Novela energetického zákona a souvisejících předpisů „LEX OZE 3“

Tato novela na úvod obsahovala sérii čtyř opatření, která měla snížit objem finančních prostředků určených na výplatu dotací na podporu výrobců OZE, konkrétně především fotovoltaických elektráren (FVE) s výkonem nad 30 kW uvedené do provozu v letech 2009-2010, které jsou dle slov ministra „finančně výrazně překompenzovány“. Hlavním cílem těchto opatření má být snaha o snížení deficitu státního rozpočtu. U novely energetického zákona se tak má stát pomocí úpravy objemu finančních prostředků určených na výplatu dotací na podporu výrobců OZE. V této souvislosti bylo navrženo několik úprav zákona o podporovaných obnovitelných zdrojích energie.
 

Samotná novela zakotvuje základní pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby. I díky tomu se stala předmětem spousty pozměňovacích návrhů. Nové pojmy „akumulace“, „agregace a flexibilita“ představují očekávanou modernizaci české energetiky, která má vést k vyrovnání a stabilizaci zatížení sítě. Zmíněná úprava agregace flexibility dovolí efektivnější využívání a sdílení elektřiny skrze tzv. agregátory, kteří už nebudou muset být zároveň i dodavateli elektřiny. Výhoda z toho vyplyne i pro poskytovatele flexibility, protože budou za její poskytování finančně odměňováni přímo, nebo v případě menších poskytovatelů, skrze agregátory.

Schválený návrh se zároveň věnuje ideji komunitní energetiky s cílem ochránit právo výrobců a zákazníků elektřinu sdílet. Obchodníci s elektřinou nebudou mít možnost zákazem sdílet elektřinu podmiňovat uzavření smlouvy o výkupu. Což by vedlo k zavedení dvojího přístupu ze strany obchodníků v podobě nabízení smluv o výkupu, reagující na adresáty, kteří by o sdílení zájem neměli.

Předmětem pozměňovacích návrhů je i zjednodušení postupu schvalování menších fotovoltaických elektráren a zdrojů sloužících především pro vlastní spotřebu a domácnosti. Nově by totiž licenci od Energetického regulačního úřadu měli potřebovat až zdroje s výkonem nad 100 kW oproti současnému stavu s hranicí 50 kW.

Reklama

ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.3.2026

24.3.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Jako na jednu z nejkontroverznějších oblastí nové úpravy bylo nahlíženo na podporu solární energetiky ze státního rozpočtu, kdy významnou část provozní podpory OZE v České republice čerpají provozovatelé solárních elektráren postavených v letech 2009 a 2010. Děje se tak díky zvýhodněným podmínkám pro výstavbu a provoz solárních elektráren. Vládní podpora solárním elektrárnám byla tehdy poskytnuta na dobu 20 let zaručující garantovanou výkupní cenu, nebo podporu v podobě zeleného bonusu, jehož výše je každoročně spravována Energetickým regulačním úřadem. V současné době jsou finanční prostředky určené na podporu OZE částečně hrazeny státem a částečně spotřebiteli prostřednictvím poplatku za podporu.

V návaznosti na snahy o snížení deficitu státního rozpočtu se dle návrhu Ministerstva financí celková podpora poskytovaná státem výrobcům OZE plánuje snížit na 8,5 miliardy Kč (cca 335 mil. EUR) oproti 15,3 miliardy Kč (cca 607 mil. EUR) z roku 2024.

Jedním ze dvou nástrojů, které byly ve formě pozměňovacích návrhů Poslaneckou sněmovnou přijaty se stalo individuální vyhodnocování výnosnosti provozu fotovoltaických elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 s výkonem nad 30 kW. Nově by měly mít povinnost, po vlastním prošetření, uvádět své vnitřní výnosové procento úřadu. V případě nesoučinnosti nebo nedostatečné ziskovosti by jim totiž mohl být odepřen nebo modifikován nárok na podporu od státu. Roli dohlížejícího orgánu by měla zastat Státní energetická inspekce a se svými namátkovými kontrolami zaručit dodržování pravidel. Nově vložené ustanovení stanoví provozovateli fotovoltaické elektrárny povinnost informovat vždy do 15. prosince úřad, zda mu v bezprostředně následujícím kalendářním roce vznikne právo na podporu elektřiny v dané elektrárně. Ovšem přechodná ustanovení stanoví výjimku pro splnění této povinnosti pro rok 2025 tak, že provozovatel elektrárny je povinen poskytnout tuto informaci do 30.4.2025, v opačném případě mu zanikne právo na poskytnutí podpory a již poskytnutou podporu, a to do 30.6.2025, pokud by došlo k opožděnému vrácení podpory, vznikne provozovateli navíc ještě povinnost uhradit do státního rozpočtu penále za pozdní uhrazení.

Jednou z nejvýraznějších plánovaných změn, která by měla výrazný dopad mělo mít snížení úrovně podpory pro fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 až 2012. Současně se jejich vnitřní výnosové procento určené vládou pohybuje v rozsahu 8,4 až 10,6 procenta. Ovšem v souladu s rozhodnutím Evropské komise, které připouští širší rozmezí, bylo cílem snížení tohoto rozsahu na výši 6,3 až 8,4 procent. Toto snížení by mohlo pro některé provozovatele znamenat výrazné ztráty. Dle studie Solární asociace by taková změna některé investory uvrhla do platební neschopnosti a zadlužení s důsledkem odebrání licence od Energetického regulačního úřadu. Síť by dle údajů tak přišla o elektrárny s výkonem 2 GW a o další plánované výstavby solárů s výkonem 3,6 GW. Tento pozměňovací návrh ovšem nakonec nebyl schválen Poslaneckou sněmovnou, respektive jeho projednávání bylo poslancem zpravodajem staženo a nebylo o něm tedy ani hlasováno. Nejčernější představy provozovatelů fotovoltaických elektráren tak nebyly naplněny.

Obcházení navrhované úpravy má zamezit změna výpočtu vnitřního výnosového procenta, kdy v současnosti výpočet podle zákona o podporovaných zdrojích nezohledňuje výnosy plynoucí po konci doby podpory. Nově se vnitřní výnosové procento bude počítat na základě všech peněžních toků, kterých bylo a bude dosaženo v rámci daného projektu a bude brát v ohled i výnosy provozovatele po ukončení podpory. Reaguje se tak na delší než původně očekávanou životnost zařízení, která průběžným zlepšováním technologií může nastávat. Současně s touto změnou by také mělo dojít k vytvoření nových metodických pokynů Ministerstvem průmyslu a obchodu k výpočtu této hodnoty. Tato změna je zatím nicméně pouze ve formě plánu a její konkrétní podoba zatím není veřejně známá

Ačkoliv byly veškeré pozměňovací návrhy, týkající se podpory obnovitelných zdrojů energie, předmětem rozepří, došlo nakonec u schválených návrhů ke shodě celé Poslanecké sněmovny. Z pohledu investorů se dotýkají problematiky dlouhodobé investiční důvěry ve stát a retroaktivního zásahu v podobě snížení podpory. Naopak Ministerstvo financí v projednávané věci žádný nelegitimní akt nespatřuje, snaží se narovnat deformovaný trh překompenzovaný podporami. Zvýšením kontrol nad značnou částí tržeb provozovatelů fotovoltaik, především těch uvedených do provozu v letech 2009-2010, které jsou financovány i z prostředků daňových poplatníků.

Poté, co Poslanecká sněmovna návrh zákona postoupila Senátu o něm bylo vydáno usnesení, podle návrhu garančního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, kterým byl návrh vrácen do Poslanecké sněmovny společně s pozměňovacími návrhy. Tyto pozměňovací návrhy obsahují zejména zrušení povinnosti individuálních kontrol provozovatelů fotovoltaických elektráren zjistit své vnitřní výnosové procento a každý rok jeho výši hlásit Státní energetické inspekci. Nyní o návrhu ve znění pozměňovacích návrhu Senátu bude znovu jednat Poslanecká sněmovna, která může návrh Senátu schválit, nebo většinou všech poslanců schválit původní návrh nebo neschválit zákon vůbec, což by ovšem mohlo znamenat sankce ze strany Evropské Unie, neboť součásti návrhu je zejména novela energetického zákona, která má obsahovat transpozici tzv. Clean Energy Pacage, jejíž lhůta pro transponování již uplynula.

JUDr. Martin Kartner
Partner


Karel Havlíček
Junior Associate