Novela z. o konkursu a vyrovnání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2004
IV. volební období
___________________________________________________________




635



Návrh




poslanců Evy Dundáčkové, Jana Mládka, Miroslava Kalouska, Tomáše Vrbíka, Jiřího Pospíšila, Michaely Šojdrové, Michala Krause, Vladimíra Doležala a Martina Kocourka


na vydání



zákona 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a o některých opatřeních s tím souvisejících a o změně zákona České národní rady 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, zákon 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, zákon 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, a zákon 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů

ZÁKON
ze dne

.,
kterým se mění zákon 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a o některých opatřeních s tím souvisejících a o změně zákona České národní rady 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, zákon 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, zákon 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, a zákon 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů

  Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o konkursu a vyrovnání

Čl. I
Zákon 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona 122/1993 Sb., zákona 42/1994 Sb., zákona 74/1994 Sb., zákona 117/1994 Sb., zákona 156/1994 Sb., zákona 224/1994 Sb., zákona 84/1995 Sb., zákona 94/1996 Sb., zákona 151/1997 Sb., zákona 12/1998 Sb., zákona 27/2000 Sb., zákona 30/2000 Sb., zákona 105/2000 Sb., zákona 214/2000 Sb., zákona 368/2000 Sb., zákona 370/2000 Sb., zákona 120/2001 Sb., zákona 125/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod 403/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod 101/2003 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod 210/2003 Sb., se mění takto:

§ 1a včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:
"§ 1a
Tohoto zákona nelze použít na uspořádání majetkových poměrů:
a) státu,
b) státní organizace, jestliže stát ručí za všechny její dluhy,1)
c) územního samosprávného celku,
d) banky, spořitelního a úvěrního družstva, a to po dobu, po kterou jsou tyto osoby nositeli licence nebo povolení podle zvláštních právních předpisů, upravujících jejich činnost.
_____________________________
1) Například § 54 odst. 1 zákona 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona 88/2003 Sb.".

§ 4b včetně poznámek pod čarou č. 1b) a 1e) se vypouští.

V § 5 odst. 1 se za slovy "50 000 Kč" vypouští čárka a slova "a to i opakovaně".

V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
  "(2) V případě neuspokojených splatných mzdových nároků, jsou-li navrhovatelem zaměstnanci, stanovenou zálohu zaplatí osoby uvedené v § 3 odst. 2.".

  Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

§ 7 zní:
"§ 7
Účastníci konkursu

  (1) Do prohlášení konkursu jsou účastníky konkursu navrhovatel (navrhovatelé) a dlužník.
  (2) Po prohlášení konkursu jsou účastníky konkursu věřitelé, kteří uplatňují nároky (dále jen "konkursní věřitelé"), a dlužník (úpadce).
  (3) Dojde-li v konkursu ke změně v osobě konkursního věřitele, doručí soud rozhodnutí vydané podle 107a občanského soudního řádu pouze správci, úpadci a těm, o jejichž nárok jde; ostatním účastníkům konkursu se toto rozhodnutí nedoručuje; proti rozhodnutí se mohou odvolat pouze ti, o jejichž nárok jde. Pro nabyvatele pohledávky platí stav konkursu v době, kdy se stal jeho účastníkem.".

Za § 7 se vkládá § 7a, který včetně nadpisu zní:

"§ 7a
Změna v účastenství
  (1) Dojde-li v konkursu ke změně v osobě správce (§ 8 odst. 5 a 6), stává se nový správce účastníkem všech řízení, ve kterých je účastníkem původní správce, na místo původního správce; to neplatí pro řízení o žalobě na náhradu škody podle § 8b.
  (2) Dojde-li v konkursu ke změně v osobě konkursního věřitele (§ 7 odst. 3), stává se účastníkem sporu o určení popřené pohledávky nový konkursní věřitel na místo původního účastníka, jestliže dojde k převodu nebo přechodu celé pohledávky původního konkursního věřitele; jinak se stává se nový konkursní věřitel účastníkem sporu vedle původního konkursního věřitele.".

V § 8 odst. 1 věta čtvrtá až šestá znějí: "Správcem může soud ustavit nebo schůze konkursních věřitelů zvolit pouze ve věci nepodjatou osobu. Osoba zapsaná do seznamu může své ustavení nebo zvolení správcem odmítnout, jen jsou-li pro to důležité důvody. Výjimečně může soud ustavit nebo schůze konkursních věřitelů zvolit správcem i osobu do seznamu správců nezapsanou, pokud splňuje podmínky pro zapsání do seznamu a s ustavením nebo volbou souhlasí." a na konci se doplňuje věta sedmá, která zní: "Při výběru správce, který bude ustaven v usnesení o prohlášení konkursu, soud zpravidla ustaví správcem osobu navrženou navrhovatelem, který patří mezi věřitele s nejvyššími pohledávkami a případně s nárokem na oddělené uspokojení; je-li takových navrhovatelů více, soud správcem ustaví zpravidla některou z osob jimi navržených.".

V § 8 odst. 2 zní:
  "(2) Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a obezřetně, výkon funkce provádět způsobem, který nepoškozuje společný zájem konkursních věřitelů a cíl konkursního řízení. Správce odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Je-li správcem ustavena nebo zvolena veřejná obchodní společnost, odpovídají za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem funkce správce její společníci společně a nerozdílně. Správce se odpovědnosti za škodu zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. Správce odpovídá věřiteli pohledávky za podstatou za vzniklou škodu, jestliže pohledávka za podstatou vzniklá na základě právního úkonu správce nemůže být zcela nebo zčásti uspokojena z podstaty dlužníka; této odpovědnosti se správce zprostí, prokáže-li, že v době, kdy činil právní úkon vedoucí ke vzniku pohledávky za podstatou nemohl ani při náležité pečlivosti poznat, že podstata dlužníka nebude stačit k plné úhradě pohledávky za podstatou. Správce musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout; vykonává-li správce výkon funkce ve společnosti, vztahuje se tato povinnost na společnost. Pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem činnosti správce, musí trvat po celou dobu, po kterou je správce zapsán v seznamu. Náklady na pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho funkce, nejsou pohledávkou za podstatou a správce je hradí ze svých prostředků.".

V § 8 odst. 3 ve větě třetí část věty za středníkem zní "se souhlasem věřitelského výboru mu předtím soud může povolit zálohy".

V § 8 odstavec 5 zní:
  "(5) Konkursní věřitelé mohou na schůzi konkursních věřitelů zprostit správce funkce a zvolit správcem jinou osobu. Zprostí-li schůze věřitelů správce jeho funkce, zvolí současně správce nového. Odmítne-li osoba své zvolení správcem nebo nezvolí-li schůze konkursních věřitelů nového správce poté, co dosavadního správce zprostila funkce, ustaví soud bez zbytečného odkladu správce nového. Zproštěním funkce nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 2 za dobu výkonu funkce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici všechny doklady.".

V § 8 odst. 6 věta první se za slova "některého z účastníků" vkládá čárka a slova "věřitelského výboru" a za větu první se vkládá věta druhá, která zní: "O takovém návrhu musí soud rozhodnout neprodleně; nebyl-li návrh podán správcem, učiní tak soud zpravidla po slyšení správce, které se může zúčastnit i navrhovatel.".

V § 8 odst. 7 se za slova "usnesení o ustavení" vkládají slova "nebo o volbě".

V § 8 odst. 8 zní:
  "(8) Správce a další osoby vykonávající činnosti v souvislosti s výkonem funkce správce jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou zvláštními zákony určeny k utajení, pokud se o nich dozvěděly při výkonu svých funkcí, a to i po jejím skončení; této povinnosti je může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost mají, nebo soud."

CELEX: 32001L0024, 32001L0017

V § 8 se doplňují nové odstavce 9 a 10, které znějí:
  "(9) Správcem nemůže být osoba u níž se zřetelem na její poměr k věci, k dlužníkovi nebo k jeho zástupci, je důvod pochybovat o její nepodjatosti. Důvod pochybovat o nepodjatosti správce je dán vždy, když je správce, jeho statutární orgán nebo člen jeho statutárního orgánu, osobou blízkou dlužníkovi4), nebo osobou uvedenou v § 67b odst. 2. Správce je povinen nejpozději do deseti pracovních dnů od vydání usnesení o jeho ustavení nebo od jeho zvolení do funkce předložit soudu písemné prohlášení, v němž uvede, zda a jaký poměr má k věci, k účastníkům konkursního řízení nebo k jejich zástupcům. Jestliže důvod, pro vyloučení správce vznikne později, je správce povinen oznámit to neprodleně soudu.
  (10) Správce je povinen poskytnout věřitelskému výboru součinnost nezbytnou k řádnému výkonu funkce věřitelského výboru, zejména:
a) na žádost věřitelského výboru se účastnit schůzí věřitelského výboru,
b) podávat minimálně jednou za tři měsíce věřitelskému výboru a soudu písemnou zprávu o své činnosti, která obsahuje zejména informace o průběhu zpeněžování podstaty a o průběhu sporů vyvolaných konkursem, informace o plnění pokynů uložených správci věřitelským výborem nebo soudem, přehled o hotových výdajích a nákladech spojených s udržováním a správou podstaty,
c) poskytnout v přiměřené lhůtě věřitelskému výboru další zprávy, listiny, nutná vysvětlení a informace vyžádané věřitelským výborem.".

Za § 8 se vkládají § 8a a § 8b, které znějí:

"§ 8a
  Správce nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro podstatu, zejména takové, na základě kterých má dojít k hospodářsky neodůvodněnému plnění z podstaty nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

§ 8b
  (1) Každý konkursní věřitel je oprávněn podat ve prospěch podstaty žalobu o náhradu škody proti správci, který jí způsobil. Jiná osoba než konkursní věřitel, který žalobu podal, nebo osoba jím zmocněná nemůže v řízení činit úkony, kterými by disponovala s řízením nebo s předmětem řízení.
  (2) Konkursní věřitel má nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.".

V § 9 odst. 1 se za slova "může soud ustavit" vkládají slova "nebo schůze konkursních věřitelů zvolit".

V § 9 odst. 2 se za slova "může soud ustavit" vkládají slova "nebo schůze konkursních věřitelů zvolit".

V § 9 odst. 3 se za slova "Pro ustavení" vkládají slova "a volbu".

V § 10 odst. 1 se za slovo "správce" vkládá čárka a slova "nebo věřitelského výboru" se nahrazují slovy "věřitelského výboru nebo konkursních věřitelů, kteří přihlásili pohledávky ve výši alespoň 25% všech přihlášených pohledávek podle stavu ke dni podání návrhu na svolání schůze věřitelů,".

V § 10 se vkládají nové odstavce 2 až 5, které znějí:
  "(2) Soud svolá schůzi konkursních věřitelů tak, aby se konala nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy soudu došel návrh na její svolání; první schůzi konkursních věřitelů svolá soud tak, aby se konala nejpozději do dvou měsíců od prohlášení konkursu.
  (3) Návrh na svolání schůze věřitelů musí obsahovat pořad jednání schůze věřitelů s uvedením záležitostí navržených k projednání. Oznámení o svolání schůze konkursních věřitelů a o doplnění pořadu jednání schůze soud zveřejní vyhláškou. V oznámení musí být uveden pořad jednání a místo a termín konání schůze konkursních věřitelů. Soud zařadí na pořad jednání schůze věřitelů k projednání záležitosti obsažené ve všech návrzích doručených soudu do vydání usnesení o svolání schůze věřitelů. Pokud návrh na svolání schůze věřitelů došel po vydání usnesení o svolání schůze věřitelů nejpozději však ve lhůtě do 10 dnů před konáním schůze věřitelů, soud vydá usnesení o doplnění pořadu jednání schůze věřitelů o záležitosti obsažené v takovém návrhu.
  (4) Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání schůze věřitelů, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech konkursních věřitelů.
  (5) Na první schůzi konkursních věřitelů zejména :
a) proběhne hlasování o dalším setrvání správce v jeho funkci (§ 8 odst. 5),
b) proběhne hlasování o dalším setrvání členů prozatímního věřitelského výboru v jejich funkci,
c) správce přednese zprávu o stavu konkursu, o dosavadním výkonu své funkce a svoji představu o dalším postupu v konkursu,
d) prozatímní věřitelský výbor přednese zprávu o své činnosti.".

Odstavce 2 a 3 se přečíslovávají na odstavce 6 a 7.

V § 10 odstavce 6 a 7 znějí:
  "(6) K platnosti usnesení schůze konkursních věřitelů, k volbě a odvolání věřitelského výboru a správce je třeba prosté většiny hlasů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených konkursních věřitelů počítané podle výše jejich pohledávek. Konkursní věřitelé, kteří zůstali se svým volebním návrhem v menšině a jejichž pohledávky činí alespoň čtvrtinu pohledávek na schůzi přítomných věřitelů, mohou do věřitelského výboru společně navrhnout dalšího člena a jeho náhradníka. K platnosti usnesení o volbě takového dalšího člena a jeho náhradníka je třeba čtvrtiny hlasů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených konkursních věřitelů počítané podle výše jejich pohledávek; k odvolání takového dalšího člena a jeho náhradníka, je třeba tří čtvrtin hlasů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených konkursních věřitelů počítané podle výše jejich pohledávek.
  (7) Hlasovat mohou všichni konkursní věřitelé; po konání prvního přezkumného jednání pouze konkursní věřitelé, jejichž pohledávka byla zjištěna nebo jimž hlasovací právo na schůzi věřitelů přiznal soud. Popření výše pohledávky má vliv na hlasovací právo konkursního věřitele pouze v rozsahu popření. Popření pořadí pohledávky nemá na hlasovací právo vliv. Soud na schůzi konkursních věřitelů rozhodne, zda mohou hlasovat také konkursní věřitelé, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna, je sporná, popřípadě je podmíněná; hlasovací právo každého z konkursních věřitelů soud zkoumá samostatně. Ve zvlášť odůvodněných případech, je-li pohledávka zjevně neexistující, zjevně účelově vytvořená nebo jinak zjevně sporná, může soud na schůzi konkursních věřitelů konané před prvním přezkumným jednáním k námitce konkursního věřitele nebo i bez námitky hlasovací právo konkursnímu věřiteli odejmout, to však pouze v rozsahu takové zjevně sporné pohledávky. Proti usnesení soudu o přiznání či odejmutí hlasovacího práva není přípustný opravný prostředek, soud je však může i bez návrhu kdykoliv změnit; usnesení se nedoručuje. Oddělení věřitelé pohledávek za třetími osobami (§ 20 odst. 5) nemohou hlasovat v rozsahu výše jejich pohledávek za třetí osobou (§ 20 odst. 5); to neplatí pro rozhodování o záležitostech souvisejících se zpeněžením majetku, který zajišťuje pohledávky těchto oddělených věřitelů.".

V § 10 se doplňuje odstavec 8, který zní:
  "(8) Věřitel, který podal opakovaně nedůvodně návrh na svolání schůze konkursních věřitelů, je povinen uhradit ostatním konkursním věřitelům náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí nebo s účastí jejich zástupců na schůzi konkursních věřitelů konané na jeho návrh. Soud může věřiteli, který podal opakovaně bezdůvodně návrh na svolání schůze konkursních věřitelů, uložit náhradu nákladů spojených se svoláním a organizací schůze konkursních věřitelů konané na jeho návrh.".

V § 11 odst. 2 se vkládá věta druhá, která zní: "Tím není dotčen § 10 odst. 6.".

V § 11 odstavce 3 až 7 znějí:
  "(3) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky mohou být jen konkursní věřitelé s výjimkou osob blízkých dlužníkovi4), osob uvedených v § 67b odst. 2 a osob, které byly v posledních pěti letech přede dnem volby nebo jmenování odsouzeny pro trestný čin podvodu či poškozování věřitele.
  (4) Členy věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů a jejich náhradníky volí schůze konkursních věřitelů. Není-li věřitelský výbor, jeho člen nebo náhradník zvolen, jmenuje ho bez zbytečného odkladu soud. Funkce člena nebo náhradníka věřitelského výboru anebo zástupce věřitelů zaniká jeho odvoláním z funkce schůzí konkursních věřitelů, nebo vzdáním se funkce vůči soudu. V takovém případě nastupuje místo něho do funkce jeho náhradník; soud může též nařídit doplňující volbu. Namísto zástupce menšiny ve věřitelském výboru však může nastoupit jen jeho náhradník. Pokud je členem nebo náhradníkem právnická osoba, oznámí soudu, kdo za ni bude ve věřitelském výboru jednat.
  (5) Věřitelský výbor se schází z vlastní iniciativy nebo jej svolá soud anebo správce. Věřitelský výbor volí ze svého středu předsedu a schází se zpravidla jednou za tři měsíce. Na zasedání věřitelského výboru je třeba vždy pozvat všechny jeho členy a náhradníky; náhradník však hlasuje, jen není-li přítomen člen výboru, za kterého byl ustaven náhradníkem. Věřitelský výbor se usnáší většinou hlasů všech svých členů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Hlasovat lze i korespondenčně; v takovém případě předseda předloží návrh usnesení ostatním členům věřitelského výboru k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se člen věřitelského výboru ve lhůtě, platí, že nesouhlasí. Předseda věřitelského výboru pak oznámí výsledky hlasování ostatním členům věřitelského výboru. Členové nebo náhradníci věřitelského výboru nesmějí hlasovat ve své vlastní věci; to neplatí pro hlasování v souvislosti se zpeněžováním majetku podstaty a pro hlasování o volbě předsedy věřitelského výboru.
  (6) Zvolení členové a náhradníci věřitelského výboru se mohou ve věřitelském výboru dát na své nebezpečí a náklady zastoupit kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu; nejde-li o advokáta, může tento zástupce jednat jedině osobně.
  (7) Je-li schůzí konkursních věřitelů rozhodnuto nebo vyplývá-li ze zákona, že má být ustaven věřitelský výbor, a nesplňuje-li podmínky podle odstavce 3 alespoň takový počet konkursních věřitelů, o jakém rozhodla schůze konkursních věřitelů při určení počtu členů věřitelského výboru podle odstavce 2, nebo má-li být ustaven zástupce věřitelů a nesplňuje-li podmínky podle odstavce 3 žádný konkursní věřitel, odstavec 3 se nepoužije.
--------------------------------
1g) § 66a zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
1 h) § 66b odst. 3 obchodního zákoníku.
4) § 116 občanského zákoníku.".

V § 11 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:
  "(9) Členy a náhradníky věřitelského výboru, kteří tak neučinili před svou volbou, vyzve soud, aby učinili prohlášení o tom, zda je u nich dána některá ze skutečností uvedených v odstavci 3.
  (10) Neplní-li člen nebo náhradník věřitelského výboru řádně a včas své povinnosti, zejména nezúčastňuje-li se bez řádné a včasné omluvy zasedání věřitelského výboru, může mu soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.".

Za § 11a se vkládají § 11b až § 11d, které znějí:

"§ 11b
  (1) Věřitelský výbor zejména:
a) dohlíží na činnost správce a dává správci pokyny,
b) poskytuje správci podporu při jeho činnosti,
c) uděluje správci souhlas k uzavírání smluv o úvěru, jakož i jiných smluv, které slouží k financování provozu úpadcova podniku,
d) uděluje správci souhlas zadat třetím osobám na účet podstaty činnosti, k nimž je povinen správce,
e) stanoví podmínky a způsob zpeněžení podstaty, souhlas s vyloučením nedobytných pohledávek a neprodejných věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot z podstaty, s dohodou o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela uzavíranou se správcem, s dohodou podle § 19 odst. 6,
f) uděluje souhlas s povolením částečného rozvrhu a s dalšími záležitostmi, u nichž je zákonem stanoven souhlas věřitelského výboru,
g) průběžně schvaluje výši a správnost hotových výdajů správce a nákladů spojených s udržováním a správou podstaty,
h) průběžně schvaluje zprávu správce o hospodaření s podstatou a o pohledávkách za podstatou vyplacených správcem v průběhu konkursu,
i) může nahlížet do úpadcova účetnictví a do úpadcových písemností ve stejném rozsahu jako správce; k této činnosti je oprávněn každý z členů věřitelského výboru samostatně,
j) plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu na základě zmocnění obsaženého v tomto zákoně soudem,
k) je oprávněn podávat soudu návrhy týkající se průběhu konkursu.
  (2) Věřitelský orgán je oprávněn vyžádat si od správce i další zprávy, listiny, informace a nutná vysvětlení nebo doklady, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření.
  (3) Pokládá-li to za vhodné, zejména závisí-li řádný výkon jeho práv a povinností na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí z právní, daňové a účetní oblasti, může věřitelský výbor nebo jeho člen či náhradník při výkonu činností podle odstavce 1 písm. i) a odstavce 2 využít na své náklady služeb advokátů, auditorů nebo daňových poradců. Náklady, které tím členům nebo náhradníkům věřitelského výboru vzniknou nepatří mezi pohledávky za podstatou ani mezi nutné výdaje spojené s výkonem funkce člena či náhradníka věřitelského výboru.
  (4) Věřitelský se výbor se může usnést, že určité úkony nebo činnosti správce vyjma zpeněžování majetku podstaty a vyloučení majetku z podstaty nepodléhají souhlasu věřitelského výboru nebo že budou předkládány věřitelskému výboru v závislosti na jím určené hodnotě majetku, jehož se týkají. Věřitelský výbor může své usnesení podle tohoto odstavce kdykoli změnit nebo zrušit. Věřitelský výbor přijetí usnesení podle tohoto odstavce vždy bez zbytečného odkladu oznámí správci a soudu. Usnesením věřitelského výboru podle tohoto odstavce není dotčena odpovědnost za škodu podle § 11 odst. 7.

§ 11c
  Nastala-li právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod pohledávky konkursního věřitele, který je členem nebo náhradníkem věřitelského výboru, nebo zástupcem věřitelů, a přestane-li být tento konkursní věřitel v důsledku takové právní skutečnosti účastníkem konkursního řízení, nastupuje místo něho do funkce nabyvatel pohledávky ke dni, kdy usnesení o vstupu nabyvatele pohledávky do konkursního řízení nabylo právní moci. To platí jen dojde-li k převodu nebo přechodu celé pohledávky konkursního věřitele na jediného nabyvatele pohledávky.

§ 11d
Prozatímní věřitelský výbor
  (1) Do doby, než dojde ke zvolení nebo jmenování věřitelského výboru podle § 11 odst. 4, může soud před první schůzí konkursních věřitelů, a to i před prohlášením konkursu, jmenovat prozatímní věřitelský výbor. Pro jmenování členů prozatímního věřitelského výboru se použije § 11. Proti usnesení, jímž soud jmenuje prozatímní věřitelský výbor, není odvolání přípustné. Usnesení soud doručí zvlášť dlužníkovi, správci nebo předběžnému správci a jmenovaným členům prozatímního věřitelského výboru.
  (2) Je-li to možné, jmenuje soud prozatímní věřitelský výbor tak, aby v něm byli zastoupeni oddělení věřitelé, věřitelé s nejvyššími pohledávkami a věřitelé s pohledávkami malého rozsahu.
  (3) Ustanoví-li soud předběžného správce, jmenuje zároveň prozatímní věřitelský výbor podle odstavce 1 a 2.
  (4) Ustanovení o oprávněních a povinnostech věřitelského výboru platí pro prozatímní věřitelský výbor obdobně; prozatímní věřitelský výbor není oprávněn k výkonu činností podle § 11b odst. 1 písm. e) a f).

V § 12a odst. 2 se slova "bez zbytečného odkladu" nahrazují slovy "do 10 pracovních dnů".

V § 12a odst. 3 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

V § 12a odst. 4 věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 1f) zní: "Je-li dlužník zapsán v obchodním rejstříku či jiné evidenci (rejstříku) právnických osob 1f), je usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku podnětem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku či jiné evidence (rejstříku) právnických osob a zasílá se rovněž orgánu pověřenému vedením obchodního rejstříku či jiné evidence (rejstříku) právnických osob1f); ten provede výmaz do 10 pracovních dnů.
------------------------------------------------------------------
1f) § 200a až 200d občanského soudního řádu.
  § 27 až 34 zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  § 5 odst. 1 zákona 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
  § 5 odst. 1 zákona 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.".

V § 12a se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:
  "(6) Ve lhůtě 10 pracovních dnů od podání návrhu na prohlášení konkursu soud vyzve účastníka, aby opravil nebo doplnil návrh, který neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý a učiní další úkony potřebné k rozhodnutí o návrhu na prohlášení konkursu.
  (7) Změní-li se okolnosti nebo vyjdou-li najevo skutečnosti, které nastaly (vznikly) po rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu nebo skutečnosti, které účastník nemohl bez své viny včas uvést, potom se na rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu § 159a odst. 5 občanského soudního řádu nepoužije.
  (8) O odvolání proti rozhodnutí soudu o návrhu na prohlášení konkursu soud rozhodne ve lhůtě do 3 měsíců od podání odvolání, které obsahuje všechny stanovené náležitosti, je srozumitelné a určité.".

V § 13 odst. 6 věta první zní: "Účinky prohlášení konkursu nastanou okamžikem zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.".

V § 14 odst. 1 písm. e) se čárka na konci vypouští a doplňují slova "nestanoví-li zákon jinak; výkon rozhodnutí (exekuci) přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, u kterého má dlužník pohledávku z účtu, lze provést odepsáním vymáhané pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce z účtu a jejich vyplacením oprávněnému nebo soudnímu exekutorovi až do uplynutí dne, kdy byl konkurs prohlášen,".

V § 14 odst. 1 písm. h) se za slovo "příkazy," vkládají slova včetně poznámky pod čarou: "pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,".

V § 14 odst. 1 písm. h) se za slova "zvláštní právní předpis" vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 1b.
Poznámka pod čarou č. 1b zní:

"1b) § 27 odst. 3 zákona 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).
Čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry.
Zákon č. .../.... Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.".

V § 14 odst. 4 se za slova "ušlé plnění" vkládá čárka a slova "pokud věděly o prohlášení konkursu na majetek dlužníka".
/Dojde-li k přijetí vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech (sněmovní tisk č. 525/2003), potom nutno odstavec 4 přečíslovat na odst. 5/.

V § 14 odst. 4 se doplňuje věta druhá, která zní: "Platí, že osoba uvedená v § 9d nevěděla o prohlášení konkursu do okamžiku, kdy bylo usnesení o prohlášení konkursu zveřejněno v insolvenčním rejstříku."
/Dojde-li k přijetí vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech (sněmovní tisk č. 525/2003), potom nutno odstavec 4 přečíslovat na odst. 5/.

V § 14a odst. 1 se za slova "zajistit vedení účetnictví" vkládají slova "nebo evidence podle zvláštního právního předpisu".

V § 14a odst. 1 se za slova "nebo evidence podle zvláštního právního předpisu" vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 1ca.
Poznámka pod čarou č. 1ca zní:

"1ca) Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.".

V § 14a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 1cb) zní:
  "(2) Ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu uzavře správce účetní knihy úpadce a sestaví účetní závěrku nebo uzavře evidenci podle zvláštního právního předpisu 1ca). Ke dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu, sestaví správce zahajovací rozvahu nebo zahájí znovu vedení evidence podle zvláštního právního předpisu 1ca).
  Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

V § 14b se slova "konkursních věřitelů" nahrazují slovy "schůze konkursních věřitelů (§ 10); k platnosti jejího usnesení je třeba souhlasu tříčtvrtinové většiny hlasů".

V § 15 odst. 2 se tečka na konci nahrazuje středníkem a doplňují se slova "osoba, vůči níž tento nárok směřuje, může požadovat, aby jí bylo z podstaty vráceno plnění, jež poskytla na základě neúčinného právního úkonu, nebo jeho náhrada. Neúčinným právním úkonem nemůže být vyrovnána vzájemná pohledávka této osoby proti úpadci."

V § 15 odst. 3 se tečka na konci nahrazuje středníkem a doplňují se slova "proti třetím osobám jen tehdy, jestliže jim byly známy okolnosti odůvodňující neúčinnost právních úkonů proti jejich právnímu předchůdci.".

V § 16 odst. 3 se doplňuje věta druhá, která zní: "Osoba, vůči níž odpor směřuje, může požadovat, aby jí bylo z podstaty vráceno plnění, jež poskytla na základě odporovatelného právního úkonu, nebo jeho náhrada.".

V § 16 se doplňuje odstavec 5, který zní:
  "(5) Provedení závěrečného vyrovnání zisku a ztráty nelze odporovat podle ustanovení tohoto paragrafu ani podle příslušných ustanovení občanského zákoníku.".
CELEX: 32000L0012, 31993L0006

V § 18 odst. 2 věta druhá zní: "Je-li do soupisu zapsána věc, právo nebo jiná majetková hodnota, jež podléhá konkursu, ale nepatří úpadci (§ 6 odst. 3), je správce povinen vyjádřit v soupisu důvod zápisu a oznámit takový zápis a jeho důvod vlastníku nebo jiné osobě, která věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu drží nebo užívá, a jde-li o nemovitosti, i příslušnému katastrálnímu úřadu." a vkládá se věta třetí, která zní: "Je-li do soupisu sepsána věc, právo, pohledávka nebo jiná majetková hodnota, která zajišťuje pohledávky oddělených věřitelů, je správce povinen oznámit takový zápis všem odděleným věřitelům pohledávek s nárokem na oddělené uspokojení (§ 28) k věci, právu, pohledávce nebo jiné majetkové hodnotě sepsané do soupisu podstaty a vyzvat je, aby svou zajištěnou pohledávku s nárokem na oddělené uspokojení přihlásili do konkursu (§ 20).".

V § 18 odst. 3 se za slova "zapsána do soupisu" vkládají slova "a doručena oznámení o tom všem osobám podle odstavce 2".

V § 19 odst. 2 se slova "určené soudem" nahrazují slovy "30 dnů" a doplňuje se věta třetí, která zní: "Dlužník může podat žalobu na vyloučení majetku z podstaty jen tehdy, jestliže jde o věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu, která do podstaty nenáleží (§ 6 odst. 2).".

V § 19 se vkládá odstavec 3, který zní:
  "(3) Jde-li o věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu, jež podléhá konkursu, ale nepatří úpadci (§ 6 odst. 3), je správce vázán důvodem, pro nějž takovou věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu zapsal do soupisu.".

Odstavec 3 se přečíslovává na odstavec 4.

V § 19 odst. 4 se slova "ledaže tím odvrací hrozící škodu na majetku, který je předmětem žaloby" nahrazují slovy "ledaže je majetek, který je předmětem žaloby, bezprostředně ohrožen zkázou, zničením nebo znehodnocením".

V § 19 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
  "(5) Vyjde-li okolnost, že je zde osoba uplatňující právo k sepsanému majetku, která sama žalobu dříve nepodala, v konkursu najevo až po zpeněžení tohoto majetku, může se tato osoba domáhat žalobou podanou proti správci vydání čistého výtěžku zpeněžení majetku z podstaty. Správce, který tuto osobu včas nevyrozuměl o soupisu majetku, ač tak učinit mohl a měl, jí odpovídá za škodu tím vzniklou; této odpovědnosti se správce zprostí, prokáže-li, že nemohl ani při náležité pečlivosti poznat, že tuto osobu měl vyrozumět.
  (6) Správce se může dohodnout s osobou, která podala u soudu žalobu na vyloučení majetku ze soupisu podstaty, že zpeněží majetek, který je předmětem žaloby, způsobem a za podmínek stanovených odděleným věřitelem nebo věřitelským výborem, a že výtěžek zpeněžení složí na účtu soudu, který prohlásil konkurs, až do skončení řízení o žalobě s tím, že výtěžek bude z účtu soudu vyplacen podle výsledku sporu. Dohoda podle tohoto odstavce musí mít písemnou formu a s jejím uzavřením musí udělit předchozí písemný souhlas oddělený věřitel jde-li o majetek, který zajišťuje jeho pohledávku (§ 28), jinak musí s uzavřením dohody udělit předchozí písemný souhlas věřitelský výbor. Udělí-li oddělený věřitel nebo věřitelský výbor souhlas s uzavřením dohody, současně stanoví též podmínky a způsob zpeněžení, které je správce povinen dodržet. Dohoda uzavřená v rozporu s tímto ustanovením je neplatná.".

V § 20 odst. 4 věta první a druhá zní: "Přihlásit lze i pohledávku vázanou na podmínku; takto přihlašují své pohledávky i ručitelé, spoludlužníci úpadce a další oprávněné osoby, jimž vznikne po prohlášení konkursu pohledávka za úpadcem, budou-li za úpadce plnit jeho závazek vůči věřiteli.".

V § 20 se vkládá odstavec 5, který zní:
  "(5) Přihlásit lze i pohledávku za třetí osobou odlišnou od úpadce. Oddělený věřitel (§ 28) takto přihlašuje svoji zajištěnou pohledávku za třetí osobou s nárokem na oddělené uspokojení (§ 28). V přihlášce je třeba zvlášť uvést důvod a výši každé zajištěné pohledávky, dlužníka zajištěné pohledávky, druh zajišťovacího práva, důvody jeho vzniku a věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, která je předmětem zajištění. K přihlášce je třeba přiložit kopie listin, z nichž vyplývají jednotlivé zajištěné pohledávky a nárok na oddělené uspokojení. Je-li zajištěná pohledávka nebo právo na uspokojení z výtěžku zpeněžení vykonatelné, je třeba to prokázat listinou opatřenou potvrzením o její vykonatelnosti. V ostatním platí odstavec 2 obdobně.".

Odstavce 5 až 8 se přečíslovávají na odstavce 6 až 9.

V § 20 odst. 6 se ve větě čtvrté vypouští slova "a jednotlivé třídy konkursních věřitelů (§ 32 odst. 4)".

V § 21 odst. 1 se na konci doplňuje věta třetí, která zní: "Termín přezkumného jednání soud určí tak, aby se konalo nejpozději do dvou měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, ne však dříve, než po sedmi dnech od uplynutí této lhůty.".

V § 22 se vkládají odstavce 3 až 5, které znějí:
  "(3) Lhůta pro přihlášení pohledávky osoby, jejíž věc, právo nebo pohledávka zajišťující pohledávku (§ 28) vůči úpadci, zapsal správce do soupisu podstaty, neuplyne dříve než uplyne 30 denní lhůta podle § 27 odst. 5.
  (4) Lhůta pro přihlášení pohledávky osoby, která nabyla věc, právo nebo pohledávku z neplatného nebo neúčinného právního úkonu, kterou správce zapsal do soupisu podstaty, neuplyne dříve než uplyne 30 denní lhůta podle § 19 odst. 2.
  (5) Lhůta pro přihlášení pohledávky odděleného věřitele za úpadcem nebo za třetí osobou (§ 28), neuplyne dříve než uplynutím 30 dnů od doručení oznámení správce o zapsání do soupisu oddělenému věřiteli (§ 18 odst. 2).".

V § 25 odst. 1 se slova "všem věřitelům" nahrazují slovy "konkursním věřitelům a správci".

V § 27 odst. 1 se vkládá věta druhá, která zní: "Zpeněžení věcí prodejem podle ustanovení o výkonu rozhodnutí (exekuce) provede soud na návrh správce, který má postavení oprávněného.".

V § 27 odst. 2 zní:
  "(2) Zpeněžení věcí, práv, pohledávek a jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot, které nezajišťují pohledávku odděleného věřitele (§ 28), uskuteční správce s předchozím souhlasem soudu; soud usnesením udělí správci souhlas se zpeněžením za podmínek a způsobem stanovených věřitelským výborem. Nestanoví-li věřitelský výbor podmínky a způsob zpeněžení do 30 dnů od doručení výzvy soudu, nebo jsou-li podmínky a způsob zpeněžení stanoveny zjevně v rozporu se zákonem nebo společným zájmem konkursních věřitelů, stanoví podmínky a způsob zpeněžení soud. Věřitelský výbor a soud při stanovení podmínek a způsobu zpeněžení přihlédne zejména k výši a k době předpokládaného zpeněžení, jakož i k nákladům, které bude třeba vynaložit na další udržování, správu a zpeněžování podstaty. Nepodaří-li se správci provést zpeněžení do 12 měsíců od udělení souhlasu za podmínek a způsobem stanovených věřitelským výborem nebo soudem, ačkoliv správce prokazatelně činil úkony směřující k takovému zpeněžení, může věci prodat i pod odhadní cenu. Obdobně lze převést i úpadcovy sporné nebo obtížně vymahatelné pohledávky. Souhlasu věřitelského výboru nebo soudu není třeba k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením. Při zpeněžování správce postupuje tak, aby byla šetřena možnost zachování podnikatelské činnosti a pracovních příležitostí, a tak, aby bylo co nejvíce chráněno životní prostředí nebo jiný zvláště významný obecný (veřejný) zájem. Smluvními předkupními právy není správce vázán.".

V § 27 odst. 3 zní:
  "(3) Zpeněžení majetku podstaty členu či náhradníku věřitelského výboru je přípustné jen s předchozím souhlasem schůze konkursních věřitelů za podmínek a způsobem stanovených schůzí konkursních věřitelů. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.".

V § 27 odst. 5 ve větě první se slova "jejichž věci, práva nebo pohledávky" nahrazují slovy "jejichž věci, práva, pohledávky nebo jiné penězi ocenitelné majetkové hodnoty", slova "cenu věci, práva nebo pohledávky" nahrazují slovy "cenu věci, práva, pohledávky nebo jiné penězi ocenitelné majetkové hodnoty", za slova "jimiž je pohledávka zajištěna" se doplňuje čárka a slova "a aby přihlásili svou pohledávku (§ 20 odst. 4)" a vkládá se věta třetí, která zní: "O složení ceny, vyplacení zajištěné pohledávky nebo o zapsání do soupisu podstaty podle tohoto odstavce musí být oddělení věřitelé, kteří mají nárok na oddělené uspokojení (§ 28) k dotčené věci, právu, pohledávce nebo jiné majetkové hodnotě, správcem písemně vyrozuměni ve lhůtě 30 dnů.".

V § 27 odst. 6 se ve větě druhé za slova "Věřitelský výbor" vkládají slova "a oddělený věřitel s nárokem na oddělené uspokojení (§ 28) z takové věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty".

V § 27 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
  "(7) Zpeněžení věcí, práv, pohledávek a jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot, které zajišťují pohledávku odděleného věřitele (§ 28), uskuteční správce s předchozím souhlasem soudu; soud usnesením udělí správci souhlas se zpeněžením za podmínek a způsobem stanovených odděleným věřitelem, jehož pohledávka je zajištěna majetkem podstaty, který má být zpeněžen. Je-li takových oddělených věřitelů více a nedohodnou-li se na podmínkách a způsobu zpeněžení, soud usnesením udělí správci souhlas s prodejem za podmínek a způsobem stanovených odděleným věřitelem s nejlepším pořadím. Nestanoví-li žádný z těchto oddělených věřitelů podmínky a způsob zpeněžení do 30 dnů od doručení výzvy soudu, jsou-li podmínky a způsob zpeněžení stanoveny zjevně v rozporu se zákonem nebo společným zájmem konkursních věřitelů, nepodaří-li se správci provést zpeněžení do 12 měsíců od udělení souhlasu soudu za podmínek a způsobem v souhlasu stanovených, ačkoliv správce prokazatelně činil úkony směřující k takovému zpeněžení, udělí soud správci souhlas se zpeněžením a stanoví podmínky a způsob zpeněžení sám. Oddělený věřitel a soud při stanovení podmínek a způsobu zpeněžení přihlédne ke skutečnostem uvedeným v odstavci 2; soud rovněž přihlédne ke stanovisku věřitelského výboru.
  (8) Nesouhlasí-li oddělený věřitel (§ 28) s výší ceny věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která zajišťuje jeho pohledávku za úpadcem nebo za třetí osobou, složené osobou podle § 27 odst. 5, může správci uložit, aby takovou věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu zapsal do soupisu podstaty; pokud tak správce neučiní a tohoto odděleného věřitele (§ 28) o tom nevyrozumí do 30 dnů od doručení pokynu odděleného věřitele, je oddělený věřitel oprávněn podat ve prospěch podstaty žalobu na uložení prohlášení vůle správce zapsat dotčenou věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu do soupisu podstaty. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne, kdy správci marně uplynula 30-denní lhůta, zaniká. Jiná osoba než oddělený věřitel, který žalobu podal, nebo osoba jím zmocněná nemůže v řízení činit úkony, kterými by disponovala s řízením nebo s předmětem řízení. Oddělený věřitel má nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.".

V § 27a se stávající text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
  "(2) Pro zpeněžení podle odstavce 1 se § 27 odst. 2, 7 a 8 použijí obdobně.".

V § 27b odst. 1 se slova "(§ 27 odst. 2) nebo odvrací-li správce zpeněžením hrozící škodu na majetku (§ 19 odst. 3)" nahrazují slovy "(§ 19 odst. 4 nebo § 27 odst. 2)".

V § 28 odst. 1 se za slova "Věřitelé pohledávek" vkládají slova "za úpadcem nebo za třetími osobami" a slova "práva nebo pohledávky" se nahrazují slovy "práva, pohledávky nebo jiné penězi ocenitelné majetkové hodnoty".

V § 28 odst. 2 věta první zní: "Výtěžek zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné penězi ocenitelné majetkové hodnoty spolu s jejími plody a užitky po odečtení nákladů spojených s jejím udržováním, správou a prodejem (dále jen "výtěžek zpeněžení") vydá správce odděleným věřitelům do 30 dnů ode dne, kdy správce výtěžek zpeněžení obdržel." a ve větě druhé se tečka na konci věty nahrazuje středníkem a doplňují se slova "to neplatí pro pohledávky oddělených věřitelů za třetí osobou (§ 20 odst. 5)".

V § 28 odst. 4 ve větě první se slova "70 %" nahrazují slovy "100 %", ve větě druhé se vypouští slova ", a to ve třídě, do níž pohledávka podle své povahy patří" a doplňuje se věta třetí, která zní: "Pohledávky oddělených věřitelů za třetí osobou (§ 20 odst. 5) lze uspokojit pouze z výtěžku zpeněžení na ně připadajícího."

V § 28 odst. 5 se slova "práva nebo pohledávky" nahrazují slovy "práva, pohledávky nebo jiné penězi ocenitelné majetkové hodnoty" a doplňuje se věta druhá, která zní: "Řízení o výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva se zpeněžením věci zastavuje.".

V § 28 se doplňuje odstavec 6, který zní:
  "(6) Nesplatná zajištěná pohledávka odděleného věřitele za třetí osobou, se považuje při vydání výtěžku zpeněžení za splatnou.".

V § 30 odst. 3 se za větu první vkládá věta: "Soud může povolit částečný rozvrh, který uspokojuje pohledávky věřitelů poměrně nebo do určité výše nebo kombinací obou postupů.".

V § 31 odst. 2 písm. a) se na konci doplňují slova "s výjimkou výdajů spojených s pojištěním podle § 8 odst. 2".

V § 31 odst. 2 písm. b) se na konci doplňují slova "a náhrada zaplacené zálohy na náklady konkursu".

V § 31 odst. 2 písm. f) se na konci doplňují slova "nebo § 14 odst. 2, a ze smluv, které byly vypovězeny podle § 14 odst. 3".

V § 31 odst. 2 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
"h) nároky věřitelů na vydání bezdůvodného obohacení a náhradu škody, vzniklé z neúčinných právních úkonů dlužníka po prohlášení konkursu nebo z neplatných právních úkonů správce či předběžného správce.".

V § 31 se doplňuje odstavec 6, který zní:
  "(6) Pohledávky a závazky, jež vznikly po prohlášení konkursu, lze započíst.".

V § 32 odstavec 2 zní:
  "(2) Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se ostatní pohledávky uspokojí poměrně.".

V § 32 odst. 3 zní:
  "(3) Z výtěžku zpeněžení (§ 28 odst. 2) lze uspokojit jen pohledávky oddělených věřitelů, které byly zajištěny zpeněženou věcí, právem, pohledávkou nebo jinou majetkovou hodnotou.".

V § 32 se vypouští odstavec 4.

  Odstavce 5 až 7 se přečíslovávají na odstavce 4 až 6.

V § 32 se vypouští odstavec 5.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

V § 32 odst. 6 se věta první nahrazuje větou "Pohledávky z podřízených dluhopisů podle zvláštního právního předpisu4d) a pohledávky, které jsou vázány stejnou podmínkou podřízenosti, se v návrhu uspokojí až po uspokojení všech ostatních pohledávek.".
CELEX: 32000L0012, 31993L0006

V § 33 odst. 1 písm. d) zní:
"d) mimosmluvní sankce postihující majetek úpadce, jestliže vznikly nebo přirostly v době od prohlášení konkursu;"

V § 44 odst. 1 písm. c) se vypouští slova "a souhlasil-li s tím správce".

V § 44 se vkládá odstavec 2, který zní:
  "(2) Soud rozhodne o návrhu na zrušení konkursu ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne podání úplného návrhu. O odvolání proti rozhodnutí soudu o návrhu na zrušení konkursu soud rozhodne ve lhůtě do 3 měsíců od podání odvolání, které obsahuje všechny stanovené náležitosti, je srozumitelné a určité.".

Odstavce 2 až 5 se přečíslovávají na odstavce 3 až 6.

V § 44 odst. 5 větě první se za slova "účetní závěrku" vkládají slova "nebo uzavře evidenci podle zvláštního právního předpisu 1ca)".

V § 44 se doplňuje odstavec 7, který zní:
  "(7) Je-li úpadce zapsán v obchodním rejstříku, platí pro usnesení o zrušení konkursu podle odstavce 1 písm. d) obdobně § 12a odst. 4 věta druhá.".

V § 45 odst. 1 se za slova "v § 14 odst. 1 písm. a) až e), g), i) a l)" vkládají slova "a v § 14 odst. 2 a 3".

V § 45 odst. 2 se slovo "přihlášek" nahrazuje slovy "přihlášených pohledávek", za slova "výkon rozhodnutí" se doplňuje závorka a v ní text "exekuci" a na konci se tečka nahrazuje středníkem a za ni se doplňují slova "toto právo se promlčí za deset let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé.".

V § 66a se doplňuje odstavec 3, který zní:
  "(3) O ustavení a zproštění správce podstaty, zvláštního správce, zástupce správce, předběžného správce a prozatímního věřitelského výboru rozhoduje soud v senátu."

V § 66c odst. 1 ve větě první se slova "vyvěšením písemnosti, předvoláním nebo vyrozuměním na úřední desce soudu" nahrazují slovy "zveřejněním v insolvenčním rejstříku", ve větě první se vypouští středník a slova "zveřejnění v Obchodním věstníku nemusí obsahovat odůvodnění" a ve větě druhé se slova "v Obchodním věstníku" nahrazují slovy "v insolvenčním rejstříku".

V § 66c odstavec 2 zní:
  "(2) Ustanovení odstavce 1 nelze použít, stanoví-li zákon pro určité osoby nebo případy zvláštní způsob doručení, předvolání nebo uvědomění. O zvláštní způsob doručení jde zejména tehdy, ukládá-li zákon, aby písemnost byla doručena do vlastních rukou adresáta nebo stanoví-li zákon, že v určitých případech nebo určitým osobám se písemnost doručuje zvlášť; to platí zejména pro doručení :
a) návrhu na prohlášení konkursu dlužníkovi,
b) usnesení o předběžném opatření a usnesení o povolení ochranné lhůty,
c) usnesení o odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu a usnesení o prohlášení konkursu,
d) usnesení o zastavení řízení,
e) usnesení o zamítnutí návrhu na zrušení konkursu a usnesení o zrušení konkursu,
f) usnesení o ustavení nebo zproštění správce, zástupce správce, zvláštního správce, předběžného správce, vyrovnacího správce, opatrovníka či znalce,
g) usnesení o souhlasu se zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty a určení podmínek a způsobu prodeje,
h) usnesení o konečné zprávě a vyúčtování správce a usnesení o rozvrhu,
i) usnesení o nuceném vyrovnání a usnesení o povolení, potvrzení, zastavení nebo zamítnutí vyrovnání.".

V § 66c odst. 3 se vypouští slova "na úřední desce a" a slova "nebo veřejně přístupné počítačové sítě".

Za § 66c se vkládá nová část pátá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6a, 6b a 8 zní:
"ČÁST PÁTÁ
Úpadek bank, spořitelních a úvěrních družstev, zahraničních bank a zahraničních osob oprávněných vydávat elektronické peněžní prostředky podnikajících na území České republiky
Hlava I
Obecné ustanovení
§ 66d
  (1) Ustanovení této části v souladu s právem Evropských společenství6a) se použijí na úpadek
a) banky, spořitelního a úvěrního družstva, poté co jim byla odejmuta licence nebo povolení,
b) zahraniční banky nebo osoby oprávněné vydávat elektronické peněžní prostředky podnikající na území České republiky na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu,6b)
c) pobočky zahraniční banky jiné než uvedené v písmenu 0.
  (2) Úpadkem se v případě osob uvedených v písmenu 0 odstavce 1 rozumí
a) kolektivní řízení zahájené a sledované správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem těchto orgánů, včetně případů, kdy jsou řízení ukončena vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením,
b) opatření, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek.
  (3) Na věci v této části neupravené se použijí ostatní ustanovení tohoto zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené vyrovnání a vyrovnání.
______________________________
6a) Směrnice Evropské parlamentu a Rady 2001/24/ES o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí
Směrnice Evropské parlamentu a Rady 2001/17/ES o reorganizaci a likvidaci pojišťoven

6b) § 5a a násl. zákona 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona 126/2002 Sb.
CELEX: 32001L0024
Hlava 2
Konkurs banky nebo spořitelního a úvěrního družstva po odnětí licence nebo povolení nebo pobočky zahraniční banky, která na území České republiky podniká na základě licence
§ 66e
Návrh na prohlášení konkursu
Návrh na prohlášení konkursu osob uvedených v § 66d odst.1 písm. a) a c) může také podat orgán, který je oprávněn vykonávat dozor nebo dohled nad činností těchto osob (dále jen "orgán dozoru nebo dohledu"). V návrhu uvede okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije.
§ 66f
  (1) Prohlášení konkursu
a) nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob týkající se hmotného či nehmotného, movitého či nemovitého majetku patřícího úpadci, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení úpadku nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno
  1. právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva,
  2. výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky,
  3. právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo restituci (náhradu) od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,
  4. věcné břemeno.
b) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,
c) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce prodávajícím, nebo ukončení takovéto kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
  (2) Odstavec 1 nevylučuje žaloby na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu z důvodu poškozování věřitelů.
  (3) Právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám, na základě kterého lze získat takovéto věcné právo, se pro účely ustanovení odstavce 1 považuje za věcné právo.
CELEX: 32001L0024
§ 66g
Informování orgánů dozoru nebo dohledu a veřejnosti
  (1) Soud prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu informuje o prohlášení konkursu banky nebo spořitelního a úvěrového družstva orgán dozoru nebo dohledu ve státech, v nichž tato osoba podniká na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Správce zajistí zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkurzu v nejkratší možné lhůtě alespoň ve dvou celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území osoba podnikala prostřednictvím pobočky nebo na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu, a v Úředním věstníku Evropské unie. Výtah obsahuje identifikaci úpadce, informaci o tom, že na něj byl prohlášen konkurs podle českého práva, den prohlášení konkursu, adresu soudu a údaje o správci, je pořízen v českém jazyce a opatřen hlavičkou "Výzva k uplatnění pohledávky. Dodržte lhůty." a "Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty." přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.
  (2) Soud, který prohlásil konkurs pobočky uvedené v § 66d odst. 1 písm. c) informuje prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu o prohlášení konkursu orgány dozoru nebo dohledu v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž příslušná banka má pobočku, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Soud i správce usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž tato osoba má pobočku.
  (3) Orgán dozoru nebo dohledu může po správci požadovat informace týkající se konkursního řízení.
CELEX: 32001L0024
§ 66h
Zpráva o postupu konkursního řízení
Správce je povinen pravidelně vhodným a srozumitelným způsobem uveřejňovat zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního řízení. Zprávu musí uveřejňovat minimálně jednou ročně a musí být odsouhlasena věřitelským výborem.
CELEX: 32001L0024
§ 66i
Správce

  (1) Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného státu.
  (2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1. Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.
  (3) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům.
  (4) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady zápisu jsou pohledávkou za podstatou.
CELEX: 32001L0024
§ 66j
Zjištění pohledávek a závazků
  (1) Pohledávky věřitelů vyplývajících z účetnictví úpadce se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení se považuje prohlášení konkursu.
  (2) Správce je povinen bez zbytečného prodlení, nejpozději však do 60 dní ode dne prohlášení konkursu zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede
a) že na osobu uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) byl prohlášen konkurs,
b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se nejedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, s jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení,věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda se uplatňuje výhrada vlastnictví. Do výše pohledávky se nezapočítává nárok věřitele na náhradu za pojištěnou pohledávku z Fondu pojištění vkladů, z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry podle zvláštního právního předpisu nebo jiné osoby plnící obdobný účel; výše nároku daného věřitele vůči těmto osobám však musí být z oznámení zřejmá, i když k výplatě náhrady již došlo,
c) způsob jak, v jaké lhůtě a komu případně podat námitku proti výši pohledávky (odstavec 3), jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě podle odstavce 4,
d) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,
e) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.
  (3) Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno hlavičkou "Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty." přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.
  (4) Ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 2 může věřitel podat správci písemnou námitku, jestliže nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, jinak se má za to, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkurzu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) ke dni prohlášení konkursu na tuto osobu. Námitku doloží kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku a uvede případnou výhradu vlastnictví.
  (5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl úřední překlad námitky do českého jazyka. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou "Podání námitky proti výši pohledávky" v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou "Uplatnění pohledávky" v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedenou hlavičkou, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka.
  (6) Jestliže nedojde mezi osobou, která podá námitku podle odstavce 4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve lhůtě dvou měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může dotčená osoba podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky. Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě tří měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a vychází se z údajů uvedených v účetnictví osoby uvedené v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c).
  (7) Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může proti správci podat kterýkoliv z věřitelů banky.
  (8) Fond pojištění vkladů a Garanční fond obchodníků s cennými papíry jsou věřiteli osoby uvedené v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) s pohledávkou ve výši stanovené zvláštním právním předpisem. Obdobně je věřitelem osoby uvedené v § 66d odst. 1 písm. a) též zahraniční osoba, která poskytla náhradu pohledávky za bankou z titulu obdobného pojištění vkladů nebo zákaznického majetku podle práva členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a na níž z tohoto důvodu pohledávka přešla.
CELEX: 31993L0022
  (9) Je-li úpadcem banka, které byla odňata licence, majetek sloužící ke krytí hypotéčních zástavních listů podle zvláštního právního předpisu tvoří hypotéční podstatu. Z výtěžku zpeněžení hypotéční podstaty se kdykoliv uspokojí náklady spojené se správou a zpeněžováním hypotéční podstaty a po jejím zpeněžení pohledávky majitelů hypotéčních zástavních listů. Část výtěžku zpeněžení hypotéční podstaty, která zbude po uspokojení těchto pohledávek, se použije v rozvrhu k uspokojení ostatních pohledávek. Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení hypotéční podstaty k uspokojení pohledávek majitelů hypotéčních zástavních listů v plné výši, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojená část těchto pohledávek se při rozvrhu zařadí mezi ostatní konkursní pohledávky (odstavec 2). Na hypotéční podstatu se obdobně použijí § 17a až 25b."
CELEX: 32001L0024, 31994L0019, 32000L0012, 31993L006

§66k

  Orgán dohledu státu, na jehož území banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo podniká na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu6b) může přijmout pouze opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) s účinky na území svého státu.
______________________________
6b) Zákon 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
CELEX: 32001L0024

Hlava 3
Úpadek zahraniční banky nebo osoby oprávněné vydávat elektronické peněžní prostředky podnikající na území České republiky na základě jednotné licence
§ 66l
Přijmout opatření podle § 66d odst. 2 může pouze příslušný orgán státu, v němž osoba obdržela oprávnění, na jehož základě podniká na území České republiky. Účinky opatření, včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob, se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, kde bylo opatření přijato.
CELEX: 32001L0024
§ 66m
  (1) Osoba provádějící opatření podle § 66d odst. 2 a její případný zástupce (dále jen "zahraniční správce") doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropské hospodářské společenství, ve kterém byla udělena licence nebo vydáno povolení, na základě kterého zahraniční banka nebo osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky podnikala na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka vyžadován být může.
  (2) Zahraniční správce může vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; tyto pravomoci nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušny soudy nebo jiné správní orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy může zahraniční správce v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej případně zastupují.
  (3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům.
  (4) Zahraniční správce nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž byla udělena licence nebo vydáno povolení, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.
CELEX: 32001L0024
§ 66n
  (1) Je-li pravděpodobné, že opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) ovlivní práva a povinnosti třetích osob na území České republiky a proti přijetí opatření může být ve státě, kde bylo vydáno, podán opravný prostředek, zajistí zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo opatření přijato, zveřejnění výtahu v Úředním věstníku Evropských společenství a ve dvou celostátně distribuovaných denících v České republiky. Výtah z rozhodnutí uvádí v českém jazyce a obsahuje zejména účel a právní základ přijatého rozhodnutí, lhůty pro podání opravných prostředků, včetně srozumitelně uvedeného data uplynutí lhůt, a plnou adresu orgánů nebo soudu příslušných pro projednání námitek. Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační povinnosti.
  (2) Zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo přijato opatření podle § 66d odst. 2 písm. a), zajistí zveřejnění výtahu z rozhodnutí v Úředním věstníku Evropských společenství a alespoň dvou celostátně distribuovaných denících v České republice.".
CELEX: 32001L0024
Dosavadní část pátá se označuje jako část šestá.

Za § 66n se vkládá nová Část šestá, která zní:

"Část šestá
insolvenční rejstřík

§ 66o
  (1) Insolvenční rejstřík je veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován soudem určeným občanským soudním řádem k rozhodování ve věcech podle tohoto zákona (dále jen "insolvenční rejstřík").
  (2) Insolvenční rejstřík je každému přístupný. Každý má právo do insolvenčního rejstříku nahlížet, pořizovat si kopie, opisy a výpisy.
  (3) Insolvenční rejstřík, včetně všech navazujících evidencí, je veden prostředky výpočetní techniky s využitím aplikačního programového vybavení, jehož správnost a další údržbu zajišťuje ministerstvo spravedlnosti.

§ 66p
Údaje zveřejňované v insolvenčním rejstříku a způsob jejich zápisu

  (1) Soud, který vede insolvenční rejstřík, v něm zveřejňuje
a) rozhodnutí soudu vydaná v řízení podle tohoto zákona v plném znění,
b) nařízení přezkumného jednání s uvedením dne, času, místa a pohledávek, které na něm budou přezkoumány,
c) návrhy na prohlášení konkursu s uvedením navrhovatele, jím tvrzené pohledávky a data podání návrhu,
d) návrhy na svolání schůze věřitelů s uvedením navrženého předmětu jednání a navrhovatele,
e) oznámení o svolání schůze konkursních věřitelů s uvedením dne, času, místa a předmětu jednání,
f) usnesení schůze věřitelů s uvedením dne, kdy byla přijata.
  (2) Zápisy do insolvenčního rejstříku provádí soud elektronicky s uvedením dne, hodiny a minuty zveřejnění, a to zápisy rozhodnutí soudu podle odstavce 1 písm. a) tentýž den, kdy byla soudem vydána, ostatní skutečnosti do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o nich soud dozvěděl.".

  Dosavadní část šestá se označuje jako část sedmá.

V § 67a se v odst. 2 slova v závorce "§ 32 odst. 4 věta druhá" nahrazují slovy "§ 32 odst. 2".

V § 67b se doplňuje nadpis "Zákaz nabývání majetku dlužníka".

V § 67b odst. 1 věta první zní: "Dlužník a osoby mu blízké 4) nesmějí při konkursu nebo vyrovnání nabývat majetek z podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou; tento majetek nesmí být na ně převeden ani ve lhůtě tří let od skončení konkursu nebo vyrovnání.".

V § 67b odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 6b) a 6c) znějí:
  "(2) Ustanovení odstavce 1 se dále vztahuje na :
a) osoby, které jsou bývalým či současným statutárním orgánem dlužníka nebo členem statutárního či dozorčího orgánu dlužníka a osoby jim blízké,
b) vedoucí zaměstnance dlužníka a osoby jim blízké,
c) osoby, jež fakticky nebo právně vykonávaly v posledních třech letech před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu do prohlášení konkursu přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podnikatelské činnosti dlužníka,
d) společníky dlužníka, je-li jím veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a společnost s ručením omezeným.
e) akcionáře dlužníka, pokud působí v jeho orgánech nebo vlastní akcie odpovídající více jak desetině jeho základního kapitálu,
f) osoby, které jsou ve vztahu dlužníkovi osobami ovládajícími nebo osobami ovládanými,6b)
g) osoby, které s dlužníkem tvoří koncern (holding),
h) osoby, na jejichž jednání se hledí jako na jednání ve shodě s dlužníkem.6c)
  (3) Na návrh osob uvedených v odstavcích 1 a 2 může soud příslušný ve věcech konkursu a vyrovnání v odůvodněných případech rozhodnout o výjimce ze zákazu nabývání vlastnictví.
--------------------------------
6b) § 66a zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6c) § 66b odst. 3 obchodního zákoníku.".

V § 68 se odstavec 2 zrušuje.

V § 69 se vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 8) zní:
  "(3) Bylo-li vydáno rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení v členském státě Evropské unie podle zvláštního právního předpisu8) vůči osobě, která má na území České republiky provozovnu, musí být toto rozhodnutí zveřejněno. Okresní soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, zveřejní rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením § 13 odst. 5 neprodleně poté, co mu bylo doručeno správcem podstaty nebo jakýmkoliv jiným orgánem k tomu zmocněným v členském státě, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí je zároveň zveřejněno v Obchodním věstníku, a to i na žádost správce podstaty, není-li zde povinnost podle věty první.
_____________________________
8) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.".
CELEX: 32000R1346

V § 71 v písmenu a) se za slova "a o jejich odměně" vkládají slova "a o odměně členů věřitelského výboru a jejich náhradníků".

V § 71 v písmenu b) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
"c) postup a způsob vkládání údajů do insolvenčního rejstříku a jejich zpřístupnění, postup pro vedení, provoz a správu insolvenčního rejstříku, lhůty aktualizace jednotlivých záznamů a upřesní výjimky ze zásady obecné přístupnosti insolvenčního rejstříku.".

Čl. I
Přechodná ustanovení

Není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená před jeho účinností; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány. Účinky prohlášení konkursu stanovené tímto zákonem platí i pro konkursy prohlášené podle dosavadních předpisů ode dne účinnosti tohoto zákona.

Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona.

Odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným před účinností tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů.

V konkursech prohlášených před účinností tohoto zákona přihlašují konkursní věřitelé své pohledávky podle dosavadních předpisů. Soud došlé přihlášky postoupí do 1 měsíce správci k dalším úkonům, které se provedou podle tohoto zákona.

Písemnosti, které byly soudem odeslány před účinností tohoto zákona, se adresátům doručí podle dosavadních předpisů.

Povinnost správce uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce v rozsahu podle tohoto zákona, musí být splněna do 3 měsíců od účinnosti tohoto zákona.

Čl. II
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

  Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, jak vyplývá z pozdějších zákonů a z nálezů Ústavního soudu jej měnících.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o bankách
Čl. III
Zákon 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona 264/1992 Sb.,zákona 292/1993 Sb., zákona 156/1994 Sb., zákona 83/1995 Sb., zákona 84/1995 Sb., zákona 61/1996 Sb., zákona 306/1997 Sb., zákona 16/1998 Sb., zákona 127/1998 Sb., zákona 165/1998 Sb., zákona 120/2001 Sb., zákona 239/2001 Sb., zákona 319/2001 Sb., zákona 319/2001 Sb. a zákona 126/2002 Sb., se mění takto:

V § 29 odstavec 4 zní:
"(4) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto skutečnost.".
V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:
"(2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na území členského státu Evropské unie, informuje Česká národní banka orgán dohledu hostitelského státu o záměru zavést nucenou správu a o případném omezení nakládání s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy popřípadě omezení nakládání s vklady.
(3) Správce nebo jeho zástupce vykonávají své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Správce nebo jeho zástupce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.
(4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.".
CELEX: 32001L0024

§ 33 zní:
"§ 33
Nucená správa končí
a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy,
b) jmenováním likvidátora,
c) prohlášením konkursu nebo
d) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.".

V § 34 odst. 1 se za slovy "činnosti banky" vkládá čárka a slovo "nebo" se vypouští a za slova "zahraniční banky" se vkládají slova "nebo při úpadku banky".
CELEX 32001L0024

V § 38f se věta poslední nahrazuje větami:
"Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie, má-li tato banka pobočku na jejich území; v tom případě Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie.".
CELEX: 32001L0024

V § 38f se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
"(2) Česká národní banka neprodleně informuje o prohlášení konkursu na banku nebo na pobočku zahraniční banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má banka nebo zahraniční banka pobočku.".
CELEX: 32001L0024
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
Čl. IV
  Zákon 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a o některých opatřeních s tím souvisejících a o změně zákona České národní rady 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů se mění takto:

V § 22 se doplňuje odstavec 6 který zní:
"(6) Úřad neprodleně informuje o prohlášení konkursu na družstevní záložnu příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku.".
CELEX: 32001L0024

V § 28b odstavec 4 zní:
"(4) Je-li zaváděna nucená správa v družstevní záložně, která má pobočku na území členského státu Evropské unie, informuje Úřad orgán dohledu hostitelského státu o zavedení nucené správy a případném omezení nakládání s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy popřípadě omezení nakládání s vklady.".
V § 28b se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
"(5) Správce nebo jeho zástupce vykonávají své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Správce nebo jeho zástupce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.
(6) Neupravuje-li domovský stát výkon pravomoci správce na území hostitelských států Evropské unie řídí správce se právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.".

V § 28d odstavec 4 zní:
"(4) Zjistí-li správce předlužení družstevní záložny, oznámí tuto skutečnost neprodleně Úřadu a poskytne jí podklady osvědčující tuto skutečnost.".
CELEX: 32001L0024

V § 28 f se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Nucená správa nekončí odnětím licence družstevní záložně.".

V § 28g odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno c), které zní:
"c) družstevní záložna je v úpadku.".
ČÁST ČTVRTÁpřečíslovat při finalizaci
RicO
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Čl. V
V § 56 odst. 6 zákona 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se za slova "za jejíž" vkládá slovo "všechny".
ČÁST PÁTÁpřečíslovat při finalizaci
RicO
Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním
Čl. VI
  V zákoně 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona 158/1969 Sb., zákona 234/1992 Sb., zákona 264/1992 Sb., zákona 125/2002 Sb. a zákona č. [zákon o podnikání na kapitálových trzích?] se za § 11b se vkládá nový § 11c, který zní:
"§11c
Úpadek peněžní instituce
(1) Peněžní institucí se rozumí banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky, pokud požívají výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství, v případě odstavců 5 až 9, 12 až 14 i zahraniční banka, která má pobočku alespoň ve dvou státech Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.
(2) Úpadkem se rozumí
a) kolektivní řízení zahájené a sledované správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem těchto orgánů, včetně případů, kdy je řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením (dále jen "konkursní řízení"),
b) opatření, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek (dále jen "reorganizační opatření").
(3) Reorganizační opatření se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde byla peněžní instituci udělena licence, pokud není dále stanoveno jinak. Volba jiného práva je vyloučena.
(4) Konkursní řízení se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde peněžní instituci byla udělena licence, pokud není dále stanoveno jinak. Toto právo určuje zejména,
a) majetek, který tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkem, který peněžní instituce nabyla po zahájení konkursního řízení,
b) pravomoci peněžní instituce a osoby provádějící konkurs,
c) podmínky, za nichž lze uplatnit započtení,
d) účinky konkursního řízení na současné smlouvy, jichž je peněžní instituce stranou,
e) účinky konkursního řízení na soudní řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou řízení ve smyslu odstavce 13,
f) pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkem peněžní instituce, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení konkursního řízení,
g) předpisy upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek,
h) předpisy upravující rozdělení výnosu z prodeje majetku, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení konkursního řízení na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení,
i) podmínky pro ukončení konkursního řízení a důsledky ukončení konkursního řízení, zejména vyrovnáním,
j) práva věřitelů po ukončení konkursního řízení,
k) kdo hradí náklady a výdaje konkursního řízení,
l) pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů.
Volba jiného práva je vyloučena.
(5) Účinky reorganizačního opatření nebo zahájení konkursního řízení na
a) pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor rozhodným pro pracovní smlouvu;
b) smlouvu, jíž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitý majetek, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází. Toto právo rovněž určuje, zda se jedná o majetek movitý či nemovitý;
c) práva k nemovitému majetku, plavidlu nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném registru, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v jehož působnosti je tento registr veden.
Volba jiného práva je vyloučena.
(6) Uplatnění a vymáhání práv k investičním instrumentům, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis v registru, na účtu nebo v centrálním vkladovém systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, se řídí právem tohoto státu. Volba jiného práva je vyloučena.
(7) Ujednání o závěrečném vyrovnání zisku a ztráty se řídí výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tato ujednání. Volba jiného práva je vyloučena.
(8) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 6, řídí se ujednání o repo obchodech výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tato ujednání. Volba jiného práva je vyloučena.
(9) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 6, řídí se obchody prováděné v rámci veřejného trhu výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tyto obchody. Volba jiného práva je vyloučena.
(10) Odstavec 4 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů, pokud osoba, která má z těchto úkonů prospěch, prokáže, že
a) se úkon, který poškozuje věřitele, řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který vydal peněžní instituci licenci, a
b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu.
(11) Odstavec 3 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů vyplývající z právní úpravy reorganizačního opatření, o kterém rozhodl soud, pokud tyto úkony byly učiněny před přijetím tohoto opatření a pokud osoba, v jejíž prospěch byly úkony učiněny, prokáže, že
a) se úkon, který poškozuje věřitele, řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který vydal peněžní instituci licenci, a
b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu.
(12) Pokud peněžní instituce úkonem učiněným po přijetí reorganizačního opatření nebo po zahájení konkursního řízení zcizí za protiplnění
a) nemovitý majetek,
b) plavidlo nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném registru nebo
c) investiční instrumenty nebo práva k nim, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis do registru, na účet nebo do centrálního vkladového systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor,
řídí se účinnost tohoto úkonu právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází nebo v jehož působnosti se registr, účet nebo vkladový systém vede. Volba jiného práva je vyloučena.
(13) Účinky reorganizačního opatření nebo konkursního řízení na probíhající soudní řízení týkající se majetkové hodnoty nebo práva, kterých byla peněžní instituce zbavena, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém soudní řízení probíhá. Volba jiného práva je vyloučena.
(14) Možnost požadovat započtení proti pohledávkám úpadce, se řídí právem, jímž se řídí pohledávka úpadce, tím není dotčeno ustanovení odst. 4 písm. l). Volba jiného práva je vyloučena.".
CELEX: 32001L0024
ČÁST ŠESTÁzměnu zákona doplní MF
RicO
Změna zákona o pojišťovnictví
Čl. VII
  Zákon 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona 159/2000 Sb., zákona 316/2001 Sb., zákona 12/2002 Sb., zákona 126/2002 Sb. a zákona č. /2004 Sb., se mění takto:

V § 2 odst. 2 se za písm. o) vkládá nové písmeno p), které zní:
"p) nárokem z pojištění všechny částky, které pojišťovna dluží pojištěným osobám, pojistníkům, oprávněným osobám nebo jakékoliv poškozené straně s přímým právem přihlásit pohledávku proti pojišťovně a které vznikly v přímém pojištění, včetně částek odložených stranou pro výše uvedené osoby, pokud nejsou dosud známy některé části dluhu. Pojistné, které dluží pojišťovna v důsledku neuzavření nebo zrušení těchto pojistných nebo operací v přímém pojištění v souladu s rozhodným právem těchto smluv nebo operací před zahájením likvidačního řízení, se také považuje za nárok z pojištění.".
CELEX: 32001L0017
V § 30 odst. 5 písm. c) se slova "nebo prohlášením konkurzu na pojišťovnu nebo zajišťovnu" zrušují.

V § 37 odst. 4 se doplňuje věta: "Pojišťovna a zajišťovna je povinna dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, vytvořit a po celou dobu této své činnosti průběžně aktualizovat seznam aktiv podle § 37b.".
CELEX: 32001L0017
V § 37 se doplňuje nový odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 12e) zní:
  "(7) Pro vypořádání závazků pojišťovny nebo zajišťovny, která je v likvidaci, se použijí přiměřeně ustanovení zákona upravujícího uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.12e)
______________________________
12e) Zákon 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.".

Nad § 37a se vkládá nadpis, který zní: "Likvidace tuzemské pojišťovny a pobočky pojišťovny z třetího státu ve vztahu k členským státům".

V § 37a odst. 3 se na konci odstavce doplňují věty, které znějí: "Pokud členský stát stanoví povinnost zápisu likvidačního řízení do pozemkové knihy, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného registru, je likvidátor povinen přijmout veškerá nezbytná opatření pro zajištění tohoto zápisu. Náklady s tím spojené se považují za náklady a výdaje likvidačního řízení.".
CELEX: 32001L0017
Za § 37a se vkládají nové § 37b až 37n, které znějí:
"§ 37b
Seznam aktiv
(1) Pojišťovna a zajišťovna vede v místě svého sídla seznam majetkových hodnot, které se týkají jejího finančního umístění. Provozuje-li pojišťovna pojišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, je povinna vést samostatné seznamy pro oba typy činnosti s výjimkou pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví č. 1 a 2 neživotních pojištění; v takovém případě pojišťovna vede pro všechny své činnosti jeden seznam.
(2) Celková hodnota zapsaného majetku oceněná v souladu se zvláštními právními předpisy nesmí být v žádném okamžiku menší než hodnota vytvořených technických rezerv.
(3) Jestliže na majetku zapsaném v seznamu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho část hodnoty majetku není k dispozici pro účely krytí závazků, pojišťovna zaznamená tuto skutečnost do seznamu a částku, která není takto k dispozici, nezapočítává do celkové hodnoty podle odstavce 2.
(4) V případech, kdy
a) na majetku zapsaném v seznamu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany, bez splnění podmínek uvedených v odstavci 3,
b) tento majetek podléhá výhradě vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí strany nebo
c) má věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám pojišťovny,
o nakládání s takovým majetkem v případě likvidace pojišťovny se rozhoduje podle právních předpisů domovského členského státu s výjimkou, kdy se na tento majetek vztahují ustanovení § 37f, 37g nebo 37h.
(5) Složení majetku zapsaného v seznamu v okamžiku zahájení likvidačního řízení se již dále nesmí měnit a v seznamech se nesmí bez souhlasu ministerstva provádět žádné opravy s výjimkou opravy čistě administrativních chyb.
(6) Bez ohledu na ustanovení odstavce 5 musí likvidátor připočítat k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnotu čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením likvidačního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo dokud není uskutečněn převod kmene pojistných smluv.
(7) Pokud je výsledek prodeje majetkových hodnot v seznamu menší než jeho odhadovaná hodnota uvedená v seznamu, je likvidátor povinen sdělit ministerstvu důvody tohoto rozdílu.
§ 37c
Rozhodné právo
(1) Rozhodnutí o zahájení likvidace pojišťovny může učinit pouze příslušný orgán domovského členského státu, jehož právní úpravou se řídí likvidační řízení a jeho účinky, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Právo domovského členského státu určuje zejména
a) majetkové hodnoty, jež tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkovými hodnotami, jež pojišťovna nabude nebo převede po zahájení likvidačního řízení,
b) práva a povinnosti pojišťovny a likvidátora,
c) podmínky, za nichž se může uplatnit započtení vzájemných pohledávek,
d) účinky likvidačního řízení na současné smlouvy, jichž je pojišťovna stranou,
e) účinky likvidačního řízení na soudní řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou probíhajících soudních řízení ve smyslu ustanovení § 37l,
f) pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkovou podstatou pojišťovny, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení likvidačního řízení,
g) předpisy upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek,
h) předpisy upravující rozdělení výnosu z prodeje majetkových hodnot, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení likvidačního řízení na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení,
i) podmínky pro ukončení likvidačního řízení a důsledky ukončení likvidačního řízení, zejména vyrovnáním,
j) práva věřitelů po ukončení likvidačního řízení,
k) určení subjektu, který je povinen hradit náklady a výdaje likvidačního řízení,
l) pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti, odporovatelnosti právních aktů poškozujících všechny věřitele.
§ 37d
Účinky likvidačního řízení na některé smlouvy a některá práva
Při likvidačním řízení se
a) pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy řídí výhradně právem členského státu rozhodným pro pracovní smlouvu nebo pracovněprávní vztah,
b) smlouva, jíž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitého majetku, řídí výhradně právem členského státu, na jehož území se nemovitý majetek nachází,
c) práva pojišťovny ve vztahu k nemovitému majetku, lodi nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném registru, řídí právem členského státu, v jehož působnosti je tento registr veden.
§ 37f
Věcná práva třetích osob
(1) Zahájením likvidačního řízení nejsou dotčena věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku, a to jak k přesně určeným majetkovým hodnotám, tak k souborům neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, ve vlastnictví pojišťovny, který se v okamžiku zahájení likvidačního řízení nachází na území jiného členského státu.
(2) Právy uvedenými v odstavci 1 se rozumí zejména
a) právo zcizit majetkové hodnoty nebo nechat je zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z těchto majetkových hodnot, zejména na základě zástavního práva nebo hypotéky,
b) výhradní právo inkasovat pohledávku, především právo zajištěné zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky jako způsobu zajištění,
c) právo požadovat vydání věci od někoho nebo požadovat její vrácení od toho, kdo věc drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,
d) věcné požívací právo.
(3) Právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám, na základě kterého lze získat věcné právo ve smyslu odstavce 1, se staví naroveň věcnému právu.
(4) Ustanovení odstavce 1 nevylučuje žalobu na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle § 37c odst. 2 písm. l).
§ 37g
Výhrada vlastnictví
(1) Zahájením likvidačního řízení v pojišťovně kupující majetek nejsou dotčena práva prodávajícího, která vyplývají z výhrady vlastnictví, pokud se v okamžiku přijetí těchto opatření nebo zahájení řízení majetek nachází na území jiného členského státu, než ve kterém byla taková opatření či řízení přijata či zahájena.
(2) Zahájení likvidačního řízení v pojišťovně prodávající věc po dodání věci není důvodem pro odstoupení od prodeje nebo pro ukončení prodeje a nebrání kupujícímu nabýt vlastnictví, pokud v okamžiku zahájení těchto opatření nebo řízení se prodaná věc nachází na území jiného členského státu, než kde tato opatření nebo řízení byla přijata či zahájena.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 nevylučují žalobu na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle § 37c odst. 2 písm. l).
§ 37h
Započtení vzájemných pohledávek
(1) Zahájením likvidačního řízení v pojišťovně zůstává nedotčeno právo věřitelů požadovat započtení jejich pohledávek proti pohledávkám pojišťovny v případech, kdy toto započtení povoluje rozhodné právo dotyčné pohledávky pojišťovny.
(2) Ustanovení odstavce 1 nevylučuje žaloby na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle § 37c odst. 2 písm. l).
§ 37i
Regulované trhy
(1) Účinky likvidačního řízení na práva a povinnosti stran na regulovaném trhu se výhradně řídí rozhodným právem uvedeného trhu.
(2) Ustanovení odstavce 1 nevylučuje žalobu na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle § 37c odst. 2 písm. l), která může být použita pro odložení plateb nebo transakcí podle právních předpisů platných pro tento trh.
§ 37j
Úkony poškozující věřitele
Ustanovení § 37c odst. 2 písm. l) se nepoužije v případě, že osoba, která získala výhodu z právního úkonu poškozujícího všechny věřitele, prokáže, že
a) zmíněný úkon se řídí právem jiného členského státu, než je domovský členský stát, a
b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu.
§ 37k
Ochrana třetích osob
Jestliže pojišťovna úkonem ukončeným po zahájení likvidačního řízení zcizí za úplatu
a) nemovitý majetek,
b) loď nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném registru, nebo
c) převoditelné nebo jiné cenné papíry, jejichž existence nebo převod předpokládají zápis do registru nebo na účet stanovený zákonem nebo jež se nacházejí v centrálním depozitním systému, který podléhá právu členského státu,
řídí se účinnost tohoto úkonu právem členského státu, na jehož území se nemovitý majetek nachází nebo do jehož působnosti spadá příslušný registr, účet nebo systém.
§ 37l
Probíhající soudní řízení
Účinky likvidačního řízení v pojišťovně na probíhající soudní řízení týkající se majetku nebo práva, kterých byla pojišťovna zbavena, se řídí výhradně právem členského státu, ve kterém toto soudní řízení probíhá.
§ 37m
Likvidace pobočky pojišťovny z třetího státu
(1) V případě likvidace pobočky pojišťovny z třetího státu postupuje ministerstvo obdobně jako v případě likvidace tuzemské pojišťovny. Svoji činnost a činnost likvidátora koordinuje s příslušným orgánem země sídla pojišťovny.
(2) Pokud pojišťovna z třetího státu působí prostřednictvím pobočky ve více než jednom členském státě, zachází se s každou takovou pobočkou samostatně. Příslušné orgány a dozorové orgány těchto členských států, správci nebo likvidátoři koordinují svoji činnost při likvidaci pobočky.
§ 37n
Ustanovení § 37d až 37m se v případě nucené správy použijí obdobně.".
CELEX: 32001L0017
Přechodné ustanovení
Čl. VIII
Pojišťovna je povinna vytvořit seznam podle § 37b nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti toho zákona.
ČÁST SEDMÁpřečíslovat při finalizaci
RicO
Účinnost
Čl. IX
  Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou článku I bodů 31, 36, 89, 91, 93 a 101, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2004.




























Důvodová zpráva



Obecně k navržené právní úpravě

A. Důvody navrhované úpravy ve vztahu k platnému právnímu stavu.

  Odborná veřejnost nenalezla východisko pro přípravu rekodifikace úpadkového práva. Kromě toho bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že zákon o úpadku a způsobech jeho řešení je průřezovým zákonem souvisejícím zejména se základními kodexy, které jsou v současnosti připravovány. Nutná harmonizace základních zákonů - občanského zákoníku, obchodního zákoníku, jakož i trestního zákona - se zákonem o úpadku, vedla k rozhodnutí odsunout předložení návrhu zákona o úpadku. Byla proto vypracována pouze novela platného zákona o konkursu a vyrovnání, ve které jsou plně respektovány požadavky Evropské unie na tuto právní úpravu. Kromě toho byly do novely zapracovány požadavky Světové banky a Mezinárodního měnového fondu ohledně rovnoprávného postavení věřitelů.

  Spolu s rostoucím počtem úpadkových řízení vzrůstá i množství výkladových problémů plynoucích z nedokonalosti zákona 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen "ZKV"). Řadu těchto problémů vyřešila novelizace provedená (s účinností od 1.6. 1996) zákonem 94/1996 Sb. Ani rozsahem nejvýznamnější novelizace zákona o konkursu a vyrovnání, uskutečněná (s účinností od 1.5. 2000) zákonem 105/2000 Sb., však neodstranila všechny výkladově sporné otázky úpadkového práva ani neprovedla dostatečným způsobem posílení práv věřitelů a jejich aktivní role při konkursním řízení. Vedle problémů, jež se již projevily v soudní praxi a nadále přetrvávají, se v souvislosti s posledními novelizacemi zákona o konkursu a vyrovnání objevují další interpretační obtíže.
  K problematickým otázkám platné právní úpravy současného konkursního práva patří:
a) nedostatečná úprava pravomocí věřitelů a věřitelského výboru ve vztahu ke správci konkursní podstaty,
b) nevyhovující úprava jmenování a odvolávání správce, jeho kompetence a odpovědnosti,
c) nedostatečné pravomoci věřitelů ve vztahu ke zpeněžování majetku z konkursní podstaty,
d) absence právní úpravy práva odděleného věřitele na uspokojení pohledávky až do 100% výtěžku ze zpeněžení, což oslabuje zejména v obchodních vztazích význam zajišťovacích institutů a subjekty poskytující úvěry podnikatelům,
e) absence právní úpravy postavení tzv. nekonkursních věřitelů, a uspokojování jejich pohledávek,
f) nevhodná právní úprava odpovědnosti osob uvedených v § 9d při souběhu konkursu a exekuce,
g) skutečnost, že procesní pravidla, podle nichž se postupuje v úpadkovém řízení, jsou příliš strohá a vyžadují vysokou míru výkladu.
h) neúměrná délka trvání úpadkového řízení.
  Nedostatek spočívající v absenci jednoznačných procesních návodů, jak v konkursu postupovat, má přitom svůj původ především v tom, že většinu sporných procesních situací je nezbytné (proto, že zákon o konkursu a vyrovnání je neupravuje) řešit přiměřenou aplikací občanského soudního řádu.
  Jednou z možností, která se jeví nejrychlejší cesta k uskutečnění potřebných změn, je komplexní novela ZKV. Novela ZKV má za cíl do doby, než bude přijata komplexní úprava úpadkového práva pomoci s řešením výše uvedených problémů, zejména
a) posílit postavení věřitelů a zvýšit jejich aktivní účast na konkursním řízení,
b) zjednodušit, zrychlit, zlevnit a celkově zefektivnit konkursní řízení,
c) zvýšit míru právní jistoty jak osob zúčastněných na konkursním řízení tak i třetích osob zavedením insolvenčního rejstříku, jako veřejného seznamu vedeného elektronickou formou,
d) odstranit některé aplikační problémy ZKV.
  Novela tak i částečně naplňuje cíle a požadavky stanovené věcným záměrem zákona o úpadku a oproti dosavadnímu stavu je krokem vpřed směrem k posílení práv konkursních věřitelů a většímu prostoru pro jejich aktivitu v konkursním řízení.
  Navrhovaná úprava rovněž obsahuje zmocňovací ustanovení pro ministerstvo spravedlnosti k vydání příslušných prováděcích předpisů.

B. Soulad navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právními akty Evropských společenství.

  Navrhovaná úprava je v souladu s Ústavou a ústavním pořádkem České republiky.
  Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami ani s právními akty Evropských společenství.

C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, dopad na státní rozpočet.

  Nepředpokládá se hospodářský nebo finanční dopad na státní rozpočet ani jiné veřejné rozpočty, jakožto ani nárůst pracovních sil placených z těchto rozpočtů.

  Předložený návrh nemá dopady na státní rozpočet, vyjma nákladů souvisejících se zavedením insolvenčního rejstříku. Přesné vyčíslení dopadů však nyní nelze provést, protože závisí na řadě faktorů. Tyto náklady by však měly být do určité míry kompenzovány snížením stávajících nákladů soudů na vyhotovování a doručování listin v konkursních řízeních. Ke snížení nákladů může rovněž přispět využití stávajících počítačových sítí a počítačového vybavení. Zavedení insolvenčního rejstříku je však nezbytné k posílení právní jistoty.


Zvláštní část

K části prvé

K Čl. I:
  Tato část novely je věnována vlastním úpravám zákona o konkursu a vyrovnání.

K bodu 1:
  V souladu se současným výkladem ustanovení § 1a je toto zpřesňováno a zároveň doplněno, že nelze postupovat podle tohoto zákona, pokud jsou v úpadku instituce, které vykonávají svou činnost na základě státního povolení a stát zajišťuje nad nimi dozor - a to do doby, než je jim odňato takové povolení. Tento postup je odůvodněn vyšší potřebou ochrany osob se zpravidla značně vyšším počtem věřitelů, jejichž závazky mohou být lépe ochráněny např. přijetím reorganizačních opatření, která jsou upravena zvláštními zákony upravujícími podnikání těchto osob.
  Pod písm. a), b) a c) byly použity formulace dosavadního § 1a zákona o konkursu a vyrovnání po zpřesnění. Pod písmenem d) jsou nově vyloučeny z působnosti zákona peněžení ústavy, vyvíjející činnost na základě bankovní licence. Fungující peněžní ústav je takto chráněn před šikanózními návrhy a vyloučeno je též podání návrhu na konkurs statutárním orgánem peněžního ústavu bez vědomí poskytovatele licence. Na subjekt, jemuž byla odňata bankovní licence, dopadá plně tento zákon s odchylkami uvedenými v části čtvrté.

K bodu 2:
  Vypouští se ustanovení, které je v praxi zneužíváno v "řízených konkursech", a které dává pravomoc správci podniku podávat návrh na prohlášení konkursu i po zastavení exekuce, kdy již bývalý správce nemá pravomoc žádnou, tedy ani pravomoc podávat návrh na prohlášení konkursu. Správce podniku může po zastavení exekuce i nadále upozornit věřitele pohledávky vymáhané v exekuci prodejem podniku, v níž byl ustanoven, že dlužník se nachází v úpadku, a věřitel může pak na základě tohoto podnětu podat návrh na konkurs takového dlužníka.

K bodu 3:
  Vypouští se právní úprava, která nedůvodně umožňovala opakované ukládání zálohy na náklady konkursu. Pokud majetek dlužníka nepostačuje ani k úhradě nákladů exekuce, postačují ke zjištění takové situace prostředky v objemu do 50 tis. Kč a není důvodné takovou částku "opakovaně" navyšovat.

K bodu 4:
  Se zákonem o konkurzu a vyrovnání je úzce provázán zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, a to proto, že č. 2 odst. 1 písm. a) směrnice č. 80/987/EHS stanoví právní domněnku, že stav insolvence zaměstnavatele pro účely ochrany zaměstnanců nastává podáním návrhu na prohlášení konkurzu. Věřitelé-zaměstnanci, kteří podali návrh na prohlášení konkurzu, by měli být zproštěni povinnosti zaplatit zálohu na náklady konkurzu. Zejména ti zaměstnanci, kterým zaměstnavatel již po delší dobu nevyplácí mzdu, na zaplacení zálohy na náklady konkurzu nemají prostředky. Proto přenáší návrh povinnosti zaplatit zálohu na osoby uvedené v § 3 odst. 2, tedy na členy statutárních orgánů.Zároveň bude lépe proveden čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 90 věta první Ústavy, jímž je upraveno právo na soudní ochranu čili zákaz odepření spravedlnosti.

K bodu 5:
  Zpřesňuje se stávající vymezení účastníků konkursu. Oproti stávající judikatuře se nově vymezuje (zužuje) okruh účastníků, kterým se doručuje rozhodnutí o změně účastníka konkursního řízení, a to na osoby, kterých se taková změna týká. Tato úprava je vyvolána odlišným charakterem konkursního řízení a počtem jeho účastníků.

K bodu 6:
  Nově se upravuje automatická změna v účastenství v konkursu při změně osoby správce konkursní podstaty a změny v účastenství konkursního věřitele v incidenčních sporech, ke kterému nově dochází automaticky v důsledku změny věřitele v konkursním řízení, aniž by o něm znovu musel soud rozhodovat podle § 107a o.s.ř. Účelem úpravy je odstranit výkladové problémy v aplikační praxi a nadbytečné duplicitní rozhodování.

K bodu 7:
  Nově upravená možnost, aby správce konkursní podstaty byl zvolen schůzí věřitelů se promítá do nové textace tohoto ustanovení. Dále se stanoví pomocná kriteria pro výběr správce konkursní podstaty soudem.

K bodu 8:
  Zpřesňuje se a doplňuje rozsah a podmínky vzniku odpovědnosti správce podstaty za škodu jím způsobenou; upřesňují se požadavky na povinné pojištění jeho odpovědnosti za škodu.

K bodu 9:
  Zavádí se požadavek povinného souhlasu věřitelského výboru s vyplacením záloh na odměnu správce konkursní podstaty.

K bodu 10:
  Nově se zakotvuje právo konkursních věřitelů zvolit správce konkursní podstaty nebo jej zprostit funkce. Jde o důležité posílení práv konkursních věřitelů, které dosavadní právní úprava postrádá.

K bodu 11:
  Nově se zakotvuje možnost, aby věřitelský výbor navrhl soudu zproštění správce podstaty funkce. Zavádí se lhůta pro rozhodnutí soudu o návrhu na zproštění správce jeho funkce.

K bodu 12:
  Nově upravená možnost, aby správce konkursní podstaty byl zvolen schůzí věřitelů se promítá do nové textace tohoto ustanovení.

K bodu 13:
  Povinnost mlčenlivosti se musí vztahovat i na osoby, které vykonávají úkony s pověřením správce. Tuto rozšířenou povinnost mlčenlivosti stanoví směrnice 2001/24/ES i 2001/17/ES.

K bodu 14:
  Nově se upravuje institut podjatosti správce. Zavádí se povinnost správce prohlášení o jeho případné podjatosti.
  Nově se definuje vztah mezi správcem konkursní podstaty a věřitelským výborem, v demonstrativním výčtu se uvádí povinnosti správce k součinnosti vůči věřitelskému výboru.

K bodu 15:
  Nově se stanoví zákaz správci uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro podstatu, pod sankcí absolutní neplatnosti.
  Zavádí se právo konkursního věřitele uplatnit ve prospěch podstaty nárok na náhradu škody proti správci, který ji způsobil. Jde o obdobnou konstrukci jako v případě žaloby společníka společnosti s ručením omezeným proti provinivšímu se jednateli.

K bodu 16 až 18:
  Nově upravená možnost, aby správce konkursní podstaty byl zvolen schůzí věřitelů se promítá do nové textace těchto ustanovení.

K bodu 19:
  Nově se zavádí povinnost soudu svolat schůzi věřitelů k návrhu věřitelského výboru nebo věřitelů s pohledávkami ve výši alespoň 25% všech přihlášených pohledávek.

K bodu 20:
  Zavádí se obligatorní lhůta pro svolání schůze konkursních věřitelů. V zájmu ekonomie konkursního řízení se definují náležitosti návrhu na svolání schůze věřitelů a stanoví se náležitosti oznámení o konání schůze. V demonstrativním výčtu se vymezují záležitosti, které budou projednávány na první schůzi konkursních věřitelů.

K bodu 21:
  Podrobně se upravují hlasovací práva a pravidla pro přijetí usnesení schůze konkursních věřitelů. Zároveň se zajišťuje ochrana práv minoritních věřitelů, kteří jsou oprávněni zvolit svého zástupce do věřitelského výboru. Účelem je posílení práv věřitelů s důrazem na proporcionalitu zastoupení konkursních věřitelů ve věřitelském výboru.

K bodu 22:
  V zájmu předcházení šikanózního zneužívání práva na svolání schůze věřitelů, se zavádí majetkové sankce za takovéto jednání.

K bodu 23:
  Nově upravená možnost volby zástupce minoritních věřitelů do věřitelského výboru se promítá do nové textace tohoto ustanovení.

K bodu 24:
  Nově se upravuje a upřesňuje procedura volby věřitelského výboru, jeho složení a činnosti. Vymezuje se okruh osob vyloučených z možnosti vykonávat funkce ve věřitelském výboru. V souvislosti s posílením aktivní role věřitelů ve věřitelském výboru se zavádí pravidla zajišťující aktivní činnost věřitelského výboru, jako je např. minimální četnost schůzí a předcházející konfliktu zájmů.

K bodu 25:
  Zavádí se povinnost členů věřitelského výboru předložit prohlášení o nepodjatosti. Zavádí se možnost, aby soud uložil pořádkovou pokutu členu věřitelského výboru za porušení jeho povinností.

K bodu 26:
  Upravují se základní práva a povinnosti věřitelského výboru. Nově se umožňuje, aby člen věřitelského výboru při své činnosti využil na své náklady služeb externích poradců. Nově se zavádí možnost, aby věřitelský výbor po dohodě se správcem podstaty vyňal určité méně podstatné záležitosti z režimu schvalování věřitelským výborem; odpovědnost věřitelského výboru za škody tím však není dotčena.
  Nově se zavádí možnost, aby se nabyvatel pohledávky konkursního věřitele stal automaticky členem věřitelského výboru namísto původního konkursního věřitele a vymezují se podmínky, kdy takové účinky nastanou.
  Nově se zavádí možnost, aby soud ustanovil prozatímní věřitelský výbor; je-li ustanoven předběžný správce, musí být prozatímní věřitelský výbor ustaven vždy.

K bodu 27:
  Stanoví se maximální lhůta pro rozhodnutí o perfektním věřitelském návrhu na prohlášení konkursu.

K bodu 28:
  Nezbytná úprava v souvislosti se změnou § 1a.

K bodu 29:
  Doplňuje se dosavadní kusá úprava promítnutí účinků zrušení konkursu na majetek právnické osoby na její zápis v obchodním rejstříku.

K bodu 30:
  Stanoví se pořádková lhůta pro úkony soudu po podání návrhu na prohlášení konkursu.
  Upřesňují se účinky zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu ve vazbě na odlišný režim přezkoumávání pohledávek navrhovatelů při rozhodování o prohlášení konkursu na rozdíl od úpravy ve sporném řízení.
  Zavádí se lhůta pro rozhodnutí soudu o odvolání proti rozhodnutí o návrhu na prohlášení konkursu. Účelem je posílení právní jistoty osob dotčených konkursním řízením.

K bodu 31:
  Do úpravy účinků prohlášení konkursu se promítá zavedení insolvenčního rejstříku.

K bodu 32:
  Doplňuje se dosavadní právní úprava účinků prohlášení konkursu na probíhající exekuci. Stávající právní úprava vychází z fikce, že prohlášení konkursu je známo jeho vyvěšením na úřední desce soudu, která je nepravdivá a v praxi je tak vyloučeno, aby se peněžní ústav, který plní svoji povinnost uloženou exekučními předpisy při exekuci přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, dozvěděl o prohlášení konkursu na majetek povinného ve chvíli, kdy provádí exekuci. Podle § 14 odst. 4 ZKV je pak peněžní ústav povinen vyplatit do konkursní podstaty plnění, které na základě příkazu exekučního orgánu provedl v dobré víře a aniž měl faktickou možnost zjistit, že na majetek povinného, kterému vedl účet, byl prohlášen konkurs. Upravuje se tak stávající pochybná právní úprava, která v praxi vede k porušování principů právního státu a spravedlivého procesu.

K bodu 33:
  Prohlášením konkurzu na majetek účastníka systému nebo zastavením plateb není dotčena povinnost systému zpracovat příkazy tohoto účastníka systému ani platnost a vymahatelnost těchto příkazů vůči třetím osobám, jedná-li se o příkazy, které byly přijaty systémem v souladu s jeho pravidly buď před okamžikem prohlášení konkurzu nebo zastavení plateb, nebo v okamžiku prohlášení konkurzu nebo v okamžiku zastavení plateb a po tomto okamžiku, jestliže byly příkazy provedeny v den prohlášení konkurzu nebo v den zastavení plateb, a to jen tehdy, prokáží-li osoby uvedené v § 24 odst. 2 písm. a) až c) zákona 124/2002 Sb., o platebním styku, že jim prohlášení konkurzu nebo zastavení plateb nebylo známo, a to ani z oznámení podle § 29 odst. 4 písm. b) zákona 124/2002 Sb. nebo podle § 29 odst. 5 tohoto zákona.

K bodu 34 a 37:
  V případě nepřijetí novely zákona o účetnictví a novely zákona o daních z příjmů jsou všechny podnikatelské subjekty účetními jednotkami s výjimkou fyzických osob - podnikatelů, kteří pro daňové účely uplatňují výdaje a vedou evidenci podle § 7 odst. 9 zákona o daních z příjmů (paušál). Navržená formulace vyhovuje oběma alternativám -schválení i neschválení novel.

K bodu 35 a 36:
  Doplňuje se úprava povinnosti osoby podle § 9d ZKV vydat plnění do konkursu, kdy podmínkou vzniku této povinnosti je napříště vědomost osob uvedených v § 9d o prohlášení konkursu ve chvíli, kdy došlo k právnímu jednání, které není dovoleno v důsledku prohlášení konkursu. Upravuje se tak stávající pochybná právní úprava, která v praxi vede k porušování principů právního státu a spravedlivého procesu. V souvislosti se zavedením insolvenčního rejstříku je stanovena nevyvratitelná právní fikce, že osoby uvedené v § 9d ZKV získávají vědomost o prohlášení konkursu okamžikem zveřejnění prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.

K bodu 38:
  Návrh zákona reaguje na novely zákona o účetnictví a zákona o dani z příjmů, jimiž se ruší soustava jednoduchého účetnictví a zavádí se tzv. daňová evidence (která není účetnictvím). Tyto změny bylo nutno promítnout rovněž do patřičných ustanovení zákona o konkurzu a vyrovnání.

K bodu 39:
  Do § 17 zákona o účetnictví byly doplněny termíny povinného otevírání a uzavírání účetních knih při konkurzu a vyrovnání. Důvodem bylo, že zákon o konkurzu a vyrovnání žádnou úpravu týkající se účetnictví - s výjimkou § 44 odst. 4 - neobsahoval. Zákon o účetnictví, jehož účelem by mělo být pouze obecné vymezení účetní závěrky a obecné stanovení termínu, k němuž se sestavuje, tak vlastně nahrazuje absenci příslušné právní úpravy v zákonu o konkurzu a vyrovnání. Vymezení konkrétních povinností patří organicky do zákona o konkurzu a vyrovnání.
  Vzhledem k tomu, že § 7b zákona o daních z příjmů nestanoví povinnost uzavření daňové evidence v souvislosti s konkurzem a vyrovnáním, stanoví se tato povinnost přímo v zákoně o konkurzu a vyrovnání.

K bodu 40:
  Zpřesňuje se dikce stávající právní úpravy a zvyšuje s povinné minimální kvórum pro schválení smlouvy o fúzi úpadce nebo o převodu jmění úpadce na společníka, uzavřené po prohlášení konkursu, na schůzi konkursních věřitelů na 3/4 všech hlasů.

K bodu 41:
  Do právní úpravy neúčinnosti se promítá princip práva na vydání bezdůvodného obohacení spočívající ve vydání plnění poskytnutého na základě neúčinného právního úkonu z podstaty nebo jeho náhrady.

K bodu 42:
  Zpřesňují se úprava vzniku účinků neúčinnosti vůči třetím osobám, účelem je zajištění principu právní jistoty a ochrany práv nabytých v dobré víře.

K bodu 43:
  Do právní úpravy odporovatelnosti se promítá princip práva na vydání bezdůvodného obohacení spočívající ve vydání plnění poskytnutého na základě odporovatelného právního úkonu z podstaty nebo jeho náhrady.

K bodu 44:
  Tímto ustanovením je zajišťováno, aby provedení závěrečného vyrovnání zisku a ztrát nebylo možné odporovat podle zákona o konkurzu a vyrovnání, ale ani podle příslušných ustanovení občanského zákoníku a nebylo tak možné závěrečné vyrovnání ohrozit odporem.

K bodu 45:
  Doplňuje se povinnost správce uvést do soupisu konkursní podstaty důvod sepsání majetku 3. osob a oznámit zápis majetku zajišťujícího pohledávky oddělených věřitelů všem odděleným věřitelům včetně tzv. nekonkursních věřitelů s výzvou k přihlášení pohledávky.

K bodu 46:
  Doručení oznámení o soupisu majetku osobám podle § 18 odst. 2 ZKV se doplňuje jako podmínka vzniku výlučného dispozičního oprávnění správce s takovým majetkem. Účelem je zajistit, aby správce řádně splnil svoji povinnost tuto skutečnost oznámit dotčeným osobám, a aby tyto osoby mohli řádně uplatnit své případné právo vylučují soupis majetku do konkursní podstaty dříve než dojde ke zpeněžení takového majetku.

K bodu 47:
  Lhůta pro vydání vylučovací žaloby se stanoví pevně na 30 dnů. Zpřesňuje se vymezení situací, kdy žalobu na vyloučení majetku může podat dlužník.

K bodu 48:
  V zájmu právní jistoty a principu ochrany práv nabytých v dobré víře se zavádí vázanost správce důvodem pro který sepsal majetek do soupisu konkursní podstaty. Tento důvod nemůže správce dodatečně měnit.

K bodu 49:
  Zpřesňuje se právní úprava podmínek, za kterých je prolomen jinak všeobecný zákaz zpeněžení majetku zapsaného v soupisu konkursní podstaty, ohledně kterého je podána vylučovací žaloba. Upravuje se tak stávající pochybná právní úprava, která v praxi vede k porušování principů právního státu a spravedlivého procesu.

K bodu 50:
  Do právní úpravy se nově zavádí tzv. žaloba z lepšího práva spočívající v nároku na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího ve vydání plnění získaném zpeněžením majetku, který nepatřil do konkursní podstaty, z podstaty. Vymezují se podmínky odpovědnosti správce za škodu způsobenou zpeněžením věci neoprávněně zapsané do soupisu podstaty.
  Nově se zavádí možnost, aby v případě vylučovacího sporu správce po dohodě s osobou, která podala vylučovací žalobu, zpeněžil sporný majetek a výtěžek deponoval u konkursního soudu s tím, že bude vyplacen podle výsledku sporu. Stanoví se náležitosti takové dohody a obligatorní souhlas s jejími podmínkami.

K bodu 51:
  Zpřesňuje se právní úprava přihlašování pohledávek třetích osob, které zajišťují pohledávky úpadce svým majetkem (zástavní dlužníci, spoludlužníci apod.).

K bodu 52:
  Nově se zavádí možnost, aby do konkursu přihlásili své pohledávky i tzv. nekonkursní věřitelé a upravují se zvláštní náležitosti takové přihlášky. Na to navazuje nová úprava možnosti uspokojit tyto tzv. nekonkursní věřitele z výtěžku zpeněžení. Účelem je odstranit dosavadní nevyhovující právní úpravu a zajistit dodržování principů právního státu a ochrany práv nabytých v dobré víře.

K bodu 53:
  Odstranění dosavadního dělení věřitelů do 1. a 2. třídy se promítá do textu tohoto ustanovení; účelem je zjednodušit a urychlit konkursní řízení a odstranit složitou a neefektivní úpravu.

K bodu 54:
  Stanoví se obligatorní lhůta pro konání prvního přezkumného jednání. Účelem je zjednodušit a urychlit konkursní řízení.

K bodu 55:
  Doplňuje se právní úprava konce běhu lhůt k přihlášení pohledávek u 3. osob, jejichž majetek byl zapsán do soupisu konkursní podstaty, a oddělených věřitelů (včetně nekonkursních věřitelů). Účelem je odstranit dosavadní nevyhovující právní úpravu a zajistit dodržování principů právního státu a ochrany práv nabytých v dobré víře.

K bodu 56:
  Zpřesňuje se dosavadní právní úprava účinků rozsudku v incidenčních sporech.

K bodu 57:
  Text dosavadního odstavce 3 se přesunuje do odstavce 1, který upravuje obecně způsoby a postupy zpeněžení majetku z podstaty, kam tato úprava systematicky patří.

K bodu 58:
  Nově se upravují podmínky zpeněžení majetku z konkursní podstaty, který nezajišťuje pohledávky oddělených věřitelů. Účelem je zvýšit účast věřitelů na průběhu a výsledcích konkursu, posílit jejich aktivní roli v konkursu, zamezit případných pletichám či neodbornému postupu správce při zpeněžování majetku z podstaty, a dosáhnout tak co nejvyššího výtěžku ze zpeněžení majetku ve prospěch podstaty.

K bodu 59:
  Nově se zakotvuje právní úprava k zamezení případného konfliktu zájmů členů věřitelského výboru při nabývání majetku z podstaty.

K bodu 60:
  Zpřesňuje se právní úprava zahrnutí majetku 3. osob, který zajišťuje pohledávky oddělených věřitelů, do soupisu podstaty.

K bodu 61:
  Nově se doplňuje obligatorní souhlas oddělených věřitelů s vyloučením majetku, který zajišťuje jejich nárok na oddělené uspokojení, ze soupisu konkursní podstaty.

K bodu 62:
  Nově se upravují podmínky zpeněžení majetku z konkursní podstaty, který zajišťuje pohledávky oddělených věřitelů.
  Nově se doplňuje úprava postupu odděleného věřitele, který nesouhlasí s částkou, složenou do podstaty 3. osobou - vlastníkem jako cena majetku zajišťujícího pohledávku odděleného věřitele.
  Účelem je zvýšit účast věřitelů na průběhu a výsledcích konkursu, posílit jejich aktivní roli v konkursu, zamezit případných pletichám či neodbornému postupu správce při zpeněžování majetku z podstaty, a dosáhnout tak co nejvyššího výtěžku ze zpeněžení majetku ve prospěch podstaty. Cílem je odstranit dosavadní nevyhovující právní úpravu a zajistit dodržování principů právního státu a ochrany práv nabytých v dobré víře.

K bodu 63:
  Nová úprava podmínek zpeněžení majetku z konkursní podstaty se promítá i do úpravy zpeněžování majetku z podstaty jednou smlouvou, obdobně jako při prodeji podniku.

K bodu 64:
  Změna textace § 19 odst. 3 a jeho přečíslování se promítá do textu tohoto ustanovení.

K bodu 65:
  Nově se mezi oddělené věřitele s nárokem na oddělené uspokojení zařazují i tzv. nekonkursní věřitelé. Účelem je odstranit dosavadní nevyhovující právní úpravu a zajistit dodržování principů právního státu a ochrany práv nabytých v dobré víře.

K bodu 66:
  Nově se stanoví, že k výtěžku zpeněžení náleží i plody a užitky z majetku, který je určen k uspokojení oddělených věřitelů. Zpřesnění stávající úpravy je promítnutím principů obecné právní úpravy zajištění pohledávek právem k majetku (zástavní právo apod.) do zákona o konkursu. Nově se stanoví obligatorní 30 denní lhůta k vydání výtěžku zpeněžení správcem odděleným věřitelům. Účelem je odstranit dosavadní nevyhovující právní úpravu a zajistit dodržování principů právního státu a ochrany práv nabytých v dobré víře.
  Zavedení možnosti uspokojit tzv. nekonkursní věřitele z výtěžku zpeněžení se promítá do textu tohoto ustanovení zákazem, aby zbytek jejich pohledávek za 3. osobou, který nebyl uspokojen z výtěžku zpeněžení, byl uspokojován z ostatního majetku úpadce.

K bodu 67:
  Změnou ustanovení § 28 odst. 4 se vyhovuje požadavkům Světové banky i Mezinárodní měnového fondu, které uspokojení oddělených věřitelů do výše 100% výtěžku zajištění pohledávky požadovaly. Krácením částky určené k uspokojení oddělených věřitelů bezdůvodně docházelo k poškozování práv zajištěných věřitelů, byla porušována rovnost účastníků konkursního řízení a koneckonců se toto ustanovení dostalo do rozporu i se zájmem na rozvoji podnikání. Banky s ohledem na možnou aplikaci § 28 odst. 4 požadovaly větší zajištění své pohledávky, než odpovídalo poskytovanému úvěru, aby byla kryta i zbývající část jejich pohledávky.
  Mění se tedy stávající úprava, která je v rozporu s principy zajištění pohledávek právem k majetku (zástavní právo apod.). Účelem je odstranit dosavadní nevyhovující právní úpravu a zajistit dodržování principů právního státu a ochrany práv nabytých v dobré víře.
  Zavedení možnosti uspokojit tzv. nekonkursní věřitele toliko z výtěžku zpeněžení se promítá do textu tohoto ustanovení.

K bodu 68:
  Zpřesňuje se vymezení majetku způsobilého k uspokojení pohledávek oddělených věřitelů. V návaznosti na obecnou úpravu exekuce zřízením soudcovského zástavního práva v občanském soudním řádu se doplňují účinky vzniklé v souvislosti s prohlášením konkursu na neskončená řízení o výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva.

K bodu 69:
  V návaznosti na zavedení možnosti uspokojit tzv. nekonkursní věřitele z výtěžku zpeněžení se zavádí procesní zesplatnění pohledávek tzv. nekonkursních věřitelů, které jinak dle hmotného práva nejsou dosud splatné. Účelem je umožnit uspokojení takovýchto pohledávek tzv. nekonkursních věřitelů z výtěžku zpeněžení. Ustanovení je obdobné úpravě uspokojení věřitelů z výtěžku zpeněžení nemovitosti v exekuci prodejem nemovitosti podle občanského soudního řádu.

K bodu 70:
  Úpravou se vychází vstříc požadavku, aby v případě, kdy je zjevné, že prostředky budou postačovat pro konkrétní skupinu věřitelů, byly takovýmto věřitelům poskytnuty jim náležející finanční prostředky, přičemž by soud mohl rozhodovat uvnitř této skupiny o výši částek jednotlivým věřitelům náležejícím podle zadaných kriterií.

K bodu 71:
  Zpřesňuje se dosavadní úprava, výdaje na pojištění správce za odpovědnost za škodu způsobenou výkonem funkce nese správce ze svého a nejsou pohledávkou za podstatou.

K bodu 72:
  Zpřesňuje se dosavadní úprava, použité zálohy na náklady konkursu jsou pohledávkou za podstatou.

K bodu 73 a 74:
  Zpřesňuje se a doplňuje výčet pohledávek za podstatou.

K bodu 75:
  Nově se upravuje možnost započítat pohledávky a závazky, které vznikly po prohlášení konkursu.

K bodu 76 a 78:
  Zrušuje se dosavadní dělení věřitelů do 1. a 2. třídy; účelem je zjednodušit a urychlit konkursní řízení a odstranit složitou a neefektivní úpravu.

K bodu 77:
  Upřesňuje se stávající právní úprava použití výtěžku zpeněžení k uspokojení nároků oddělených věřitelů.

K bodu 79:
  Je třeba vypustit současný § 32 odst. 5, neboť problematika hypotečních zástavních listů je nově upravena v § 66j odst. 9.

K bodu 80:
  Dosavadní úprava přednostního postavení majitelů hypotéčních zástavních listů není plně v souladu s požadavky, které právo ES (čl. 43/1/c/1 druhý odstavec směrnice 2000/12/ES o úvěrových institucích, odkazem pak i směrnice 93/6/ES o kapitálové přiměřenosti úvěrových institucí a obchodníků s cennými papíry) klade na bezpečnost těchto instrumentů, aby jim mohla být přiznána snížená riziková váha pro účely kapitálové přiměřenosti. Tzv. "mortgage backed" cenný papír má být z hlediska rizika ekvivalentní zástavě nemovitostí. Navržená změna těmto kritériím odpovídá.
  Ustanovení transponuje požadavky, které na podřízené dluhopisy klade čl. 35 směrnice 2000/12/ES o úvěrových institucích, jehož působnost je vztažena i na obchodníky s cennými papíry směrnicí 93/06/ES.

K bodu 81:
  Vyloučení z uspokojení pohledávek v konkursu se nově vztahuje na všechny mimosmluvních sankce přirostlé či vzniklé po prohlášení konkursu. Účelem je promítnout princip rovnosti účastníků konkursu a jednotná kriteria pro poměrné uspokojování jejich pohledávek v konkursu.

K bodu 82:
  Vypouští se nadbytečný a nedůvodný obligatorní souhlas správce podstaty se zrušením konkursu, souhlasí-li s tím úpadce a všichni konkursní věřitelé vyjádřili. Správce má zájem na dalším výkonu své funkce s ohledem na podmínky jeho odměňování, který je v dané situaci protichůdný zájmu konkursních věřitelů, o jejichž uspokojení v konkursu jde. Tato podmínka je ve stávající úpravě proto nelogická nadbytečná.

K bodu 83:
  Nově se zavádí pořádková lhůta k rozhodnutí soudu o návrhu na zrušení konkursu a k rozhodnutí soudu o odvolání proti tomuto rozhodnutí. Účelem je zrychlení a zefektivnění konkursu.

K bodu 84:
  Novela zákona o konkursu a vyrovnání je tímto ustanovením harmonizována s připravovanou novelou zákona o dani z příjmů, která je připravena v podobě, která by měla být platná i po vstupu české republiky do EU.

K bodu 85:
  Doplňuje se dosavadní kusá úprava promítnutí účinků zrušení konkursu na majetek právnické osoby na její zápis v obchodním rejstříku.

K bodu 86:
  Doplňuje se stávající úprava výčtu účinky konkursu, které odpadnou při jeho zrušení.

K bodu 87:
  Zpřesňuje a doplňuje se stávající úprava účinků seznamu přihlášených pohledávek pro případnou exekuci po skončení konkursu. Účelem je odstranit výkladové pochybnosti v aplikační praxi a zvýšit právní jistotu osob zúčastněných na konkursu.

K bodu 88:
  Nově se upravuje pravomoc k ustavení a zproštění správce podstaty a prozatímního věřitelského výboru, která je přenesena ze soudce určeného rozvrhem práce k rozhodování ve věci konkursu na senát. Uvedené ustanovení je vkládáno s cílem odstranit možnost účelových dohod mezi soudcem a správcem. Senátní rozhodování, která je pro ustavení správců a jejich zproštění tímto ustanovením stanoveno, je zárukou, že takováto nelegální spolčení nebudou moci být vytvářena.

K bodu 89:
  Zavedení insolvenčního rejstříku se promítá i do textu tohoto ustanovení.

K bodu 90:
  Zpřesňuje se a doplňuje stávající úprava doručování v konkursu.

K bodu 91:
  Zavedení insolvenčního rejstříku se promítá i do textu tohoto ustanovení.

K bodu 92:
  Z důvodu harmonizace s právem ES upravujícím specifika konkurzních řízení institucí, které poskytují finanční služby, je nutné do zákona vložit novou část, která tuto materii specificky ošetří.
  Nová část pátá upravující úpadek institucí poskytujících finanční služby je do zákona vkládána k zajištění implementace směrnic Evropské unie. Především je zde upravován úpadek bank, spořitelních a úvěrních družstev, zahraničních bank a zahraničních osob oprávněných vydávat elektronické peněžní prostředky podnikajících na území České republiky.
  Jedná se o transpozici článků 1 a 2 pododst. 7 a 9 směrnice 2001/24/ES. Zákon musí transponovat jak ustanovení směrnice o úpadku úvěrových institucí se sídlem v České republice (tedy bank a spořitelních a úvěrních družstev), tak i to, co se z účinků úpadku úvěrových institucí se sídlem v jiných státech EU projeví na území České republiky. Pojem pobočka zahraniční banky s jednotnou licencí, tak jak je definován v zákoně o bankách (z čehož vychází i zákon o spořitelních a úvěrních družstvech), zahrnuje i pobočky "zahraničních spořitelních a úvěrních družstev". Odkaz na jednotnou licenci podle zvláštního zákona zajišťuje, že bude plně respektována definice úvěrové instituce, kterou směrnice 2001/24/ES převzala odkazem ze směrnice 2000/12/ES, včetně výjimek obsažených v článku 2 odst. 3 směrnice 2000/12/ES.
  Definice úpadku zahraniční banky s jednotnou licencí je nutná proto, aby došlo k transpozici směrnice i v těch případech, kdy je české právo povinno se vyrovnat s účinky úpadku zahraniční instituce, který může být řešen např. reorganizačními opatřeními s účinky erga omnes, které české právo nezná.
  Protože zákon o konkursu a vyrovnání České republiky umožňuje prohlášení konkursu osoby, která nemá na území České republiky sídlo a směrnice 2001/24/ES s touto skutečností spojuje významné povinnosti vůči orgánům států, v nichž tato osoba také působí, bylo třeba mnohá ustanovení návrhu vztáhnout i na pobočky zahraničních bank, které na území České republiky působí na základě licence udělené ČNB (nejedná se tedy o banky působící na základě jednotné evropské licence).
  K § 66e: je vhodné, aby orgán dozoru a dohledu měl také pravomoc (s ohledem na svá práva a zejména též povinnosti) podat návrh na prohlášení konkursu jím dozorovaných osob. Výslovné stanovení této pravomoci je pak nezbytné dle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky.
  K § 66f: jedná se také o transpozici článků 21, 22 a čl. 23 odst. 2 směrnice 2001/24/ES, které stanoví, které právní vztahy mají zůstat nedotčeny řízením o konkursu a vyrovnání.
  Vzhledem k ustálenému výkladu, že pozastavení nakládání s vklady v rámci nucené správy podle zákona o bankách výše uvedené následky nemá, nebyla tato pasáž směrnice transponována do pasáže o nucené správě v zákoně o bankách.
  V § 66g se jedná o transpozici článku 9 odst. 2, čl. 13, 17 a 19 směrnice 2001/24/ES. Celá informační procedura musí být součástí zákona o konkursu a vyrovnání a nikoliv v části zákona o bankách. Informaci je nutno ve lhůtě "pokud je to možné před vydáním rozhodnutí" dostat "všemi dostupnými prostředky" až k jejímu zahraničnímu příjemci. Navazující povinnosti orgánu dozoru nebo dohledu (pro banky jde o ČNB) jsou stanoveny v příslušném zvláštním zákony (zákon o bankách).
  K § 66h: jedná se o transpozici článku 18 směrnice 2001/24/ES.
  K § 66i: dále se jedná o transpozici článků 9, 28 a 29 směrnice 2001/24/ES. Správci se dává povinnost vykonávat své pravomoci i na území jiných členských států EU v rozsahu daném směrnicí. Ve vztahu k ostatním státům se mu tato povinnost klade "podle možností".
  V § 66j a v 66k se jedná se o transpozici článků 14, 16 a 17 směrnice 2001/24/ES. Směrnice nestanoví způsob přihlašování pohledávek, stanoví nicméně rovnost postavení českých věřitelů a věřitelů z ostatních zemí EU a způsob komunikace s nimi. Odstavec 7 vychází z čl. 11 směrnice 1994/19/ES, která již byla transponována do zákona o bankách, i zákon o konkursu a vyrovnání s ní však musí být v souladu.
  V § 66l a 66m se jedná o úpravu úpadku zahraniční banky nebo osoby oprávněné vydávat elektronické peněžní prostředky podnikající na území České republiky na základě jednotné licence se o transpozici dvou klíčových zásad (čl. 3 a 9) směrnice 2001/24/ES ve vztahu k zahraničním bankám se sídlem v zemích EU, které mají na území České republiky pobočku. Konkurs smí vyhlásit pouze orgán země jejich sídla, reorganizační opatření vůči pobočkám těchto bank by sice český orgán vyhlásit mohl (čl. 5 směrnice), český zákon však toto opatření nezná (resp. podobná opatření jsou předmětem zákona o bankách, nikoli tohoto zákona). Není tedy třeba ani transponovat související ustanovení směrnice (informační povinnosti, koordinace se zahraničními partnerskými orgány).
  K § 66n: v tomto ustanovení se jedná se o transpozici článku 28 a 29 směrnice 2001/24/ES. Dále o transpozici čl. 6 směrnice 2001/24/ES, toto ustanovení je ve prospěch českých věřitelů a projeví se na českém území. Pro správce z České republiky předmětný článek směrnice transponován nebyl, neboť české právo nezná reorganizační opatření.

K bodu 93:
  Nově se zavádí insolvenční rejstřík, jako veřejný seznam vedený v elektronické formě a vymezují se údaje v něm zveřejňované a lhůty, ve kterých musí dojít ke zveřejnění. Povedou insolvenční rejstřík jednotlivé krajské soudy, které jsou věcně příslušné k rozhodování ve věcech konkursu a vyrovnání, vždy v rozsahu řízení u nich vedených.
  Účelem navrženého ustanovení je zrychlit a zefektivnit konkurs, zjednodušit a zlevnit doručování písemností v konkursu a odbřemenit soudy od nadbytečné administrativy s tím spojené.
  Je navržena odložená účinnost oproti ostatním ustanovením novely, aby mohlo dojít k přípravě přechodu na tento nový systém.

K bodu 94 a 98:
  Odstranění dosavadního dělení věřitelů do 1. a 2. třídy se promítá do textu těchto ustanovení; účelem je zjednodušit a urychlit konkursní řízení a odstranit složitou a neefektivní úpravu.

K bodu 95 až 97:
  Zpřesňuje se a doplňuje stávající právní úprava zákazu nabývání majetku z konkursní podstaty. Účelem je zamezit, aby osoby, které jsou majetkově nebo personálně propojené s úpadcem nabývaly majetek z konkursní podstaty.

K bodu 99:
  V odstavci 3 se upozorňuje na vztah k právu ES s tím, že pro účely vztahů k nečlenským zemím EU jsou odstavce 1 a 2 nadále použitelná.
  Odstavec 4 je nezbytným adaptačním opatřením reagujícím na čl. 21 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, kterým je umožněno stanovit povinnost zveřejnění rozhodnutí v případě, že bylo vydáno v jiném členském státě EU. Takové zveřejnění pak proběhne jak na úřední desce soudu v souladu s § 13 odst. 5 zákona, tak v Obchodním věstníku, přičemž správce podstaty může sám požádat o zveřejnění v Obchodním věstníku, nestanoví-li právo České republiky povinnost zveřejnění.

K bodu 100:
  Doplňuje se pravomoc ministerstva určit v prováděcí vyhlášce výši odměny členů a náhradníků věřitelského výboru.

K bodu 101:
  V návaznosti na zavedení insolvenčního rejstříku se zakotvuje pravomoc ministerstva spravedlnosti upravit prováděcí vyhláškou detaily pro postup při vkládání údajů do rejstříku a pravidla pro jeho vedení provoz a správu.

K čl. II
  Tato část novely je věnována přechodným ustanovením. Ustanovení novely v zásadě platí i pro řízení zahájená před její účinností; tato úprava se navrhuje s ohledem na naléhavost přijetí novelizovaných ustanovení. Novely stanoví rozsah aplikace norem zákona o konkurzu a vyrovnání účinného v době před nabytím účinnosti této novely.

K čl. III
  S ohledem na množství a rozsah novelizace se předseda vlády zmocňuje k vyhlášení úplného znění ZKV ve Sbírce zákonů.

K ČÁSTI DRUHÉ

K čl. IV:

K bodu 1:
  Upravují se ustanovení o nucené správě a nuceném správci v návaznosti na skutečnost, že podle zákona o úpadku nelze tento zákon použít na banku po dobu, kdy má licenci.

K bodu 2:
  Doplňuje se ustanovení, kterým se naplňuje požadavek směrnice 2001/24/ES na informaci o opatřeních vůči bance, která se dotýkají klientů pobočky této banky ve členském státě EU.

K bodu 3:
  Prodlužuje se nucená správa v zájmu ochrany vkladatelů až do okamžiku jmenování likvidátora nebo prohlášení konkursu, kdy se správy majetku ujímá konkursní správce.

K bodu 4:
  Jako nový důvod pro odnětí licence se zavádí úpadek banky.

K bodu 5:
  Doplňuje se ustanovení ukládající, ve vazbě na směrnici 2001/24/ES, povinnosti orgánu vykonávajícímu bankovní dohled.

K bodu 6:
  Jedná se o transpozici směrnice č. 2001/24/ES.
k ČÁSTI TŘETÍ
K čl. V:

K bodu 1:
  Jedná se o transpozici směrnice č. 2001/24/ES v návaznosti na konsolidovanou bankovní směrnici a v návaznosti na princip bankovní licence, který byl touto směrnicí zaveden. Dikce tohoto ustanovení rozšiřuje princip vzájemné informovanosti orgánů dohledu nad úvěrovými institucemi.

K bodu 2 a 3:
  Navrhovaná úprava navazuje na dvě směrnice EU. V prvém případě se jedná o tzv. "Konsolidovanou bankovní směrnici" dle které si může, při splnění určitých podmínek, úvěrová instituce zřídit v kterémkoli členském státě pobočku, popřípadě může podnikat bez pobočky a rovněž tak naplňuje požadavek směrnice 2001/24/ES, kde je upravena informační povinnost dozorového orgánu nad úvěrovými institucemi a jejich pobočkami v hostitelských státech vůči dozorovému orgánu tohoto státu, kde má tato instituce pobočku. Je i nově upravováno použití rozhodného práva pro řízení prováděná nucenými správci.

K bodu 4:
  Navrhovaná novela relevantně reaguje na připravovanou dikci návrhu zákona o úpadku podle které je tento zákon neaplikovatelný na družstevní záložnu s povolením působit jako družstevní záložna.Jedná se o ustanovení upravují postavení nuceného správce a výkonu jeho činnosti v záložně.

K bodu 5:
  Prodlužuje se nucená správa v zájmu ochrany vkladatelů až do okamžiku jmenování likvidátora nebo prohlášení konkursu, kdy se správy majetku ujímá konkursní správce.

K bodu 6:
  Dikce tohoto ustanovení konzistentně navazuje na dikci zákona o úpadku (nově zavádí termín úpadek) a jako nový důvod pro odnětí povolení družstevní záložně se zavádí úpadek tohoto subjektu.
RicO
k ČÁSTI ČTVRTÉ
K čl. VI:
  V návaznosti na nové znění § 1a je třeba novelizovat i § 56 odst.6 zákona 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Podle § 56 odst. 6 tohoto zákona, nemůže být majetek, se kterým hospodaří organizace, za jejíž závazky stát ručí podle odstavce 5, předmětem konkursu ani vyrovnání podle zákona o konkursu a vyrovnání. Navržená změna tohoto ustanovení, kterým se za slova "za jejíž" vkládá slovo "všechny", vyjadřuje změnu dikce ustanovení § 1a písm.b) .
k ČÁSTI PÁTÉ
K čl. VII:
  Směrnice 2001/24/ES a 2001/17/ES obsahují značný počet kolizních ustanovení, které je nutné promítnout do zákona o mezinárodním právu soukromé a procesním.
  V § 11c se jedná o transpozici článků 32, 10, 24, 25, 26, 27, 30, 31, 32 směrnice 2001/24/ES. Pouze transpozice do tohoto zákona může zajistit, aby kolizní normy pokrývaly vedle institutu úpadku podle zákona o úpadku i institut nucené správy podle zákona o bankách a na rozdíl od působnosti zákona o úpadku i spory, v nichž jsou práva osob ovlivněna konkursem probíhajícím v zahraničí, přestože zahraniční instituce nemá v České republice pobočku, což je všechno požadavkem směrnice.
k ČÁSTI ŠESTÉ
K čl. VIII:

K bodu 1:
  V souladu se směrnicí 2001/17/EC o reorganizaci a likvidaci pojišťoven se do výkladu pojmů doplňuje pojem "nárok z pojištění". Ostatní pojmy uvedené v článku 2 směrnice jsou již obsahem novelizovaného zákona o pojišťovnictví.

K bodu 2:
  Zmíněná novela zákona o pojišťovnictví obsahuje v ustanovení § 34 odst. 2 pravidlo, podle kterého nabytím právní moci rozhodnutí Ministerstva financí o odnětí povolení vstupuje pojišťovna nebo zajišťovna do likvidace. S ohledem na ustanovení § 1a písm. d) navrhované novely zákona o konkursu a vyrovnání tak nemůže dojít k tomu, aby pojišťovna nebo zajišťovna spadly do působnosti zákona o konkursu a vyrovnání. Dozorčí orgán by neměl ztratit v žádném okamžiku kontrolu nad pojišťovnou nebo zajišťovnou, a to až do jejího úplného zániku.

K bodu 3:
  V souladu s uvedenou směrnicí se stanoví povinnost pojišťovny a tuzemské zajišťovny vést seznam aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy. Tato aktiva slouží přednostně výhradně ke krytí závazků vůči pojištěným osobám.

K bodu 4:
  Vzhledem k ustanovení § 33 odst. 2 je nezbytné upravit hmotně právně i procesně právně proces uspořádání majetkových poměrů pojišťovny nebo zajišťovny, které se dostaly do likvidace. Tato ustanovení jsou obsahem zákona o konkursu a vyrovnání a lze je přiměřeně použít i pro likvidační řízení v pojišťovně nebo zajišťovně.

K bodu 5:
  Jedná se o legislativně-technickou úpravu.

K bodu 6 a 7:
  Nově vkládaná ustanovení jsou přímou reakcí na příslušná ustanovení směrnice o reorganizaci a likvidaci pojišťoven. Vhledem k tomu, že se jedná o specifickou úpravu platnou pro pojišťovny, navrhuje se, aby úprava zůstala obsahem zákona o pojišťovnictví.

K čl. IX:
  Stanoví se přechodné období, podle něhož má pojišťovna povinnost splnit povinnost stanovenou tímto zákonem (tvořit seznam podle § 37b) do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti toho zákona.
RicO
K ČÁSTI sedmé
K čl. X:
  Účinnost zákona je určena dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů vzhledem k nutnosti co nejrychlejší harmonizace českého konkurzního práva s právem ES, s výjimkou ustanovení upravujících zřízení insolvenčního rejstříku a na něj přímo navazujících, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2004.
  K zavedení insolvenčního rejstříku a s ním spojených nezbytných změn, je nutné určité přechodné období, proto se navrhuje odložit účinnost ustanovení novely, která jsou v přímé souvislosti se zaváděným insolvenčním rejstříkem, do 1. 9. 2004.



V Praze dne 13. dubna 2004

Předkladatelé :


Eva Dundáčková v.r.
Jan Mládek v.r.
Miroslav Kalousek v.r.
Tomáš Vrbík v.r.
Jiří Pospíšil v.r.
Michaela Šojdrová v.r.
Michal Kraus v.r.
Vladimír Doležal v.r.
Martin Kocourek v.r.




















Zákon 328/1991 Sb. v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

328/1991 Sb.
ZÁKON
ze dne 11. července 1991
o konkursu a vyrovnání

  Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení

§ 1

  (1) Účelem tohoto zákona je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.

  (2) Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky.

  (3) Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena. O předlužení jde tehdy, jestliže tato osoba má více věřitelů a jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek; do ocenění dlužníkova majetku se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze-li příjem převyšující náklady při pokračování podnikatelské činnosti důvodně předpokládat.

§ 1a

  (Tohoto zákona nelze použít na uspořádání majetkových poměrů územního samosprávného celku nebo jiné právnické osoby zřízené zákonem, jestliže stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil.)

  Tohoto zákona nelze použít na uspořádání majetkových poměrů:
a) státu,
b) státní organizace, jestliže stát ručí za všechny její dluhy,1)
c) územního samosprávného celku,
d) banky, spořitelního a úvěrního družstva, a to po dobu, po kterou jsou tyto osoby nositeli licence nebo povolení podle zvláštních právních předpisů, upravujících jejich činnost.
_____________________________
1) Například § 54 odst. 1 zákona 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona 88/2003 Sb.

§ 2

  (1) Jestliže je dlužník v úpadku, lze u konkursního soudu (dále jen "soud") zahájit za podmínek stanovených tímto zákonem konkursní řízení (dále jen "konkurs") nebo vyrovnací řízení (dále jen "vyrovnání").

  (2) zrušen

  (3) Cílem konkursu a vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z majetku tvořícího konkursní podstatu, a to za podmínek stanovených tímto zákonem.

§ 3
Povinnost podat návrh na prohlášení konkursu

  (1) Právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel, která je v úpadku, je povinna bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu. Právnická osoba v likvidaci má tuto povinnost, jen je-li předlužena.

  (2) Povinnost podle odstavce 1 mají i statutární orgány právnické osoby, likvidátor právnické osoby v likvidaci, je-li předlužena, a zákonní zástupci fyzické osoby. Jestliže osoby tuto povinnost nesplní, odpovídají věřitelům za škodu, která jim tím vznikne, ledaže prokáží, že škodu nezavinily; je-li těchto osob více, odpovídají společně a nerozdílně.

  (3) Povinnost podle odstavců 1 a 2 není splněna, jestliže řízení o návrhu na prohlášení konkursu bylo vinou navrhovatele zastaveno nebo jestliže byl návrh zamítnut.

  (4) Místo návrhu na prohlášení konkursu mohou osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 podat návrh na vyrovnání; jestliže však vyrovnání nebylo povoleno nebo potvrzeno, jsou povinny do 15 dnů podat návrh na prohlášení konkursu.

ČÁST DRUHÁ
Konkurs

§ 4
Návrh na prohlášení konkursu

  (1) Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoliv z jeho věřitelů.

  (2) Jde-li o návrh věřitele, musí navrhovatel doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a uvést okolnosti, které osvědčují úpadek dlužníka. K návrhu je navrhovatel povinen připojit listiny, kterých se v návrhu dovolává.

  (3) Jde-li o návrh dlužníka, musí navrhovatel uvést okolnosti, které osvědčují jeho úpadek. K návrhu je navrhovatel povinen připojit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres. Předložený seznam majetku a závazků musí dlužník podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný.

  (4) Další návrh na prohlášení konkursu, podaný na téhož dlužníka dříve, než soud rozhodne o prohlášení konkursu, se považuje za přistoupení k řízení; pro dalšího navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení.

  (5) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do prohlášení konkursu. Soud řízení zastaví, souhlasí-li s tím všichni další navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení.

  (6) O podání návrhu na prohlášení konkursu soud neprodleně vyrozumí úřad práce, v jehož obvodu je sídlo nebo bydliště dlužníka.

§ 4a

  (1) Po doručení návrhu dlužníka na prohlášení konkursu soudu nebo po doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem dlužníkovi je dlužník povinen
a) zdržet se jednání směřujícího ke zmenšení svého majetku s výjimkou běžné obchodní činnosti,
b) na výzvu soudu sestavit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres a odevzdat jej soudu ve lhůtě určené soudem; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.

  (2) Seznam majetku a závazků podle odstavce 1 písm. b) musí dlužník podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný.

  (3) Je-li dlužníkem právnická osoba, má povinnost podle odstavce 1 písm. b) zejména její statutární orgán nebo osoby, které jsou jeho členy, nebo likvidátor, pokud je právnická osoba v likvidaci, nebo nucený správce podle zvláštních předpisů; této povinnosti se uvedené osoby nemohou zprostit ani tehdy, pokud ze své funkce odstoupí nebo se jí vzdají v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu.

  (4) Pokud soud návrh na prohlášení konkursu zamítne pro neosvědčení úpadku, odpovídá navrhovatel dlužníkovi za škodu, která dlužníkovi vznikla omezením nakládání s majetkem. Této povinnosti se navrhovatel zprostí, pokud prokáže, že škodu nezavinil.

(§ 4b

  Byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu1e) proto, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku nepřevyšuje výši splatných závazků patřících k podniku,1b) je správce podniku povinen bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik.
------------------------------------------------------------------
1b) § 338n odst. 6 a § 338w odst. 3 zákona 99/1963 Sb., ve znění zákona 30/2000 Sb.
1e) § 71 a následující zákona 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.)

§ 5
Záloha na náklady konkursu

  (1) Navrhovatel je povinen zaplatit zálohu na náklady konkursu až do částky 50 000 Kč (, a to i opakovaně); učiní tak na výzvu soudu v určené lhůtě a výši. Účastní-li se řízení více navrhovatelů, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

  (2) V případě neuspokojených splatných mzdových nároků, jsou-li navrhovatelem zaměstnanci, stanovenou zálohu zaplatí osoby uvedené v § 3 odst. 2.

  (2) (3) Nebude-li záloha na náklady konkursu v určené lhůtě zaplacena, může soud před prohlášením konkursu řízení zastavit; o tomto následku musí být navrhovatel poučen.

Ochranná lhůta
§ 5a

  (1) Dlužník může navrhnout povolení ochranné lhůty do 15 dnů od doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem, jestliže tento návrh podal věřitel nebo jiná osoba než dlužník.

  (2) Návrh na povolení ochranné lhůty musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat i údaje týkající se dlužníka, které se zapisují do obchodního rejstříku, seznam nemovitostí dlužníka včetně zástavních a podzástavních práv na nich váznoucích, seznam věřitelů s uvedením výše jejich pohledávek, seznam majetku a závazků dlužníka s termíny splatnosti závazků ne starší než tři měsíce a určitý návrh na uspořádání právních poměrů dlužníka a na opatření ohledně jeho podniku během ochranné lhůty; podnikatelé předloží rovněž poslední účetní závěrku.

§ 5b

  (1) Ochrannou lhůtu lze povolit, jestliže
a) návrh je při zachování postupu soudu podle § 43 občanského soudního řádu podán včas, oprávněnou osobou a obsahuje předepsané náležitosti,
b) návrh se netýká právnické osoby, která je v likvidaci,
c) návrh se týká podnikatele, který zaměstnává alespoň 50 osob v pracovním poměru,
d) nejde o opětovný návrh na povolení ochranné lhůty v témže řízení.

  (2) Soud ochrannou lhůtu povolí, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a jestliže údaje návrhu jsou doloženy natolik, že odůvodňují možnost uspokojivého řešení dlužníkových majetkových poměrů v rámci ochranné lhůty; jinak návrh na povolení ochranné lhůty zamítne. Proti rozhodnutí soudu o ochranné lhůtě není odvolání přípustné.

  (3) Usnesení o povolení ochranné lhůty doručí soud dlužníku a věřitelům uvedeným v návrhu. Zašle je také soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je dlužník zapsán, a katastrálním úřadům, které evidují dlužníkovy nemovitosti; je-li dlužníkem státní podnik nebo jiná státní organizace, popřípadě organizace založená nebo zřízená obcí, soud zašle usnesení o povolení ochranné lhůty těm, kteří jsou zakladateli nebo zřizovateli dlužníka podle zvláštních předpisů. Kromě toho je vyvěsí na úřední desce soudu téhož dne, kdy bylo vydáno, a zveřejní je v Obchodním věstníku.

  (4) Věřitelé uvedení v návrhu na ochrannou lhůtu a další věřitelé, kteří se k řízení přihlásili v průběhu ochranné lhůty, mají postavení konkursních věřitelů (§ 7); dojde-li k prohlášení konkursu, je třeba jim usnesení o tom doručit.

  (5) Současně s povolením ochranné lhůty svolá soud schůzi věřitelů (§ 10), popřípadě ustanoví věřitelům opatrovníka (§ 11a). Schůze věřitelů zvolí věřitelský výbor. Závady v doručení někomu z věřitelů při svolávání schůze nebrání platnosti volby, jestliže usnesení soudu o svolání věřitelů bylo vyvěšeno na úřední desce soudu a zveřejněno v Obchodním věstníku.

§ 5c

  Ochranná lhůta trvá tři měsíce a začíná běžet dnem, kdy usnesení o jejím povolení bylo vyvěšeno na úřední desce soudu. Na návrh dlužníka podaný v průběhu ochranné lhůty ji může soud prodloužit nejdéle o další tři měsíce, jestliže s tím souhlasí věřitelský výbor.

§ 5d

  Po dobu trvání ochranné lhůty
a) soud se v řízení omezí jen na procesní úkony potřebné z hlediska průběhu ochranné lhůty,
b) věřitelé nemohou vůči dlužníkovi vymáhat uspokojení svých pohledávek výkonem rozhodnutí s výjimkou pohledávek z pracovního poměru a s výjimkou pohledávek z titulu daní, poplatků, cel a pojistného na sociální a zdravotní pojištění; již zahájená řízení se přerušují,
c) soud může rozhodnout na návrh věřitelského výboru nebo opatrovníka, aby některé právní úkony dlužník nečinil vůbec nebo jen po předchozím souhlasu věřitelského výboru nebo opatrovníka věřitelů; právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto rozhodnutím soudu jsou vůči věřitelům neúčinné,
d) dlužníkem provedené právní úkony, kterými by byly zkracovány zájmy věřitelů na uspokojení jejich pohledávek, jsou vůči věřitelům neúčinné,
e) dlužník je povinen soustavně usilovat o překonání úpadku a informovat věřitelský výbor, popřípadě opatrovníka o přijatých opatřeních, a v případě potřeby si vyžádat jejich součinnost.

§ 5e

  (1) Ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zastavením konkursního řízení, prohlášením konkursu nebo povolením vyrovnání.

  (2) Skončením ochranné lhůty zanikají její účinky podle § 5d; jestliže však ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zůstávají zachovány účinky uvedené v § 5d písm. b) až d), a to až do prohlášení konkursu, pokud soud nerozhodne o jejich dřívějším zániku.

§ 5f
zrušen

§ 6
Konkursní podstata

  (1) Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu (dále jen "podstata").

  (2) Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není.

  (3) Za podmínek stanovených tímto zákonem patří do podstaty také majetek jiných osob, zejména těch, které jej nabyly na základě neúčinných právních úkonů dlužníka.

(§ 7
Účastníci konkursu

  Účastníky konkursu jsou věřitelé, kteří uplatňují nároky (dále jen "konkursní věřitelé") a dlužník.)

§ 7
Účastníci konkursu

  (1) Do prohlášení konkursu jsou účastníky konkursu navrhovatel (navrhovatelé) a dlužník.
  (2) Po prohlášení konkursu jsou účastníky konkursu věřitelé, kteří uplatňují nároky (dále jen "konkursní věřitelé"), a dlužník (úpadce).
  (3) Dojde-li v konkursu ke změně v osobě konkursního věřitele, doručí soud rozhodnutí vydané podle 107a občanského soudního řádu pouze správci, úpadci a těm, o jejichž nárok jde; ostatním účastníkům konkursu se toto rozhodnutí nedoručuje; proti rozhodnutí se mohou odvolat pouze ti, o jejichž nárok jde. Pro nabyvatele pohledávky platí stav konkursu v době, kdy se stal jeho účastníkem.

§ 7a
Změna v účastenství
  (1) Dojde-li v konkursu ke změně v osobě správce (§ 8 odst. 5 a 6), stává se nový správce účastníkem všech řízení, ve kterých je účastníkem původní správce, na místo původního správce; to neplatí pro řízení o žalobě na náhradu škody podle § 8b.
  (2) Dojde-li v konkursu ke změně v osobě konkursního věřitele (§ 7 odst. 3), stává se účastníkem sporu o určení popřené pohledávky nový konkursní věřitel na místo původního účastníka, jestliže dojde k převodu nebo přechodu celé pohledávky původního konkursního věřitele; jinak se stává se nový konkursní věřitel účastníkem sporu vedle původního konkursního věřitele.

Správce podstaty
§ 8

  (1) Správce podstaty (dále jen "správce") se zásadně vybírá ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení. Do seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí, nebo veřejnou obchodní společnost, která bude činnost správce vykonávat prostřednictvím svých společníků, o nichž prokáže, že splňují podmínky pro zapsání do seznamu. Veřejná obchodní společnost, ustavená správcem, oznámí soudu neprodleně, kdo ze společníků bude jejím jménem funkci správce vykonávat. (Správcem může soud ustavit pouze ve věci nepodjatou osobu. Osoba zapsaná do seznamu může své ustavení správcem odmítnout, jen jsou-li pro to důležité důvody. Výjimečně může soud ustavit správcem i osobu do seznamu správců nezapsanou, pokud splňuje podmínky pro zapsání do seznamu a s ustavením souhlasí.) Správcem může soud ustavit nebo schůze konkursních věřitelů zvolit pouze ve věci nepodjatou osobu. Osoba zapsaná do seznamu může své ustavení nebo zvolení správcem odmítnout, jen jsou-li pro to důležité důvody. Výjimečně může soud ustavit nebo schůze konkursních věřitelů zvolit správcem i osobu do seznamu správců nezapsanou, pokud splňuje podmínky pro zapsání do seznamu a s ustavením nebo volbou souhlasí. Při výběru správce, který bude ustaven v usnesení o prohlášení konkursu, soud zpravidla ustaví správcem osobu navrženou navrhovatelem, který patří mezi věřitele s nejvyššími pohledávkami a případně s nárokem na oddělené uspokojení; je-li takových navrhovatelů více, soud správcem ustaví zpravidla některou z osob jimi navržených.

  ((2) Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Je-li správcem ustavena veřejná obchodní společnost, odpovídají za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem funkce správce její společníci společně a nerozdílně. Správce je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce.)

  (2) Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a obezřetně, výkon funkce provádět způsobem, který nepoškozuje společný zájem konkursních věřitelů a cíl konkursního řízení. Správce odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Je-li správcem ustavena nebo zvolena veřejná obchodní společnost, odpovídají za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem funkce správce její společníci společně a nerozdílně. Správce se odpovědnosti za škodu zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. Správce odpovídá věřiteli pohledávky za podstatou za vzniklou škodu, jestliže pohledávka za podstatou vzniklá na základě právního úkonu správce nemůže být zcela nebo zčásti uspokojena z podstaty dlužníka; této odpovědnosti se správce zprostí, prokáže-li, že v době, kdy činil právní úkon vedoucí ke vzniku pohledávky za podstatou nemohl ani při náležité pečlivosti poznat, že podstata dlužníka nebude stačit k plné úhradě pohledávky za podstatou. Správce musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout; vykonává-li správce výkon funkce ve společnosti, vztahuje se tato povinnost na společnost. Pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem činnosti správce, musí trvat po celou dobu, po kterou je správce zapsán v seznamu. Náklady na pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho funkce, nejsou pohledávkou za podstatou a správce je hradí ze svých prostředků.

  (3) Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů. Dohody správce uzavřené s účastníky řízení o jiné odměně nebo náhradě jsou neplatné. Vyúčtování odměny a nákladů provede správce v konečné zprávě, a není-li jí, při zrušení konkursu; (předtím mu soud může povolit zálohy) se souhlasem věřitelského výboru mu předtím soud může povolit zálohy. Soud může podle okolností případu konkursní odměnu stanovenou podle zvláštního předpisu přiměřeně zvýšit nebo snížit. Věřitelé jsou se souhlasem soudu oprávněni na základě rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně; při poskytnutí zálohy může být určen účel, na nějž má být vynaložena, a podmínky jejího vyúčtování. Činnosti, k nimž je správce povinen, může správce zadat třetím osobám na účet podstaty jen se souhlasem věřitelského výboru.

  (4) Neplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.

  ((5) Věřitelé se mohou usnést na návrhu, aby byl správce zproštěn funkce a ustaven správce nový. Soud může takový návrh zamítnout jen tehdy, má-li o změně v osobě správce závažné pochybnosti.)

  (5) Konkursní věřitelé mohou na schůzi konkursních věřitelů zprostit správce funkce a zvolit správcem jinou osobu. Zprostí-li schůze věřitelů správce jeho funkce, zvolí současně správce nového. Odmítne-li osoba své zvolení správcem nebo nezvolí-li schůze konkursních věřitelů nového správce poté, co dosavadního správce zprostila funkce, ustaví soud bez zbytečného odkladu správce nového. Zproštěním funkce nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 2 za dobu výkonu funkce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici všechny doklady.

  (6) Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z účastníků, věřitelského výboru nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce funkce. O takovém návrhu musí soud rozhodnout neprodleně; nebyl-li návrh podán správcem, učiní tak soud zpravidla po slyšení správce, které se může zúčastnit i navrhovatel. Zprostí-li soud správce jeho funkce, ustaví nového správce. Zproštěním funkce nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 2 za dobu výkonu funkce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici všechny doklady.

  (7) Pro doručení a zveřejnění usnesení o ustavení nebo o volbě nového správce platí obdobně ustanovení o doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu (§ 13 odst. 4 a 5).

  ((8) Správce je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou zvláštními zákony určeny k utajení, pokud se o nich dozvěděl při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti jej může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost má, nebo soud.)

  (8) Správce a další osoby vykonávající činnosti v souvislosti s výkonem funkce správce jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou zvláštními zákony určeny k utajení, pokud se o nich dozvěděly při výkonu svých funkcí, a to i po jejím skončení; této povinnosti je může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost mají, nebo soud.

  (9) Správcem nemůže být osoba u níž se zřetelem na její poměr k věci, k dlužníkovi nebo k jeho zástupci, je důvod pochybovat o její nepodjatosti. Důvod pochybovat o nepodjatosti správce je dán vždy, když je správce, jeho statutární orgán nebo člen jeho statutárního orgánu, osobou blízkou dlužníkovi4), nebo osobou uvedenou v § 67b odst. 2. Správce je povinen nejpozději do deseti pracovních dnů od vydání usnesení o jeho ustavení nebo od jeho zvolení do funkce předložit soudu písemné prohlášení, v němž uvede, zda a jaký poměr má k věci, k účastníkům konkursního řízení nebo k jejich zástupcům. Jestliže důvod, pro vyloučení správce vznikne později, je správce povinen oznámit to neprodleně soudu.
  (10) Správce je povinen poskytnout věřitelskému výboru součinnost nezbytnou k řádnému výkonu funkce věřitelského výboru, zejména:
a) na žádost věřitelského výboru se účastnit schůzí věřitelského výboru,
b) podávat minimálně jednou za tři měsíce věřitelskému výboru a soudu písemnou zprávu o své činnosti, která obsahuje zejména informace o průběhu zpeněžování podstaty a o průběhu sporů vyvolaných konkursem, informace o plnění pokynů uložených správci věřitelským výborem nebo soudem, přehled o hotových výdajích a nákladech spojených s udržováním a správou podstaty,
c) poskytnout v přiměřené lhůtě věřitelskému výboru další zprávy, listiny, nutná vysvětlení a informace vyžádané věřitelským výborem.

§ 8a
  Správce nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro podstatu, zejména takové, na základě kterých má dojít k hospodářsky neodůvodněnému plnění z podstaty nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

§ 8b
  (1) Každý konkursní věřitel je oprávněn podat ve prospěch podstaty žalobu o náhradu škody proti správci, který jí způsobil. Jiná osoba než konkursní věřitel, který žalobu podal, nebo osoba jím zmocněná nemůže v řízení činit úkony, kterými by disponovala s řízením nebo s předmětem řízení.
  (2) Konkursní věřitel má nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.

§ 9

  (1) Jestliže to vyžaduje rozsah správy, může soud ustavit nebo schůze konkursních věřitelů zvolit pro pomoc správci zvláštního správce pro určitý obor správy. Zvláštní správce má práva, povinnosti a odpovědnost správce v mezích své působnosti.

  (2) Jestliže je to účelné, může soud ustavit nebo schůze konkursních věřitelů zvolit správci zástupce pro případ, že by ze závažných důvodů nemohl přechodně svou funkci vykonávat.

  (3) Pro ustavení a volbu do funkce, odměňování a zprošťování funkce zvláštních správců a zástupce správce platí ustanovení o správci.

Předběžný správce
§ 9a

  (1) Nasvědčují-li okolnosti, že je dlužník v úpadku, a je-li to potřebné pro zjištění nebo zajištění dlužníkova majetku, může soud po zahájení konkursního řízení ustavit předběžného správce. Návrh na ustavení předběžného správce může podat úřad práce, v jehož obvodu je sídlo nebo bydliště dlužníka.

  (2) Usnesení o ustavení předběžného správce se doručí a zveřejní obdobně jako usnesení o prohlášení konkursu (§ 13 odst. 4 a 5). Předběžnému správci se usnesení doručí do vlastních rukou; usnesení je vykonatelné doručením předběžnému správci.

§ 9b

  (1) Předběžný správce plní povinnosti, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Povinností předběžného správce je zejména zjištění a zajištění dlužníkova majetku a přezkoumání dlužníkova účetnictví. Předběžný správce je oprávněn požádat příslušný daňový orgán o provedení daňové kontroly u dlužníka.

  (2) Zjistí-li soud, že pominuly důvody, které vedly k ustavení předběžného správce, zprostí i bez návrhu předběžného správce funkce; jinak vykonává předběžný správce svoji funkci až do dne, kdy nastanou účinky prohlášení konkursu, nebo do vydání rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu nebo do vydání rozhodnutí o zastavení řízení. Soud zároveň v těchto rozhodnutích rozhodne o úhradě hotových výdajů a odměně předběžného správce, kterou mu vyplatí ze zálohy na náklady konkursu; nevyplacený zbytek zálohy soud vrátí navrhovatelům v poměru, v jakém ji zaplatili. Pokud soud konkurs prohlásí, mají navrhovatelé, kteří zaplatili zálohu na náklady konkursu, právo na vrácení části zálohy, která byla vyplacená předběžnému správci, z dlužníkova majetku; tyto nároky jsou pohledávkami za podstatou podle § 31 odst. 2.

  (3) Ustanovení § 8 odst. 8, § 9d, 9e, 9f, § 17 odst. 1 a § 18 odst. 1 se vztahují i na předběžného správce; ostatní ustanovení o správci se vztahují na předběžného správce přiměřeně, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 9c

  Dlužník může nakládat s majetkem jen se souhlasem předběžného správce, jinak je jeho právní úkon neúčinný.

Součinnost poskytovaná správci
§ 9d

  (1) Orgány veřejné správy, zejména finanční úřady, katastrální úřady, orgány evidující motorová vozidla a jiné orgány státní správy, jakož i notáři, Středisko cenných papírů, banky, provozovatelé telekomunikačních služeb, pošta a jiné osoby, které se zabývají přepravou zásilek, pojišťovny, vydavatelé tisku a dopravci jsou povinni poskytnout správci na jeho písemnou žádost součinnost dále uvedeným způsobem.

  (2) Součinnost podle odstavce 1 spočívá v tom, že orgány a osoby v něm uvedené poskytují správci údaje o majetku dlužníka (úpadce) a některé další údaje, které jsou nutné pro výkon správy, a to ve stejném rozsahu, v jakém by je poskytly přímo dlužníku (úpadci). Povinnost těchto orgánů a osob poskytnout správci součinnost podle jiných ustanovení zákona, případně podle ustanovení zvláštního právního předpisu1) tím není dotčena.

  (3) Součinnost podle odstavce 1 spočívá také v tom, že orgány a osoby v něm uvedené, které mají u sebe listiny nebo jiné věci, které mohou sloužit ke zjištění dlužníkova (úpadcova) majetku, jsou povinny je bez zbytečného odkladu vydat nebo zapůjčit správci.
  (4) Podle předchozích odstavců zejména jsou
a) banky povinny sdělit správci čísla dlužníkových (úpadcových) účtů a informovat jej o stavech těchto účtů a pohybech; jsou též povinny informovat správce a podat informace o dlužníkových (úpadcových) úschovách a vkladních knížkách,
b) pošta a jiné osoby, které se zabývají přepravou zásilek, povinny informovat správce o dlužníkových (úpadcových) doručovacích místech, rozsahu a povaze doručovaných zásilek a úhrnu peněžních prostředků, které dlužník (úpadce) přijímá jejich prostřednictvím,
c) provozovatelé telekomunikačních služeb povinni oznámit správci údaje o dlužníkových (úpadcových) telefonních, dálnopisných, telefaxových a jiných elektronických stanicích a adresách, které nejsou uvedeny v dostupných seznamech,
d) pojišťovny povinny sdělit správci údaje o dlužníkových (úpadcových) pojistných smlouvách a pojistných plněních,
e) vydavatelé tisku povinni sdělit správci údaje o inzerci, která se týká dlužníkova (úpadcova) majetku,
f) dopravci povinni sdělit správci údaje o přepravovaném dlužníkově (úpadcově) nákladu a jeho příjemci.

  (5) Na žádost orgánů a osob, od nichž vyžaduje součinnost, je správce povinen doložit, že byl ustaven správcem.
------------------------------------------------------------------
1) Například § 38 odst. 6 zákona 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9e

  Třetí osoby jsou povinny poskytnout správci součinnost podle § 9d bez zbytečného odkladu; nesplní-li tuto povinnost, odpovídají věřitelům za škodu, která tím věřitelům vznikne.

§ 9f

  Správce prokazuje své oprávnění požádat třetí osoby o potřebnou součinnost podle § 9d rozhodnutím soudu, kterým byl do funkce správce ustaven.

Schůze konkursních věřitelů a věřitelský výbor
§ 10

  (1) Soud svolává schůzi konkursních věřitelů, je-li toho třeba pro zjištění jejich stanovisek potřebných pro další vedení konkursu, a řídí její jednání; na návrh správce, (nebo věřitelského výboru) věřitelského výboru nebo konkursních věřitelů, kteří přihlásili pohledávky ve výši alespoň 25% všech přihlášených pohledávek podle stavu ke dni podání návrhu na svolání schůze věřitelů, ji svolává vždy. Schůze konkursních věřitelů musí být oznámena vhodným způsobem s uvedením dne a předmětu jednání.

  (2) Soud svolá schůzi konkursních věřitelů tak, aby se konala nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy soudu došel návrh na její svolání; první schůzi konkursních věřitelů svolá soud tak, aby se konala nejpozději do dvou měsíců od prohlášení konkursu.
  (3) Návrh na svolání schůze věřitelů musí obsahovat pořad jednání schůze věřitelů s uvedením záležitostí navržených k projednání. Oznámení o svolání schůze konkursních věřitelů a o doplnění pořadu jednání schůze soud zveřejní vyhláškou. V oznámení musí být uveden pořad jednání a místo a termín konání schůze konkursních věřitelů. Soud zařadí na pořad jednání schůze věřitelů k projednání záležitosti obsažené ve všech návrzích doručených soudu do vydání usnesení o svolání schůze věřitelů. Pokud návrh na svolání schůze věřitelů došel po vydání usnesení o svolání schůze věřitelů nejpozději však ve lhůtě do 10 dnů před konáním schůze věřitelů, soud vydá usnesení o doplnění pořadu jednání schůze věřitelů o záležitosti obsažené v takovém návrhu.
  (4) Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání schůze věřitelů, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech konkursních věřitelů.
  (5) Na první schůzi konkursních věřitelů zejména :
a) proběhne hlasování o dalším setrvání správce v jeho funkci (§ 8 odst. 5),
b) proběhne hlasování o dalším setrvání členů prozatímního věřitelského výboru v jejich funkci,
c) správce přednese zprávu o stavu konkursu, o dosavadním výkonu své funkce a svoji představu o dalším postupu v konkursu,
d) prozatímní věřitelský výbor přednese zprávu o své činnosti.

  ((2) (5) K platnosti usnesení a k volbám věřitelského výboru je třeba prosté většiny hlasů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených konkursních věřitelů počítané podle výše jejich pohledávek.)

  ((3) (6) Hlasovat mohou jen konkursní věřitelé, jejichž pohledávka byla zjištěna. Soud rozhodne, zda mohou hlasovat také konkursní věřitelé, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna, je sporná, popřípadě je podmíněná.)

  (6) K platnosti usnesení schůze konkursních věřitelů, k volbě a odvolání věřitelského výboru a správce je třeba prosté většiny hlasů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených konkursních věřitelů počítané podle výše jejich pohledávek. Konkursní věřitelé, kteří zůstali se svým volebním návrhem v menšině a jejichž pohledávky činí alespoň čtvrtinu pohledávek na schůzi přítomných věřitelů, mohou do věřitelského výboru společně navrhnout dalšího člena a jeho náhradníka. K platnosti usnesení o volbě takového dalšího člena a jeho náhradníka je třeba čtvrtiny hlasů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených konkursních věřitelů počítané podle výše jejich pohledávek; k odvolání takového dalšího člena a jeho náhradníka, je třeba tří čtvrtin hlasů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených konkursních věřitelů počítané podle výše jejich pohledávek.
  (7) Hlasovat mohou všichni konkursní věřitelé; po konání prvního přezkumného jednání pouze konkursní věřitelé, jejichž pohledávka byla zjištěna nebo jimž hlasovací právo na schůzi věřitelů přiznal soud. Popření výše pohledávky má vliv na hlasovací právo konkursního věřitele pouze v rozsahu popření. Popření pořadí pohledávky nemá na hlasovací právo vliv. Soud na schůzi konkursních věřitelů rozhodne, zda mohou hlasovat také konkursní věřitelé, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna, je sporná, popřípadě je podmíněná; hlasovací právo každého z konkursních věřitelů soud zkoumá samostatně. Ve zvlášť odůvodněných případech, je-li pohledávka zjevně neexistující, zjevně účelově vytvořená nebo jinak zjevně sporná, může soud na schůzi konkursních věřitelů konané před prvním přezkumným jednáním k námitce konkursního věřitele nebo i bez námitky hlasovací právo konkursnímu věřiteli odejmout, to však pouze v rozsahu takové zjevně sporné pohledávky. Proti usnesení soudu o přiznání či odejmutí hlasovacího práva není přípustný opravný prostředek, soud je však může i bez návrhu kdykoliv změnit; usnesení se nedoručuje. Oddělení věřitelé pohledávek za třetími osobami (§ 20 odst. 5) nemohou hlasovat v rozsahu výše jejich pohledávek za třetí osobou (§ 20 odst. 5); to neplatí pro rozhodování o záležitostech souvisejících se zpeněžením majetku, který zajišťuje pohledávky těchto oddělených věřitelů.

  (8) Věřitel, který podal opakovaně nedůvodně návrh na svolání schůze konkursních věřitelů, je povinen uhradit ostatním konkursním věřitelům náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí nebo s účastí jejich zástupců na schůzi konkursních věřitelů konané na jeho návrh. Soud může věřiteli, který podal opakovaně bezdůvodně návrh na svolání schůze konkursních věřitelů, uložit náhradu nákladů spojených se svoláním a organizací schůze konkursních věřitelů konané na jeho návrh.

§ 11

  (1) Pokud počet konkursních věřitelů přesahuje 50, jsou povinni ustavit věřitelský výbor. Při nižším počtu konkursních věřitelů mohou konkursní věřitelé zvolit namísto věřitelského výboru svého zástupce; ustanovení o oprávněních a povinnostech věřitelského výboru platí pro tohoto zástupce obdobně.

  (2) Věřitelský výbor má nejméně tři a nejvýše devět členů; o počtu členů rozhoduje schůze konkursních věřitelů. Každý člen věřitelského výboru má svého náhradníka. Tím není dotčen § 10 odst. 6.

  ((3) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky mohou být jen konkursní věřitelé s výjimkou osob uvedených v § 67b; pokud je členem nebo náhradníkem právnická osoba, oznámí soudu, kdo za ni bude ve věřitelském výboru jednat.

  (4) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze konkursních věřitelů a potvrzuje soud. Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z konkursních věřitelů nebo správce anebo i bez návrhu odvolat věřitelský výbor nebo některého z jeho členů. Jestliže soud věřitelský výbor nebo některého z jeho členů odvolá nebo nemůže-li člen svou funkci vykonávat nebo se jí vzdá anebo se nemůže jednání věřitelského výboru zúčastnit, nastupuje místo něho náhradník; soud může též nařídit doplňující volbu nebo může jmenovat nový věřitelský výbor nebo nového jeho člena.

  (5) Věřitelský výbor volí ze svého středu předsedu a místopředsedu, dohlíží na činnost správce, průběžně schvaluje výši a správnost hotových výdajů správce a nákladů spojených s udržováním a správou podstaty a plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu soudem. Je oprávněn podávat soudu návrhy týkající se průběhu řízení.

  (6) Věřitelský výbor se schází z vlastní iniciativy anebo jej svolá soud nebo správce. Rozhoduje většinou hlasů svých členů; nepřítomné členy zastupují náhradníci.

  (7) Věřitelský výbor je povinen chránit společný zájem konkursních věřitelů; členové a náhradníci věřitelského výboru jsou povinni při výkonu své funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídají za škodu vzniklou porušením povinností, které jim ukládá zákon nebo jim uloží soud.)

  (3) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky mohou být jen konkursní věřitelé s výjimkou osob blízkých dlužníkovi4), osob uvedených v § 67b odst. 2 a osob, které byly v posledních pěti letech přede dnem volby nebo jmenování odsouzeny pro trestný čin podvodu či poškozování věřitele.
  (4) Členy věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů a jejich náhradníky volí schůze konkursních věřitelů. Není-li věřitelský výbor, jeho člen nebo náhradník zvolen, jmenuje ho bez zbytečného odkladu soud. Funkce člena nebo náhradníka věřitelského výboru anebo zástupce věřitelů zaniká jeho odvoláním z funkce schůzí konkursních věřitelů, nebo vzdáním se funkce vůči soudu. V takovém případě nastupuje místo něho do funkce jeho náhradník; soud může též nařídit doplňující volbu. Namísto zástupce menšiny ve věřitelském výboru však může nastoupit jen jeho náhradník. Pokud je členem nebo náhradníkem právnická osoba, oznámí soudu, kdo za ni bude ve věřitelském výboru jednat.
  (5) Věřitelský výbor se schází z vlastní iniciativy nebo jej svolá soud anebo správce. Věřitelský výbor volí ze svého středu předsedu a schází se zpravidla jednou za tři měsíce. Na zasedání věřitelského výboru je třeba vždy pozvat všechny jeho členy a náhradníky; náhradník však hlasuje, jen není-li přítomen člen výboru, za kterého byl ustaven náhradníkem. Věřitelský výbor se usnáší většinou hlasů všech svých členů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Hlasovat lze i korespondenčně; v takovém případě předseda předloží návrh usnesení ostatním členům věřitelského výboru k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se člen věřitelského výboru ve lhůtě, platí, že nesouhlasí. Předseda věřitelského výboru pak oznámí výsledky hlasování ostatním členům věřitelského výboru. Členové nebo náhradníci věřitelského výboru nesmějí hlasovat ve své vlastní věci; to neplatí pro hlasování v souvislosti se zpeněžováním majetku podstaty a pro hlasování o volbě předsedy věřitelského výboru.
  (6) Zvolení členové a náhradníci věřitelského výboru se mohou ve věřitelském výboru dát na své nebezpečí a náklady zastoupit kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu; nejde-li o advokáta, může tento zástupce jednat jedině osobně.
  (7) Je-li schůzí konkursních věřitelů rozhodnuto nebo vyplývá-li ze zákona, že má být ustaven věřitelský výbor, a nesplňuje-li podmínky podle odstavce 3 alespoň takový počet konkursních věřitelů, o jakém rozhodla schůze konkursních věřitelů při určení počtu členů věřitelského výboru podle odstavce 2, nebo má-li být ustaven zástupce věřitelů a nesplňuje-li podmínky podle odstavce 3 žádný konkursní věřitel, odstavec 3 se nepoužije.

  (8) Členové a náhradníci věřitelského výboru mají nárok na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí soud; tyto nároky jsou pohledávkami za podstatou podle § 31 odst. 2.

  (9) Členy a náhradníky věřitelského výboru, kteří tak neučinili před svou volbou, vyzve soud, aby učinili prohlášení o tom, zda je u nich dána některá ze skutečností uvedených v odstavci 3.
  (10) Neplní-li člen nebo náhradník věřitelského výboru řádně a včas své povinnosti, zejména nezúčastňuje-li se bez řádné a včasné omluvy zasedání věřitelského výboru, může mu soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.

--------------------------------
1g) § 66a zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
1 h) § 66b odst. 3 obchodního zákoníku.
4) § 116 občanského zákoníku.


§ 11a

  Dokud není ustaven věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů, vykonává působnost věřitelského výboru schůze věřitelů.

§ 11b
  (1) Věřitelský výbor zejména:
a) dohlíží na činnost správce a dává správci pokyny,
b) poskytuje správci podporu při jeho činnosti,
c) uděluje správci souhlas k uzavírání smluv o úvěru, jakož i jiných smluv, které slouží k financování provozu úpadcova podniku,
d) uděluje správci souhlas zadat třetím osobám na účet podstaty činnosti, k nimž je povinen správce,
e) stanoví podmínky a způsob zpeněžení podstaty, souhlas s vyloučením nedobytných pohledávek a neprodejných věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot z podstaty, s dohodou o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela uzavíranou se správcem, s dohodou podle § 19 odst. 6,
f) uděluje souhlas s povolením částečného rozvrhu a s dalšími záležitostmi, u nichž je zákonem stanoven souhlas věřitelského výboru,
g) průběžně schvaluje výši a správnost hotových výdajů správce a nákladů spojených s udržováním a správou podstaty,
h) průběžně schvaluje zprávu správce o hospodaření s podstatou a o pohledávkách za podstatou vyplacených správcem v průběhu konkursu,
i) může nahlížet do úpadcova účetnictví a do úpadcových písemností ve stejném rozsahu jako správce; k této činnosti je oprávněn každý z členů věřitelského výboru samostatně,
j) plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu na základě zmocnění obsaženého v tomto zákoně soudem,
k) je oprávněn podávat soudu návrhy týkající se průběhu konkursu.
  (2) Věřitelský orgán je oprávněn vyžádat si od správce i další zprávy, listiny, informace a nutná vysvětlení nebo doklady, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření.
  (3) Pokládá-li to za vhodné, zejména závisí-li řádný výkon jeho práv a povinností na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí z právní, daňové a účetní oblasti, může věřitelský výbor nebo jeho člen či náhradník při výkonu činností podle odstavce 1 písm. i) a odstavce 2 využít na své náklady služeb advokátů, auditorů nebo daňových poradců. Náklady, které tím členům nebo náhradníkům věřitelského výboru vzniknou nepatří mezi pohledávky za podstatou ani mezi nutné výdaje spojené s výkonem funkce člena či náhradníka věřitelského výboru.
  (4) Věřitelský se výbor se může usnést, že určité úkony nebo činnosti správce vyjma zpeněžování majetku podstaty a vyloučení majetku z podstaty nepodléhají souhlasu věřitelského výboru nebo že budou předkládány věřitelskému výboru v závislosti na jím určené hodnotě majetku, jehož se týkají. Věřitelský výbor může své usnesení podle tohoto odstavce kdykoli změnit nebo zrušit. Věřitelský výbor přijetí usnesení podle tohoto odstavce vždy bez zbytečného odkladu oznámí správci a soudu. Usnesením věřitelského výboru podle tohoto odstavce není dotčena odpovědnost za škodu podle § 11 odst. 7.

§ 11c
  Nastala-li právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod pohledávky konkursního věřitele, který je členem nebo náhradníkem věřitelského výboru, nebo zástupcem věřitelů, a přestane-li být tento konkursní věřitel v důsledku takové právní skutečnosti účastníkem konkursního řízení, nastupuje místo něho do funkce nabyvatel pohledávky ke dni, kdy usnesení o vstupu nabyvatele pohledávky do konkursního řízení nabylo právní moci. To platí jen dojde-li k převodu nebo přechodu celé pohledávky konkursního věřitele na jediného nabyvatele pohledávky.

§ 11d
Prozatímní věřitelský výbor
  (1) Do doby, než dojde ke zvolení nebo jmenování věřitelského výboru podle § 11 odst. 4, může soud před první schůzí konkursních věřitelů, a to i před prohlášením konkursu, jmenovat prozatímní věřitelský výbor. Pro jmenování členů prozatímního věřitelského výboru se použije § 11. Proti usnesení, jímž soud jmenuje prozatímní věřitelský výbor, není odvolání přípustné. Usnesení soud doručí zvlášť dlužníkovi, správci nebo předběžnému správci a jmenovaným členům prozatímního věřitelského výboru.
  (2) Je-li to možné, jmenuje soud prozatímní věřitelský výbor tak, aby v něm byli zastoupeni oddělení věřitelé, věřitelé s nejvyššími pohledávkami a věřitelé s pohledávkami malého rozsahu.
  (3) Ustanoví-li soud předběžného správce, jmenuje zároveň prozatímní věřitelský výbor podle odstavce 1 a 2.
  (4) Ustanovení o oprávněních a povinnostech věřitelského výboru platí pro prozatímní věřitelský výbor obdobně; prozatímní věřitelský výbor není oprávněn k výkonu činností podle § 11b odst. 1 písm. e) a f).

§ 12
Dohled soudu

  (1) Soud je oprávněn vyžádat si od správce zprávu a vysvětlení, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Může správci uložit, aby si vyžádal na určité otázky názor věřitelského výboru nebo mu může dát pokyny sám.

  (2) Při výkonu své dohlédací činnosti soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu konkursu, a činí opatření nezbytná k zajištění jeho účelu.

§ 12a

  (1) Bude-li k návrhu dlužníka nebo osob za dlužníka povinných podat návrh na prohlášení konkursu (§ 3) osvědčeno, že je dlužník v úpadku (§ 1), soud konkurs prohlásí do 10 pracovních dnů ode dne doručení úplného návrhu na prohlášení konkursu; proti usnesení o prohlášení konkursu se nelze odvolat.

  (2) Bude-li k návrhu věřitele osvědčeno, že je dlužník v úpadku (§ 1), a budou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky (§ 1a, § 12a odst. 3 a § 67c odst. 1), soud konkurs prohlásí (bez zbytečného odkladu) do 10 pracovních dnů; proti usnesení o prohlášení konkursu se může odvolat pouze dlužník, pokud sám nepřistoupil do řízení (§ 4 odst. 4).

  (3) Konkurs nelze prohlásit
a) na majetek politické strany nebo politického hnutí v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí nebo zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni těchto voleb,
(b) po dobu nucené správy podle zvláštních předpisů, ledaže prohlášení konkursu navrhl nucený správce,)
c) b) po dobu ochranné lhůty, ledaže by bylo zjištěno, že v návrhu na její povolení dlužník uvedl nepravdivé nebo neúplné údaje.

  (4) Je-li zřejmé, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů konkursu, soud návrh na prohlášení konkursu zamítne pro nedostatek majetku; přitom je soud oprávněn učinit si úsudek o prodejnosti majetku dlužníka nebo o dobytnosti jeho pohledávek. (Soud zároveň podá návrh na výmaz dlužníka z obchodního rejstříku.) Je-li dlužník zapsán v obchodním rejstříku či jiné evidenci (rejstříku) právnických osob 1f), je usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku podnětem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku či jiné evidence (rejstříku) právnických osob a zasílá se rovněž orgánu pověřenému vedením obchodního rejstříku či jiné evidence (rejstříku) právnických osob1f); ten provede výmaz do 10 pracovních dnů.

  (5) Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu se může odvolat pouze navrhovatel a navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení. Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku se může odvolat i věřitel, který doloží, že má za dlužníkem pohledávku.

  (6) Ve lhůtě 10 pracovních dnů od podání návrhu na prohlášení konkursu soud vyzve účastníka, aby opravil nebo doplnil návrh, který neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý a učiní další úkony potřebné k rozhodnutí o návrhu na prohlášení konkursu.
  (7) Změní-li se okolnosti nebo vyjdou-li najevo skutečnosti, které nastaly (vznikly) po rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu nebo skutečnosti, které účastník nemohl bez své viny včas uvést, potom se na rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu § 159a odst. 5 občanského soudního řádu nepoužije.
  (8) O odvolání proti rozhodnutí soudu o návrhu na prohlášení konkursu soud rozhodne ve lhůtě do 3 měsíců od podání odvolání, které obsahuje všechny stanovené náležitosti, je srozumitelné a určité.


------------------------------------------------------------------
1f) § 200a až 200d občanského soudního řádu.
  § 27 až 34 zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  § 5 odst. 1 zákona 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
  § 5 odst. 1 zákona 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.

§ 13
nadpis vypuštěn

  (1) V usnesení o prohlášení konkursu musí být ustaven správce konkursní podstaty; jestliže soud ustavil v řízení předběžného správce, ustaví jej za správce.

  (2) Usnesení o prohlášení konkursu obsahuje
a) jméno a bydliště (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo) úpadce, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci úpadce,
b) jméno a bydliště (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo) správce konkursní podstaty,
c) výzvu, aby věřitelé ve lhůtě stanovené soudem přihlásili u soudu všechny své pohledávky; tato lhůta nesmí být kratší třiceti dnů a delší tří měsíců,
d) výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči úpadci, již plnění neposkytovaly úpadci, ale správci konkursní podstaty.

  (3) Ve výzvě podle odstavce 2 písm. c) musí být věřitelé vyzváni, aby neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na úpadcových věcech, právech nebo pohledávkách; přitom je třeba označit předmět, u něhož se nárokuje zajišťovací právo, druh a důvod pro vznik zajišťovacího práva, a zajišťovanou pohledávku.

  (4) Usnesení o prohlášení konkursu se doručí účastníkům řízení; dále se doručí správci, osobám uvedeným v § 3 odst. 2, známým věřitelům úpadce, jakož i příslušným daňovým orgánům a úřadům práce. Úpadci se usnesení doručí do vlastních rukou.

  (5) Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném znění nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu. Výpis z usnesení soud zveřejní též způsobem stanoveným zvláštním předpisem nebo jiným vhodným způsobem. Je-li dlužník zapsán v obchodním nebo jiném rejstříku, oznámí soud prohlášení konkursu orgánu, který rejstřík vede a který toto prohlášení zapíše; oznámení soudu se považuje za návrh na zahájení řízení o změně zápisu. Soud dále oznámí prohlášení konkursu katastrálním úřadům, které evidují nemovitosti, o nichž je mu známo, že patří dlužníkovi.

  (6) (Účinky prohlášení konkursu nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který konkurs prohlásil.) Účinky prohlášení konkursu nastanou okamžikem zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku. Tímto okamžikem se dlužník stává úpadcem.

  (7) Obdobně podle odstavců 4 a 5 se postupuje, jestliže byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut podle § 12a odst. 4.

  (8) Je-li dlužník účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní banky podle zvláštního právního předpisu, soud současně s vyvěšením usnesení podle odstavce 5 oznámí prohlášení konkursu též České národní bance; usnesení o prohlášení konkursu se České národní bance doručí bez zbytečného odkladu.

§ 13a

  (1) Jestliže je prohlášen konkurs ohledně právnické osoby v likvidaci, likvidace se po dobu jeho trvání přerušuje. Likvidátor po tuto dobu vykonává svou působnost pouze v rozsahu, v jakém nepřešla na správce; do působnosti likvidátora náleží rovněž součinnost se správcem. Za tuto činnost má nárok na náhradu nutných nákladů a na přiměřenou odměnu, kterou určí správce se souhlasem soudu.

  (2) Ustanovení odstavce 1 se přiměřeně použije pro právnické osoby v nucené správě a pro postavení a činnost nuceného správce. Pokud nucená správa prohlášením konkursu končí, poskytuje nucený správce součinnost správci do prvního přezkumného jednání.

§ 13b

  (1) Byl-li prohlášen konkurs po nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku úpadce nebo po vydání exekučního příkazu k prodeji podniku úpadce, správce podniku po dobu trvání konkursu nevykonává svou funkci.

  (2) Správce podniku je povinen odevzdat správci všechny doklady týkající se podniku, které má k dispozici, a výsledky své činnosti vykonané v souvislosti se zjišťováním ceny podniku a na požádání mu poskytnout potřebnou součinnost. Za poskytnutou součinnost má správce podniku nárok na náhradu nutných nákladů a na přiměřenou odměnu, kterou určí správce se souhlasem soudu.

  (3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, byl-li správce podniku ustaven správcem konkursní podstaty téhož dlužníka.

§ 14
Účinky prohlášení konkursu

  (1) Prohlášení konkursu má tyto účinky:
a) oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na správce. Právní úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči konkursním věřitelům neúčinné. Osoba, která uzavřela s úpadcem smlouvu, může od ní odstoupit, ledaže v době jejího uzavření věděla o prohlášení konkursu,
b) úpadce může odmítnout přijetí daru nebo odmítnout dědictví jen se souhlasem správce,
c) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout o náhradě škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20), lze v řízení pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se stává účastníkem řízení místo úpadce,
d) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, mohou být zahájena jen na návrh správce nebo proti správci; jde-li o pohledávky, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20 odst. 1), může být řízení, s výjimkou řízení o výkon rozhodnutí, zahájeno jen za podmínek uvedených v § 23 a 24,
e) nelze provést výkon rozhodnutí (exekuci) postihující majetek patřící do podstaty a k tomuto majetku nelze ani nabýt právo na oddělené uspokojení (§ 28) nestanoví-li zákon jinak; výkon rozhodnutí (exekuci) přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, u kterého má dlužník pohledávku z účtu, lze provést odepsáním vymáhané pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce z účtu a jejich vyplacením oprávněnému nebo soudnímu exekutorovi až do uplynutí dne, kdy byl konkurs prohlášen,
f) zanikají práva na oddělené uspokojení (§ 28), která se týkají majetku patřícího do podstaty a věřitelé je získali v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu; byly-li však věci, práva nebo pohledávky v této době také zpeněženy, patří do podstaty získaný výtěžek,
g) nesplatné pohledávky úpadce a jeho závazky, které mají být uspokojeny z podstaty, považují se v konkursu za splatné,
h) zanikají úpadcovy příkazy pokud zvláštní zákon 1b) nestanoví jinak, plné moci včetně prokury a dosud nepřijaté návrhy na uzavření smlouvy, jestliže se týkají majetku patřícího do podstaty; plné moci udělené dlužníkem pro konkursní řízení zanikají až dnem právní moci usnesení o prohlášení konkursu,
i) započtení na majetek patřící do podstaty není přípustné,
j) zanikají věcná břemena zatěžující majetek patřící do podstaty, která vznikla za nápadně nevýhodných podmínek v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu,
k) zaniká společné jmění úpadce a jeho manžela, přičemž ta jeho část, s níž úpadce podnikal, spadá vždy do podstaty; byl-li vznik společného jmění úpadce a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství,
l) staví se lhůta stanovená zvláštním předpisem1c) pro vypořádání zaniklého společného jmění manželů,
m) k účinnosti smlouvy o fúzi nebo k převodu jmění na společníka úpadce, která nenabyla účinnosti před prohlášením konkursu, je třeba souhlasu konkursních věřitelů.

  (2) Jestliže smlouva o vzájemném plnění nebyla ještě v době prohlášení konkursu splněna ani úpadcem, ani druhým účastníkem smlouvy, anebo byla splněna jen částečně, každá smluvní strana může od smlouvy odstoupit; od smlouvy o koupi najaté věci uzavřené úpadcem jako nájemcem nemůže pronajímatel odstoupit, ledaže úpadce řádně neplní své závazky z této smlouvy.

  (3) Správce je oprávněn vypovědět nájemní nebo podnájemní smlouvu a smlouvu o výpůjčce uzavřenou úpadcem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce; ustanovení § 711 občanského zákoníku tím není dotčeno. Nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem je třeba přihlásit podle § 20.

  (4) Postupují-li osoby uvedené v § 9d v rozporu s účinky prohlášení konkursu uvedenými v odstavci 1 písm. a) a e), musí vydat do podstaty ušlé plnění, pokud věděly o prohlášení konkursu na majetek dlužníka; domáhat se toho může správce i kterýkoliv z konkursních věřitelů. Platí, že osoba uvedená v § 9d nevěděla o prohlášení konkursu do okamžiku, kdy bylo usnesení o prohlášení konkursu zveřejněno v insolvenčním rejstříku.
------------------------------------------------------------------
1b) § 27 odst. 3 zákona 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).
Čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry.
Zákon č. .../.... Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.".
1c) § 150 odst. 4 zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14a

  (1) Prohlášením konkursu přechází na správce oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti, které podle zákona a jiných právních předpisů jinak přísluší úpadci, jestliže souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty. Správce je zejména oprávněn a povinen vykonávat akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do konkursní podstaty, rozhodovat o obchodním tajemství a jiné povinnosti mlčenlivosti, vykonávat práva a plnit povinnosti zaměstnavatele, rozhodovat o obchodních záležitostech podniku, činit za úpadce právní úkony potřebné k provozování podniku včetně uzavírání smluv o úvěru za účelem financování vývozu poskytnutého podle zvláštního zákona po předchozím souhlasu věřitelského výboru, zajistit vedení účetnictví nebo evidence podle zvláštního právního předpisu 1ca) a plnění povinností podle předpisů o daních. Povinnosti uložené úpadci tímto zákonem tím nejsou dotčeny.

  (2) Ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu uzavře správce účetní knihy úpadce a sestaví účetní závěrku nebo uzavře evidenci podle zvláštního právního předpisu 1ca). Ke dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu, sestaví správce zahajovací rozvahu nebo zahájí znovu vedení evidence podle zvláštního právního předpisu 1ca).

  (2) (3) Správce je povinen předložit soudu konečnou zprávu do 18 měsíců od prohlášení konkursu, pokud soud v rozhodnutí o prohlášení konkursu nestanovil jinou přiměřenou lhůtu. Lhůtu 18 měsíců i lhůtu stanovenou soudem může soud prodloužit, odůvodňují-li to okolnosti případu.

-----------------------------------------------------
1ca) Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14b

  K účinnosti smlouvy o fúzi úpadce nebo o převodu jmění úpadce na společníka, uzavřené po prohlášení konkursu, je třeba souhlasu (konkursních věřitelů) schůze konkursních věřitelů (§ 10); k platnosti jejího usnesení je třeba souhlasu tříčtvrtinové většiny hlasů.

Neúčinnost a odporovatelnost právních úkonů
§ 15

  (1) Jestliže byl prohlášen konkurs, jsou vůči věřitelům neúčinné právní úkony dlužníka, provedené v posledních šesti měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu do prohlášení konkursu, kterými
a) se podílí na založení právnické osoby anebo ji sám zakládá,
b) nabývá majetkovou účast v obchodní společnosti či družstvu, popřípadě na podnikání jiné osoby,
c) převádí věci, práva a jiné majetkové hodnoty ze svého majetku na jiné osoby bezplatně nebo za nápadně nevýhodných podmínek s výjimkou přiměřeného daru osobám blízkým k obvyklým příležitostem,
d) na sebe přejímá svému majetku nepřiměřené závazky,
e) odmítá dědictví nebo dar, aniž k tomu měl závažný důvod, který nespočívá v jeho majetkové situaci,
f) uzavírá smlouvy o nájmu nebo o výpůjčce svého majetku nebo k tomuto majetku zřizuje věcné břemeno za nápadně nevýhodných podmínek.

  (2) Plnění z neúčinných právních úkonů nebo náhrada za ně musí být vydáno do podstaty; domáhat se toho může správce i kterýkoli z konkursních věřitelů (.); osoba, vůči níž tento nárok směřuje, může požadovat, aby jí bylo z podstaty vráceno plnění, jež poskytla na základě neúčinného právního úkonu, nebo jeho náhrada. Neúčinným právním úkonem nemůže být vyrovnána vzájemná pohledávka této osoby proti úpadci.

  (3) Neúčinnost právních úkonů podle odstavce 1 se vztahuje i na dědice a právní nástupce právnické osoby(.); proti třetím osobám jen tehdy, jestliže jim byly známy okolnosti odůvodňující neúčinnost právních úkonů proti jejich právnímu předchůdci.

§ 16

  (1) Právo odporovat právním úkonům za podmínek stanovených v § 42a občanského zákoníku může uplatnit správce podstaty nebo konkursní věřitel.

  (2) Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit nejen proti osobám, které s úpadcem sjednaly odporovatelný právní úkon, nýbrž i proti jejich dědicům; proti třetím osobám jen tehdy, jestliže jim byly známy okolnosti odůvodňující odporovatelnost právním úkonům proti jejich právnímu předchůdci.

  (3) Odporovatelným právním úkonem nemůže být vyrovnána vzájemná pohledávka odpůrce proti úpadci. Osoba, vůči níž odpor směřuje, může požadovat, aby jí bylo z podstaty vráceno plnění, jež poskytla na základě odporovatelného právního úkonu, nebo jeho náhrada.

  (4) Vše, o co byl odporovatelným právním úkonem dlužníkův majetek zkrácen, musí být vráceno do podstaty, a není-li to možné, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

  (5) Provedení závěrečného vyrovnání zisku a ztráty nelze odporovat podle ustanovení tohoto paragrafu ani podle příslušných ustanovení občanského zákoníku.

Zjištění podstaty
§ 17

  (1) Úpadce je povinen neprodleně sestavit a odevzdat správci seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres, odevzdat správci své účetnictví i všechny potřebné doklady a poskytnout mu nutná vysvětlení. Předložený seznam majetku a závazků musí úpadce podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný.

  (2) Seznam majetku a závazků se všemi náležitostmi, účetnictví a všechny potřebné doklady včetně nutných vysvětlení předloží úpadce správci bez zbytečného odkladu nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu.

  (3) Je-li dlužníkem právnická osoba, má povinnosti podle odstavců 1 a 2 zejména její statutární orgán nebo osoby, které jsou jeho členy, nebo likvidátor, pokud je právnická osoba v likvidaci, nebo nucený správce podle zvláštních předpisů; této povinnosti se uvedené osoby nemohou zprostit ani tehdy, pokud ze své funkce odstoupí nebo se jí vzdají v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu.

§ 17a

  (1) Povinnosti ke zjištění podstaty musejí být splněny nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu. Nestane-li se tak, učiní soud ke splnění těchto povinností přiměřená opatření, zejména nařídí úpadci usnesením doručeným do vlastních rukou, aby tyto povinnosti splnil v dodatečně určené lhůtě, a poučí jej o následcích, které bude mít jejich nesplnění nebo uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů v sestaveném seznamu majetku a závazků úpadce.1b)

  (2) Pro osoby uvedené v § 17 odst. 3 platí ustanovení odstavce 1 obdobně. Vykonává-li působnost statutárního orgánu úpadce, kterým je právnická osoba (§ 17 odst. 3), více osob vedle sebe, nařídí soud splnění povinností ke zjištění podstaty kterékoliv z nich. Povinnost součinnosti osob uvedených v § 17 odst. 3 trvá i poté, co se uvedené osoby vzdaly své funkce.
------------------------------------------------------------------
1b) § 338n odst. 6 a § 338w odst. 3 zákona 99/1963 Sb., ve znění zákona 30/2000 Sb.

§ 17b

  (1) Soud může úpadce nebo osoby uvedené v § 17 odst. 3 za účelem splnění povinností ke zjištění podstaty rovněž předvolat k výslechu. Předvolání musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích, které bude mít nesplnění těchto povinností nebo uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů v sestaveném seznamu majetku a závazků úpadce.

  (2) Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou; předvolání musí být doručeno nejméně deset dnů přede dnem konání výslechu.

  (3) Jestliže se ten, kdo byl k soudu řádně předvolán, nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude k soudu předveden; o tom musí být předvolaný poučen.

  (4) Ten, komu bylo podle odstavce 1 nařízeno dostavit se k soudu, je povinen se dostavit osobně.

§ 17c

  (1) Před zahájením výslechu soud předvolaného znovu poučí o následcích nesplnění povinností ke zjištění podstaty.1d)

  (2) O výslechu soud sepíše protokol; seznam majetku a závazků úpadce, který předloží předvolaný, tvoří přílohu protokolu, jestliže předvolaný prohlásí, že obsahuje úplné a pravdivé údaje, nebo jestliže tento seznam do protokolu doplní. O výslechu předvolaného soud vyrozumí správce.
------------------------------------------------------------------
1d) § 126 zákona 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona 253/1997 Sb.

§ 18

  (1) Soupis podstaty (dále jen "soupis") provede správce podle pokynů soudu za použití seznamu předloženého úpadcem a za součinnosti věřitelského výboru.

  (2) Soupis je listinou, která správce opravňuje ke zpeněžení sepsaného majetku. (Do soupisu se zapisují i věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí úpadci (§ 6 odst. 3), ale mají být zpeněženy; jejich zapsání do soupisu je správce povinen oznámit jejich vlastníku nebo jiné osobě, která s nimi nakládá, a jde-li o nemovitosti, i příslušnému katastrálnímu úřadu.) Je-li do soupisu zapsána věc, právo nebo jiná majetková hodnota, jež podléhá konkursu, ale nepatří úpadci (§ 6 odst. 3), je správce povinen vyjádřit v soupisu důvod zápisu a oznámit takový zápis a jeho důvod vlastníku nebo jiné osobě, která věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu drží nebo užívá, a jde-li o nemovitosti, i příslušnému katastrálnímu úřadu. Je-li do soupisu sepsána věc, právo, pohledávka nebo jiná majetková hodnota, která zajišťuje pohledávky oddělených věřitelů, je správce povinen oznámit takový zápis všem odděleným věřitelům pohledávek s nárokem na oddělené uspokojení (§ 28) k věci, právu, pohledávce nebo jiné majetkové hodnotě sepsané do soupisu podstaty a vyzvat je, aby svou zajištěnou pohledávku s nárokem na oddělené uspokojení přihlásili do konkursu (§ 20). Na žádost osoby, která uplatňuje svá práva k věci, právu nebo jiné majetkové hodnotě, vydá správce osvědčení o tom, zda konkrétní věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla nebo nebyla zapsána do soupisu podstaty.

  (3) Jakmile je věc, právo nebo jiná majetková hodnota zapsána do soupisu a doručena oznámení o tom všem osobám podle odstavce 2, může s ní nakládat pouze správce nebo osoba, jíž k tomu dal správce souhlas.

  (4) Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen to oznámit správci, jakmile se dozví o prohlášení konkursu, a musí umožnit správci, aby věc mohl prohlédnout, ocenit, zapsat do soupisu a zpeněžit; na výzvu správce je povinen věc i vydat; jinak odpovídá za škodu tím vzniklou.

  (5) Součástí soupisu je ocenění provedené úpadcem nebo správcem; požaduje-li to věřitelský výbor, provede se ocenění znalcem. Ocenění se provádí podle zvláštního předpisu.2)

  (6) Nelze-li soupis konkursní podstaty provést pro nedostatečnou součinnost úpadce (§ 17), je správce se souhlasem soudu oprávněn učinit prohlídku obydlí úpadce, pokud je obydlí používáno také pro podnikání; za tím účelem je oprávněn zjednat si do tohoto obydlí úpadce přístup. K tomuto úkonu je třeba přibrat osobu, která není na věci zúčastněná. O prohlídce správce sepíše protokol.

  (7) Správce učiní opatření, aby v obydlí úpadce, popřípadě na jiném místě, kde má úpadce své věci umístěny, byly sepsány všechny věci. Úpadce je povinen umožnit správci přístup na všechna místa, kde má své věci umístěny. Správce přibere k úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce. O prohlídce správce sepíše protokol.

  (8) Je-li obava, že by mohlo dojít k odstranění, poškození nebo zničení movitých věcí pojatých do soupisu, postará se správce o jejich vhodné zajištění.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

§ 18a

  (1) Podnik3) se do soupisu zapisuje jako soubor; ze soupisu však musí být zřejmé, co vše do tohoto souboru patří ke dni soupisu.

  (2) Prohlášením konkursu nekončí provozování podniku. Toto provozování bude ukončeno jen tehdy, rozhodne-li tak po vyjádření věřitelského výboru soud.

  (3) Po prohlášení konkursu do rozhodnutí soudu o ukončení provozování podniku může správce se souhlasem věřitelského výboru učinit opatření potřebná k zajištění dalšího provozování podniku,3a) a se souhlasem věřitelského výboru uzavřít smlouvy o úvěru za účelem financování vývozu poskytnutého podle zvláštního zákona (§ 14a odst. 1); ustanovení zvláštních zákonů o podmínkách provozování podniku, popřípadě výkonu povolání či podnikání tím nejsou dotčena.
------------------------------------------------------------------
3) § 5 zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
3a) Např. § 11 odst. 1 zákona 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

§ 19

  (1) Jsou-li pochybnosti, zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota náleží do podstaty, zapíše se do soupisu podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných jinými osobami anebo s poznámkou o jiných důvodech, které zpochybňují zařazení věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu.

  (2) Soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota neměla být do soupisu zařazena, aby ve lhůtě (určené soudem) 30 dnů podal žalobu proti správci. V případě, že žaloba není včas podána, má se za to, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota je do soupisu pojata oprávněně. Dlužník může podat žalobu na vyloučení majetku z podstaty jen tehdy, jestliže jde o věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu, která do podstaty nenáleží (§ 6 odst. 2).

  (3) Jde-li o věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu, jež podléhá konkursu, ale nepatří úpadci (§ 6 odst. 3), je správce vázán důvodem, pro nějž takovou věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu zapsal do soupisu.

  (3) (4) Do uplynutí lhůty k podání žaloby a po dobu do pravomocného skončení řízení o žalobě nesmí správce věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu zpeněžit ani s ní jinak nakládat, (ledaže tím odvrací hrozící škodu na majetku, který je předmětem žaloby) ledaže je majetek, který je předmětem žaloby, bezprostředně ohrožen zkázou, zničením nebo znehodnocením.

  (5) Vyjde-li okolnost, že je zde osoba uplatňující právo k sepsanému majetku, která sama žalobu dříve nepodala, v konkursu najevo až po zpeněžení tohoto majetku, může se tato osoba domáhat žalobou podanou proti správci vydání čistého výtěžku zpeněžení majetku z podstaty. Správce, který tuto osobu včas nevyrozuměl o soupisu majetku, ač tak učinit mohl a měl, jí odpovídá za škodu tím vzniklou; této odpovědnosti se správce zprostí, prokáže-li, že nemohl ani při náležité pečlivosti poznat, že tuto osobu měl vyrozumět.
  (6) Správce se může dohodnout s osobou, která podala u soudu žalobu na vyloučení majetku ze soupisu podstaty, že zpeněží majetek, který je předmětem žaloby, způsobem a za podmínek stanovených odděleným věřitelem nebo věřitelským výborem, a že výtěžek zpeněžení složí na účtu soudu, který prohlásil konkurs, až do skončení řízení o žalobě s tím, že výtěžek bude z účtu soudu vyplacen podle výsledku sporu. Dohoda podle tohoto odstavce musí mít písemnou formu a s jejím uzavřením musí udělit předchozí písemný souhlas oddělený věřitel jde-li o majetek, který zajišťuje jeho pohledávku (§ 28), jinak musí s uzavřením dohody udělit předchozí písemný souhlas věřitelský výbor. Udělí-li oddělený věřitel nebo věřitelský výbor souhlas s uzavřením dohody, současně stanoví též podmínky a způsob zpeněžení, které je správce povinen dodržet. Dohoda uzavřená v rozporu s tímto ustanovením je neplatná.

§ 20
Přihlášky pohledávek

  (1) Konkursní věřitelé přihlásí své pohledávky, a to ve lhůtě stanovené v usnesení o prohlášení konkursu, i když se o nich vede soudní řízení nebo se provádí výkon rozhodnutí. Současně uvedou, zda uplatňují oddělené uspokojení (§ 28), jakož i jiné důvody pro přednostní pořadí při rozvrhu.

  (2) Přihlášky pohledávek se podávají u soudu dvojmo. V přihlášce je třeba zvlášť uvést důvod a výši každé přihlášené pohledávky. K přihlášce je třeba přiložit kopie listin, z nichž jednotlivé pohledávky vyplývají. Jde-li o pohledávku v cizí měně, je třeba ji přepočítat podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou ke dni prohlášení konkursu. Jde-li o peněžitou pohledávku neurčité výše nebo o jiný nepeněžitý nárok, musí být jeho hodnota odhadnuta a vyjádřena v penězích. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, je třeba to prokázat listinou opatřenou potvrzením o její vykonatelnosti nejpozději při přezkumném jednání, jinak se pohledávka pokládá za nevykonatelnou.

  (3) Jestliže přihlášenou pohledávku nelze pro neúplnost nebo jiné vady přezkoumat, vyzve správce věřitele, aby přihlášku do 15 dnů od doručení výzvy doplnil nebo opravil; současně jej poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. K pohledávkám, jejichž přihlášky nebyly ve stanovené lhůtě řádně doplněny nebo opraveny, stejně jako k nevyčísleným pohledávkám, se nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel správcem poučen.

  (4) (Přihlásit lze i pohledávku vázanou na podmínku. Ručitel takto přihlašuje svoji pohledávku, která mu vůči úpadci vznikne, bude-li za něho plnit jeho závazek vůči věřiteli.) Přihlásit lze i pohledávku vázanou na podmínku; takto přihlašují své pohledávky i ručitelé, spoludlužníci úpadce a další oprávněné osoby, jimž vznikne po prohlášení konkursu pohledávka za úpadcem, budou-li za úpadce plnit jeho závazek vůči věřiteli. Obdobně přihlašují své pohledávky i osoby, jejichž věci, práva nebo pohledávky zajišťují pohledávky oddělených věřitelů vůči úpadci (§ 27 odst. 5).

  (5) Přihlásit lze i pohledávku za třetí osobou odlišnou od úpadce. Oddělený věřitel (§ 28) takto přihlašuje svoji zajištěnou pohledávku za třetí osobou s nárokem na oddělené uspokojení (§ 28). V přihlášce je třeba zvlášť uvést důvod a výši každé zajištěné pohledávky, dlužníka zajištěné pohledávky, druh zajišťovacího práva, důvody jeho vzniku a věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, která je předmětem zajištění. K přihlášce je třeba přiložit kopie listin, z nichž vyplývají jednotlivé zajištěné pohledávky a nárok na oddělené uspokojení. Je-li zajištěná pohledávka nebo právo na uspokojení z výtěžku zpeněžení vykonatelné, je třeba to prokázat listinou opatřenou potvrzením o její vykonatelnosti. V ostatním platí odstavec 2 obdobně.

  (5) (6) Správci doručí soud stejnopis přihlášky včetně příloh. Z přihlášených pohledávek sestaví správce neprodleně seznam, v němž uvede, které pohledávky uznává a které popírá a z jakého důvodu. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží (§ 20 odst. 3 a § 22 odst. 2), pohledávky, které jsou vyloučené z uspokojení (§ 33), a pohledávky uvedené v § 31 odst. 2 a 3. V seznamu je třeba zvlášť uvést oddělené věřitele (§ 28) (a jednotlivé třídy konkursních věřitelů (§ 32 odst. 4)). U každého věřitele musí být uvedeny jeho jméno a bydliště (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo), popřípadě další údaje potřebné k jeho identifikaci, důvod a částka jeho pohledávky. U oddělených věřitelů je třeba navíc označit věc, právo nebo pohledávku, která zajišťuje jeho pohledávku.

  (6) (7) Správce přezkoumá přihlášky především podle úpadcových obchodních knih a jiných dokladů a vyzve úpadce, aby se k sestavenému seznamu přihlášek vyjádřil. Tento seznam předloží soudu.

  (7) (8) Účastníci jsou oprávněni u správce nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek, který vyhotoví správce, a do dokladů o těchto pohledávkách.

  (8) (9) Přihláška pohledávky má pro běh lhůty pro promlčení a zánik práv stejné účinky jako uplatnění práva u soudu.

Přezkumné jednání
§ 21

  (1) K přezkoumání přihlášených pohledávek nařídí soud přezkumné jednání; správce a úpadce k němu předvolá obsílkou doručovanou do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. Přezkoumání se děje podle seznamu sestaveného správcem. Termín přezkumného jednání soud určí tak, aby se konalo nejpozději do dvou měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, ne však dříve, než po sedmi dnech od uplynutí této lhůty.

  (2) Úpadce i konkursní věřitelé mohou popírat pravost, výši i pořadí všech přihlášených pohledávek.

  (3) Výsledek přezkumného jednání se zapíše do seznamu přihlášených pohledávek předloženého správcem a takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání; věřitelům na jejich žádost soud vydá výpis.

§ 22

  (1) Jestliže je to možné, přezkoumá správce i přihlášky došlé po přihlašovací lhůtě; jinak pro ně soud nařídí zvláštní přezkumné jednání. Konkursní věřitelé pohledávek přezkoumávaných při zvláštním přezkumném jednání nemohou popřít pravost, výši nebo pořadí pohledávek přezkoumaných při předchozích přezkumných jednáních. Ustanovení § 21 odst. 3 platí obdobně.

  (2) K pohledávkám, které jsou přihlášeny později než dva měsíce od prvního přezkumného jednání, se nepřihlíží. Takto přihlášené pohledávky nemají účinky podle § 20 odst. 8; o tom správce vyrozumí věřitele, který opožděnou přihlášku podal.

  (3) Lhůta pro přihlášení pohledávky osoby, jejíž věc, právo nebo pohledávka zajišťující pohledávku (§ 28) vůči úpadci, zapsal správce do soupisu podstaty, neuplyne dříve než uplyne 30 denní lhůta podle § 27 odst. 5.
  (4) Lhůta pro přihlášení pohledávky osoby, která nabyla věc, právo nebo pohledávku z neplatného nebo neúčinného právního úkonu, kterou správce zapsal do soupisu podstaty, neuplyne dříve než uplyne 30 denní lhůta podle § 19 odst. 2.
  (5) Lhůta pro přihlášení pohledávky odděleného věřitele za úpadcem nebo za třetí osobou (§ 28), neuplyne dříve než uplynutím 30 dnů od doručení oznámení správce o zapsání do soupisu oddělenému věřiteli (§ 18 odst. 2).

§ 23

  (1) Pohledávka se pokládá za zjištěnou, byla-li uznána správcem a nebyla-li popřena žádným z konkursních věřitelů. Popření pohledávky úpadcem se poznamená v seznamu přihlášených pohledávek, ale nemá pro zjištění pohledávky význam.

  (2) Konkursní věřitelé nevykonatelných pohledávek, které zůstaly sporné co do pravosti, výše nebo pořadí, mohou se domáhat určení svého práva; žalobu musí podat u soudu, který prohlásil konkurs, proti popírajícím konkursním věřitelům i správci; smějí se v ní dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku mohou uplatnit jen do výše v nich uvedené. O pořadí pohledávky rozhoduje vždy soud.

  (3) Kdo popřel vykonatelnou pohledávku, uplatní své popření u soudu, který prohlásil konkurs.

  (4) K uplatnění popřené nevykonatelné pohledávky stanoví správce konkursnímu věřiteli, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, 30denní lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty nelze k popřené nevykonatelné pohledávce nadále přihlížet.

  (5) K uplatnění popření vykonatelné pohledávky stanoví správce konkursnímu věřiteli, který vykonatelnou pohledávku popřel, 30denní lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty se považuje popřená vykonatelná pohledávka za zjištěnou.

§ 24

  (1) Správce je oprávněn popřít nevykonatelný nárok přihlášený konkursním věřitelem, výši nároku nebo jeho právní důvod. O tom správce vyrozumí konkursního věřitele, o jehož nárok jde, a současně ho vyzve, aby svůj nárok, jeho výši nebo právní důvod uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, s tím, že jinak nelze k popřenému nevykonatelnému nároku, jeho výši nebo právnímu důvodu přihlížet.

  (2) Popře-li správce nárok už vykonatelný, uplatní své popření do 30 dnů od přezkumného jednání u soudu, který prohlásil konkurs, jinak se popřený vykonatelný nárok bude považovat za zjištěný.

  (3) Popřel-li pohledávku pouze správce a nebyla-li pohledávka popřena žádným z konkursních věřitelů, může ji i po skončeném přezkumném jednání správce dodatečně písemně uznat vůči konkursnímu soudu. Dodatečným uznáním správce se taková pohledávka nadále pokládá za zjištěnou; o tom soud vydá usnesení, proti němuž není odvolání přípustné; usnesení se doručí správci a konkursnímu věřiteli, jehož pohledávku správce dodatečně uznal.

§ 25

  (1) Rozhodnutí soudu o pravosti, výši nebo pořadí popřených pohledávek jsou účinná proti (všem věřitelům) konkursním věřitelům a správci.

  (2) Náklady sporu o pravost, výši či pořadí popřených pohledávek se pokládají za náklady podstaty, zúčastnil-li se takového sporu správce. Nezúčastnil-li se správce sporu, mají popírající věřitelé nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.

  (3) Účastník, který měl ve sporu o pravost, výši nebo pořadí ve věci úspěch, uplatní bez zbytečného odkladu výsledek tohoto sporu u správce. Správce po předložení vykonatelného rozhodnutí opraví upravený seznam přihlášek (§ 21 odst. 3) podle výsledku sporu.

§ 25a

  (1) Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek nemá žádný z účastníků proti správci právo na náhradu nákladů řízení.

  (2) Náklady vzniklé správci ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek se pokládají za náklady podstaty.

  (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jde-li o náklady, které vznikly zaviněním správce nebo náhodou, která se mu přihodila.

  (4) Náhrada nákladů řízení přiznaná rozhodnutím správci patří do podstaty.

§ 25b

  (1) Věřitel, který popřel pohledávku, má právo, aby mu byly z podstaty nahrazeny jeho náklady řízení, jestliže podle rozhodnutí ve sporu vznikl podstatě prospěch. To neplatí, jestliže mu náklady řízení nahradil ten, komu byla ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek povinnost k náhradě uložena.

  (2) Jestliže bylo věřiteli, který popřel pohledávku ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřené pohledávky, přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, přechází jeho právo na podstatu, a to do výše plnění, které mu bylo poskytnuto z podstaty podle odstavce 1.

Společné jmění manželů
§ 26
nadpis vypuštěn

  (1) Zaniklo-li prohlášením konkursu společné jmění úpadce a jeho manžela nebo nebylo-li do prohlášení konkursu vypořádáno již předtím zaniklé společné jmění úpadce a jeho manžela anebo nebylo-li do prohlášení konkursu vypořádáno již předtím smlouvou nebo soudem zúžené společné jmění úpadce a jeho manžela, je třeba provést jeho vypořádání.

  (2) Probíhá-li řízení o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela, stává se správce dnem prohlášení konkursu účastníkem tohoto řízení místo úpadce.

  (3) Smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, jestliže se na jejich základě stal součástí společného jmění majetek do té doby patřící jen úpadci, smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, jestliže se na jejich základě staly součástí společného jmění závazky patřící do té doby jen manželu úpadce, a dohody o vypořádání společného jmění jsou neplatné, jestliže byly uzavřeny v posledních šesti měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu nebo po podání tohoto návrhu.

§ 26a

  (1) Dnem prohlášení konkursu přechází z úpadce na správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela nebo, neprovede-li se vypořádání dohodou, navrhnout vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění uzavřené úpadcem po prohlášení konkursu jsou neplatné.

  (2) K účinnosti dohody o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela je třeba schválení soudem, který vykonává nad průběhem konkursu dohled (§ 12). Dohoda smí být schválena tehdy, vysloví-li s ní souhlas věřitelský výbor.

  (3) Vznikla-li manželu úpadce z vypořádání společného jmění pohledávka, není třeba ji přihlašovat do konkursu.

§ 26b

  (1) Vznik nového společného jmění úpadce a jeho manžela po dobu trvání účinků prohlášení konkursu (§ 14) není přípustný; uzavře-li úpadce po dobu trvání účinků prohlášení konkursu nové manželství, odkládá se vznik společného jmění manželů ke dni zániku účinků prohlášení konkursu.

  (2) Smlouvy o rozšíření společného jmění, které odporují odstavci 1 nebo jej obchází, jsou neplatné.

Zpeněžení
§ 27

  (1) Podstatu lze zpeněžit veřejnou dražbou věcí a jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot, soudním výkonem rozhodnutí nebo jejich prodejem mimo dražbu. Zpeněžení věcí prodejem podle ustanovení o výkonu rozhodnutí (exekuce) provede soud na návrh správce, který má postavení oprávněného. Veřejnou dražbu věcí a jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot včetně podniku provede dražebník na návrh správce. Přitom se postupuje podle zvláštního předpisu.4a)

  ((2) Prodej mimo dražbu uskuteční správce se souhlasem soudu; při svém rozhodování přihlédne soud zejména k vyjádření věřitelského výboru, k době předpokládaného zpeněžení, jakož i k nákladům, které bude třeba vynaložit na další udržování a správu podstaty. Udělí-li soud souhlas, může též stanovit podmínky pro prodej. Věci lze prodat mimo dražbu i pod odhadní cenu. Obdobně lze převést i úpadcovy sporné nebo obtížně vymahatelné pohledávky. Souhlasu soudu není třeba k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením. Při zpeněžování správce postupuje tak, aby byla šetřena možnost zachování podnikatelské činnosti a pracovních příležitostí, a tak, aby bylo co nejvíce chráněno životní prostředí nebo jiný zvláště významný obecný (veřejný) zájem. Smluvními předkupními právy není správce vázán.)

  (2) Zpeněžení věcí, práv, pohledávek a jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot, které nezajišťují pohledávku odděleného věřitele (§ 28), uskuteční správce s předchozím souhlasem soudu; soud usnesením udělí správci souhlas se zpeněžením za podmínek a způsobem stanovených věřitelským výborem. Nestanoví-li věřitelský výbor podmínky a způsob zpeněžení do 30 dnů od doručení výzvy soudu, nebo jsou-li podmínky a způsob zpeněžení stanoveny zjevně v rozporu se zákonem nebo společným zájmem konkursních věřitelů, stanoví podmínky a způsob zpeněžení soud. Věřitelský výbor a soud při stanovení podmínek a způsobu zpeněžení přihlédne zejména k výši a k době předpokládaného zpeněžení, jakož i k nákladům, které bude třeba vynaložit na další udržování, správu a zpeněžování podstaty. Nepodaří-li se správci provést zpeněžení do 12 měsíců od udělení souhlasu za podmínek a způsobem stanovených věřitelským výborem nebo soudem, ačkoliv správce prokazatelně činil úkony směřující k takovému zpeněžení, může věci prodat i pod odhadní cenu. Obdobně lze převést i úpadcovy sporné nebo obtížně vymahatelné pohledávky. Souhlasu věřitelského výboru nebo soudu není třeba k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením. Při zpeněžování správce postupuje tak, aby byla šetřena možnost zachování podnikatelské činnosti a pracovních příležitostí, a tak, aby bylo co nejvíce chráněno životní prostředí nebo jiný zvláště významný obecný (veřejný) zájem. Smluvními předkupními právy není správce vázán.

  ((3) Zpeněžení věcí prodejem podle ustanovení o výkonu rozhodnutí provede soud na návrh správce, který má přitom postavení oprávněného.)

  (3) Zpeněžení majetku podstaty členu či náhradníku věřitelského výboru je přípustné jen s předchozím souhlasem schůze konkursních věřitelů za podmínek a způsobem stanovených schůzí konkursních věřitelů. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

  (4) Peněžité pohledávky, které má úpadce za svými dlužníky nebo osobami, které zajišťují tuto pohledávku, je správce povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch podstaty; to platí přiměřeně i pro nepeněžité pohledávky úpadce, pokud je možné ocenit je penězi. Tuto povinnost správce nemá, pokud náklady na uplatnění a vymáhání pohledávek nelze krýt z podstaty, ledaže by konkursní věřitelé poskytli správci přiměřenou zálohu k jejich krytí.

  (5) Osoby, (jejichž věci, práva nebo pohledávky) jejichž věci, práva, pohledávky nebo jiné penězi ocenitelné majetkové hodnoty zajišťují pohledávky (§ 28) vůči úpadci, správce vyzve, aby do 30 dnů vyplatily ve prospěch konkursní podstaty zajištěné pohledávky nebo aby ve stejné lhůtě složily (cenu věci, práva nebo pohledávky) cenu věci, práva, pohledávky nebo jiné penězi ocenitelné majetkové hodnoty, jimiž je pohledávka zajištěna, a aby přihlásili svou pohledávku (§ 20 odst. 4). O složení ceny, vyplacení zajištěné pohledávky nebo o zapsání do soupisu podstaty podle tohoto odstavce musí být oddělení věřitelé, kteří mají nárok na oddělené uspokojení (§ 28) k dotčené věci, právu, pohledávce nebo jiné majetkové hodnotě, správcem písemně vyrozuměni ve lhůtě 30 dnů. Nevyplatí-li uvedené osoby zajištěnou pohledávku nebo nesloží-li cenu věci, práva nebo pohledávky, zapíše správce věc, právo nebo pohledávku do soupisu podstaty (§ 18). Věci, které zajišťují pohledávky oddělených věřitelů, lze zpeněžit ve veřejné dražbě. Ustanovení tohoto odstavce neplatí, jde-li o ručitele včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení (např. směnečné rukojemství, záruky poskytnuté věřitelem na zajištění celního dluhu).

  (6) Nedobytné pohledávky a věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které nebylo možno prodat, může správce po schválení soudem vyloučit z podstaty. Věřitelský výbor a oddělený věřitel s nárokem na oddělené uspokojení (§ 28) z takové věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty s tím musí předem projevit souhlas.

  (7) Zpeněžení věcí, práv, pohledávek a jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot, které zajišťují pohledávku odděleného věřitele (§ 28), uskuteční správce s předchozím souhlasem soudu; soud usnesením udělí správci souhlas se zpeněžením za podmínek a způsobem stanovených odděleným věřitelem, jehož pohledávka je zajištěna majetkem podstaty, který má být zpeněžen. Je-li takových oddělených věřitelů více a nedohodnou-li se na podmínkách a způsobu zpeněžení, soud usnesením udělí správci souhlas s prodejem za podmínek a způsobem stanovených odděleným věřitelem s nejlepším pořadím. Nestanoví-li žádný z těchto oddělených věřitelů podmínky a způsob zpeněžení do 30 dnů od doručení výzvy soudu, jsou-li podmínky a způsob zpeněžení stanoveny zjevně v rozporu se zákonem nebo společným zájmem konkursních věřitelů, nepodaří-li se správci provést zpeněžení do 12 měsíců od udělení souhlasu soudu za podmínek a způsobem v souhlasu stanovených, ačkoliv správce prokazatelně činil úkony směřující k takovému zpeněžení, udělí soud správci souhlas se zpeněžením a stanoví podmínky a způsob zpeněžení sám. Oddělený věřitel a soud při stanovení podmínek a způsobu zpeněžení přihlédne ke skutečnostem uvedeným v odstavci 2; soud rovněž přihlédne ke stanovisku věřitelského výboru.
  (8) Nesouhlasí-li oddělený věřitel (§ 28) s výší ceny věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která zajišťuje jeho pohledávku za úpadcem nebo za třetí osobou, složené osobou podle § 27 odst. 5, může správci uložit, aby takovou věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu zapsal do soupisu podstaty; pokud tak správce neučiní a tohoto odděleného věřitele (§ 28) o tom nevyrozumí do 30 dnů od doručení pokynu odděleného věřitele, je oddělený věřitel oprávněn podat ve prospěch podstaty žalobu na uložení prohlášení vůle správce zapsat dotčenou věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu do soupisu podstaty. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne, kdy správci marně uplynula 30-denní lhůta, zaniká. Jiná osoba než oddělený věřitel, který žalobu podal, nebo osoba jím zmocněná nemůže v řízení činit úkony, kterými by disponovala s řízením nebo s předmětem řízení. Oddělený věřitel má nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.

------------------------------------------------------------------
4a) Zákon 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

§ 27a

  (1) Se souhlasem soudu a po vyjádření věřitelského výboru může správce zpeněžit věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží provozování podniku, jednou smlouvou; jinak se pro tuto smlouvu přiměřeně použijí ustanovení obchodního zákoníku;4b) z úpadce na nabyvatele přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů s výjimkou nároků vzniklých do účinnosti smlouvy. Výtěžek tohoto prodeje je součástí celkového výtěžku zpeněžení konkursní podstaty a nemůže sloužit pouze ke krytí závazků souvisejících s prodávaným podnikem.
  (2) Pro zpeněžení podle odstavce 1 se § 27 odst. 2, 7 a 8 použijí obdobně.

------------------------------------------------------------------
4b) § 476 a násl. zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 27b

  (1) Ode dne, kdy se správce dozvěděl o uzavření smlouvy o fúzi úpadce nebo o převodu jmění úpadce na společníka úpadce, nesmí pokračovat ve zpeněžování majetku podstaty; to neplatí, jde-li o prodej věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením ((§ 27 odst. 2) nebo odvrací-li správce zpeněžením hrozící škodu na majetku (§ 19 odst. 3)) (§ 19 odst. 4 nebo § 27 odst. 2).

  (2) Ve zpeněžování správce pokračuje, jestliže konkursní věřitelé odmítli vyslovit souhlas se smlouvou.

§ 28

  (1) Věřitelé pohledávek za úpadcem nebo za třetími osobami, které byly zajištěny zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, převodem práva dle § 553 občanského zákoníku nebo postoupením pohledávky dle § 554 občanského zákoníku (dále jen "oddělení věřitelé"), mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena ze zpeněžení věci, (práva nebo pohledávky) práva, pohledávky nebo jiné penězi ocenitelné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna.

  (2) (Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených s udržováním, správou a prodejem zpeněžené věci, práva nebo pohledávky (dále jen "výtěžek zpeněžení") vydá správce odděleným věřitelům se souhlasem soudu.) Výtěžek zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné penězi ocenitelné majetkové hodnoty spolu s jejími plody a užitky po odečtení nákladů spojených s jejím udržováním, správou a prodejem (dále jen "výtěžek zpeněžení") vydá správce odděleným věřitelům do 30 dnů ode dne, kdy správce výtěžek zpeněžení obdržel. Nebyla-li zajištěná pohledávka plně uspokojena, považuje se její neuspokojená část za pohledávku přihlášenou podle § 20(.); to neplatí pro pohledávky oddělených věřitelů za třetí osobou (§ 20 odst. 5).

  (3) Oddělení věřitelé se z výtěžku zpeněžení uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod jejich nároku na oddělené uspokojení. Pro pořadí zákonného zástavního práva je rozhodující den jeho záznamu v katastru nemovitostí; pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující doba, kdy soudu došel návrh na jeho zřízení.

  (4) Oddělení věřitelé se podle tohoto ustanovení uspokojují do výše (70 %) 100 % výtěžku zpeněžení na ně připadajícího. Neuspokojenou část pohledávky lze uspokojit v rozvrhu (, a to ve třídě, do níž pohledávka podle své povahy patří). Pohledávky oddělených věřitelů za třetí osobou (§ 20 odst. 5) lze uspokojit pouze z výtěžku zpeněžení na ně připadajícího.

  (5) Zajišťovací práva uvedená v odstavci 1 zanikají zpeněžením věci, (práva nebo pohledávky) práva, pohledávky nebo jiné penězi ocenitelné majetkové hodnoty v konkursu, a to i v případě, že oddělení věřitelé nepřihlásili své pohledávky. Řízení o výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva se zpeněžením věci zastavuje.

  (6) Nesplatná zajištěná pohledávka odděleného věřitele za třetí osobou, se považuje při vydání výtěžku zpeněžení za splatnou.

§ 29

  (1) Správce podává soudu a věřitelskému výboru zprávy o zpeněžování majetku z podstaty. Konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměny a výdajů předloží soudu po zpeněžení majetku z podstaty. Odměnu a výdaje vyúčtují i zvláštní správci a zástupce správce, jakož i ti, kdo byli soudem v průběhu řízení funkce správce zproštěni.

  (2) Soud přezkoumá konečnou zprávu o zpeněžení majetku z podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů, odstraní po slyšení správce shledané chyby anebo nejasnosti a uvědomí o konečné zprávě a vyúčtování úpadce a konkursní věřitele. Upozorní přitom, že do 15 dnů ode dne, kdy konečná zpráva a vyúčtování byly vyvěšeny na úřední desce soudu, mohou proti nim podat námitky.

  (3) Konečnou zprávu a vyúčtování projedná soud při jednání, ke kterému obešle správce, úpadce a konkursní věřitele, kteří podali námitky, a věřitelský výbor, a rozhodne o ní usnesením, které jim doručí a vyvěsí na úřední desce soudu.

Rozvrh
§ 30

  (1) Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů správce předloží správce soudu návrh na rozvrh a upravený seznam přihlášek, v němž uvede, kolik by mělo být pro každou pohledávku vyplaceno. Po přezkoumání věcné správnosti návrhu vydá soud rozvrhové usnesení.

  (2) Rozvrhové usnesení doručí soud účastníkům s výjimkou konkursních věřitelů, jejichž nároky již byly plně uspokojeny, a správci a dále je vyvěsí v plném nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desku soudu; proti rozvrhovému usnesení lze podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy bylo vyvěšeno na úřední desce soudu.

  (3) Se souhlasem věřitelského výboru může správce navrhnout, aby soud ještě před schválením konečné zprávy povolil částečný rozvrh, jestliže to umožňuje stav zpeněžení konkursní podstaty a je-li zřejmé, že provedení rozvrhu po konečné zprávě tím nebude ohroženo. Soud může povolit částečný rozvrh, který uspokojuje pohledávky věřitelů poměrně nebo do určité výše nebo kombinací obou postupů. V konečné zprávě i v konečném rozvrhu se uvede, v jakém rozsahu byly pohledávky věřitelů uspokojeny splněním částečného rozvrhu.

§ 31

  (1) Nároky na vyloučení věci z podstaty (§ 19 odst. 2), pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2), nároky na oddělené uspokojení (§ 28) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3) lze uspokojit kdykoli v průběhu konkursního řízení. Jiné nároky lze uspokojit jen podle pravomocného rozvrhového usnesení.

  (2) Pohledávkami za podstatou, pokud vznikly po prohlášení konkursu, jsou
a) hotové výdaje a odměna správce podstaty s výjimkou výdajů spojených s pojištěním podle § 8 odst. 2,
b) náklady spojené s udržováním a správou podstaty a náhrada zaplacené zálohy na náklady konkursu,
c) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora a odměna odpovědného zástupce za činnost prováděnou po prohlášení konkursu,
d) daně, poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
e) nároky věřitelů ze smluv uzavřených správcem podstaty, včetně smluv o úvěru za účelem financování vývozu poskytnutého podle zvláštního zákona po předchozím souhlasu věřitelského výboru, úroků a smluvních pokut podle těchto smluv, jakož i ze smluv týkajících se provozování podniku, od nichž správce neodstoupil podle § 14 odst. 2,
f) nároky na vrácení plnění ze smluv, od nichž bylo odstoupeno podle § 14 odst. 1 písm. a) nebo § 14 odst. 2, a ze smluv, které byly vypovězeny podle § 14 odst. 3,
g) pohledávky výživného ze zákona (.),
h) nároky věřitelů na vydání bezdůvodného obohacení a náhradu škody, vzniklé z neúčinných právních úkonů dlužníka po prohlášení konkursu nebo z neplatných právních úkonů správce či předběžného správce.

  (3) Pracovními nároky jsou
a) mzdové (platové) nároky úpadcových zaměstnanců a jejich odměna za pracovní pohotovost,
b) odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
c) nároky úpadcových zaměstnanců na náhradu mzdy za dovolenou, za svátek a při překážkách v práci,
d) nároky úpadcových zaměstnanců z titulu převedení mzdových nároků úpadcových zaměstnanců úpadci na smluvním základě,
e) odstupné úpadcových zaměstnanců poskytované při skončení pracovního poměru,
f) hmotné zabezpečení poskytované úpadcovým zaměstnancům podle zvláštních předpisů,
g) nároky na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru,
h) náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které vznikly úpadcovým zaměstnancům při plnění pracovních povinností,
ch) náhrady příslušející úpadcovým zaměstnancům za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce,
i) splátky náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity, není-li hrazena jinak, a nároky na náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jde-li o náklady poskytované v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

  (4) Pracovními nároky podle odstavce 3 písm. a) a b) jsou nároky, které vznikly za poslední tři roky před prohlášením konkursu, jakož i po prohlášení konkursu; pracovními nároky podle odstavce 3 písm. c) až i) jsou nároky, které vznikly po prohlášení konkursu nebo v měsíci, v němž byl konkurs prohlášen.

  (5) Byla-li správcem ustavena stejná osoba, která v době prohlášení konkursu vykonávala funkci správce podniku v řízení o výkon rozhodnutí prodejem podniku téhož dlužníka nebo při provádění exekuce prodejem podniku téhož dlužníka1e), a její nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů za výkon této funkce dosud nebyl uspokojen, uhradí se v konkursu spolu s plněním podle odstavce 2 písm. a).

  (6) Pohledávky a závazky, jež vznikly po prohlášení konkursu, lze započíst.

------------------------------------------------------------------
1e) § 71 a následující zákona 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

§ 32

  (1) V rozvrhu se uspokojí nejdříve dosud nezaplacené pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3). Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení podstaty na úhradu všech těchto pohledávek, uspokojí se nejdříve hotové výdaje a odměna správce, potom náklady spojené s udržováním a správou podstaty, poté soudní poplatek za konkurs, poté pohledávky výživného ze zákona; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně.

  ((2) Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se pohledávky uspokojí podle svého zařazení do tříd. Ze zbývajícího výtěžku ze zpeněžení konkursní podstaty připadá 30 % na první třídu a 70 % na druhou třídu. Nebudou-li v některé třídě vyčerpány všechny prostředky připadající na uspokojení do ní patřících pohledávek, přesunou se tyto prostředky do bezprostředně následující třídy.)

  (2) Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se ostatní pohledávky uspokojí poměrně.

  ((3) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže třídy, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojené pohledávky či jejich části z první třídy se uspokojují ve třídě druhé.)

  (3) Z výtěžku zpeněžení (§ 28 odst. 2) lze uspokojit jen pohledávky oddělených věřitelů, které byly zajištěny zpeněženou věcí, právem, pohledávkou nebo jinou majetkovou hodnotou.

  ((4) Pohledávkami první třídy jsou nároky úpadcových zaměstnanců z pracovněprávních vztahů vzniklé poslední tři roky před prohlášením konkursu, pokud nešlo o pohledávky podle § 31 odst. 3, nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem4c) a pohledávky výživného ze zákona. Pohledávkami druhé třídy jsou ostatní pohledávky.)

  ((5) Je-li úpadcem banka, uspokojují se v rozvrhu pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů před pohledávkami uvedenými v odstavci 2. Nelze-li uspokojit všechny tyto pohledávky, uspokojí se poměrně.)

  (6) (4) Pokud při rozvrhu nebudou uspokojeny náklady spojené s udržováním a správou podstaty, včetně nároku správce na odměnu a úhradu hotových výdajů, lze je uspokojit ze zálohy na náklady konkursu, a to v poměru, který určí soud; jinak se tato záloha nebo její zbytek vrací navrhovateli.

  (7) (5) (Je-li úpadcem emitent podřízených dluhopisů podle zvláštního právního předpisu,4d) uspokojí se v rozvrhu pohledávky majitelů podřízených dluhopisů z těchto dluhopisů až po uspokojení všech ostatních pohledávek s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.) Pohledávky z podřízených dluhopisů podle zvláštního právního předpisu4d) a pohledávky, které jsou vázány stejnou podmínkou podřízenosti, se v návrhu uspokojí až po uspokojení všech ostatních pohledávek. Pohledávky z podřízených dluhopisů a ostatní pohledávky, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se uspokojí podle svého pořadí.
------------------------------------------------------------------
4c) Zákon 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
4d) § 21a zákona 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 33

  (1) Z uspokojení pohledávek jsou vyloučeny
a) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů vzniklých před prohlášením konkursu, jestliže přirostly v době od prohlášení konkursu;
b) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí na konkursním řízení;
c) nároky věřitelů z darovacích smluv;
(d) mimosmluvní sankce postihující majetek úpadce, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na veřejné zdravotní pojištění včas a ve správné výši, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před prohlášením konkursu;)
d) mimosmluvní sankce postihující majetek úpadce, jestliže vznikly nebo přirostly v době od prohlášení konkursu;
e) smluvní pokuty, pokud by nárok na ně vznikl až po prohlášení konkursu.

  (2) Částky připadající na
a) vymahatelné nároky, které správce popřel a jejich popření včas uplatnil;
b) podmíněné nároky, které správce uznal;
c) nároky, které věřitelé včas uplatnili a správce je popřel,
se složí do úschovy u soudu a po splnění podmínek se rozvrhnou novým rozvrhovým usnesením.

  (3) K úhradě pohledávek konkursních věřitelů nelze použít prostředky, s nimiž je možné podle zvláštního zákona naložit jen stanoveným způsobem. Správce podstaty naloží se souhlasem soudu s těmito prostředky v souladu s jejich účelovým určením.

Nucené vyrovnání
§ 34

  (1) Nedošlo-li v konkursu ještě k vydání rozvrhového usnesení, může úpadce navrhnout, aby konkurs byl ukončen nuceným vyrovnáním; návrh může podat až po přezkumném jednání.

  (2) V návrhu musí být uvedeno, jaké vyrovnání úpadce nabízí. Může přitom nabídnout vyrovnání formou nové emise akcií nebo jiných cenných papírů emitovaných úpadcem nebo i nepeněžní formou, například vydáním části aktiv, jež bezprostředně nesouvisejí s vlastní podnikatelskou činností úpadce. Uvádí-li navrhovatel osoby ochotné ručit za splnění nuceného vyrovnání, musí tyto osoby návrh spolupodepsat a jejich podpis musí být úředně ověřen.

§ 35

  Nucené vyrovnání je nepřípustné, jestliže okolnosti zpochybňují, že u navrhovatele jde o poctivý záměr. Takovými okolnostmi jsou zejména nedostatečná součinnost úpadce při zjišťování jeho majetku, závady ve vedení obchodních knih, zkracování věřitelů v době před prohlášením konkursu, dřívější konkursy či vyrovnání a neúměrně nižší uspokojení pohledávek konkursních věřitelů podle návrhu na nucené vyrovnání ve srovnání s možnostmi uspokojení podle ustanovení o provedení konkursu.

§ 36

  (1) Soud návrh na nucené vyrovnání zamítne,
a) jestliže by jeho potvrzením byla dotčena práva na vyloučení věcí z podstaty, práva na oddělené uspokojení (§ 28), nebo na poskytování výživného ze zákona, nebo
b) jestliže by nebyly uspokojeny nebo zajištěny pohledávky uvedené v § 31 odst. 2 a 3 a pohledávky první třídy, anebo
c) jestliže nebylo vypořádáno společné jmění manželů zaniklé prohlášením konkursu nebo před prohlášením konkursu.

  (2) Nerozhodne-li soud, že nucené vyrovnání je nepřípustné, nařídí usnesením jednání o nuceném vyrovnání a odloží zpeněžení podstaty.

§ 37

  (1) K jednání o nuceném vyrovnání soud předvolá úpadce, osoby, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání, správce a všechny doposud neuspokojené konkursní věřitele, jakož i věřitelský výbor, pokud byl ustaven. Předvolání doručí do vlastních rukou a přiloží návrh na nucené vyrovnání. Oznámení o stanoveném jednání se vyvěsí na úřední desce soudu.

  (2) Úpadce je povinen dostavit se k jednání. Nedostaví-li se bez náležité omluvy, má se za to, že od návrhu na nucené vyrovnání upustil.

  (3) Při jednání podá správce potřebné informace o stavu úpadcova majetku, o jeho hospodaření, příčinách úpadku a o tom, jaký výsledek by mohli konkursní věřitelé očekávat, kdyby konkurs byl doveden do konce. Soud přezkoumá zprávu a může si k ní vyžádat znalecký posudek.

  (4) Při jednání soud zjistí, kteří konkursní věřitelé jsou ochotni s návrhem nuceného vyrovnání souhlasit.

§ 38

  (1) Předpokladem potvrzení nuceného vyrovnání soudem je souhlas většiny konkursních věřitelů na jednání přítomných nebo zastoupených, kteří včas přihlásili své pohledávky a jejichž hlasy představují více než tři čtvrtiny všech přihlášených pohledávek.

  (2) Právo hlasovat nemají
a) konkursní věřitelé, jejichž práva nuceným vyrovnáním dotčena nebudou (zejména oddělení věřitelé a věřitelé podstaty);
b) konkursní věřitelé, kterými jsou osoby úpadci blízké,4) ledaže nabyli pohledávku od osoby, která není úpadci blízká, dříve než šest měsíců před prohlášením konkursu; jejich hlasy se však počítají, hlasují-li proti návrhu na nucené vyrovnání;
c) právní nástupci osob blízkých,4) jestliže pohledávku nabyli od osoby blízké během šesti měsíců před prohlášením konkursu; jejich hlasy se však počítají, hlasují-li proti návrhu na nucené vyrovnání;
d) konkursní věřitelé, jejichž pohledávka přihlášená v konkursu nebyla ještě zjištěna, je sporná nebo podmíněná, ledaže soud po slyšení ostatních účastníků jednání jim hlasovací právo přiznal.

  (3) Hlasovat mohou jen ti oprávnění konkursní věřitelé, kteří jsou přítomni při jednání osobně nebo jsou zastoupeni. Hlasy konkursních věřitelů uplatněné jinak se neuznávají.

  (4) Při hlasování se počítají pouze ještě neuspokojené pohledávky, a to v té výši, ve které dosud uspokojeny nebyly.
------------------------------------------------------------------
4) § 116 občanského zákoníku 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 39

  (1) O potvrzení nuceného vyrovnání rozhodne soud usnesením obsahujícím znění nuceného vyrovnání.

  (2) Usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání se v potřebném rozsahu veřejně vyhlásí; usnesení se dále vyvěsí na úřední desce soudu a den vyvěšení se na něm vyznačí. Dále se usnesení v den vyvěšení na úřední desce soudu zašle do vlastních rukou úpadci, správci, všem konkursním věřitelům a osobám, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání jako ručitelé nebo spoludlužníci.

  (3) Proti usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání mohou podat odvolání účastníci, kteří k vyrovnání výslovně nepřivolili, úpadcovi spoludlužníci a ručitelé.

§ 40

  (1) Soud návrh na potvrzení nuceného vyrovnání zamítne, i když s ním konkursní věřitelé vyslovili souhlas, vyšlo-li najevo, že
a) jsou tu důvody, pro které není návrh na nucené vyrovnání přípustný (§ 35);
b) byly poskytnuty některému konkursnímu věřiteli zvláštní výhody proti ostatním konkursním věřitelům téhož postavení;
c) výhody poskytnuté v nuceném vyrovnání úpadci nejsou úměrné jeho hospodářským poměrům;
d) nucené vyrovnání odporuje společnému zájmu konkursních věřitelů;
e) konkursní věřitelé pohledávek druhé třídy mají dostat nejpozději do jednoho roku od podání návrhu méně než 15 % svých pohledávek;
f) nucené vyrovnání by navazovalo na úpadcovo nepoctivé nebo lehkomyslné hospodaření.

  (2) Usnesení o zamítnutí návrhu podle odstavce 1 se doručí úpadci, správci, všem konkursním věřitelům a osobám, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání jako ručitelé nebo spoludlužníci. Úpadci a konkursním věřitelům, kteří neodporovali přijetí nuceného vyrovnání, se usnesení doručí do vlastních rukou; jen oni se mohou odvolat proti tomuto usnesení.

§ 41

  (1) Nabylo-li usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání právní moci, soud usnesením
a) vrátí úpadci oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do podstaty [§ 14 odst. 1 písm. a)];
b) prohlásí, že úpadce vstupuje do postavení správce ve všech řízeních, která vedl namísto úpadce [§ 14 odst. 1 písm. c)], a že účastníkem se v nich místo něho stává úpadce;
c) vrátí úpadci ostatní práva omezená prohlášením konkursu.

  (2) Potvrzeným nuceným vyrovnáním nejsou dotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům a spoludlužníkovým ručitelům, pokud výslovně nesouhlasí s tím, aby tato práva byla omezena.

§ 42

  (1) Bylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem úplně a včas splněno, je úpadce zproštěn závazku nahradit konkursním věřitelům újmu, kterou vyrovnáním utrpěli; je rovněž zproštěn závazku proti ručitelům a jiným osobám, které by měly proti němu postih. Ujednání tomu odporující jsou neplatná. Úroky z konkursních pohledávek za dobu od prohlášení konkursu a náklady vzniklé jednotlivým konkursním věřitelům z účasti na konkursu nelze přiznat.

  (2) Konkursní věřitelé, k jejichž pohledávkám se nepřihlédlo, mohou i po zrušení konkursu požadovat od dlužníka úplné zaplacení, ledaže o prohlášení konkursu věděli nebo museli vědět.

  (3) Byl-li na úpadcův majetek prohlášen nový konkurs dříve, než úpadce úplně splnil nucené vyrovnání, nejsou konkursní věřitelé povinni vrátit, co v dobré víře dostali na základě nuceného vyrovnání. V novém konkursu se jejich pohledávky považují za uspokojené jen částkou, která jim byla podle nuceného vyrovnání skutečně vyplacena.

§ 43

  (1) Nebylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem splněno, ačkoliv úpadce byl upomenut konkursním věřitelem doporučeným dopisem s poskytnutím dostatečné nejméně osmidenní lhůty, pozbývají účinnosti veškeré slevy a jiné výhody dané nuceným vyrovnáním; práva konkursních věřitelů nabytá vyrovnáním proti úpadci tím nejsou dotčena.

  (2) Jestliže nucené vyrovnání bylo dosaženo podvodným jednáním nebo nedovoleným poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým konkursním věřitelům, může každý konkursní věřitel do tří let od potvrzení nuceného vyrovnání uplatnit nárok, aby jeho pohledávky byly plně uspokojeny, anebo aby byla jiná výhoda pokládána za neúčinnou; příslušným k projednání nároku je soud, který prohlásil konkurs. Nárok však nepřísluší konkursním věřitelům, kteří se zúčastnili podvodných jednání nebo nedovolených úmluv, anebo mohli uplatnit důvody neúčinnosti v řízení o potvrzení nuceného vyrovnání.

  (3) Byl-li úpadce do tří let od potvrzení nuceného vyrovnání pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým dosáhl nuceného vyrovnání anebo kterým zkrátil uspokojení svého konkursního věřitele, stává se nucené vyrovnání neplatným a věřitelé mohou na úpadci požadovat úplné uspokojení svých nároků; vykonatelnost rozhodnutí vzniklých v konkursním řízení není tím dotčena. Za podmínky, že úpadcův majetek postačuje alespoň k úhradě nákladů konkursního řízení, mohou navrhnout opětovné zahájení konkursního řízení.

Zrušení konkursu
§ 44

  (1) Soud usnesením zruší konkurs, ve kterém nedošlo k potvrzení nuceného vyrovnání,
a) zjistí-li, že tu nejsou předpoklady pro konkurs;
b) po splnění rozvrhového usnesení;
c) na návrh úpadce, jestliže všichni konkursní věřitelé vyjádřili svůj souhlas na listině s úředně ověřeným podpisem (a souhlasil-li s tím správce);
d) zjistí-li, že majetek podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, přičemž nepřihlíží k věcem, právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z podstaty (§ 27 odst. 6);
f) došlo-li k fúzi úpadce nebo k převodu jmění úpadce na společníka úpadce.

  (2) Soud rozhodne o návrhu na zrušení konkursu ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne podání úplného návrhu. O odvolání proti rozhodnutí soudu o návrhu na zrušení konkursu soud rozhodne ve lhůtě do 3 měsíců od podání odvolání, které obsahuje všechny stanovené náležitosti, je srozumitelné a určité.

  (2) (3) Jestliže úpadce zemřel v průběhu konkursu, podá správce zprávu o dosavadních výsledcích konkursu a předloží ji soudu; při vyhotovení zprávy se postupuje přiměřeně podle § 29 odst. 1. Předloženou zprávu soud přezkoumá přiměřeně podle § 29 odst. 2 a 3; na místo úpadce vstupují do řízení jeho dědici, a není-li jich, stát. Po schválení zprávy soud zruší konkurs a zprávu postoupí soudu, který projednává dědictví.

  (3) (4) Došlo-li k potvrzení nuceného vyrovnání, soud zruší konkurs, prokáže-li úpadce, že zajištění daná jím pro splnění nároků na vyloučení věcí z podstaty, nároků oddělených věřitelů na oddělené uspokojení (§ 28), jakož i nároků podle § 31 odst. 3 jsou dostatečná. Jestliže nedošlo ke zrušení konkursu podle odstavce 1, zruší soud konkurs až po splnění nuceného vyrovnání.

  (4) (5) Správce ke dni zrušení konkursu uzavře účetní knihy a sestaví účetní závěrku nebo uzavře evidenci podle zvláštního právního předpisu 1d) s výjimkou případů, kdy došlo k nucenému vyrovnání. Poté soud zprostí správce funkce.

  (5) (6) Pro doručení a zveřejnění usnesení o zrušení konkursu platí totéž, co pro doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu. Zánik účinků prohlášení konkursu (§ 14) nastane s právní mocí usnesení o zrušení konkursu, nerozhodne-li soud jinak.

  (7) Je-li úpadce zapsán v obchodním rejstříku, platí pro usnesení o zrušení konkursu podle odstavce 1 písm. d) obdobně § 12a odst. 4 věta druhá.

§ 44a

  (1) Usnesením, kterým odvolací soud změnil nebo zrušil usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu, se konkurs zrušuje; o jeho doručení a zveřejnění platí totéž, co o usnesení o prohlášení konkursu.

  (2) Pro doručení a zveřejnění tohoto usnesení odvolacího soudu platí totéž, co pro doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu; potřebné úkony provede soud prvního stupně. Zánik účinků prohlášení konkursu (§ 14) nastane vyvěšením usnesení odvolacího soudu na úřední desce soudu prvního stupně, nerozhodne-li soud jinak.

  (3) O zproštění funkce správce, o nákladech konkursu, popřípadě o vrácení zálohy na náklady konkursu rozhodne soud prvního stupně.

§ 45

  (1) Zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení konkursu uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až e), g), i) a l) a v § 14 odst. 2 a 3; platnost a účinnost úkonů provedených v průběhu konkursu tím není dotčena.

  (2) Na základě seznamu (přihlášek) přihlášených pohledávek lze pro zjištěnou pohledávku, kterou úpadce výslovně nepopřel, po zrušení konkursu vést výkon rozhodnutí (exekuci) na úpadcovo jmění (.); toto právo se promlčí za deset let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Ustanovení o řízení
§ 66a

  (1) Pro konkurs a vyrovnání se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak.

  (2) Soud rozhoduje usnesením. Jednání nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo jestliže to soud považuje za nutné.

  (3) O ustavení a zproštění správce podstaty, zvláštního správce, zástupce správce, předběžného správce a prozatímního věřitelského výboru rozhoduje soud v senátu.

§ 66b

  (1) Předběžné opatření může soud nařídit i v zájmu zajištění majetku dlužníka. Předběžné opatření může soud nařídit i bez návrhu.

  (2) Proti rozhodnutí soudu, které soud učinil při výkonu dohlédací činnosti podle § 12 není odvolání přípustné.

  (3) Přerušení řízení není přípustné, pokud zvláštním právním předpisem není stanoveno jinak.

  (4) Prominutí zmeškání lhůty není přípustné.

  (5) Obnova řízení není přípustná.

§ 66c

  (1) Písemnosti lze doručit, účastníky předvolat k soudu nebo je vyrozumět o potřebných skutečnostech (vyvěšením písemnosti, předvoláním nebo vyrozuměním na úřední desce soudu) zveřejněním v insolvenčním rejstříku a současným zveřejněním v Obchodním věstníku (; zveřejnění v Obchodním věstníku nemusí obsahovat odůvodnění). Za den doručení písemnosti nebo den vyrozumění se považuje den zveřejnění (v Obchodním věstníku) v insolvenčním rejstříku, nestanoví-li zákon jinak.

  ((2) Ustanovení odstavce 1 nelze použít, stanoví-li zákon pro určité osoby nebo případy zvláštní způsob doručení, předvolání nebo uvědomění. Dále je nelze použít pro doručení usnesení o předběžném opatření, usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, usnesení o zastavení řízení a usnesení o ustavení správce konkursní podstaty, zástupce správce, zvláštního správce, předběžného správce, vyrovnacího správce, opatrovníka či znalce.)

  (2) Ustanovení odstavce 1 nelze použít, stanoví-li zákon pro určité osoby nebo případy zvláštní způsob doručení, předvolání nebo uvědomění. O zvláštní způsob doručení jde zejména tehdy, ukládá-li zákon, aby písemnost byla doručena do vlastních rukou adresáta nebo stanoví-li zákon, že v určitých případech nebo určitým osobám se písemnost doručuje zvlášť; to platí zejména pro doručení:
a) návrhu na prohlášení konkursu dlužníkovi,
b) usnesení o předběžném opatření a usnesení o povolení ochranné lhůty,
c) usnesení o odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu a usnesení o prohlášení konkursu,
d) usnesení o zastavení řízení,
e) usnesení o zamítnutí návrhu na zrušení konkursu a usnesení o zrušení konkursu,
f) usnesení o ustavení nebo zproštění správce, zástupce správce, zvláštního správce, předběžného správce, vyrovnacího správce, opatrovníka či znalce,
g) usnesení o souhlasu se zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty a určení podmínek a způsobu prodeje,
h) usnesení o konečné zprávě a vyúčtování správce a usnesení o rozvrhu,
i) usnesení o nuceném vyrovnání a usnesení o povolení, potvrzení, zastavení nebo zamítnutí vyrovnání.

  (3) Vedle zveřejnění (na úřední desce a) v Obchodním věstníku může soud provést i zveřejnění prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků (nebo veřejně přístupné počítačové sítě), pokud je to účelné vzhledem k počtu účastníků a povaze věci.

  (4) Předvolání účastníků k soudu učiněné podle odstavců 1 až 3 musí být zveřejněno nejméně 15 dnů přede dnem, kdy se má jednání konat.

ČÁST PÁTÁ
Úpadek bank, spořitelních a úvěrních družstev, zahraničních bank a zahraničních osob oprávněných vydávat elektronické peněžní prostředky podnikajících na území České republiky
Hlava I
Obecné ustanovení
§ 66d
  (1) Ustanovení této části v souladu s právem Evropských společenství6a) se použijí na úpadek
a) banky, spořitelního a úvěrního družstva, poté co jim byla odejmuta licence nebo povolení,
b) zahraniční banky nebo osoby oprávněné vydávat elektronické peněžní prostředky podnikající na území České republiky na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu,6b)
c) pobočky zahraniční banky jiné než uvedené v písmenu Chyba! Nenalezen zdroj odkazů..
  (2) Úpadkem se v případě osob uvedených v písmenu Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. odstavce 1 rozumí
a) kolektivní řízení zahájené a sledované správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem těchto orgánů, včetně případů, kdy jsou řízení ukončena vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením,
b) opatření, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek.
  (3) Na věci v této části neupravené se použijí ostatní ustanovení tohoto zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené vyrovnání a vyrovnání.
______________________________
6a) Směrnice Evropské parlamentu a Rady 2001/24/ES o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí
Směrnice Evropské parlamentu a Rady 2001/17/ES o reorganizaci a likvidaci pojišťoven

6b) § 5a a násl. zákona 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona 126/2002 Sb.
CELEX: 32001L0024
Hlava 2
Konkurs banky nebo spořitelního a úvěrního družstva po odnětí licence nebo povolení nebo pobočky zahraniční banky, která na území České republiky podniká na základě licence
§ 66e
Návrh na prohlášení konkursu
Návrh na prohlášení konkursu osob uvedených v § 66d odst.1 písm. a) a c) může také podat orgán, který je oprávněn vykonávat dozor nebo dohled nad činností těchto osob (dále jen "orgán dozoru nebo dohledu"). V návrhu uvede okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije.
§ 66f
  (1) Prohlášení konkursu
a) nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob týkající se hmotného či nehmotného, movitého či nemovitého majetku patřícího úpadci, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení úpadku nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno
  1. právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva,
  2. výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky,
  3. právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo restituci (náhradu) od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,
  4. věcné břemeno.
b) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,
c) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce prodávajícím, nebo ukončení takovéto kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
  (2) Odstavec 1 nevylučuje žaloby na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu z důvodu poškozování věřitelů.
  (3) Právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám, na základě kterého lze získat takovéto věcné právo, se pro účely ustanovení odstavce 1 považuje za věcné právo.
CELEX: 32001L0024
§ 66g
Informování orgánů dozoru nebo dohledu a veřejnosti
  (1) Soud prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu informuje o prohlášení konkursu banky nebo spořitelního a úvěrového družstva orgán dozoru nebo dohledu ve státech, v nichž tato osoba podniká na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Správce zajistí zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkurzu v nejkratší možné lhůtě alespoň ve dvou celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území osoba podnikala prostřednictvím pobočky nebo na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu, a v Úředním věstníku Evropské unie. Výtah obsahuje identifikaci úpadce, informaci o tom, že na něj byl prohlášen konkurs podle českého práva, den prohlášení konkursu, adresu soudu a údaje o správci, je pořízen v českém jazyce a opatřen hlavičkou "Výzva k uplatnění pohledávky. Dodržte lhůty." a "Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty." přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.
  (2) Soud, který prohlásil konkurs pobočky uvedené v § 66d odst. 1 písm. c) informuje prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu o prohlášení konkursu orgány dozoru nebo dohledu v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž příslušná banka má pobočku, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Soud i správce usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž tato osoba má pobočku.
  (3) Orgán dozoru nebo dohledu může po správci požadovat informace týkající se konkursního řízení.
CELEX: 32001L0024
§ 66h
Zpráva o postupu konkursního řízení
Správce je povinen pravidelně vhodným a srozumitelným způsobem uveřejňovat zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního řízení. Zprávu musí uveřejňovat minimálně jednou ročně a musí být odsouhlasena věřitelským výborem.
CELEX: 32001L0024
§ 66i
Správce

  (1) Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného státu.
  (2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1. Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.
  (3) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům.
  (4) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady zápisu jsou pohledávkou za podstatou.
CELEX: 32001L0024
§ 66j
Zjištění pohledávek a závazků
  (1) Pohledávky věřitelů vyplývajících z účetnictví úpadce se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení se považuje prohlášení konkursu.
  (2) Správce je povinen bez zbytečného prodlení, nejpozději však do 60 dní ode dne prohlášení konkursu zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede
a) že na osobu uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) byl prohlášen konkurs,
b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se nejedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, s jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení,věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda se uplatňuje výhrada vlastnictví. Do výše pohledávky se nezapočítává nárok věřitele na náhradu za pojištěnou pohledávku z Fondu pojištění vkladů, z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry podle zvláštního právního předpisu nebo jiné osoby plnící obdobný účel; výše nároku daného věřitele vůči těmto osobám však musí být z oznámení zřejmá, i když k výplatě náhrady již došlo,
c) způsob jak, v jaké lhůtě a komu případně podat námitku proti výši pohledávky (odstavec 3), jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě podle odstavce 4,
d) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,
e) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.
  (3) Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno hlavičkou "Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty." přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.
  (4) Ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 2 může věřitel podat správci písemnou námitku, jestliže nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, jinak se má za to, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkurzu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) ke dni prohlášení konkursu na tuto osobu. Námitku doloží kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku a uvede případnou výhradu vlastnictví.
  (5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl úřední překlad námitky do českého jazyka. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou "Podání námitky proti výši pohledávky" v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou "Uplatnění pohledávky" v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedenou hlavičkou, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka.
  (6) Jestliže nedojde mezi osobou, která podá námitku podle odstavce 4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve lhůtě dvou měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může dotčená osoba podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky. Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě tří měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a vychází se z údajů uvedených v účetnictví osoby uvedené v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c).
  (7) Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může proti správci podat kterýkoliv z věřitelů banky.
  (8) Fond pojištění vkladů a Garanční fond obchodníků s cennými papíry jsou věřiteli osoby uvedené v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) s pohledávkou ve výši stanovené zvláštním právním předpisem. Obdobně je věřitelem osoby uvedené v § 66d odst. 1 písm. a) též zahraniční osoba, která poskytla náhradu pohledávky za bankou z titulu obdobného pojištění vkladů nebo zákaznického majetku podle práva členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a na níž z tohoto důvodu pohledávka přešla.
CELEX: 31993L0022
  (9) Je-li úpadcem banka, které byla odňata licence, majetek sloužící ke krytí hypotéčních zástavních listů podle zvláštního právního předpisu tvoří hypotéční podstatu. Z výtěžku zpeněžení hypotéční podstaty se kdykoliv uspokojí náklady spojené se správou a zpeněžováním hypotéční podstaty a po jejím zpeněžení pohledávky majitelů hypotéčních zástavních listů. Část výtěžku zpeněžení hypotéční podstaty, která zbude po uspokojení těchto pohledávek, se použije v rozvrhu k uspokojení ostatních pohledávek. Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení hypotéční podstaty k uspokojení pohledávek majitelů hypotéčních zástavních listů v plné výši, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojená část těchto pohledávek se při rozvrhu zařadí mezi ostatní konkursní pohledávky (odstavec 2). Na hypotéční podstatu se obdobně použijí § 17a až 25b."
CELEX: 32001L0024, 31994L0019, 32000L0012, 31993L006

§66k

  Orgán dohledu státu, na jehož území banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo podniká na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu6b) může přijmout pouze opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) s účinky na území svého státu.
______________________________
6b) Zákon 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
CELEX: 32001L0024

Hlava 3
Úpadek zahraniční banky nebo osoby oprávněné vydávat elektronické peněžní prostředky podnikající na území České republiky na základě jednotné licence
§ 66l
Přijmout opatření podle § 66d odst. 2 může pouze příslušný orgán státu, v němž osoba obdržela oprávnění, na jehož základě podniká na území České republiky. Účinky opatření, včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob, se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, kde bylo opatření přijato.
CELEX: 32001L0024
§ 66m
  (1) Osoba provádějící opatření podle § 66d odst. 2 a její případný zástupce (dále jen "zahraniční správce") doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropské hospodářské společenství, ve kterém byla udělena licence nebo vydáno povolení, na základě kterého zahraniční banka nebo osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky podnikala na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka vyžadován být může.
  (2) Zahraniční správce může vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; tyto pravomoci nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušny soudy nebo jiné správní orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy může zahraniční správce v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej případně zastupují.
  (3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům.
  (4) Zahraniční správce nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž byla udělena licence nebo vydáno povolení, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.
CELEX: 32001L0024
§ 66n
  (1) Je-li pravděpodobné, že opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) ovlivní práva a povinnosti třetích osob na území České republiky a proti přijetí opatření může být ve státě, kde bylo vydáno, podán opravný prostředek, zajistí zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo opatření přijato, zveřejnění výtahu v Úředním věstníku Evropských společenství a ve dvou celostátně distribuovaných denících v České republiky. Výtah z rozhodnutí uvádí v českém jazyce a obsahuje zejména účel a právní základ přijatého rozhodnutí, lhůty pro podání opravných prostředků, včetně srozumitelně uvedeného data uplynutí lhůt, a plnou adresu orgánů nebo soudu příslušných pro projednání námitek. Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační povinnosti.
  (2) Zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo přijato opatření podle § 66d odst. 2 písm. a), zajistí zveřejnění výtahu z rozhodnutí v Úředním věstníku Evropských společenství a alespoň dvou celostátně distribuovaných denících v České republice.
CELEX: 32001L0024
Část šestá
insolvenční rejstřík

§ 66o
  (1) Insolvenční rejstřík je veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován soudem určeným občanským soudním řádem k rozhodování ve věcech podle tohoto zákona (dále jen "insolvenční rejstřík").
  (2) Insolvenční rejstřík je každému přístupný. Každý má právo do insolvenčního rejstříku nahlížet, pořizovat si kopie, opisy a výpisy.
  (3) Insolvenční rejstřík, včetně všech navazujících evidencí, je veden prostředky výpočetní techniky s využitím aplikačního programového vybavení, jehož správnost a další údržbu zajišťuje ministerstvo spravedlnosti.

§ 66p
Údaje zveřejňované v insolvenčním rejstříku a způsob jejich zápisu

  (1) Soud, který vede insolvenční rejstřík, v něm zveřejňuje
a) rozhodnutí soudu vydaná v řízení podle tohoto zákona v plném znění,
b) nařízení přezkumného jednání s uvedením dne, času, místa a pohledávek, které na něm budou přezkoumány,
c) návrhy na prohlášení konkursu s uvedením navrhovatele, jím tvrzené pohledávky a data podání návrhu,
d) návrhy na svolání schůze věřitelů s uvedením navrženého předmětu jednání a navrhovatele,
e) oznámení o svolání schůze konkursních věřitelů s uvedením dne, času, místa a předmětu jednání,
f) usnesení schůze věřitelů s uvedením dne, kdy byla přijata.
  (2) Zápisy do insolvenčního rejstříku provádí soud elektronicky s uvedením dne, hodiny a minuty zveřejnění, a to zápisy rozhodnutí soudu podle odstavce 1 písm. a) tentýž den, kdy byla soudem vydána, ostatní skutečnosti do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o nich soud dozvěděl.

ČÁST (PÁTÁ) sedmá
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 67
bez nadpisu

  Nevylučuje-li to povaha věci, rozumí se bankou podle tohoto zákona i pobočka zahraniční banky a spořitelní a úvěrové družstvo.

Zvláštní ustanovení o vedoucích pracovnících dlužníka
§ 67a

  (1) Pracovní nároky (§ 31 odst. 3) vedoucích zaměstnanců, jejichž pracovní poměr se zakládá jmenováním, uvedených v § 27 odst. 5 písm. a) a b) zákoníku práce (dále jen "vedoucí pracovníci"), které vznikly po prohlášení konkursu, lze v průběhu konkursu (§ 31 odst. 1) uspokojit pouze do výše, kterou určí správce se souhlasem soudu.

  (2) Pracovní nároky vedoucích pracovníků podle odstavce 1 přesahující správcem určenou částku, jakož i jejich pracovní nároky podle § 31 odst. 4 se uspokojují jako ostatní pohledávky ((§ 32 odst. 4 věta druhá) § 32 odst. 2).

  (3) Při vyrovnání mají pracovní nároky vedoucích pracovníků povahu přednostních pohledávek jen do výše uvedené v odstavci 1.

  (4) Nároky osob, které nejsou u dlužníka v pracovním poměru, ale vykonávají pro dlužníka práce příslušející jinak vedoucím pracovníkům, se při konkursu nebo vyrovnání uspokojují jako ostatní pohledávky bez jakéhokoliv zvýhodnění.

§ 67b
Zákaz nabývání majetku dlužníka

  (1) (Vedoucí pracovníci dlužníka a osoby jim blízké4) nesmějí při konkursu nebo vyrovnání nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem byl při zahájení řízení dlužník, a to ani v případě, že k jejich zpeněžení došlo dražbou.) Dlužník a osoby mu blízké 4) nesmějí při konkursu nebo vyrovnání nabývat majetek z podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou; tento majetek nesmí být na ně převeden ani ve lhůtě tří let od skončení konkursu nebo vyrovnání. Tyto věci nesmějí být na ně převedeny ani ve lhůtě tří let od skončení konkursu nebo vyrovnání. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

  ( (2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na společníky dlužníka, je-li jím veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a společnost s ručením omezeným, pokud společníci vykonávají funkci vedoucího pracovníka podle odstavce 1. Totéž platí pro společníky akciových společností, pokud působí v jejich orgánech anebo vlastní akcie odpovídající více jak desetině základního jmění společnosti. V odůvodněných případech může však soud rozhodnout o výjimce.)

  (2) Ustanovení odstavce 1 se dále vztahuje na:
a) osoby, které jsou bývalým či současným statutárním orgánem dlužníka nebo členem statutárního či dozorčího orgánu dlužníka a osoby jim blízké,
b) vedoucí zaměstnance dlužníka a osoby jim blízké,
c) osoby, jež fakticky nebo právně vykonávaly v posledních třech letech před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu do prohlášení konkursu přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podnikatelské činnosti dlužníka,
d) společníky dlužníka, je-li jím veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a společnost s ručením omezeným.
e) akcionáře dlužníka, pokud působí v jeho orgánech nebo vlastní akcie odpovídající více jak desetině jeho základního kapitálu,
f) osoby, které jsou ve vztahu dlužníkovi osobami ovládajícími nebo osobami ovládanými,6b)
g) osoby, které s dlužníkem tvoří koncern (holding),
h) osoby, na jejichž jednání se hledí jako na jednání ve shodě s dlužníkem.6c)
  (3) Na návrh osob uvedených v odstavcích 1 a 2 může soud příslušný ve věcech konkursu a vyrovnání v odůvodněných případech rozhodnout o výjimce ze zákazu nabývání vlastnictví.

------------------------------------------------------------------
4) § 116 občanského zákoníku 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6b) § 66a zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6c) § 66b odst. 3 obchodního zákoníku.

Zvláštní ustanovení o podnikatelích v zemědělské výrobě
§ 67c

  (1) Konkurs nelze prohlásit u dlužníka, který je právnickou nebo fyzickou osobou, jehož převážným předmětem činnosti je zemědělská prvovýroba, v období od 1. dubna do 30. září, přičemž běh lhůt k podání návrhu na povolení ochranné lhůty, jakož i běh ochranné lhůty podle § 5a a 5c není přerušen. Účinky podle § 5d trvají i po tuto dobu.

  (2) Zemědělskou prvovýrobou se rozumí hospodaření na zemědělských pozemcích, jehož výsledkem jsou rostlinné nebo živočišné produkty před jejich dalším zpracováním.

§ 67d
zrušen

§ 68
Vztah k restitučním nárokům

  (1) Věci, které mají být vydány oprávněným osobám podle zákonů upravujících zmírnění některých majetkových křivd,7) se zahrnují do podstaty pouze tehdy, jestliže nároky nebyly v zákonem stanovených lhůtách uplatněny nebo byly zamítnuty.

  ((2) Nositelé pohledávek na náhradu podle předpisů uvedených v odstavci 1 jsou přednostními věřiteli a tyto jejich pohledávky se uspokojují jako pohledávky první třídy.)
------------------------------------------------------------------
7) Například zákon 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů 458/1990 Sb. a 137/1991 Sb., zákon 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

§ 68a
zrušen

§ 69
Konkursy s cizím prvkem

  (1) Nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a jež byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, vztahuje se konkurs prohlášený soudem i na úpadcovy movité věci, které jsou v cizině.

  (2) Nebyl-li na dlužníkův majetek, který se stal předmětem konkursu v cizině, prohlášen konkurs československým soudem, budou úpadcovy movité věci, které jsou na území České republiky, vydány cizímu soudu na jeho žádost, jde-li o soud státu, který zachovává vzájemnost. Úpadcův majetek může však být vydán do ciziny teprve tehdy, když byla uspokojena práva na vyloučení věci z podstaty a na oddělené uspokojení (§ 28), nabytá dříve, než došla žádost cizího soudu nebo jiného příslušného orgánu.

  (3) Bylo-li vydáno rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení v členském státě Evropské unie podle zvláštního právního předpisu8) vůči osobě, která má na území České republiky provozovnu, musí být toto rozhodnutí zveřejněno. Okresní soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, zveřejní rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením § 13 odst. 5 neprodleně poté, co mu bylo doručeno správcem podstaty nebo jakýmkoliv jiným orgánem k tomu zmocněným v členském státě, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí je zároveň zveřejněno v Obchodním věstníku, a to i na žádost správce podstaty, není-li zde povinnost podle věty první.
_____________________________
8) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.".
CELEX: 32000R1346

Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 70

  Zahájená řízení o likvidaci majetku podle § 352 až 354 občanského soudního řádu1) dokončí soudy podle dosavadních předpisů.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

§ 71

  Ministerstvo spravedlnosti upraví vyhláškou
a) podrobnosti o seznamu správců, zvláštních správců, vyrovnacích správců a zástupce správce a o jejich odměně a o odměně členů věřitelského výboru a jejich náhradníků v konkursním a vyrovnacím řízení, podrobnosti o seznamu přihlášených pohledávek, manipulaci s přihláškami, jejich úschově a nahlížení do nich;
b) jednací řád pro konkursní a vyrovnací řízení (.),
c) postup a způsob vkládání údajů do insolvenčního rejstříku a jejich zpřístupnění, postup pro vedení, provoz a správu insolvenčního rejstříku, lhůty aktualizace jednotlivých záznamů a upřesní výjimky ze zásady obecné přístupnosti insolvenčního rejstříku.

§ 72
  Zrušují se ustanovení § 352 až 354 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

§ 73
Účinnost
  Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1991.

Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
Zákon 21/1992 Sb., o bankách v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 29
  (1) Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky, vyjma podání opravných prostředků proti zavedení nucené správy. Okamžikem doručení je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení statutárního orgánu má správce, který svolává valnou hromadu a má právo se jí zúčastnit.

  (2) O věcech v působnosti valné hromady rozhoduje správce. Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí s předchozím souhlasem České národní banky.

  (3) Jestliže to situace banky vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem České národní banky, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí, částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.

  ((4) Zjistí-li správce předlužení banky, je oprávněn s předchozím souhlasem České národní banky podat návrh na vyrovnání nebo na prohlášení konkurzu.)

  (4) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto skutečnost.

§ 30

  (1) Nucenou správu může Česká národní banka zavést za situace, kdy nedostatky v činnosti banky ohrožují stabilitu bankovního systému a akcionáři neučinili potřebné kroky k odstranění těchto nedostatků. K zavedení nucené správy si Česká národní banka vyžádá stanovisko Ministerstva financí.

  (2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na území členského státu Evropské unie, informuje Česká národní banka orgán dohledu hostitelského státu o záměru zavést nucenou správu a o případném omezení nakládání s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy popřípadě omezení nakládání s vklady.

  (3) Správce nebo jeho zástupce vykonávají své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Správce nebo jeho zástupce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

  (4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.".
CELEX: 32001L0024

§ 33

  (Nucená správa končí
a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy,
b) prohlášením konkurzu, nebo
c) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.)
§ 33
Nucená správa končí
a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy,
b) jmenováním likvidátora,
c) prohlášením konkursu nebo
d) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.

§ 34

  (1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky, (nebo) pobočky zahraniční banky nebo při úpadku banky Česká národní banka, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí, licenci odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.

CELEX 32001L0024

§ 38f

  (1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku na území členského státu Evropské unie, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány bankovního dohledu států, v nichž má banka pobočku. (Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce zahraniční banky, která má pobočku také na území členského státu Evropské unie.) Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie, má-li tato banka pobočku na jejich území; v tom případě Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie.
CELEX: 32001L0024

  (2) Česká národní banka neprodleně informuje o prohlášení konkursu na banku nebo na pobočku zahraniční banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má banka nebo zahraniční banka pobočku.
CELEX: 32001L0024

Zákon 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a o některých opatřeních s tím souvisejících v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 22

  (1) Pro dohled nad činností a hospodařením družstevních záložen a Fondu a výkon některých dalších působností podle tohoto zákona se zřizuje Úřad, který působí jako správní úřad v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Sídlem Úřadu je Praha.

  (2) Předmětem dohledu Úřadu podle odstavce 1 je dodržování zákonů, jiných právních předpisů vydaných podle tohoto zákona, jakož i rozhodnutí vydaných Úřadem, družstevními záložnami a Fondem. Družstevní záložny podléhají dohledu od svého založení do zániku.

  (6) Úřad neprodleně informuje o prohlášení konkursu na družstevní záložnu příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku.
CELEX: 32001L0024

§ 28b

  (1) Cílem nucené správy je zajistit takové podmínky v družstevní záložně, aby členové mohli na členské schůzi, pokud její svolání a konání umožňuje situace v družstevní záložně, řádně a se znalostí všech potřebných informací o družstevní záložně rozhodnout o opatřeních vedoucích k nápravě všech nedostatků včetně případné úhrady zjištěné ztráty nebo o zrušení družstevní záložny. Nucenou správu lze v družstevní záložně zavést, jestliže neodstranila nedostatky v činnosti. K zavedení nucené správy si Úřad vyžádá stanovisko Ministerstva financí.

  (2) Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje
a) důvody pro zavedení nucené správy,
b) jméno, příjmení a rodné číslo správce,
c) případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností.

  (3) Náklady spojené s výkonem nucené správy včetně odměny nuceného správce jsou placeny z majetku družstevní záložny a jsou nákladem družstevní záložny na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona.19a)

  ((4) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí členské schůze bylo osvědčeno notářským zápisem, musí mít rozhodnutí správce v takové věci formu notářského zápisu.)

  (4) Je-li zaváděna nucená správa v družstevní záložně, která má pobočku na území členského státu Evropské unie, informuje Úřad orgán dohledu hostitelského státu o zavedení nucené správy a případném omezení nakládání s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy popřípadě omezení nakládání s vklady.

  (5) Správce nebo jeho zástupce vykonávají své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Správce nebo jeho zástupce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

  (6) Neupravuje-li domovský stát výkon pravomoci správce na území hostitelských států Evropské unie řídí správce se právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.

------------------------------------------------------------------
19a) Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 28d

  (1) Okamžikem doručení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů družstevní záložny s výjimkou kontrolní komise. Tímto okamžikem je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení představenstva a úvěrové komise má nucený správce, který svolává členskou schůzi a má právo se jí zúčastnit. Právo podávat odvolání proti rozhodnutím Úřadu za trvání nucené správy má kontrolní komise.

  (2) O věcech v působnosti členské schůze rozhoduje nucený správce s předchozím souhlasem Úřadu. Rozhodnutí týkající se změny a doplnění stanov projedná nucený správce s kontrolní komisí. O výši uhrazovací povinnosti, o krytí ztráty formou uhrazovací povinnosti členů během nucené správy, o volbě členů volených orgánů družstevní záložny a o zrušení družstevní záložny není oprávněn rozhodnout nucený správce v působnosti členské schůze. O těchto věcech rozhoduje členská schůze svolaná nuceným správcem. Návrhy této členské schůzi mohou předkládat členové, kontrolní komise nebo nucený správce.

  (3) Jestliže to situace družstevní záložny vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem Úřadu částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v družstevní záložně.

  ((4) Zjistí-li správce předlužení družstevní záložny, je oprávněn s předchozím souhlasem Úřadu podat návrh na vyrovnání nebo na prohlášení konkurzu.)

  (4) Zjistí-li správce předlužení družstevní záložny, oznámí tuto skutečnost neprodleně Úřadu a poskytne jí podklady osvědčující tuto skutečnost.
CELEX: 32001L0024

  (5) Nucený správce je povinen vynaložit veškerou odbornou péči k dosažení cíle nucené správy, zejména je povinen postupovat tak, aby odvrátil další majetkovou újmu a aby družstevní záložna vymáhala své pohledávky.

§ 28f

  (1) Nucená správa končí
a) doručením rozhodnutí Úřadu o skončení nucené správy,
b) prohlášením konkursu, nebo
c) uplynutím 12 měsíců od zavedení nucené správy.

  (2) Úřad rozhodne o skončení nucené správy do 10 dnů ode dne, kdy došlo k odstranění nebo k nápravě nedostatků v činnosti družstevní záložny.

  (3) Nucená správa nekončí odnětím licence družstevní záložně.

§ 28g

  (1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti družstevní záložny Úřad povolení odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.

  (2) Povolení může být dále odňato, jestliže
a) družstevní záložna nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení povolení nebo po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od členů nebo jim neposkytuje úvěry, nebo
b) povolení bylo získáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti či jiným nikoliv řádným způsobem (.),
c) družstevní záložna je v úpadku.
Zákon 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 56

  (1) Každá organizace vede v účetnictví závazky vzniklé ze své činnosti a závazky související s majetkem, se kterým je příslušná hospodařit. Její odpovědnost za tyto závazky a nakládání s nimi se řídí zvláštními právními předpisy a tímto zákonem.

  (2) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může organizace smluvně převzít závazek jiné organizace pouze s předchozím souhlasem svého zřizovatele (zakladatele), a nemá-li zřizovatele (zakladatele), s předchozím souhlasem Ministerstva financí.

  (3) Ustanovení § 39 až 42 platí pro závazky organizace obdobně.

  (4) Převzetí závazku organizace státem a přechod závazku organizace na stát jsou přípustné pouze v případech a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.

  (5) Stát ručí za závazky organizací pouze tehdy, jestliže tak stanoví zvláštní právní předpis anebo jestliže se k tomu stát výslovně zavázal. Po zániku organizace toto ručení trvá, přejde-li závazek na jinou organizaci. Jménem státu jako ručitele vystupuje zřizovatel (zakladatel) organizace a v ostatních případech Ministerstvo financí.

  (6) Majetek, se kterým hospodaří organizace, za jejíž všechny závazky stát ručí podle odstavce 5, nemůže být předmětem konkursu ani vyrovnání podle zvláštního právního předpisu.56)
------------------------------------------------------------------
56) Zákon 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 11c
Úpadek peněžní instituce

  (1) Peněžní institucí se rozumí banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky, pokud požívají výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství, v případě odstavců 5 až 9, 12 až 14 i zahraniční banka, která má pobočku alespoň ve dvou státech Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.

  (2) Úpadkem se rozumí
a) kolektivní řízení zahájené a sledované správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem těchto orgánů, včetně případů, kdy je řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením (dále jen "konkursní řízení"),
b) opatření, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek (dále jen "reorganizační opatření").

  (3) Reorganizační opatření se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde byla peněžní instituci udělena licence, pokud není dále stanoveno jinak. Volba jiného práva je vyloučena.

  (4) Konkursní řízení se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde peněžní instituci byla udělena licence, pokud není dále stanoveno jinak. Toto právo určuje zejména,
a) majetek, který tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkem, který peněžní instituce nabyla po zahájení konkursního řízení,
b) pravomoci peněžní instituce a osoby provádějící konkurs,
c) podmínky, za nichž lze uplatnit započtení,
d) účinky konkursního řízení na současné smlouvy, jichž je peněžní instituce stranou,
e) účinky konkursního řízení na soudní řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou řízení ve smyslu odstavce 13,
f) pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkem peněžní instituce, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení konkursního řízení,
g) předpisy upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek,
h) předpisy upravující rozdělení výnosu z prodeje majetku, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení konkursního řízení na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení,
i) podmínky pro ukončení konkursního řízení a důsledky ukončení konkursního řízení, zejména vyrovnáním,
j) práva věřitelů po ukončení konkursního řízení,
k) kdo hradí náklady a výdaje konkursního řízení,
l) pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů.
  Volba jiného práva je vyloučena.

  (5) Účinky reorganizačního opatření nebo zahájení konkursního řízení na
a) pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor rozhodným pro pracovní smlouvu;
b) smlouvu, jíž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitý majetek, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází. Toto právo rovněž určuje, zda se jedná o majetek movitý či nemovitý;
c) práva k nemovitému majetku, plavidlu nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném registru, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v jehož působnosti je tento registr veden.
  Volba jiného práva je vyloučena.

  (6) Uplatnění a vymáhání práv k investičním instrumentům, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis v registru, na účtu nebo v centrálním vkladovém systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, se řídí právem tohoto státu. Volba jiného práva je vyloučena.

  (7) Ujednání o závěrečném vyrovnání zisku a ztráty se řídí výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tato ujednání. Volba jiného práva je vyloučena.

  (8) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 6, řídí se ujednání o repo obchodech výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tato ujednání. Volba jiného práva je vyloučena.

  (9) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 6, řídí se obchody prováděné v rámci veřejného trhu výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tyto obchody. Volba jiného práva je vyloučena.

  (10) Odstavec 4 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů, pokud osoba, která má z těchto úkonů prospěch, prokáže, že
a) se úkon, který poškozuje věřitele, řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který vydal peněžní instituci licenci, a
b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu.

  (11) Odstavec 3 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů vyplývající z právní úpravy reorganizačního opatření, o kterém rozhodl soud, pokud tyto úkony byly učiněny před přijetím tohoto opatření a pokud osoba, v jejíž prospěch byly úkony učiněny, prokáže, že
a) se úkon, který poškozuje věřitele, řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který vydal peněžní instituci licenci, a
b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu.

  (12) Pokud peněžní instituce úkonem učiněným po přijetí reorganizačního opatření nebo po zahájení konkursního řízení zcizí za protiplnění
a) nemovitý majetek,
b) plavidlo nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném registru nebo
c) investiční instrumenty nebo práva k nim, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis do registru, na účet nebo do centrálního vkladového systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor,
  řídí se účinnost tohoto úkonu právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází nebo v jehož působnosti se registr, účet nebo vkladový systém vede. Volba jiného práva je vyloučena.

  (13) Účinky reorganizačního opatření nebo konkursního řízení na probíhající soudní řízení týkající se majetkové hodnoty nebo práva, kterých byla peněžní instituce zbavena, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém soudní řízení probíhá. Volba jiného práva je vyloučena.

  (14) Možnost požadovat započtení proti pohledávkám úpadce, se řídí právem, jímž se řídí pohledávka úpadce, tím není dotčeno ustanovení odst. 4 písm. l). Volba jiného práva je vyloučena.
CELEX: 32001L0024
Zákon 363/1999 Sb., o pojišťovnictví v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 2

p) nárokem z pojištění všechny částky, které pojišťovna dluží pojištěným osobám, pojistníkům, oprávněným osobám nebo jakékoliv poškozené straně s přímým právem přihlásit pohledávku proti pojišťovně a které vznikly v přímém pojištění, včetně částek odložených stranou pro výše uvedené osoby, pokud nejsou dosud známy některé části dluhu. Pojistné, které dluží pojišťovna v důsledku neuzavření nebo zrušení těchto pojistných nebo operací v přímém pojištění v souladu s rozhodným právem těchto smluv nebo operací před zahájením likvidačního řízení, se také považuje za nárok z pojištění.
CELEX: 32001L0017
§ 30
Nucená správa

  (1) Nucenou správu v pojišťovně nebo zajišťovně ministerstvo zavede, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna neplní opatření uložená ministerstvem nebo zkresluje výsledky své činnosti nebo je ohrožena splnitelnost jejích závazků vyplývajících z uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv nebo jí ministerstvem uložená opatření nebo sankce nevedou k nápravě anebo dosáhne skutečné míry solventnosti nižší, než je garanční fond podle § 22 odst. 2.

  (2) Rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, musí obsahovat též jméno, příjmení a rodné číslo nuceného správce (dále jen "správce").

  (3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, nemá odkladný účinek.

  (4) Správce jmenuje a odvolává ministerstvo, které rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy hrazené z prostředků pojišťovny nebo zajišťovny a její splatnost. Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou hrazeny z majetku pojišťovny nebo zajišťovny.

  (5) Doručením rozhodnutí ministerstva o zavedení nucené správy pojišťovně nebo zajišťovně
a) přechází působnost představenstva a valné hromady nebo členské schůze družstva na správce, s výjimkou oprávnění podat opravný prostředek proti rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně a rozhodnutí o zrušení společnosti nebo družstva,
b) se pozastavuje výkon funkcí jejích orgánů,
c) se pozastavuje nakládání s jejími aktivy bez souhlasu správce.

§ 37
Likvidace pojišťovny nebo zajišťovny

  (1) Nedojde-li ke sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně pojišťovny nebo zajišťovny podle § 36, zrušuje se pojišťovna nebo zajišťovna s likvidací. Ministerstvo jmenuje likvidátora ze seznamu likvidátorů, který vede. Ministerstvo současně určuje i výši odměny likvidátora.

  (2) Likvidátorem nesmí být fyzická osoba, která byla nebo je auditorem pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně odpovědným pojistným matematikem nebo má anebo měla k pojišťovně nebo zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce likvidátora.

  (3) Likvidátor předkládá ministerstvu bez zbytečného odkladu doklady o úkonech směřujících k likvidaci společnosti, které si ministerstvo vyžádá.

  (4) Aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, a vlastní zdroje, které tvoří garanční fond, slouží přednostně pro vypořádání nároků vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Pojišťovna a zajišťovna je povinna dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, vytvořit a po celou dobu této své činnosti průběžně aktualizovat seznam aktiv podle § 37b.
CELEX: 32001L0017

  (5) Pro likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny, které nebylo před likvidací odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, platí ustanovení § 33 odst. 2 obdobně.

  (7) Pro vypořádání závazků pojišťovny nebo zajišťovny, která je v likvidaci, se použijí přiměřeně ustanovení zákona upravujícího uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.12e)
______________________________
12e) Zákon 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

§ 37a
Likvidace tuzemské pojišťovny a pobočky pojišťovny z třetího státu ve vztahu k členským státům

  (3) Pokud členský stát stanoví povinnost zápisu likvidačního řízení do pozemkové knihy, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného registru, je likvidátor povinen přijmout veškerá nezbytná opatření pro zajištění tohoto zápisu. Náklady s tím spojené se považují za náklady a výdaje likvidačního řízení.
CELEX: 32001L0017
§ 37b
Seznam aktiv

  (1) Pojišťovna a zajišťovna vede v místě svého sídla seznam majetkových hodnot, které se týkají jejího finančního umístění. Provozuje-li pojišťovna pojišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, je povinna vést samostatné seznamy pro oba typy činnosti s výjimkou pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví č. 1 a 2 neživotních pojištění; v takovém případě pojišťovna vede pro všechny své činnosti jeden seznam.

  (2) Celková hodnota zapsaného majetku oceněná v souladu se zvláštními právními předpisy nesmí být v žádném okamžiku menší než hodnota vytvořených technických rezerv.

  (3) Jestliže na majetku zapsaném v seznamu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho část hodnoty majetku není k dispozici pro účely krytí závazků, pojišťovna zaznamená tuto skutečnost do seznamu a částku, která není takto k dispozici, nezapočítává do celkové hodnoty podle odstavce 2.

  (4) V případech, kdy
a) na majetku zapsaném v seznamu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany, bez splnění podmínek uvedených v odstavci 3,
b) tento majetek podléhá výhradě vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí strany nebo
c) má věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám pojišťovny,
  o nakládání s takovým majetkem v případě likvidace pojišťovny se rozhoduje podle právních předpisů domovského členského státu s výjimkou, kdy se na tento majetek vztahují ustanovení § 37f, 37g nebo 37h.

  (5) Složení majetku zapsaného v seznamu v okamžiku zahájení likvidačního řízení se již dále nesmí měnit a v seznamech se nesmí bez souhlasu ministerstva provádět žádné opravy s výjimkou opravy čistě administrativních chyb.

  (6) Bez ohledu na ustanovení odstavce 5 musí likvidátor připočítat k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnotu čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením likvidačního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo dokud není uskutečněn převod kmene pojistných smluv.

  (7) Pokud je výsledek prodeje majetkových hodnot v seznamu menší než jeho odhadovaná hodnota uvedená v seznamu, je likvidátor povinen sdělit ministerstvu důvody tohoto rozdílu.

§ 37c
Rozhodné právo

  (1) Rozhodnutí o zahájení likvidace pojišťovny může učinit pouze příslušný orgán domovského členského státu, jehož právní úpravou se řídí likvidační řízení a jeho účinky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

  (2) Právo domovského členského státu určuje zejména
a) majetkové hodnoty, jež tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkovými hodnotami, jež pojišťovna nabude nebo převede po zahájení likvidačního řízení,
b) práva a povinnosti pojišťovny a likvidátora,
c) podmínky, za nichž se může uplatnit započtení vzájemných pohledávek,
d) účinky likvidačního řízení na současné smlouvy, jichž je pojišťovna stranou,
e) účinky likvidačního řízení na soudní řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou probíhajících soudních řízení ve smyslu ustanovení § 37l,
f) pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkovou podstatou pojišťovny, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení likvidačního řízení,
g) předpisy upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek,
h) předpisy upravující rozdělení výnosu z prodeje majetkových hodnot, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení likvidačního řízení na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení,
i) podmínky pro ukončení likvidačního řízení a důsledky ukončení likvidačního řízení, zejména vyrovnáním,
j) práva věřitelů po ukončení likvidačního řízení,
k) určení subjektu, který je povinen hradit náklady a výdaje likvidačního řízení,
l) pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti, odporovatelnosti právních aktů poškozujících všechny věřitele.

§ 37d
Účinky likvidačního řízení na některé smlouvy a některá práva

  Při likvidačním řízení se
a) pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy řídí výhradně právem členského státu rozhodným pro pracovní smlouvu nebo pracovněprávní vztah,
b) smlouva, jíž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitého majetku, řídí výhradně právem členského státu, na jehož území se nemovitý majetek nachází,
c) práva pojišťovny ve vztahu k nemovitému majetku, lodi nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném registru, řídí právem členského státu, v jehož působnosti je tento registr veden.

§ 37f
Věcná práva třetích osob

  (1) Zahájením likvidačního řízení nejsou dotčena věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku, a to jak k přesně určeným majetkovým hodnotám, tak k souborům neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, ve vlastnictví pojišťovny, který se v okamžiku zahájení likvidačního řízení nachází na území jiného členského státu.

  (2) Právy uvedenými v odstavci 1 se rozumí zejména
a) právo zcizit majetkové hodnoty nebo nechat je zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z těchto majetkových hodnot, zejména na základě zástavního práva nebo hypotéky,
b) výhradní právo inkasovat pohledávku, především právo zajištěné zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky jako způsobu zajištění,
c) právo požadovat vydání věci od někoho nebo požadovat její vrácení od toho, kdo věc drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,
d) věcné požívací právo.

  (3) Právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám, na základě kterého lze získat věcné právo ve smyslu odstavce 1, se staví naroveň věcnému právu.

  (4) Ustanovení odstavce 1 nevylučuje žalobu na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle § 37c odst. 2 písm. l).

§ 37g
Výhrada vlastnictví

  (1) Zahájením likvidačního řízení v pojišťovně kupující majetek nejsou dotčena práva prodávajícího, která vyplývají z výhrady vlastnictví, pokud se v okamžiku přijetí těchto opatření nebo zahájení řízení majetek nachází na území jiného členského státu, než ve kterém byla taková opatření či řízení přijata či zahájena.

  (2) Zahájení likvidačního řízení v pojišťovně prodávající věc po dodání věci není důvodem pro odstoupení od prodeje nebo pro ukončení prodeje a nebrání kupujícímu nabýt vlastnictví, pokud v okamžiku zahájení těchto opatření nebo řízení se prodaná věc nachází na území jiného členského státu, než kde tato opatření nebo řízení byla přijata či zahájena.

  (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 nevylučují žalobu na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle § 37c odst. 2 písm. l).

§ 37h
Započtení vzájemných pohledávek

  (1) Zahájením likvidačního řízení v pojišťovně zůstává nedotčeno právo věřitelů požadovat započtení jejich pohledávek proti pohledávkám pojišťovny v případech, kdy toto započtení povoluje rozhodné právo dotyčné pohledávky pojišťovny.

  (2) Ustanovení odstavce 1 nevylučuje žaloby na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle § 37c odst. 2 písm. l).

§ 37i
Regulované trhy

  (1) Účinky likvidačního řízení na práva a povinnosti stran na regulovaném trhu se výhradně řídí rozhodným právem uvedeného trhu.

  (2) Ustanovení odstavce 1 nevylučuje žalobu na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle § 37c odst. 2 písm. l), která může být použita pro odložení plateb nebo transakcí podle právních předpisů platných pro tento trh.

§ 37j
Úkony poškozující věřitele

  Ustanovení § 37c odst. 2 písm. l) se nepoužije v případě, že osoba, která získala výhodu z právního úkonu poškozujícího všechny věřitele, prokáže, že
a) zmíněný úkon se řídí právem jiného členského státu, než je domovský členský stát, a
b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu.

§ 37k
Ochrana třetích osob

  Jestliže pojišťovna úkonem ukončeným po zahájení likvidačního řízení zcizí za úplatu
a) nemovitý majetek,
b) loď nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném registru, nebo
c) převoditelné nebo jiné cenné papíry, jejichž existence nebo převod předpokládají zápis do registru nebo na účet stanovený zákonem nebo jež se nacházejí v centrálním depozitním systému, který podléhá právu členského státu,
  řídí se účinnost tohoto úkonu právem členského státu, na jehož území se nemovitý majetek nachází nebo do jehož působnosti spadá příslušný registr, účet nebo systém.

§ 37l
Probíhající soudní řízení

  Účinky likvidačního řízení v pojišťovně na probíhající soudní řízení týkající se majetku nebo práva, kterých byla pojišťovna zbavena, se řídí výhradně právem členského státu, ve kterém toto soudní řízení probíhá.

§ 37m
Likvidace pobočky pojišťovny z třetího státu

  (1) V případě likvidace pobočky pojišťovny z třetího státu postupuje ministerstvo obdobně jako v případě likvidace tuzemské pojišťovny. Svoji činnost a činnost likvidátora koordinuje s příslušným orgánem země sídla pojišťovny.

  (2) Pokud pojišťovna z třetího státu působí prostřednictvím pobočky ve více než jednom členském státě, zachází se s každou takovou pobočkou samostatně. Příslušné orgány a dozorové orgány těchto členských států, správci nebo likvidátoři koordinují svoji činnost při likvidaci pobočky.

§ 37n

  Ustanovení § 37d až 37m se v případě nucené správy použijí obdobně.
CELEX: 32001L0017

Originál dokumentu Word 97 (887.3kB)

Text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled.

Zdroj: PČR, PS ( Poslanecký návrh zákona 1. čtení )