Novela zákona o audiovizi: Přináší podporu pro televizní tvorbu i gaming
Od 1. 1. 2025 vstoupí v účinnost zásadní novela zákona o audiovizi[1] předkládaná Ministerstvem kultury.[2] Tato legislativní změna reaguje na výrazné proměny audiovizuálního prostředí posledních let – rozmach streamovacích platforem či počítačových her. Jak ovlivní české tvůrce?
Přeměna Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize a podpora pro small screen
Dle stávající úpravy Státní fond kinematografie poskytuje finanční podporu pouze kinematografickým (filmovým) dílům, která však tvoří pouze jednu z částí audiovizuálního průmyslu. Tento sektor nicméně prošel v poměrně nedávné době značným vývojem – stále více tvůrců, a hlavně diváků, už nemíří do kin, ale cílí svou pozornost na small screen, jako jsou televize, mobily a další digitální zařízení. Novela proto příhodně přejmenovává fond na Státní fond audiovize a zároveň otevírá dveře podpoře těchto moderních formátů.
Fond projde i významnou organizační změnou. Vznikne nové představenstvo, které posílí spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem a zajistí vyváženější rozhodování o finančních alokacích. Tento orgán bude zahrnovat zástupce klíčových hráčů z komerční sféry (televizí, VOD[3] platforem, kin, distributorů), státní správy, akademických institucí a profesních asociací.
Udržitelnější systém financování audiovize aneb 2 % pro všechny
Dosavadní financování fondu bylo mixem státních dotací, příjmů z televizní reklamy a parafiskálního poplatku vybíraného fondem od provozovatelů kin, kabelových a satelitních televizí a VOD platforem. Systém byl však nevyvážený – VOD služby přispívaly minimálně[4], což neodráželo jejich rychlý růst. Novela přináší změnu: všechny subjekty, od komerčních televizí po VOD platformy, budou přispívat stejným 2% podílem z tržeb.[5]
Klíčovou novinkou je zavedení povinnosti odvádět poplatek také pro zahraniční VOD platformy, které sice nejsou usazeny v ČR, ale působí na českém trhu a zaměřují se na českého diváka. Povinnost se tedy nově bude vztahovat i na velké mezinárodní hráče jako např. Netflix, Disney+ nebo Apple TV+.
Novela navíc ukládá zahraničním VOD platformám povinnost investovat minimálně 1,5 % svých příjmů generovaných v ČR do lokálního obsahu. Tyto přímé investice mohou být použity na produkci děl v češtině nebo na nákup práv od českých producentů, což podpoří rozvoj domácí audiovizuální tvorby a posílí její konkurenceschopnost.
Flexibilnější systém filmových pobídek
Filmové pobídky jsou programem na podporu českého filmového průmyslu a slouží jako zásadní nástroj pro přilákání zahraničních produkcí a kapitálu. Fungují na principu vratky určitého procenta tzv. uznatelných nákladů vynaložených během natáčení v ČR. Na rozdíl od běžných dotací stát poskytuje tuto částku producentům až po proinvestování prostředků, dokončení výroby a doložení nákladů.
Rozebíraná novela pak reaguje na (pro Česko žádoucí) enormní poptávku po výrobě filmových děl na území ČR ze strany zahraničních produkcí. Problémem posledních let však bývalo rychlé vyčerpání stanoveného rozpočtu na filmové pobídky, což zablokovalo přísun dalších zahraničních investic.
Nově by se financování filmových pobídek mělo přizpůsobit výkonu audiovizuálního průmyslu – místo každoročního nejistého vyjednávání o předem neodhadnutelných částkách ze státního rozpočtu se bude odvíjet od příjmů fondu z audiovizuálních poplatků, znásobených stanoveným koeficientem.[6]
Tento model slibuje větší stabilitu a předvídatelnost. Novela navíc zvyšuje maximální výši pobídky na jeden filmový projekt na 350 milionů korun, což je více než dvojnásobek dosavadního limitu 150 milionů korun.
Závěr
Navrhovaná novela přibližuje Česko mezi státy, které svou legislativou reagují na stav audiovizuálního průmyslu 21. století s ambicí podpořit naši konkurenceschopnost v evropském měřítku. Otázkou zůstává, zda nepřichází příliš pozdě?
Evropská směrnice o audiovizuálních mediálních službách umožnila vybírání parafiskálních poplatků od zahraničních VOD platforem už v listopadu 2018. Navzdory tomu česká legislativa tuto možnost dosud nezohlednila. Dosavadní legislativní stav tak mezinárodní platformy na českém trhu zvýhodňoval. Pro srovnání, „Netflixovou daň“ zavedla evropská filmová velmoc Francie už v roce 2019, Rumunsko a Polsko v roce 2020.
Novela byla dne 18. 12. 2024 podepsána prezidentem republiky.
Mgr. Anna Havránková
advokátní koncipientka
MAAARS advokáti s.r.o.
Kubelíkova 1089/22,
130 00 Praha 3
Tel. +420 731 711 402
E-mail: info@maaars.cz
[1] Zákon 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi).
[3] VOD (Video on Demand) – Služby nabízející videoobsah na vyžádání, streamovací platformy.
[4] Současné sazby poplatků činí: 1 % z ceny vstupného u provozovatelů kin, 0,5 % z tržeb generovaných VOD platformami, a 1 % z příjmů televizí za převzaté vysílání.
[5] Tržby se počítají z příjmů od koncových zákazníků (jednorázové zpřístupnění videa nebo předplatné) a příjmů z reklam.
[6] Minimálně šestinásobek výnosů Státního fondu z audiovizuálních poplatků.
[7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).
