poskytnutí úschovy jinými než zákonem vybranými subjekty, ale pouze zakazuje nabízet zprostředkování uzavření úschovní smouvy s jinými než vybranými subjekty.

    Nedostatek této zákonné formulace tak spočívání v tom, že daný zákaz nedopadá na situaci, kdy by realitní zprostředkovatel sice nabízel poskytnutí úschov u jiných než vybraných subjektů, avšak činil by tak např. pouze ve formě doporučení nebo prostého nabízení možnosti takových úschov, a nikoli ve formě přímého zprostředkování uzavření úschovní smlouvy s takovými jinými než vybranými subjekty.

    S ohledem na jazykový výklad je tedy možno dovodit, že pokud by realitní zprostředkovatel pouze zájemcům nabízel realizaci úschov i jinými než vybranými subjekty (tedy než bankou, zahraniční bankou vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky, notářem, advokátem nebo v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením soudním exekutorem), pak se na takové jednání zřejmě nevztahuje zákaz dle §4 odst. 1 písm. b) realitního zákona, neboť ten dopadá pouze na situace, kdy by realitní zprostředkovatel poskytnutí takové úschovy přímo zprostředkoval.

    Doslovně vzato tedy zákaz dle §4 odst. 1 písm. b) realitního zákona bude jen ztěží zcela plnit svůj účel, neboť pokud se realitní zprostředkovatel omezí pouze na běžné nabízení či doporučování úschov i u jiných než zákonem vybraných subjektů, není takové nabízení zakázáno (ledaže by uzavření takové smlouvy o úschově i zprostředkoval, což však nebude pravidlem).

    Oprávnění k poskytnutí vlastní úschovy realitním zprostředkovatelem

    Jak již bylo uvedeno výše, zákaz dle §4 odst. 1 písm. a) realitního zákona, na jehož základě není sám realitní zprostředkovatel oprávněn nabízet úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy, automaticky neznamená, že by realitní zprostředkovatel nemohl takovou úschovu poskytnout.

    Pokud by však tedy přeci jen měl realitní zprostředkovatel zájemci poskytnout úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy, může tak na základě §4 odst. 2 realitního zákona učinit pouze a výhradně na žádost zájemce podanou v písemné formě na samostatné listině.

    Taková žádost o poskytnutí úschovy přitom nemůže být součástí jiné smlouvy, tedy např. smlouvy o realitním zprostředkování, ale pro zachování dostatečně informované vůle zájemce musí být takový souhlas poskytnut samostatně.

    Pokud by realitní zprostředkovatel tento požadavek nesplnil (poskytl by úschovu bez takové písemné žádosti zájemce na samostatné listině) dopustil by se porušení, za které mu dle § 21 odst. 2 písm. a) realitního zákona může být obecným živnostenským úřadem uložena pokuta až do výše 500 000 Kč.

    Podrobné podmínky pro poskytnutí úschovy realitním zprostředkovatelem

    I v případě, že by byly splněny podmínky pro realizaci úschovy přímo realitním zprostředkovatelem, může být tato úschova a především správa složených finančních prostředků poskytnuta dle §4 odst. 2 realitního zákona pouze, pokud:

    • smlouva o úschově je v písemné formě,
    • účet u banky, zahraniční banky vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „banka“), na kterém jsou uloženy peněžní prostředky, je
    1. zřízen pro každého uschovatele jako samostatný účet úschovy,
    2. veden na jméno realitního zprostředkovatele zapsaného ve veřejném rejstříku,
    • informuje banku v souladu se zákonem o bankách o tom, že majitelem uschovaných peněžních prostředků je třetí osoba,
    • o každé úschově učiní záznam v jím vedené evidenci úschov, která zahrnuje

    1. identifikační údaje o uschovateli a příjemci, a to pokud je uschovatel nebo příjemce fyzickou osobou všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firmu, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo osoby; je-li uschovatel nebo příjemce zastoupen, též tyto údaje o jeho jednajícím zástupci; pokud je právnickou osobou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, údaje ke zjištění a ověření její totožnosti; případně údaje o zástupci právnické osoby, který v daném případě jednal, a pokud je správcem svěřeneckého fondu jeho označení a identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele, nebo osoby v obdobném postavení,
    2. údaje o výši peněžních prostředků a o měnové jednotce,
    3. datum přijetí peněžních prostředků do úschovy,
    4. údaj o době trvání úschovy, případně podmínky stanovené realitnímu zprostředkovateli pro vydání peněžních prostředků z úschovy uschovateli nebo příjemci, a způsob doložení splnění těchto podmínek realitnímu zprostředkovateli,
    5. označení účtu nebo účtů, na který nebo na které mají být peněžní prostředky vydány z úschovy příjemci a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce,
    6. datum vydání peněžních prostředků uschovateli nebo příjemci.

    Zákaz hotovostních plateb v rámci úschov

    Pokud se týká přijetí peněžních prostředků do úschovy či jejich vyplacení, stanoví realitní zákon v §4 odst. 3 povinnost tyto příjmout či vydat výhradně formou bezhotovostního převodu.

    Jde tedy nepřímo o speciálmí ustanovení k § 4 odst. 1 zák. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, které omezuje provádění hotovostních plateb pouze na částky nepřesahující zákonný limit (aktuálně 270 000 Kč).

    Přijetí peněžních prostředků do úschovy a jejich vydání z úschovy lze tak u realitního zprostředkovatele pouze bezhotovostně bez ohledu na jejich výši a je tedy zcela zakázáno přijímat či vyplácet takové prostředky v hotovosti.

    Informační povinnost o první úschově

    Realitní zprostředkovatel je též na základě §4 odst. 4 realitního zákona povinen s poskytnutím první úschovy peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy informovat o této skutečnosti obecní živnostenský úřad.

    Jde však povinnost pouze u první takto poskytnuté úschovy za účinnosti realitního zákona a nikoli o informování o každé poskytované úschově.

    Účelem je mimo jiné umožnit obecním živnostenským úřadům konkrétnější přehled nad realitními zprostředkovateli, kteří úschovy poskytují, a možnost zacílení kontroly povinností při plnění úschov především právě na tyto subjekty.

    Kontrola a sankce za plnění povinností týkajících se úschov

    Kontrolu plnění povinností realitních zprostředkovatelů v souvislosti s poskytováním úschov peněžních prostředků provádějí obecní živnostenské úřady na základě §20 odst. 2 realitního zákona.

    Nesplnění kterékoli takové zákonem stanovené povinosti je považováno za přestupek dle §21 odst. 1 písm. a) realitního zákona, za který může být obecním živnostenským úřadem udělena pokuta v souladu s §21 odst. 2 písm. a) realitního zákona až do výše 500 000 Kč.

    JUDr. Tomáš Philippi,
    advokát, spoluautor zákona o realitním zprostředkování


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Tomáš Philippi
    6. 4. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
    • Americká celní politika Donalda Trumpa a možné dopady na českou ekonomiku
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Claimy ze smluvních podmínek FIDIC
    • Jak budou vypadat cenovky v roce 2025? Nová pravidla pro uvádění měrných cen v kostce
    • Faktoring a jeho vliv na hodnotu společnosti
    • Akviziční smlouva pro nemovitostní investiční fond
    • Zákaz mařičů energie v energetickém právu
    • Zákaz nepřiměřených smluvních ujednání v B2B datových smlouvách dle Aktu o datech

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 13.05.2025Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 13.05.2025Due Dilligence – jak nechybovat při prodeji firmy (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • 10 otázek pro ... Martina Wintera
    • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
    • 10 otázek pro ... Martina Wintera
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Americká celní politika Donalda Trumpa a možné dopady na českou ekonomiku
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo

    Soudní rozhodnutí

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Kontradiktornost řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.

    Vyšetřování

    Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.